Včelařská konference

Hlavně klid a nenech se deprimovat. Pochybuji, že se najde někdo na tomto fóru, kdo Ti seriozně poradí. Možná tak přendat včely do budečáku nebo MV ležanu, obložit je slámou případně je úplně zrušit. Tím se nechci nikoho dotknout, ale před pár lety jsem tady něco podobného zažil. Kdybych se řídil radami, které jsem dostal od místních pravidelných diskutérů, už bych dávno nevčelařil.
Je ještě brzy. Zavři šuplík a nech včely v klidu, tak za měsíc uvidíš, jestli jich je málo nebo dost. zdenek


Vážený neznámý,
v Tvé odpovědi nebylo uvedeno, zda jsem něco udělal špatně, že jsem to měl udělat jinak, ani kousek rady, pouze kontatování, že moje včelařská éra skončí špatně, a že snad nezanevřu. Díky za to, že jsi se podělil o svoje zkušenosti a za podporu.

Tvůj přítel Jiří.

Jiří, Zdenek a Miro mají pravdu. Udělej to tak, jak píše Miro. Tuto metodu využívám též na posílení oddělkú.
Již 5 let používám celé dna zasíťované a otevřené očko v nástavku, kde je chumáč. Ještě ani jedno včelstvo nepadlo (500 m/m). Co říká Zdenek je úplná pravda. Víc se dozvíš a pravdivě v mnohem serioznější konferenci Optimal klubu. Bohužel, už i tam se objevují ortodoxní přechytralí rýpalové.
Pepan II.

Ono u toho slabého oddělku zas o tolik nejde. Pokud přežil do teď a není
extrémně slabý, už vydrží. Jaro je teď posunuto prakticky o měsíc, takže
nyní je to jako jiné roky první týden v dubnu. Problém je v tom, že i když
vydrží, může zůstat slabý i v květnu. To uteplení urychlí vývoj oddělku tak
o dva týdny. Tato konference nebude seriózní, pokud někteří přispěvatelé
budou označovat postupy, které oni nikdy nevyzkoušeli, šmahem za neseriózní.

R. Polášek

Spojování zdravého slabého oddělku přes mateří mřížku se silným produkčním včelstvem za účelem podpoření rozvoje oddělku též doporučuji.

Jde vlastně o dočasné ( zhruba měsíc ) využívání efektu dvoumatečného včelaření. Je to podstatně jednoduší než uteplování zevnitř, o kterém jsem psal prve. Nevýhoda tohoto způsobu je snad jenom to, že tím snížíme výnos produkčního včelstva z první snůšky, ale to je zase vykompenzováno zvýšeným výnosem z oddělku.

Kombinace tohoto způsobu s metodou vnitřního uteplení dosahuje nejvyššího úspěchu.

Zapomenul jsem zdůraznit, že podsazené rozšiřovací nástavky nijak neškodí. Tepelné proudění stoupá vzhůru, ztráty tepla spodem jsou minimální. Nevýhoda oddálení hlavního česna se dá vyřešit pomocnými česny - očky - otevřenými ve spodních nástavcích. Loupež z jara nehrozí, není se třeba obávat vylupování včelstva spodem přes nedostatečně kontrolované hlavní česno. Výhoda plynulého rozvoje ( bez fáze vyvěšování včel v podmetu způsobující rojovou náladu ) přičemž včely průběžně vystavují mezistěny v podsazených nástavcích vyváží nedostatky spodního rozšiřování. Do včel není nutno v průběhu rozvoje pravidelně rozšiřovat, stačí jeden zásah, při kterém se podsadí všechny rozšiřovací nástavky dolů pod plod. Tento zásah je vhodný provést začátkem jara ( rozkvět srstky ( angreštu ), třešně ). Rozšiřovací nástavky je vhodné vybavit stavebními rámky jako lákadlo na matku, která přejde do nástavků přednostně zaklást trubčinu, a soušemi, které urychlí přechod do těchto nástavků a poslouží jako dočasné skladiště čerstvě přinesené sladiny.


S pozdravem...M. Václavek

Tazatel je ale začátečník. Mně připadá, že takové spojování je pro
začátečníka náročné a proto se to nemusí provést.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2008 8:59 AM
Subject: Re: zasíované dno a jetě očko...


> Spojování zdravého slabého oddělku přes mateří mřížku se silným produkčním
> včelstvem za účelem podpoření rozvoje oddělku též doporučuji.
>
> Jde vlastně o dočasné ( zhruba měsíc ) využívání efektu dvoumatečného
> včelaření. Je to podstatně jednoduší než uteplování zevnitř, o kterém jsem
> psal prve. Nevýhoda tohoto způsobu je snad jenom to, že tím snížíme výnos
> produkčního včelstva z první snůšky, ale to je zase vykompenzováno
zvýšeným
> výnosem z oddělku.
>
> Kombinace tohoto způsobu s metodou vnitřního uteplení dosahuje nejvyššího
> úspěchu.
>
> Zapomenul jsem zdůraznit, že podsazené rozšiřovací nástavky nijak neškodí.
> Tepelné proudění stoupá vzhůru, ztráty tepla spodem jsou minimální.
> Nevýhoda oddálení hlavního česna se dá vyřešit pomocnými česny - očky -
> otevřenými ve spodních nástavcích. Loupež z jara nehrozí, není se třeba
> obávat vylupování včelstva spodem přes nedostatečně kontrolované hlavní
> česno. Výhoda plynulého rozvoje ( bez fáze vyvěšování včel v podmetu
> způsobující rojovou náladu ) přičemž včely průběžně vystavují mezistěny v
> podsazených nástavcích vyváží nedostatky spodního rozšiřování. Do včel
není
> nutno v průběhu rozvoje pravidelně rozšiřovat, stačí jeden zásah, při
> kterém se podsadí všechny rozšiřovací nástavky dolů pod plod. Tento zásah
> je vhodný provést začátkem jara ( rozkvět srstky ( angreštu ), třešně ).
> Rozšiřovací nástavky je vhodné vybavit stavebními rámky jako lákadlo na
> matku, která přejde do nástavků přednostně zaklást trubčinu, a soušemi,
> které urychlí přechod do těchto nástavků a poslouží jako dočasné skladiště
> čerstvě přinesené sladiny.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Tazatel je ale začátečník. Mně připadá, že takové spojování je pro
začátečníka náročné a proto se to nemusí provést.

____________________________________________________________

Pokud dotyčný včelaří v zadovácích či jiných klasických úlech ( což bych se nedivil, protože se jich někteří včelaři rádi zbavují ) spojování by byl určitě problém.

V nástavkových úlech problém při spojování nevidím. Stačí jenom na strop úlu dát mateří mřížku a na ni celý nástavek s oddělkem ( v tuto dobu spojení proběhne bez problému i bez novinového papíru ). Tento zásah se může provést i za nepříznivého počasí, protože se tím včely prakticky nerozruší.


S pozdravem...M. Václavek

Nepamatuji si, že by se tazatel ptal na něco stran zadováků. Ptal se prostě
jen na slabý oddělek. Předpokládám automaticky, že jako začátečník má nějaké
nastavkové úly, že zadováky nemá, to by se o tom zřejmě zmínil.
Co se týká spojování, když pominu to, že se přemisťuje úl s zalétanými
létavkami, které se mohou ztratit, jedná se o to, že u takto spojených
včelstev dochází k souboji atraktivit matek těch včelstev. Ta matka nahoře
je trochu ve výhodě, protože teplo i vůně spodní matky stoupá nahoru, na
druhé straně málokladoucí a špatně ošetřovaná matka v slabém oddělku je pro
včely vždy mnohem méně atraktivní než v dostatku včel dobře živená matka v
silném spodním včelstvu. Může potom dojít k přechodu části včel z spodního
včelstva do oddělku ale taky při příliš malé atraktivitě matky v oddělku
naopak k útěku jejích včel do spodního včelstva a tím k dalšímu oslabení až
zničení oddělku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 09, 2008 11:48 AM
Subject: Re: zasíované dno a jetě očko...


> Tazatel je ale začátečník. Mně připadá, že takové spojování je pro
> začátečníka náročné a proto se to nemusí provést.
>
> ____________________________________________________________
>
> Pokud dotyčný včelaří v zadovácích či jiných klasických úlech ( což bych
se
> nedivil, protože se jich někteří včelaři rádi zbavují ) spojování by byl
> určitě problém.
>
> V nástavkových úlech problém při spojování nevidím. Stačí jenom na strop
> úlu dát mateří mřížku a na ni celý nástavek s oddělkem ( v tuto dobu
> spojení proběhne bez problému i bez novinového papíru ). Tento zásah se
> může provést i za nepříznivého počasí, protože se tím včely prakticky
> nerozruší.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

(...)
Co se týká spojování, když pominu to, že se přemisťuje úl s zalétanými
létavkami, které se mohou ztratit, jedná se o to, že u takto spojených
včelstev dochází k souboji atraktivit matek těch včelstev. Ta matka nahoře
je trochu ve výhodě, protože teplo i vůně spodní matky stoupá nahoru, na
druhé straně málokladoucí a špatně ošetřovaná matka v slabém oddělku je pro
včely vždy mnohem méně atraktivní než v dostatku včel dobře živená matka v
silném spodním včelstvu. Může potom dojít k přechodu části včel z spodního
včelstva do oddělku ale taky při příliš malé atraktivitě matky v oddělku
naopak k útěku jejích včel do spodního včelstva a tím k dalšímu oslabení až
zničení oddělku.

R. Polášek

____________________________________________________________

Zajímavé postřehy. Pokusím se je rozvést.

Zalétané létavky se naučí létat na nové místo ( pan Turčáni k problematice přemisťování včelstev napsal zajímavé články... doporučuji si je na stránkách www.vcely.sk přečíst, opravdu to stojí za to! ), případně zaletí do bývalého sousedního úl, čímž včely neztratíme, pouze se přemístí do jiného úlu. V případě slabého oddělku by se změny v síle okolních včelstev vlivem zalétávání stejně nijak zásadně nezměnily, že by to pak přinášelo komplikace s nevyrovnanou sílou včelstev.

Co se týče vlastního spojení, tak probíhá teď v předjaří opravdu poměrně v klidu i bez novinového papíru. Včely jsou poměrně mírné. Například letos v únoru jsem tímto způsobem spojoval oddělek s produkčním včelstvem ( trubcokladnost ), k žádným bojům mezi včelami nedošlo ( žádné mrtvolky ).

Situace v dvoumatečném včelstvu je zajímavá. Máte pravdu s pohybem včel k atraktivnější matce. Ale pokud včely nemají dostatek prostoru, tak se nahoru úplně nepřesunou, i kdyby byla ta spodní matka sebehorší. Horní prostor v předjaří z tepelných důvodů neopustí nikdy. Dost možné je to na podzim, že se zimní chumáč vytvoří ve spodních nástavcích a v nejhornějším nástavku oddělková matka zahyne. Ale v předjaří bych na to nesázel. Pokud obě matky jsou poměrně mladé ( maximálně 2 roky ), pochybuji, že by jednu z matek sami odstranily.

Každopádně to nemusí platit pro každý sytém včelaření. Vycházím ze stavu svých včelstev ( 5-6 NN Optimalu ).


S pozdravem...M. Václavek

PROSÍM TĚ CO TO KOMPLIKUJEŠ TŘI OBSEDLÉ ULIČKY V TUTO DOBU NENÍ NIC NENORMÁLNÍHO A DO LETNÍHO SLUNOVRATU BUDOU LI DVĚ MATKY V JEDNOM ÚLU NIC SE NEDĚJE PAK JE NUTNÉ JE ROZDĚLIT Kraňka je druh včel které mají velmi rychlý nástup plodnosti a do začátku května by neměl být problém aby včelstvo ktreé dnes obsedá 3 uličky obsedalo 5 rámků a mohl mu být nasazen medník Jste jak pozoruji ještě v zajetí praktik, které si již nemůžete ani pamatovat a jen to máte načtené z literatury, kdy se na našem území chovaly z velké části vlašky nebo včely černé tam to platilo, avšak ty se na našem území již prakticky nevyskytují a proto se chov také dost liší

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: zas?ovan? dno a jet? o?ko...
> Datum: 09.3.2008 12:21:08
> ----------------------------------------
> Nepamatuji si, že by se tazatel ptal na něco stran zadováků. Ptal se prostě
> jen na slabý oddělek. Předpokládám automaticky, že jako začátečník má nějaké
> nastavkové úly, že zadováky nemá, to by se o tom zřejmě zmínil.
> Co se týká spojování, když pominu to, že se přemisťuje úl s zalétanými
> létavkami, které se mohou ztratit, jedná se o to, že u takto spojených
> včelstev dochází k souboji atraktivit matek těch včelstev. Ta matka nahoře
> je trochu ve výhodě, protože teplo i vůně spodní matky stoupá nahoru, na
> druhé straně málokladoucí a špatně ošetřovaná matka v slabém oddělku je pro
> včely vždy mnohem méně atraktivní než v dostatku včel dobře živená matka v
> silném spodním včelstvu. Může potom dojít k přechodu části včel z spodního
> včelstva do oddělku ale taky při příliš malé atraktivitě matky v oddělku
> naopak k útěku jejích včel do spodního včelstva a tím k dalšímu oslabení až
> zničení oddělku.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, March 09, 2008 11:48 AM
> Subject: Re: zasíované dno a jetě očko...
>
>
> > Tazatel je ale začátečník. Mně připadá, že takové spojování je pro
> > začátečníka náročné a proto se to nemusí provést.
> >
> > ____________________________________________________________
> >
> > Pokud dotyčný včelaří v zadovácích či jiných klasických úlech ( což bych
> se
> > nedivil, protože se jich někteří včelaři rádi zbavují ) spojování by byl
> > určitě problém.
> >
> > V nástavkových úlech problém při spojování nevidím. Stačí jenom na strop
> > úlu dát mateří mřížku a na ni celý nástavek s oddělkem ( v tuto dobu
> > spojení proběhne bez problému i bez novinového papíru ). Tento zásah se
> > může provést i za nepříznivého počasí, protože se tím včely prakticky
> > nerozruší.
> >
> >
> > S pozdravem...M. Václavek
>
>
>
>

Hlavně klid a nenech se deprimovat. Pochybuji, že se najde někdo na tomto fóru, kdo Ti seriozně poradí. Možná tak přendat včely do budečáku nebo MV ležanu, obložit je slámou případně je úplně zrušit. Tím se nechci nikoho dotknout, ale před pár lety jsem tady něco podobného zažil. Kdybych se řídil radami, které jsem dostal od místních pravidelných diskutérů, už bych dávno nevčelařil.
Je ještě brzy. Zavři šuplík a nech včely v klidu, tak za měsíc uvidíš, jestli jich je málo nebo dost. ZDENEK

....................

... tomu říkám rada pro deprimovaného včelaře -) Jdu "přendat" včely do budečáku.

Leoš

Hlavně nic nepřekládejte do MV ležanů

:-)

Díky za všechny vaše zkušenosti a připomínky ke slabému oddělku. Pro upřesnění, mám zcela nové nástavkové úly, už v prvním dotazu jsem uvedl - rámková míra 39 x 24, 11 ks rámků v nástavku (žádný ležan či budečák), nástavky jsou z palubek, vnitřek uteplený 3 cm polystyren. Mám čtvery včelstva - loňské oddělky. Tento oddělek, o kterém je řeč, je skutečně slabý, domnívám se, že jsem to přehnal s krmením cukerným roztokem, vždy jsem jej 5 l sklenicí doplnil, když jej včelky odčerpaly. Nedal jsem tím pádem matce prostor pro kladení. Je to pravda, chybama se člověk učí. Každý oddělek jsem přezimoval v jednom nástavku. Zbylé tři jsou v dobrém stavu, 5 - 7 obsazených uliček.
Když jsem u těch všetečných otázek začátečníka, nemám žádné souše na další rozšiřování, pouze mezistěny. Jak dál postupovat? Podložit nástavek s mezistěnami pod stávající plodiště, dát jej nad plodiště s přeložením plodových plástů ? Kdy s tímto začít ? Samozřejmě, že nevařím jenom z vody, že teoreticky nějaké postupy znám, ale praxe je praxe.

Za rady díky.
Jiří

Těch 5 litrů cukerného roztoku na 11 rámků 39x24 je moc. Běžně včely cukerný roztok z krmítka vyberou během jednoho, dvou dnů a uloží ho v málo zahuštěném stavu do buněk, tam ho postupně zahušťují a nakonec ho přenesou pod horní loučku a zavíčkují. Nějaké buňky v tom oddělku zabíraly zpracované zásoby, něco plod, takže na to uložení 5 litrů cukerného roztoku jich moc nezbylo. Včely ten roztok sice odeberou, pokud to je někdy v létě v srpnu, tak i docela rychle, ale odrazí se to na kvalitě zpracování zásob a na opotřebení včel. Moje pravidlo je, že pokud odebírají dávku roztoku cukru déle než dva dny, je to špatně a musí se zmenšit dávka nebo uteplit krmítko atd. Na těch 11 rámků do oddělku bych větší dávku než 2 litry roztoku nedával. Co se týká mezistěn, tak do poloviny května po zmrzlých nastavek s mezistěnami podstavit, později je možné i postavit nad. Je třeba počítat s likvidací cukerných zásob zbylých v loňských plástech.

Takže byc postupoval takto tak jak to popisuješ bych to nechal klade li již matka kontrola na začátku květu jívy další pak na začátku kvetení srstky nebo třešně ptáčnice a vedle plodu vložit prázdný stavební rámek Na začátku kvetení řepky vložit formidol a pak budou li obsedat alespoň 5 uliček podsadit nástavek s mezistěnami . nic ví nic míň
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zas?ovan? dno a jet? o?ko...
> Datum: 09.3.2008 15:42:24
> ----------------------------------------
> Díky za všechny vaše zkušenosti a připomínky ke slabému oddělku. Pro
> upřesnění, mám zcela nové nástavkové úly, už v prvním dotazu jsem uvedl -
> rámková míra 39 x 24, 11 ks rámků v nástavku (žádný ležan či budečák),
> nástavky jsou z palubek, vnitřek uteplený 3 cm polystyren. Mám čtvery
> včelstva - loňské oddělky. Tento oddělek, o kterém je řeč, je skutečně
> slabý, domnívám se, že jsem to přehnal s krmením cukerným roztokem, vždy
> jsem jej 5 l sklenicí doplnil, když jej včelky odčerpaly. Nedal jsem tím
> pádem matce prostor pro kladení. Je to pravda, chybama se člověk učí. Každý
> oddělek jsem přezimoval v jednom nástavku. Zbylé tři jsou v dobrém stavu, 5
> - 7 obsazených uliček.
> Když jsem u těch všetečných otázek začátečníka, nemám žádné souše na
> další rozšiřování, pouze mezistěny. Jak dál postupovat? Podložit nástavek s
> mezistěnami pod stávající plodiště, dát jej nad plodiště s přeložením
> plodových plástů ? Kdy s tímto začít ? Samozřejmě, že nevařím jenom z vody,
> že teoreticky nějaké postupy znám, ale praxe je praxe.
>
> Za rady díky.
> Jiří
>
>
>