| - Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: výroba ulu
U toho zařízení na samovýrobu existuje taky dilema. Koupit to levnější a riskovat potom, že ty úly se mi nepovede udělat v potřebné kvalitě nebo koupit to dražší a větší, mít tím zapranou dílnu a riskovat, že i tak nakonec ty úly nebudu z nějakých důvodů vyrábět a když budu potřebovat v dílně místo, budu se toho zařízení zbavovat se značnou ztrátou. Uříznuté prkénko potom vyjde klidně dráž než kdyby si ho člověk nechal nařezat na míru v nějaké truhlárně, případně zakoupil v nějaké kutilské prodejně. Já jsem si uzpůsobil konstrukci úlů tak, že všechny dřevěné díly můžu nařezat z běžného coulového řeziva, od stěn úlů přes různé lištičky až po loučky rámků. Na něco, na co jsem dříve dával nařezat prkýnky síly 1 cm, nyní používám sololit. Řezivo se pro výrobu úlů dá sehnat od kvalitního, kubík smrkového za odhadem 5000 Kč po různé krajiny určené běžně na topení kubík od zhruba 500 - 1000 Kč, ze kterých se třetina, polovina nebo i víc dá vybrat na úly, zbytek jde do pece. Dobrý materiál pro menší množství úlů je řezivo používané na výrobu europalet. Je poměrně levné a má délku 1200 mm, dá se tedy naložit dozadu do osobního auta, takže pro menší množství je problém dopravy vyřešen. Moje nářadí pro výrobu úlů je malá cirkulárka o výkonu 600 watt, kdysi koupená v Bauhausu za 2000, nyní jsem viděl podobné s druhým kotoučem tak za 1600. Potom ruční elektrický hoblík, vrtačka, nějaké truhlářské svěrky a další běžné ruční nářadí. Vyrábím s tím v současné době jednostěnné nízké nastavky a dvoustěnné izolované nastavky na 39x24. U těch jednostěnných nízkých nastavků jsem se hodně inspiroval knihou G Liebiga "Včelaříme jednoduše." Přirozeně technologie výroby je daná použitým nářadím, obecně u takového levného nářadí trvá výroba o něco déle a bývá méně přesná než u nějakého profi a poloprofi nářadí, přesnost je nutno občas nahradit třeba tmelením nebo ručním pasováním, taky se nedá počítat, že se s tím nářadím udělají desítky úlů. Takové nářadí je vhodné pro výrobu tak do 5 - 10 úlů postupně během více let a pro vyzkoušení a naučení se práce se dřevem s tím, že když po několka letech to člověka dále zajímá, je možné potom vyčlenit trvale nějaké metry čtvereční v dílně a nějaké desítky tisíc korun pro nějaké kvalitnější truhlářské zařízení a mít vedle včel jako koníčka nebo přivýdělek i truhlařinu. Pro výrobu úlů jsou nutné vedle nářadí i další předpoklady. Je to za prvé dostatečný prostor. Koupené řezivo se musí někde proložené skladovat a aspoň rok sušit. Potom je třeba mít pro práci se dřevem určité znalosti stejně jako pro práci se včelami. Kdo je nemá, bude se na prvních 10 - 20 nastavcích a prvních pár desítkách hodin učit. Já jsem v podstatě navázal na dobu, kdy jsem jako dítě pozoroval otce, strýce a bratrance, jak v jejich malé truhlářské dílně vyrábějí úly, dveře, skříně, obložení, žebříky a podobné věci. Potom je třeba, aby člověk měl určitý cit pro nářadí, zvláště pokud pracuje s tím levným. Poznat, kdy přitlačit, aby to řezalo rychleji a poznat, kdy ubrat, aby ta cirkula nebo hoblík neodešel. Poznat taky, který kus dřeva ještě zpracovat a který kus dřeva už dát na "teplo" do kotle. Zvlášť u levnějšího řeziva bývá někdy problém, kolikrát je pošlapané nebo doslova vylovené z bláta a potom nože nebo zuby na pile dostávají zabrat. Pak je ještě další možnost. polosamovýroba. Dát si v nějaké truhlárně všechno nařezat, sklížit stěny nastavků do potřebných rozměrů atd, tak, aby doma stačilo k sestavení jen kladívko, hřebíky, vruty, šroubovák a vrtačka pro předvrtání děr.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, March 18, 2008 7:26 PM Subject: Re: výroba ulu
> > Myslím, že to nejtěžší je rozhodnout se správně. Nejdůležitější: zda úly > zateplené nebo z masivu. Obojí mají své výhody a nevýhody. Nezateplené úly > kladou větší důraz na včelařovy schopnosti, musí udržet všechna včelstva v > patřičné síle, jinak jdou výnosy prudce dolů a to velmi často neumí ani > včelaři s mnohaletou praxí. Zateplené úly nekladou na um včelaře tak vysoké > nároky a většina srovnávacích výnosových pokusů dopadla lépe pro úly > zateplené. Náklady jsou vcelku stejné, dřevo je prostě u nás drahé a na úly > z masivu musí být navíc kvalitní. Na samovýrobu musí být slušně zařízená > dílna. Rozhodně kvalitní cirkulárka a žel i protahovačka, tedy alespoň pro > toho, kdo si nechce tahat věčně třísky z rukou. Jakmile s nějakou operací > musíme jinam, náklady naskakují. Časová náročnost je velká,těm dvoum > hodinám se shovívavě usmívám. Zateplené úly jsou podstatně pracnější, velmi > často i několikrát. Stavba je lepší asi studená, s teplou se pracuje > pohodlněji a je u ní o něco méně žihadel. Pro kočování samozřejmě vyšší > podmet a spodní větrání, pro pevná stanoviště nejsou nutná a jdou nahradit > jinak. Zadní otevírání dna ruším, protože ho nepotřebuji a místo varroa dna > pracuji raději s vymazlenou podložkou. > Teď jsem zkusmo vybouchl několik úlů v kombinaci styrodur 40 mm tlustý a > dřevo. Na výrobu by stačila jen cirkulárka, samozřejmě plátkový kotouč, > dřevo mizerné kvality. Dadant s 5 nástavky dnem a stříškou s ipou cca 600 > kč, když je dřevo zdarma. Hodiny práce tak něco kolem 10, přesně to nevím. > Sololiťák stejné konstrukce vyjde o 200 laciněji, pracnost zřejmě > dvojnásobná. Dnes ale vím, že je mi materiálově mnohem sympatičtější. Takže > rozhodování těžké, nikomu ho nezávidím. Každopádně pouze nástavkový úl, po > důkladné dezinfekci může být i starší, teď jich bude volných mraky, ale > pouze ze zdravých oblastí a to bych kladl důraz na ověření u OVS jinak ani > náhodou!!! Takže přeji šťastnou volbu! Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 28221
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |