Včelařská konference

To je práce k přemýšlení opravdu pro Járu Cimrmana

TY 2,5 HODINY MĚ NESTAČÍ ANI NA VYTOČENÍ TĚCH 120 KG A KDE JSOU PRÁCE OSTATNÍ

Já již několik let dělám časový snímek a průměrně vychází na jedno včelstvo 11,5 hodiny práce Je to včetně všech doprovodných úkonů jako je i sekání trávy kolem úlů. odvoz medu do výkupu, výroba rámků, úlů, a td.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo <Ardenus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?lov? ot?zka
> Datum: 19.3.2008 23:57:41
> ----------------------------------------
>
> Je rozdíl, když ve včelstvu
> > strávíte v průměru dvě hodiny ročně a získáte od něj buď 20-40 kg, nebo
> > 100-120 kg medu. > S pozdravem...M. Václavek
> ..............
>
> Mohl byste mne, případně i další zájemce seznámit s Vaší metodikou chovu ?
> Ale prosím o konkrétní údaje - dosažený medný průměr v horizontu více let,
> počet chovaných včelstev, rámková míra . . .
>
> Protože pokud těch 120 kg na včelstvo není překlep, jdu koupit barvu do
> drogerie, opráším těch pavučinami obrostlých 150 nástavků a jdu na to.
>
> a myslím to doopravdy ! ! !
>
> Před lety jsem se zabýval myšlenkou na přivýdělek včelařením. Bohužel jsem
> zjistil, že v mém případě se jedná
> o cestu slepé uličky. ( I náš největší český myslitel Jára Zimmermann razil
> teorii slepých uliček).
>
> Ale těch 120kg, jo to je jiná. Dám je klidně do výkupu ( 120kg x 30,-) a za
> dvě hodinky práce mám 3600,- Kč. Náklady na cukr nepočítám, udělám níže
> popsanou fintu s oddělky a dotací (nebudu moc bádat nad počty) a jsem v
> suchu. Vlastně v suchu a teple, neboť na zimu odlétím do teplých krajin.
>
> Leoš
>
>
>

Já již několik let dělám časový snímek a průměrně vychází na jedno včelstvo 11,5 hodiny práce Je to včetně všech doprovodných úkonů jako je i sekání trávy kolem úlů. odvoz medu do výkupu, výroba rámků, úlů, a td.

_____________________________________________________________

Měl jsem na mysli přímou práci se včelstvem ( léčení, rozšiřování, chov matek, medobraní ( BEZ VLASTNÍHO VYTÁČENÍ MEDU ), krmení, zužování ).

Poměr medného výnosu a přímé práce se včelstvem se rovná koeficientu produktivity přímé práce, která udává i vlastní úspěšnost metody včelaření a tím také i její racionalitu.

Není důvod, proč by malovčelaři neměli včelařit jako velkovčelaři. Rozdíl je až při vlastním vytáčení medu a různých další včelařských činností nespojených se zásahy do včelstev. Teto čas tvoří většinu ( přes 90% ) času spojeného se včelařením. Proto velkovčelaři ( na rozdíl od malovčelařů ) využívají často různou mechanizaci ke zkrácení tohoto času. Velikost nepřímé včelařské práce je závislá na stupni mechanizace provozu, nesouvisí s vlastním způsobem včelaření. Proto nepřímá včelařská práce se netýká racionality včelařské metody.

Nepřímá včelařská práce je pro malovčelaře bezpředmětná. Malovčelaři nevčelaří kvůli zisku, ale kvůli prožitku ze včelaření. Malovčelařům jde především o medný výnos, ale náročná včelařská metoda nepřináší pravý prožitek. Proto i malovčelaři hledají takovou metodu včelaření, při které se s minimem přímé práce se včelstvy docílí maxima medu.


S pozdravem...M. Václavek

jenže bez těch doprovodných prací se nedostaneš ke skutečným nákladům a tedy i výnosům A uvádíš tak další v omyl

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lov? ot?zka
> Datum: 20.3.2008 10:38:09
> ----------------------------------------
> Já již několik let dělám časový snímek a průměrně vychází na jedno včelstvo
> 11,5 hodiny práce Je to včetně všech doprovodných úkonů jako je i sekání
> trávy kolem úlů. odvoz medu do výkupu, výroba rámků, úlů, a td.
>
> _____________________________________________________________
>
> Měl jsem na mysli přímou práci se včelstvem ( léčení, rozšiřování, chov
> matek, medobraní ( BEZ VLASTNÍHO VYTÁČENÍ MEDU ), krmení, zužování ).
>
> Poměr medného výnosu a přímé práce se včelstvem se rovná koeficientu
> produktivity přímé práce, která udává i vlastní úspěšnost metody včelaření
> a tím také i její racionalitu.
>
> Není důvod, proč by malovčelaři neměli včelařit jako velkovčelaři. Rozdíl
> je až při vlastním vytáčení medu a různých další včelařských činností
> nespojených se zásahy do včelstev. Teto čas tvoří většinu ( přes 90% ) času
> spojeného se včelařením. Proto velkovčelaři ( na rozdíl od malovčelařů )
> využívají často různou mechanizaci ke zkrácení tohoto času. Velikost
> nepřímé včelařské práce je závislá na stupni mechanizace provozu, nesouvisí
> s vlastním způsobem včelaření. Proto nepřímá včelařská práce se netýká
> racionality včelařské metody.
>
> Nepřímá včelařská práce je pro malovčelaře bezpředmětná. Malovčelaři
> nevčelaří kvůli zisku, ale kvůli prožitku ze včelaření. Malovčelařům jde
> především o medný výnos, ale náročná včelařská metoda nepřináší pravý
> prožitek. Proto i malovčelaři hledají takovou metodu včelaření, při které
> se s minimem přímé práce se včelstvy docílí maxima medu.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Nemyslím si, že se malovčelařům vyplatí kupovat 36 rámkové zvratné medomety, vyfukovací přístroje, traktory, termokomory, výrobny mezistěn a podobné technické vymoženosti snižující u velkovčelařů nepřímou včelařskou práci.

TY 2,5 HODINY MĚ NESTAČÍ ANI NA VYTOČENÍ TĚCH 120 KG A KDE JSOU PRÁCE OSTATNÍ

To sa už blíži k pravde, ale pravda to stále nie je! 51 rokov prežiť pri včelách ma o tom stále presviedča, aj hodiny strávené npr. na webových stránkach a študovanie literatúry je o včelách. A robenie plánov "ako na to" pred každou sezónou je stále o včelách, včelárstvo takto ponímané je vnútorné duchovno, ktoré včlár neustále prežíva. Potom nehovorte, že Vám stačí na ročné ošetrovanie včelstva 30 či 90´.
Anton

Já již několik let dělám časový snímek a průměrně vychází na jedno včelstvo 11,5 hodiny práce J.M.

Komentár č.28283 reuguje na túto časť komentára J.Menšíka. Anton

Ty 2,5 hodiny a výnos 120 kg na včelstvo musíte brát s rezervou (násobit/dělit koeficientem 4-5). P. Václavek není obyčejný pavčelař, ale super včelař a jeho informace nejsou vždy objektivní. Při vychvalování zapomíná i na negativa.

Jen tak mimochodem. Nic proti nízkým nástavkům, ale včely při stavbě plodového hnízda upřednostňují vysoký nástavek. NN neumožňuje kruhové plodové hnízdo, které je pro včelstvo ideální.

> Nic proti nízkým nástavkům, ale včely při stavbě plodového hnízda upřednostňují vysoký nástavek. NN neumožňuje kruhové plodové hnízdo, které je pro včelstvo ideální.

Tak toto je jen pověra. Kruhové plodové hnízdo přes 2 nástavky jsem našel už při sobotním nátěru plodu a to na vysokém rámku (39 x 24). Záleží na mezeře mezi jednotlivými patry rámků.

V kombinovanému systému upřednostňují včely vysoký nástavek, ale nedá se říci, že vždy jen v něm kladou. Závisí na síle na počasí a na snůšce.

Kritika osočuje nízké nástavky kvůli pomalejšímu rozvoji či vyšší rojové tendence. Co se týče rojení, není žádný rozdíl. Co se týče rozvoje, je jen rozdíl u slabých včelstev, které nechovám, takže mě to netrápí.

Zimování je nejlepší na nízkém nástavku, protože včely mají vždy dostavěné dílo ke spodní loučce a chumáč je mezinástavkovými mezery dobře propojen, což přispívá k bezproblémovému zimování.

O nevýhodách nízkonástavkového včelaření se nezmiňuji, protože žádné významné nepozoruji. Větší počet rámků zvyšuje pouze práci nepřímou, která pro mě není zas tak důležitá. Když člověk nemá desítky včelstev, nějaký čas navíc si o víkendech vždycky najde. Použití plastových rámků by zvýšený čas při sbíjení rámků a zatavování mezistěn vyřešilo. Spotřeba času necelých 2 hodiny přímé práce se včelstvem za rok je i u velmi-silných včelstev ( 8-9 NN Optimalu ) při práci převážně s celými nástavky a používání výkluzů reálná.


S pozdravem...M. Václavek

Vaclavek napsal:
V kombinovanému systému upřednostňují včely vysoký nástavek, ale nedá se říci, že vždy jen v něm kladou. Kritika osočuje nízké nástavky kvůli pomalejšímu rozvoji či vyšší rojové tendence. ...
O nevýhodách nízkonástavkového včelaření se nezmiňuji, protože žádné významné nepozoruji....
______________________________________________
Tady nikdo nepsal, že včely kladou jen ve VN. Ano kladou i v NN a i pod kořenem stromu kladou. Psal jsem, že včelstva upřednostňují VN před NN, ne že nekladou v NN.

Ještě k výnosům.
Sám jste psal ve velmi dlouhém příspěvku (příspěpek 28211 ze dne 18.3.2008) o dlouhodobých pokusech v Zubří
s uteplenými a neuteplenými nástavky o výnosech. Dlohodobé výnosy tam mají v obou systémech kolem 22kg na včelstvo.
Jsou tam vinikající včelaři a mají výnosy asi 6x nižší než vy (V Zubří téměř není jarní snůška z akátů, řepky, ... a mají pozdní letní snůšku tmavého medu).
K čemu chci dojít. 75% výnosu ovlivňuje poloha stanoviště a zbytek způsob včelaření.
Jsou místa, kde vynikající včelaři dosahují výnosu 20kg na včelstvo. A naopak jsou místa kde není možno mít výnos pod 5O kg.

Metodikou chovu ovlivním jen část výnosu. Ještě připište v jaké oblasti včelaříte, ať víme kde dosahujete svých 120 kg na včelstvo. Takových míst moc není.

A ještě k nízkým nástavkům. Vůbec nic proti nim nemám. Mají své výhody i nevýhody. Vzhledem k vyšší pracnosti ale nejsou pro mne. Někomu jinému mohou plně vyhovovat. Jenom bych si nikdy nedovolil odsuzovat (jak to děláte) jiné metody včelaření (např. dvouprostorové, ...). Každý ať si včelaří v čem chce a jak chce. Jedinou podmínkou je, aby negativně neovlivňoval okolí (nemoci, ...).

Já upřednostňuji 3 tachováky na sobě. 4 jsou už moc (velká výška a váha na mne) a raději to rozdělím oddělky. Výnos podle stanoviště 20 a 40 kg/včelstvo.

Snůškové podmínky v Zubří jsou z mého pohledu špatné. Já včelařím poblíž Hradce Králové. Každoročně mám k dispozici řepku, která spolu s ovocnými stromy tvoří přes polovinu mého výnosu. Necelé 3 km od mého stanoviště je les. V okruhu doletu mích včelstev ( 6 km ) je asi přibližně 100 dalších včelstev.

Nedá se říci, že v Zubří mají nějak znatelně silnější včelstva, něž jaké má většina včelařů. Jsou to spíše včelstva střední ( síla kolem 40 000 včel za vrcholu ). A to také ovlivňuje výnos.


S pozdravem...M. Václavek