78276

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 16. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev

Včely vymírají, lidstvo čeká potravinová krize
6.5.2007 18:09 | Sabina | Ohrožené druhy
Včely vymírají, lidstvo čeká potravinová krize


Včela medonosná (Apis mellifera) má nezastupitelný význam pro život v přírodě. Včely jsou zdaleka nejpočetnějším a nejdůležitějším opylovačem kulturních i planě rostoucích rostlin. Bez jejich přítomnosti by jen v Evropě během krátké doby zmizelo asi 20 tisíc rostlinných druhů. Ráz krajiny by se rychle změnil. Došlo by k poklesu biodiverzity a k narušení ekosystému i potravního řetězce. Vážně ohrožena by byla rovněž existence člověka. Připomenout si můžeme výrok Alberta Einsteina z roku 1921: "Pokud by na Zemi zmizely vObrazekčely, zůstaly by lidem jen 4 roky života." Co by asi řekl tento slavný génius dnes?
První zprávy o náhlém vymírání včelstev přišly v říjnu 2006 z jihovýchodu Spojených států. Na východním pobřeží USA zmizelo podle odhadů přes 70 procent včel, na západním pobřeží téměř 60 procent. Včelí populace je ovšem na ústupu už řadu let. Kombinace nepříznivých faktorů dlouhodobě zhoršuje životní podmínky včel, oslabuje jejich imunitu a orientační schopnosti. Pro jejich masivní vymírání v Severní Americe byl zaveden název "Colony Collapse Disorder" (CCD). V USA bylo postiženo minimálně 24 států, stejné problémy jsou hlášeny z Kanady. První případy byly potvrzeny v Indii. Včely začaly hynout i v Evropě. Rychlý úbytek byl zaznamenán v Polsku, Španělsku, Portugalsku, Švýcarsku, Chorvatsku Itálii a Řecku. Totéž se děje i v Německu a ve Velké Británii. Například v Londýně letos v zimě uhynuly asi dvě třetiny včelstev.

"Je to děsivé. Úmrtnost je největší, co si kdo pamatuje a nikdo, jak se zdá, neví, co za tím je," prohlásil John Chapple, předseda londýnské včelařské organizace. On sám už přišel o 30 ze 40 včelstev.

Příčina dramatického trendu nebyla stanovena. Opodstatněným ale nedostatečným vysvětlením je přemnožení parazitů. Mezi nejnebezpečnějí patří lesknáček úlový (Aethina tumida), zavíječ voskový (Galleria mellonella) a roztoč Varroa destructor. Podezření vzbuzuje také šíření nozematózy, parazitické nemoci vyvolané jednobuněčným organismem Nosema ceranae. Vědci zatím tápou a zkoumají působení pesticidů, kontaminaci chemickými látkami, genetické poruchy, virové infekce, výživovou nedostatečnost či dopady klimatických změn. Objevily se také teorie o negativních účincích GMO a elektromagnetického zaření emitovaného telekomunikačními vysílači.

Na poslední zmiňovanou možnost upozornil 15. dubna britský deník The Independent, odkud zprávu převzala ČTK. Rozmach mobilních telefonů prý narušuje navigační schopnosti včel, dospělé dělnice se nedokážou vrátit zpět, umírají jednotlivě daleko od domova a v úlu zůstává pouze královna, nakladená vajíčka a nedospělí jedinci. Vědci nevědí, proč se opuštěným úlům vyhýbají paraziti a jiný hmyz. Za běžných okolností by je zbytky medu a pylu nepochybně přilákaly.

Obrazek Tvrzení o nepříznivém vlivu mobilních sítí se opírá o výzkum německých badatelů v čele s Jochenem Kuhnem z univerzity v Landau. Včely pokusně vystavené elektromagnetickému záření se v 70 procentech nedokázaly vrátit zpět do úlu. "Je toho hodně, co nevíme o včelách a záření. Dokud někdo neprovede komplexní analýzu, nemůžeme si být jisti," podotkl Brian Dennis z britské asociace včelařů.

Razantní propad populace včel v Americe je znepokojivý. Očekávají se problémy s úrodou a nedostatkem medu na trhu. Musíme však poznamenat, že včela medonosná byla na americký kontinent zavlečena teprve v 17. století a zemědělsky nejvýznamnější plodiny - pšenice, rýže, kukuřice a brambory - se bez včel obejdou. To však nic nemění na tom, že pro 87 ze 115 nejvyužívanějších rostlin, ze kterých získáváme ovoce, zeleninu, koření či olejniny, jsou včely prakticky nepostradatelné. Experti proto neberou vymírání na lehkou váhu a varují, že lidstvu hrozí potravinová krize.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 16.3.2008 15:51:51
> ----------------------------------------
> > jedinci stižení silnou demencí. Např. v Norsku je hustota zavčelení víc
> jak
> > 10x nižší než u nás na km/2 a kde je jaký kolaps krajiny nebo zemědělství?
> > Takže Radku zkus zvolit silnější argumenty, chceš li mě přesvědčit! Zdr.
> R.
> > Stonjek
>
> Norsko není zrovna vhodné jako argument, na velké části jeho rozlohy
> včelstva nejsou, protože tam kvůli podnebí a neplodném povrchu - skaliska,
> ledovce prostě včely být nemohou. Jako vhodné k takové argumentaci je třeba
> Německo, tam velká většina drobných zájmových včelařů už dávno skončila a
> kolem velkých měst a různých hustě obydlených souměstí včely proto nejsou,
> profesionálním včelařům se tam zajíždět nevyplatí.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev

V přírodě jsou za včelu medonosnou náhrady. Pokud květy neopylí včely, opylí
je čmeláci, včely samotářky, potom mouchy a jiný hmyz, co taky saje sladkou
šťávu z květů a v neposlední řadě i u některých hmyzosnubných květů může
proběhnout opylování větrem. Jsou rostliny, na které včely nejdou vůbec,
třeba na černý bez, i když je kolem včelstev plno. Na druhé straně ty
náhrady za včely opylují řidčeji a hůře, takže pokud včela medonosná z
krajiny zmizí, promítne se to v ústupu rostlin rozšiřujících se výhradně
opylováním včelami a k zabrání toho volného prostoru rostlinami
rozšiřujícími se převážně vegetativně. Jak ale velký ten ústup bude a jak
rychle a kolik let po zmizení včely medonosné bude probíhat, bych nechal na
vědeckých studiích. Nika uvolněná včelou medonosnou může být zabrána v
docela velké míře těmi čmeláky a včelami samotářkami a mohou na to mít vliv
i zdánlivě nesouvisející věci. Tak například některé typy uteplení domů a
protihlukových stěn, ty se skelnými vatami, mohou vytvářet ideální hnízdiště
pro včely samotářky a čmeláky. Pokud uteplení s polystyrenem poškodí
datlovití ptáci, odhalený polystyren je taky docela dobrý pro hnízda hmyzu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 16, 2008 4:34 PM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev


Včely vymírají, lidstvo čeká potravinová krize
6.5.2007 18:09 | Sabina | Ohrožené druhy
Včely vymírají, lidstvo čeká potravinová krize


Včela medonosná (Apis mellifera) má nezastupitelný význam pro život v
přírodě. Včely jsou zdaleka nejpočetnějším a nejdůležitějším opylovačem
kulturních i planě rostoucích rostlin. Bez jejich přítomnosti by jen v
Evropě během krátké doby zmizelo asi 20 tisíc rostlinných druhů. Ráz krajiny
by se rychle změnil. Došlo by k poklesu biodiverzity a k narušení ekosystému
i potravního řetězce. Vážně ohrožena by byla rovněž existence člověka.
Připomenout si můžeme výrok Alberta Einsteina z roku 1921: "Pokud by na Zemi
zmizely vObrazekčely, zůstaly by lidem jen 4 roky života." Co by asi řekl
tento slavný génius dnes?
První zprávy o náhlém vymírání včelstev přišly v říjnu 2006 z jihovýchodu
Spojených států. Na východním pobřeží USA zmizelo podle odhadů přes 70
procent včel, na západním pobřeží téměř 60 procent. Včelí populace je ovšem
na ústupu už řadu let. Kombinace nepříznivých faktorů dlouhodobě zhoršuje
životní podmínky včel, oslabuje jejich imunitu a orientační schopnosti. Pro
jejich masivní vymírání v Severní Americe byl zaveden název "Colony Collapse
Disorder" (CCD). V USA bylo postiženo minimálně 24 států, stejné problémy
jsou hlášeny z Kanady. První případy byly potvrzeny v Indii. Včely začaly
hynout i v Evropě. Rychlý úbytek byl zaznamenán v Polsku, Španělsku,
Portugalsku, Švýcarsku, Chorvatsku Itálii a Řecku. Totéž se děje i v Německu
a ve Velké Británii. Například v Londýně letos v zimě uhynuly asi dvě
třetiny včelstev.

"Je to děsivé. Úmrtnost je největší, co si kdo pamatuje a nikdo, jak se zdá,
neví, co za tím je," prohlásil John Chapple, předseda londýnské včelařské
organizace. On sám už přišel o 30 ze 40 včelstev.

Příčina dramatického trendu nebyla stanovena. Opodstatněným ale
nedostatečným vysvětlením je přemnožení parazitů. Mezi nejnebezpečnějí patří
lesknáček úlový (Aethina tumida), zavíječ voskový (Galleria mellonella) a
roztoč Varroa destructor. Podezření vzbuzuje také šíření nozematózy,
parazitické nemoci vyvolané jednobuněčným organismem Nosema ceranae. Vědci
zatím tápou a zkoumají působení pesticidů, kontaminaci chemickými látkami,
genetické poruchy, virové infekce, výživovou nedostatečnost či dopady
klimatických změn. Objevily se také teorie o negativních účincích GMO a
elektromagnetického zaření emitovaného telekomunikačními vysílači.

Na poslední zmiňovanou možnost upozornil 15. dubna britský deník The
Independent, odkud zprávu převzala ČTK. Rozmach mobilních telefonů prý
narušuje navigační schopnosti včel, dospělé dělnice se nedokážou vrátit
zpět, umírají jednotlivě daleko od domova a v úlu zůstává pouze královna,
nakladená vajíčka a nedospělí jedinci. Vědci nevědí, proč se opuštěným úlům
vyhýbají paraziti a jiný hmyz. Za běžných okolností by je zbytky medu a pylu
nepochybně přilákaly.

Obrazek Tvrzení o nepříznivém vlivu mobilních sítí se opírá o výzkum
německých badatelů v čele s Jochenem Kuhnem z univerzity v Landau. Včely
pokusně vystavené elektromagnetickému záření se v 70 procentech nedokázaly
vrátit zpět do úlu. "Je toho hodně, co nevíme o včelách a záření. Dokud
někdo neprovede komplexní analýzu, nemůžeme si být jisti," podotkl Brian
Dennis z britské asociace včelařů.

Razantní propad populace včel v Americe je znepokojivý. Očekávají se
problémy s úrodou a nedostatkem medu na trhu. Musíme však poznamenat, že
včela medonosná byla na americký kontinent zavlečena teprve v 17. století a
zemědělsky nejvýznamnější plodiny - pšenice, rýže, kukuřice a brambory - se
bez včel obejdou. To však nic nemění na tom, že pro 87 ze 115
nejvyužívanějších rostlin, ze kterých získáváme ovoce, zeleninu, koření či
olejniny, jsou včely prakticky nepostradatelné. Experti proto neberou
vymírání na lehkou váhu a varují, že lidstvu hrozí potravinová krize.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu