78493

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Miro (195.91.64.52) --- 11. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení

odpovedat sa neda jednoznacne, dodali ste malo iformacii. Vseobecne papier na jar nie je treba, ake je spodne vcelstvo, nosilo pel, kolko nadstavkov ma, treba pocitat ze teraz potrebuje aspom dva nadstavky(podla poctu vciel- nepoznam), ale koncom mesiaca uz treba dalsi. Ak nechate plodovat obe matky rozvoj ide rychlo aj v hornom vcelstve treba s tym ratat. Ake velke je to horne vcelstvo? Ak je velmi male mozete prist o matku (velmi male znamena hrst - dve vciel, mozno aj viac). Este raz pozor na priestor. Ak horne vcelstvo nie je chore a ma dost vciel spojenie prebehne bez problemov. Ja zas by som nechal ocko otvorene vzduch (ak je zima tak aspom na cas zatvorit- pozor na trubcov musia sa dostat von), vcelstva zostanu akoby samostatne co pri rozdeleni zabezpeci rozdelenie lietaviek. Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pepíno (82.202.44.205) --- 11. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení

Pane Václavek,Miro,KaJi a další anonymní díky za zájem poradit.Jinak spodní včelky jsou ve dvou nástavcích optimal,ale sedí jen v jednom celém a ty slabší co jsem na ně posadil jsou fakt slabí chcípáčci asi tak dvě hrstě,ale byla by škoda je necht padnout jelikož mají kvalitní matku.Jsou slabé protože jsem je vloni nechal vystavit dílo z mezistěn a pak ještě intenzivně zakrmil na zimu aby měli hodně zásob a to je zřejmě vysílilo.Už jsou na nových rámkových mírách a doufám že žádné přechody nebudu muset v budoucnu řešit.Jinak očko hned zítra otvírám.Ty noviny tam mám nechat když už tam jsou (vlhkem určitě změknou a včeky nebudou mít problém je rozebrat a přechod nebude tak "ostrý").Nebo je mám zítra lehce vytáhnout a nechat jen mateří mřížku?
Díky Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 11. 3. 2008
Re: Dv? matky spojen?


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dv? matky spojen?
> Datum: 11.3.2008 17:14:12
> ----------------------------------------
> Pane Václavek,Miro,KaJi a další anonymní díky za zájem poradit.Jinak spodní
> včelky jsou ve dvou nástavcích optimal,ale sedí jen v jednom celém a ty
> slabší co jsem na ně posadil jsou fakt slabí chcípáčci asi tak dvě
> hrstě,ale byla by škoda je necht padnout jelikož mají kvalitní matku.Jsou
> slabé protože jsem je vloni nechal vystavit dílo z mezistěn a pak ještě
> intenzivně zakrmil na zimu aby měli hodně zásob a to je zřejmě vysílilo.Už
> jsou na nových rámkových mírách a doufám že žádné přechody nebudu muset v
> budoucnu řešit.Jinak očko hned zítra otvírám.Ty noviny tam mám nechat když
> už tam jsou (vlhkem určitě změknou a včeky nebudou mít problém je rozebrat
> a přechod nebude tak "ostrý").Nebo je mám zítra lehce vytáhnout a nechat
> jen mateří mřížku?
> Díky Pepíno
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (213.29.160.5) --- 11. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení

Noviny není třeba vytahovat, včely je během teplého dne rozkoušou.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
KaJi (194.138.39.59) --- 11. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení

Nebo je mám zítra lehce vytáhnout a nechat jen mateří mřížku?
--------
Nech je tam, nic se tím nezkazí. Třeba získáš zkušenost navíc. Matka na hoře se může vlivem zvýšené teploty rozklást. A není ani vyloučeno, že když tam bude mřížka, že budou dost dlouho klást souběžně. Protože se nejedná zřejmě o loňské matky, tak je taky otázka, která matka ti tam zůstane.
Sleduj a koukej, získávej zkušenosti, oni si to stejně včely za rok udělají úplně jinak než letos.
Předvídat chování včel, to je stejné jako předpovídat počasí.
KArel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 27999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Aleš (193.85.238.34) --- 12. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení

Stale jsem ještě začátečník (6 let), ale zde jsou moje zkušenosti z loňska (Český ráj 330m/m - třetím rokem přezimuji cca 30 včelstev).
Loni jsem zkoušel dvoumatečné včelaření takto - 15.4. jsem vytvořil 6 dvoumatečných včelstev - dole středně silné (dva nástavky)- mřížka - noviny - slabé včelstvo (1 nástavek) - mřížka - postupně následovaly medníky.
Dle záznamů to dopadlo takto:
- po 14 dnech 2 včelstva již bez horní matky
- po dalších 14 dnech další 2 včelstva již jen 1 matku
- 4.6. - při medobraní bylo 2matečné již jen 1 včelstvo z 6(ukončil odebráním mřížky)
Výnosy v žádném případě nepřesáhly nadprůměrná 1 matečná včelstva - ale bylo to jistě lepší než kdybych nespojoval. Zajimavé, že o život ve všech případech přišla horní matka - plodové těleso bylo vždy v dolních nástavcích.
Letos to opět udělám - mám k dnešku 4 úhyny a polovičku včelstev značně slabých (pojišťoval jsem nátěrem plodu).
Ještě dovětek: všude se píše - slabé posaď na silné - spojení 2 slabochů nic nepčinese - moje zkušenost je - pokud jde o slabé přezimované oddělky s mladou matkou, tak to neplatí (v krátké době je úl plný včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (213.29.160.5) --- 12. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení


Loni jsem zkoušel dvoumatečné včelaření takto - 15.4. jsem vytvořil 6 dvoumatečných včelstev - dole středně silné (dva nástavky)- mřížka - noviny - slabé včelstvo (1 nástavek) - mřížka - postupně následovaly medníky.
Dle záznamů to dopadlo takto:
- po 14 dnech 2 včelstva již bez horní matky
- po dalších 14 dnech další 2 včelstva již jen 1 matku
- 4.6. - při medobraní bylo 2matečné již jen 1 včelstvo z 6(ukončil odebráním mřížky)

________________________________________________________

Pokud se nejedná o překlep, tak jde o špatnou realizaci dvoumatečných včelstev. Jednotlivé matky musí být oddělené mřížkou, jinak nelze očekávat, že delší dobu zůstanou obě matky ve včelstvu!


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
KaJi (88.103.157.154) --- 12. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení

Pokud se nejedná o překlep, tak jde o špatnou realizaci dvoumatečných včelstev. Jednotlivé matky musí být oddělené mřížkou, jinak nelze očekávat, že delší dobu zůstanou obě matky ve včelstvu!
S pozdravem...M. Václavek
-------
Z textu Aleše je jasné, že až do medobraní byly oddělené.

Pokud jste to v praxi příteli zkoušel, zjistil by jste, že z neznámých důvodů si včely (pravděpodobně včely, trubci miss v úle asi nevolí) vyberou jednu.
Třeba i ze třech matek.

Když jsme měl dříve čas a míň včelstev, dělal jsem ze zvědavosti pár experimentů.

M.j. bylo zajímavé, že včely si někdy vychovaly (někdy!) při dostatečném prostoru a rozdělení plodového tělesa sami druhou matku.

Místo mřížky stačila někdy dostatečná vzdálenost mezi plod.tělesy.

Zajímavé bylo, že dosažená síla, vyzimovaná síla a výnos nebyly v nějakém jednoznačném vztahu.Proto jsem byl taky v minulém vstupu zdrženlivý ke spojování. Mladá matka v malém oddělku někdy strčila silná včelstva do kapsy. Ale záleželo na počasí a průběhu snůšky.
Experimenty jsem ale dělal na jaře a v létě. Se zimním spojováním zkušenosti nemám a s jarním jen jako řešením krizového stavu. Když včelstvo dožilo jara, má u mě nárok na šanci. Spojovat podle mě stačí měsíc před hlavní snůškou.

Ale to vše je věcí osobních názorů, úlů, stanoviště a snůškových poměrů. A osobní zkušenost se těžko přejímá.

Až vlastníma chybama se získá vlastní zkušenost:-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
M. Václavek (213.29.160.5) --- 12. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení

Omlouvám se, špatně jsem si Alešův příspěvek přečetl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
M. Václavek (213.29.160.5) --- 12. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení

Ano, s dvoumatečnými včelstvy v produkčním období nemám zkušenosti. Vystačím si s přirozeně rozvinutými jednomatečnými včelstvy.

Ti, kteří tvrdí, že si jednu matku brzy po spojení včely sami odstraní, i když jde o stejně staré matky nebo o dceru a její matku, mi prosím vysvětlete, proč J. Boháčovy dvoumatečná včelstva vydržely vždy přes celé produkční období?


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
KaJi (88.103.157.154) --- 12. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení

Vystačím si s přirozeně rozvinutými jednomatečnými včelstvy.
-----
štastný to včelař, mi ostatní zápasíme se základním zákonem přírody - Gaussovou křivkou. Vždy máme podprůměrné i nadprůměrné.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení

štastný to včelař, mi ostatní zápasíme se základním zákonem přírody - Gaussovou křivkou. Vždy máme podprůměrné i nadprůměrné.
Karel
_____________________________________________________________

Samozřejmě i já mám podprůměrná, průměrná a nadprůměrná včelstva. Ale díky tomu, že se mi včelstva nerojí, nejsou tak nevyrovnaná v síle a medný výnos je také poměrně dost podobný. A u velkých výnosů jsou důležité rozdíly až řádově v desítkách kg medu. Kdybych včelařil se svými velmi silnými včelstvy dvoumatečně, měl bych 14-16 nástavkové mrakodrapy ( myšleno pro nízké nástavky ). Takže nemám důvod využívat dvoumatečná včelstva v průběhu produkčního období, jak to dělal již zesnulý pan J. Boháč. Jen se o to zajímám.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Vojtěch (85.13.78.2) --- 13. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení

Dvě matky připravuji do úlu proto, abych si zvýšil produktivitu včelaření, a mohl pracovat s minimálním počtem včelstev. Do nosného včelstva si nespojím slabá včelstva. Kdo spojuje slabá, má zase jen slabochy. Matku koupenou i vlastní využiji vždy až další rok, podle výkonu.Kdo má hodně včelstev, ať si chytá koupenou a vyrojenou matku, či bez výsledku, tak se nic nestane. Pokud chci mít výsledek, tak nemůžu úl rozdělit mřížkou. Matky plodují jedna nahoře, druhá dole a střed vytáčím např. 3x po 20 kg, když počasí přeje.
Píšu jen pár vět , abych nebyl osočován, že zase cosi vnucuji. Zbytek ukládám do počítače.Jaká je to výhoda,protože dříve jsem to ukládal do šuplíku.K něčemu to bylo. Studenti toho využívali pro diplomové práce. První stupeň hlouposti je nevědomost. Bojujeme proti ní každý jinak. Je zbytečné osočovat , přece to nemusím číst,ani s tím souhlasit, ale psát je třeba pro ostatní, které téma příroda zajímá. Místa je tu dost.

Pokud chci získat maximum vosku, tak po vytažení např. ze slunečního tavidla, rámek mám po zasunutí mezistěny ihned k použití, ale voštiny nasáklé voskem ještě vylisuji ve vařáku.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Pavel (83.240.1.252) --- 12. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení

Vysvětlení
J. Boháč používal dvě rovnocenné matky/včelstva
Aleš dával dolů silné včelstvo a nahoru slabé
Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Aleš spojoval silné a slabé.

Včely mají jednu dobrou vlastnost, poznají zda je matka dobrá či ne a v případě potřeby ji vymění (pokud k tomu mají příležitost). Pokud jsou matky OK a mají dost prostoru, tak si je ponechají obě. Pokud je jedna slabší, tak to včely poznají a zbaví se jí, mřížka nemřížka.

Také si vystačím s jednomatečnými včelstvy.
Matek jsem měl vždy dost a někdy zbyly i na nějaký experiment. Např. odstranil jsem starou M. Z nových M jsem nevěděl, která je lepší (rozkladenější), tak jsem přidal obě. Včelám travalo několik dní, než si jednu vybrali. Několik dní kladly obě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení

Ale J. Boháč, pokud vím, používal matku loňskou a dvouletou. Matku též přidával připojením nástavku s oddělek. Na rozdíl od pana Aleše poskytoval oběma matkám stejně prostoru ke kladení.

