Včelařská konference

V první řadě si prober, jaké máš možnosti a co od včelstva chovaného v klátu
požaduješ.
Jestli požaduješ použití klasických běžně používaných rámků a velký prostor,
v kterém by se včely rojily minimálně. Čtvercový nastavek na klasické rámky
39x24 má úhlopříčku uvnitř asi 55 cm. Kmen musí mít průměr minimálně o 15
cm více, to znamená minimálně 70 - 80 cm. Za minimální prostor, který ještě
nepodněcuje rojení považuji prostor odpovídající 40 rámkům 39x24 , to
znamená, že kmen určený na klát musí být pro rámky vysoký metr, s dnem a
víkem ještě ˇo takových 20 cm více. Řekl bych, že takové kmeny se už vidí
málo. Potom už rovnou stojí za úvahu vyhloubit v kmenu prostor nejenom pro
rámky, ale rovnou pro tenkostěnné nástavky a provozovat ten klát jako
nástavkový úl. Z hlediska času potřebného na ošetření včelstva je to
výhodnější než vyhloubení prosté prostory pro rámky a provozování klátu jako
vícepatrového stojanu zadováku. Za úvahu by možná stálo rozřezat podélně dva
nebo více menších klátů o stěně silné 5 - 10 cm, jednotlivé díly složit a
spojit dřevěnými čepy a udělat z nich jeden velký klát . Toto je
maximalistická varianta.
Jestli se rozhodneš pro prostor odpovídající starým budečákům, to jest
plodiště a medník nad ním po 10 - 12 rámcích 39x24, tak sice budeš mít úl
využívající klasické rámky, ale v květnu, červnu a červenci strávíš spoustu
času na práci na protirojových opatřeních, pokud má být ten úl silný. Pokud
nezáleží na medu doneseného do takového úlu a máš vedle normální úly, dá se
takový máloprostorový úl ošetřovat jako zdroj včel a plodových plástů a
posílit s nimi jiné úly. Neboli odebírají se z nich pravidelně plásty s
plodem a včelami, takže je stále potom v síle většího oddělku a potom
obvykle nenabíhá na rojení. Ale včely z česna klátu létají pořád, takže jako
lákadlo pro nějaké návštěvníky to stačí. Klát musí mít pořád ten velký
průměr, ale stačí, když bude vysoký tak 55 cm. Takové průměry a kratší délky
se už občas vyskytují u smrků v normálním mýtném porostu, smrk v mládí
napadený václavkou mívá první metr kmene nad zemí lahvovitě ztluštěný na
průmět třeba i metr. Pro dřevaře je taková ztluštělá část stejně odpad a
končí často rozřezaná v palivovém dříví.
Pokud použiješ kmen menšího průměru, bude třeba použít dneska atypické
kratší rámky. Bude třeba upravit bedny a jiné věci používané při manipulaci
s takovými rámky. Třeba rámek 39x24 vznikl z tří úzkovysokých rámků 13x24
složených vedle sebe. Ostatně ve starých úlech almárkách, které vznikly jako
přímí následníci klátů a používaly takové úzkovysoké rámky, se dávaly tyto
rámky 2 - 3 vedle sebe do nějaké nosné konstrukce. V klátech zřejmě jako
první a druhý visel jeden rámek 13x24, na další pozici, kde byl klát
dostatečně široký, visely dva rámky 13x24 vedle sebe a na nejširším místě
klátu visely ty rámky třeba 3 vedle sebe. Musela by se vymyslet nějaká
závěsná konstrukce, kde by ty rámky visely, já bych to řešil asi U tvarem
ohnutým z tenkého plechu. Pokud by průřez klátu byl příliš malý, zřejmě
nikdo neví, jak by se normálně ošetřované dnešní včelstvo chovalo. Jestli by
v klátu o vnitřním průměru třeba 30 cm obsadilo 150 cm dlouhý prostor a
nerojilo by se, nebo jestli by se kvůli takovému atypickému prostoru i při
nějakém klasickém ošetřování stále snažilo vyrojit atd. Chov včel v takovém
úzkovysokém klátu by byla piplačka a muselo by se asi dost věcí vyzkoušet,
protože lidi, co v tom včelařit uměli, jsou už dávno pryč a stejně dnešní
včelstva jsou trochu jiná.
Jestli nebude jednodušší než klát vytvořit příslušně pomalovany či jinak
esteticky vyvedený včelník třeba pro nastavkové úly nebo klasický vysoký
zadovák dvoják atd?

R. Polášek





----- Original Message -----
From: "JD" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 9:19 PM
Subject: Re: Klát


> Napiš email, pošlu Ti na něj fotky [odkaz] tohoto klátu zezadu.
> Dělal si ho jeden lesák - motorovou pilou. Je to dvojprostorový, zadem
> přístupný úl. Rámečky nejspíš přizpůsobil velikosti vzniklé dutiny.