Včelařská konference

Nikdy jsem přesně nezveřejnil své výsledky, protože nechci vyvolat vlnu spekulací, která by jistě z řad přispěvatelů této konference přišly. Vy mi své výsledky taky nezdělíte, tak já je taky zveřejňovat nebudu.
......................

Nepochopili jsme se - mluvím o METODICE chovu, ne o výsledcích v podobě dosažených kg medu. A vyvedu Vás z omylu své "výsledky" klidně zveřejním. Nevidím důvod proč ne. Třeba to bude někomu začínajícímu k něčemu dobré.

Takže nejprve k úlům - včelařím v nástavkových úlech 39x24 (zateplených) a v Moravských univerzálech ( v menší míře).

Začínal jsem s Mor. un. které jsem upravil o další nástavky a postupně šetřil na nástavkové úly. Mor. un. používám na odlehlém stanovišti - pokud by došlo k jejich krádeži, tolik by to nebolelo. Jejich nevýhody jsou nasnadě - nemají odnímatelné dno, jsou těžší . . . Ale co se týká medu, nevidím rozdíl mezi nástavkovým úlem a Mor. un.

Zkoušel jsem nezateplené úly, dvojmatečné včelaření, spojování kmenového včelstva s oddělkem na jaře, na podzim . . . a bůh ví co všechno ještě. Měl jsem takové výzkumnické období.

Co se týká průměrného výnosu medu - sledované období 10 let zpět (1996-2006) . ( prvních 5 let z toho jsem včelařil s více než 60-ti včelstvy, v současné době mám dvě desítky včelstev).

Takže za desetiletý cyklus - průměrný počet včelstev 47/rok, medný průměr 31 kg/včelstvo/rok. Samozřejmě některá včelstva dosáhla 80 kg medu, ale některá třeba jen 10.

Chodil jsem při včelaření ( se 60-ti vč.) do zaměstnání a vyvíjel řadu dalších aktivit. Postupem jsem se dopracoval k tomu, že silná včelstva jsou mi k ničemu. Stojí mne více času než dvě normální a medu je spíše více ze dvou normálních než z jednoho silného.

Momentálně statistiky už moc nevedu, lepší je krátká paměť.

A teď to podstatné - pokud byste byl ochotný podělit se o metodiku chovu, ardenus/=/seznam.cz . Doopravdy si chci pořídit dva tři Optimály a zkusit nízkonástavkové včelaření pro radost.

Pokud metodiku nehodláte z rozličných důvodů zveřejňovat, přestaňte prosím uveřejňovat nesmysly.

Leoš

Při rozkvětu třešně naráz rozšířím... pod plodiště vložím 3NN rozšiřovací nástavky s mezistěnami ( 6-8 ) po strnách a 2-4 soušemi u středu nástavku se stavebním rámkem. Očka mám otevřená v pozici 1-3. V půlce květu řepky začnu s chovem matek, provedu 1. odběr plodových plástů a 1. medobraní. Vytočené nástavky vždy vracím dolů. Mateří mřížka při tomto způsobu včelaření není k oddělení medného prostoru nutná. Plodové těleso se vlivem přenášených zásob nahoru samo posouvá dolů. V půlce květu akátu provedu 2. medobraní a druhý odběr plodových plástů. Po odkvětu lípy provedu 3. medobraní a úpravu sediska tak, aby ve spodní polovině úlu byli nástavky s nejstarším dílem. Úl rozdělím mateří mřížkou, místo trubčích rámků vložím souše. Druhý den podle vajíček zjistím, v které půlce úlu je matka. Do bezmatečné připojím přes novinový papír oddělek s mladou matkou. Včelstva poté začnu krmit. Obě matky nechám klást, abych dosáhl silnějšího včelstva, než je přirozené ( nad 4 kg zimních včel ). Tyto včelstva perfektně využijí celé produkční období. V září odstraním mateří mřížku, matky vyhledám ( v tuto dobu se hledají poměrně snadno ), starou matku zamáčnu, mladou matku dám do izolační klícky, aby v říjnu ve včelstev kvůli léčení nebyl plod. Začátkem října matku vypustím a odeberu spodní nástavky se starším dílem, který vytavím. Skladuji jen panenské plásty.
Od podzimu do předjaří mají standartní produkční včelstva k dispozisi 6 NN, v produkčním období a v podletí 9 NN.


S pozdravem...M. Václavek

Děkuji

Pane Václavku,
můžete prosím upřesnit pro začátečníky:
"Vytočené nástavky vždy vracím dolů."
Je myšleno pod momentální polohu plodiště?
Jakub

Upřesňuji:
Vytočené nástavky vkládám pod plodové nástavky, tedy ne nad plod,... matka má tendenci jít nahoru, pokud nad sebou nemá zásoby ( zvláště, přijde-li špatné počasí nebo snůšková přestávka ).


S pozdravem...M. Václavek

To: M. Václavek.
Docela podnětné.

R. Polášek

No, podle mně výnos medu taky hlavně závisí na množství sesbíratelné sladiny
v okolí úlu. Pak jsou metodiky, které umožňují včelstvu vybrat za rok klidně
i přes těch 100 kilo. Stačí si jen uvědomit, kolik by včely donesly, kdyby
měly po celé snůškové období stejný dostatek snůšky jako mají třeba v lánu
řepky. A pak jsou metodiky, které i při dostatku snůšky neumožní donést více
než je určitá hranice. Podstatné je, že když dostatek snůšky není, tak
prostě včely více nedonesou než kolik jim okolí stanoviště nabízí. Paradox
je, že zatímco průměrná nabídka sladiny v přírodě klesá, aspoň mně to tak
třeba proti době před 30 lety připadá, množství času na ošetřování jednoho
včelstva klesá a schopnost průměrného včelstva, nyní nastavkového s
šlechtěnou matkou proti dřívějšímu, obvykle zadovákovému donášet sladinu,
tedy kolik by doneslo při neomezené nabídce sladiny v přírodě, neustále
stoupá. Znamená to tedy, že medné výnosy včelstev jsou v průměru čím dále
více omezovány tím, co je možné z okolí stanoviště donést a čím dále méně
omezovány používanou metodikou ošetřování včelstev.

R. Polášek

šlechtěnou matkou proti dřívějšímu, obvykle zadovákovému donášet sladinu,
tedy kolik by doneslo při neomezené nabídce sladiny v přírodě, neustále
stoupá. Znamená to tedy, že medné výnosy včelstev jsou v průměru čím dále
více omezovány tím, co je možné z okolí stanoviště donést a čím dále méně
omezovány používanou metodikou ošetřování včelstev.

R. Polášek
--------
Souhlas. Na Fascinovaném včelaři je link na web, kde jsou grafy kolik je kde včelstev a jaká produkce medu, průměr atd.
Doporučuji uvážit ještě rozlohu jednotlivých zemí a srovnat s požadovanými 0,8 miliony a ksutečným 1/2 milionem včelstev v ČR.

To se pak nesmíme divit "morovým ranám" kterými jsou nyní včelstva stíhána.

Karel