Stále mi není zřejmé, proč panu Alešovy dvoumatečná včelstva nevydržela a panu Boháčovy zůstala přes celé produkční období?

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Aleš (193.85.238.34) --- 13. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení

Proč nevydržela jsem také zatím nepochopil, dělal jsem to teprve 1x. Spojovat silná včelstva však mám obavu - kolega co to zkoušel - také víkendový včelaž - mne varoval, že jeho pokus inspirovaný Boháčem skončil 100% vyrojením.
Mě se to poslední dvojvčelstvo dostalo na 6 vysokých tachováků (2+2 plodiště + 2 medníky) a už byl problém sundat 20 kg nástavek téměř ze 2 metrů. a stejně jsem nabyl dojem, že většinu přínosu proplodovaly, než abych to měl v medníku.
Beru to tak, že mě jedna mřížka navíc nezabije a že třeba 2 matky vydrží o trochu déle než při spojení bez ní (o trochu více plodu zjara).
Asi by to lépe fungovalo kdyby včelstva byla oddělena nástavkem se zbytkem zimních zásob, ale ty já vždy před snůškou vyberu pro tvorbu oddělků (dělám jich každý rok tak 125% matečných). U 70 % každoročné měním matky připojením oddělku začátkem října (zimuji na 3 nástavkách) a zbytek (nejsilnějších) nechávám na jaro.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 3. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření

-Dvoumatečné včelaření ve vztahu k produktivitě včelstev-

Dvoumatečné včelaření je jistě metoda, která se vyskytuje poměrně zřídka kde ( a to o něčem svědčí! ).

Nemyslím pod pojmem ,,dvoumatečné včelaření,, souvčelstevné včelaření, tj. oddělkový systém. Racionální včelař by neměl mít v produkčních včelstev matky starší 2 let, protože takové již nedávají záruku dobrého rozvoje a tím i dostatečného medného výnosu. Pravidelné výměny matek ( pro malovčelaře není problém každý rok vyměnit všechny matky ) prostřednictvím oddělků je velmi efektivní způsob, protože se tím jednak předchází rojové náladě při vlastní tvorbě oddělku a jednak velmi jednoduše mění matka ( a to i v podletí! ) prostým připojením oddělku přes novinový papír ( doporučuji starší matku pro jistotu vyhledat a zamáčknout ). Docílí se tím i posílení včelstva.

Dvoumatečná včelstva mají rychlejší rozvoj, který jednomatečná včelstva nikdy nedoženou. Jedním z důvodů vytváření dvojvčelstev je právě docílení rychlejšího rozvoje. Dvoumatečná včelstva skýtají podstatně větší záruku urychleného růstu síly něž včelstva různými způsoby k rozvoji podněcovaná. Výsledkem je vytvoření dvojnásobných plodových ploch, tím pádem i silnějších včelstev a dostatku materiálu na vytváření oddělků v rámci případného zvyšování početního stavu včelstev. To je první rovina výhod dvoumatečného včelaření. Tento způsob využití dvojvčeltev je paradoxně mezi včelaři daleko méně používán něž pofidérní uplatnění druhé.

Druhý úhel pohledu na dvoumatečné včelaření oživil v ČR Jindřich Boháč, který se stal jeho hlavním propagátorem. Boháč propagoval dvoumatečné včelaření kvůli zvýšení medného výnosu. Zkušenosti však ukázaly, že dvojvčelstva sice vedou ke zvýšení průměrného medného výnosu na jednotlivé produkční včelstvo, ale ne produktivity práce, jak se prve myslelo. Uváděné 3-4násoné zvýšení medného výnosu neodpovídá skutečnosti. Naopak často se stává, že dvoumatečná včelstva nedají ani takový výnos jako dvě průměrná včelstva jednomatečná. Příčin je více. Když pominu skutečnost, že za mnohé snížení výnosu může latentní rojová nálada ( rojová nálada, která se neprojevuje zakládáním matečníků, ale jen celkovou sníženou aktivitou včelstva vlivem nadbytku anatomických trubčic... díky chovu ,,nerojivých,, včel v současnosti hojně se vyskytující ), zbývá toto:

Blud o mnohonásobném zvýšení produktivity včelstev vznikl na základě nesprávných interpretací Bretschových a Farrarových tezí. Dvakrát silnější včelstva mají opravdu více jak dvakrát větší ( podle roku a snůšky i 3x, v průměru zhruba 2,5x vyšší ) medný výnos. Souvisí to s tím, že jdou pomaleji do síly...jejich vrcholová síla se tak zásadně neliší od síly zimní. V důsledku toho nejsou krmičky tolik zatížené jako u slabých včelstev přetížených na jaře výchovou plodu, což jim umožňuje krmit larvy kvalitnější potravou, jež má za následek vznik včel dožívajících se vyššího věku. To společně s pomalejším rozvojem, efektivnějším vytvářením vhodného mikroklimatu u plodového tělesa umožněné větší biomasou dělnic, dále společně s nižším počtem vychovaných buněk plodu na jednotku včel ( např. tisíc včel ) a vyšším podílem létavek ve včelstvu vede k nižší spotřebě zásob a vyššímu výnosu na jednotku včel. Taková včelstva ušetří spoustu medu na výchově plodu.

Slabší včelstva mají větší tendenci k růstu na úkor životnosti letních včel. Zvláště kraňská včelstva různé síly se zpravidla prakticky neliší v množství plodu ( +/- 40 000 buněk ) v období populačního vrcholu, ale jen v počtu včel a době dosažení vrcholu ( u silnější včelstev nastává zpravidla dříve ).

Závislost velikosti ( počtu včel ) vrcholové síly na zimní síle v ideálních rozvojových podmínkách:
zimní síla.....................vrcholová síla.............koeficient nárůstu
10 000..........................cca 30 000……..........cca 3x..................
20 000..........................cca 52 000..................cca 2,6x...............
30 000..........................cca 69 000……..........cca 2,3x...............
40 000..........................cca 80 000..................cca 2x..................
50 000………………..cca 80 000……....…..cca 1,6x..............
60 000………………..cca 80 000……....…..cca 1,3x..............
Zvýšení zimní síly o cca 10 000 včel vede ke snížení koeficientu nárůstu o cca 1/3.


Závislost dlouhověkosti letních včel na zimní síle v ideálních rozvojových podmínkách:
zimní síla (včel)...................průměrná délka života letních včel
10 000..................................21 dní.............................................
20 000..................................28 dní.............................................
30 000..................................36 dní.............................................
40 000..................................42 dní.............................................
50 000..................................42 dní.............................................
60 000..................................42 dní.............................................

Pozn. Zimní síla větší jak 40 000 včel ( 4 kg, 4 plně obsazené nástavky Optimalu ) je výsledkem spojování včelstev s oddělky. Silná a velmi-silná včelstva v zimě ( zhruba 20 000-40 000 včel ) jsou výsledkem chovu včelstev po celý rok neomezované v síle nevhodnými zásahy jakými jsou zužování, pozdní krmení, nedostatečné zásobení medem a pylem, nevhodné rozšiřování ( čekání na přeplnění úlu a podob. ), připouštění rojení, poskytování nedostatečného prostoru pro neomezený rozvoj. Maximální biologický vrchol pro včelu medonosnou je přibližně 80 000 včel dožívajících se průměrně 6 týdnů.



Dvakrát silnější včelstva dávají více jak dvakrát tolik medu!
To však neplatí pro dvoumatečná včelstva!!! Na ně je při rozvoji třeba nahlížet jako na dvě včelstva, která se vzájemně podporují v rozvoji. A právě urychleným rozvojem plodových ploch se vyruší efekt silnějších včelstev ( neprojeví se dlouhověkost letních včel a věci s ní spojené ). Proto nelze od dvoumatečných včelstev očekávat průměrný výnos více jak dvakrát tak vyšší něž u průměrných jednomatečných včelstev. Mimo jiné dvojvčelstva dubnovou snůšku často proplodují, přitom špičková jednomatečná včelstva vyprodukují v dubnu i přes 20 kg medu ( a v květnu při řepce minimálně dvakrát tolik ).

To je důvod, proč nikomu neradím chovat dvoumatečná včelstva kvůli zvýšení výnosu. Kdo chce dosáhnout vyšší efektivity včelaření, musí chovat neomezená silná včelstva s dlouhověkými včelami a ne silná včelstva s krátkověkými včelami, která velkou část medu proplodují. A hlavně je důležité včelařit tak, aby se včelstva jen zřídka kdy dostala do rojové nálady, jinak chov silných včelstev ztrácí význam.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Vojtěch (85.13.78.2) --- 14. 3. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření

Dvoumatečné včelaření ve vztahu k produktivitě včelstev-

Pane Václavku, na základě známých zkušeností, které citujete, vývoj pokračuje dále a dokonce i nezávisle na nás. Přispěl byste vlastními zkušenostmi při provozování dvojmatečných včelstev? Produktivita je množství práce za určitý čas. Např. snížení stavu včelstev na polovinu při zachování výnosu.Příkladů je plno. Na základě nových poznatků , které zatím popíráte, pokračují mladí včelaři. Zatím neměli žádný roj. Včely rozšiřují jen oddělky. Zásluhou internetu a nového dna, mám přehled o stavu jejich včelstev. Posílají mi ukázky emailem. Dělá mi to radost. Doufám, že Vás taky potěší pohled do včelstva dvanáctiletého včelaře, který mi poslal ze dne 12.3. 08. Můžete určit množství včel v jeho úle. Stačí mi poslat Vaši emailovou adresu.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
M. Václavek (213.29.160.5) --- 14. 3. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření

Zásluhou internetu a nového dna, mám přehled o stavu jejich včelstev. Posílají mi ukázky emailem. Dělá mi to radost. Doufám, že Vás taky potěší pohled do včelstva dvanáctiletého včelaře, který mi poslal ze dne 12.3. 08. Můžete určit množství včel v jeho úle. Stačí mi poslat Vaši emailovou adresu.
B.V.

_____________________________________________________

Budu rád, když mi ony fotografie pošlete.
Předem děkuji.

email: klub.rv/=/seznam.cz

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Gabriel Kominek (e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření

Pošlite mi prosím fotky na Kominek.Gabriel/=/seznam.cz ponuknem správcovi
slovenskej konferencie
G.K.
----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 3:06 PM
Subject: Re: Dvoumatečné včelaření


> Zásluhou internetu a nového dna, mám přehled o stavu jejich včelstev.
> Posílají mi ukázky emailem. Dělá mi to radost. Doufám, že Vás taky potěší
> pohled do včelstva dvanáctiletého včelaře, který mi poslal ze dne 12.3.
> 08.
> Můžete určit množství včel v jeho úle. Stačí mi poslat Vaši emailovou
> adresu.
> B.V.
>
> _____________________________________________________
>
> Budu rád, když mi ony fotografie pošlete.
> Předem děkuji.
>
> email: klub.rv/=/seznam.cz
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2947 (20080314) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Pavel (81.19.47.102) --- 13. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení

Dobrá matka vydrží 4 roky (z pohledu včelstva, ne z pohledu včelaře, který M obměňuje častěji). Pro včelstvo není věk 2 roky tak zásadní kritérium. Včelstvo hodnotí kvalitu matek jinak a je schopno vyměnit špatnou mladou i špatnou starou matku.

J.Boháč používal dvě kvalitativně srovnatelné matky. Aleš spojoval slabé a silné. V tom je rozdíl a proto to nevyšlo. Špatné matky (jakéhokoliv věku) se včelstvo bude snažit zbavit a pokud to včelstvu ulehčíme (např. jiná druhá matka) o to rychleji bude pryč.

Ve 3/4 případů je slabé včelstvo důsledkem špatné matky. Nemá cenu takovéto matky používat v produkčním včelstvu (jedno či dvoumatečné) nebo je rozchovávat.

Slabé včelstvo bych raději použil jinak - k výchově nových matek, ale plemenný materiál (vajíčko, matečník) vzít z jiného včelstva.

Jinak bych Alešovi doporučil obměnu matek nákupem. A to z toho důvodu, že měl více slabých včelstev. To se může stát, že i vynikající plemenný materiál zdegeneruje. Mít více slabých včelstev je známkou nemoci, degenerace, nevhodných podmínek, ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu