78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

tomtom (81.30.251.9) --- 28. 3. 2008
spad roztočů po nátěru a fumigaci

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, jak vysoký jste měli spad mrtvých varroa po nařízeném nátěru plodu a následné fumigaci.
Jelikož v Mor.slezském kraji bylo toto povinné, ač nerad, nakonec jsem to provedl.
Vyšetření zimní měli z 8 včelstev obsahovalo 0 roztočů ( já vím o 1, kterého jsem v měli při odevzávání viděl )..trošku mě přesvědčilo, když jsem na některých včelách při kontrole viděl roztoče přichytnuté ( většinou jsem to viděl až na podzim .
Nicméně následný spad po léčení tolik přesvědčivý nebyl..cca 5 - 8 roztočů 24-48 hodin po fumigací na včelstvo. Mělo toto v mém případě smysl? Tom

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Míra P. (213.192.0.246) --- 28. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

No já sem měl v měli na rozbor taky jednoho kterej tam pak nebyl.Natíral sem ale taky.Spad byl od 0-2-3-8-17 asi takový rozpětí.Mam jich jedenáct a sem rád že sem to udělal.Smysl to má určitě jenom doufám že to taky bude něco platný.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
vorja (78.108.145.2) --- 28. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Nicméně následný spad po léčení tolik přesvědčivý nebyl..cca 5 - 8 roztočů 24-48 hodin po fumigací na včelstvo. Mělo toto v mém případě smysl? Tom.

O tom, že nátěr plodu s fumigací měl velký smysl se vůbec nedá pochybovat. Já si to vysvětluji takto: Jedna samička VD zaleze do buňky před víčkováním plodu. Pak nasadí v buňce vajíčka, nejdříve samčí a pak samičí. Po vylíhnutí mladých roztočů se ještě v buňce mezi sebou spáří. Po vylíhnutí včely, vylezou na ní z buňky stará samička a až čtyři mladé samičky. Za 5 dnů mladé samičky dospějí a zalezou do buněk s plodem před jejich zavíčkováním a celý cyklus se opět opakuji. Jeden cyklus rozvoje tedy činí 12+5=17 dnů. A teď počítejme: Máte 8 samiček. Po jednom vývojovém cyklu vylezou průměrně na včele 3 samičky. Na konci vývojové (geometrické) řady o 8 cyklech bude: 8 24 72 216 648 1944 5834 17496 52488 roztočů. Tak velké množství roztočů již včely neunesou a zahynou. Pokud tomu nevěříte, nevadí. Hlavně to říkejte dalším včelařům. Včelaři miluji své včely. Pochopí to hrozné nebezpečí a budou důsledněji léčit. Dříve se tomu říkalo tuším, masově osvětová činnost.
Zdravím, H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pepík (81.0.194.126) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Dělal jsem jarní přeléčení u kamaráda, který přišel o nohu a byl ještě v nemocnici.Spad po týdnu na zasítovaných podložkách se pohyboval od 11 do 36 roztočů na včelstvo.Jinak bych si dovolil upozornit,že někteří májí přeléčeno,někteří se chystají a další to odfláknou a nebo neudělají vůbec. Je důležté aby to bylo uděláno v celé oblasti v jeden den nebo aspoň víkend.(celoplošně)
Závěrem bych upozornil,že toto léčení není všelék!Kdo si myslí,že má tímto pokoj od léčení bude plakat nad prázdnými úly v podletí.V minulém roce takových bylo a zdá se,že do teď nic nepochopili a říkají.Nemusím dělat přeléčení,ale já si ho udělám a budu mít klid.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
vorja (78.108.145.2) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Jistě že jarní přeléčení není všelék. Nesmíme to ale říkat moc nahlas, protože s najdou tací, kteří si řeknou: když to není všelék, proč bych to dělal, proč bych si přidával práci, proč bych si zvyšoval náklady? Je nutno si uvědomit, že na začátku jarního rozvoje musíme dosáhnout minimálního stavu roztoče VD, nejlépe žádného. I když jarní přeléčení je vysoce účinné (95 –98%), není ale stoprocentní. I když provedeme řádné přeléčení nátěrem a následnou fumigací, v některých včelsvech může zůstat nějaký ten roztoč. Pokud není žádný, je to dobře. Pokud zůstane jen jeden roztoč, co se pak děje?
Na začátku rozvojové řady roztoče VD je tedy jeden roztoč. Po první cyklu jsou ji 3 roztoči, po druhém 9 roztočů, atd. Pak vývojová řade je: 1 3 9 27 81 243 729 2187 6561 roztočů. Poslední číslo je již vysoké, ovlivní nepříznivě plod zimních včel a pokud se neprovede přeléčení, pak dojde dříve nebo později ke kolapsu včelstev.
Pokud provedeme přeléčení včelstev uprostřed výše uvedené rozvojové řady Formidolem, pak množství roztočů 243 při 80% účinnosti léčení se nám sníží na 243x0,20= 49 roztočů. Je to startovací čára nové řady rozvoje VD. Pak máme 49 147 441 1324 roztočů místo původních 6561. Pokud za 14 dnů znovu vložíme Formidol (jak doporučuje ing. Veselý), pak dosáhneme řady: 29 59 118 roztočů, místo původních 6561. A to už je velký rozdíl.
Pokud jsme při jarním léčení byli velmi úspěšní a vyhubili jsme všechny roztoče, pak ještě nemáme vyhráno. Do úlu se nám může dostat se zatoulanou včelou, nebo trubcem, jeden, několik, nebo při loupeži dokonce mnoho roztočů a pak vývojová řada začíná tímto okamžikem. Jediným účinným opatřením je provádět kontrolu denního spadu roztočů. Na jednoho spadlého roztoče na podložce pod sítem znamená, že máme ve včelstvu 100 roztočů, se kterými začíná rozvojová řada. Bylo doporučeno (na krajském semináři ČSV) provést již při pěti spadlých roztočích přeléčení včelstva.
Co s tím tedy uděláme? Lamentovat, že včelaří neléčí, nepomůže. Je nutno začít od základu. Masově osvětovou činností počínaje shora, až po včelaře. Důležitou úlohu musí sehrát důvěrníci ZO ČSV. Ti musí vědět, zda-li mu svěřený včelař, svá včelstva léčí, kdy léčí a jak léčí. A pokud včelař léčí špatně, pak mu důvěrník musí pomoci, nebo zajistit přeléčení i případně na jeho náklady. Pokud důvěrník dělá svěřenou funkci špatně, pak musí být nahrazen spolehlivějším.

Zdravím, H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pepík (81.0.194.126) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Poslední odstavec předchozího příspěvku je perfektní,ale jen po stránce teoretické.Praxe je jiná a vyměnit funcionáře není za koho.On to totiž alespoň u nás nechce nikdo dělat.Dost chmurných zítřků,kdo se bude starat bude mít a ti ostatní zapláčou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Vorja nezlob se namne a nic ve zlém, ale už jsem se dlouho takto po ránu nezasmál. Malá otázka. Jak chceš takového člověka naučit to, že mají nějak kooperativně a kolaborativně přistupovat k léčení? Tvá slova se navzájem vylučují, protože včelařství je převážně o osobním přístupu a ne nějaké organizované ne stále fungující, potažmo ne spolehlivé skupině lidí. Spolehlivost se dá vychovat a naučit, ale naše včelařské skupiny jsou vychovány - slyší většinou jen na peníze - dotace zadarmo.

A jestli se budou dávat dotace i za ztráty na které bylo upozorňováno předem, je jasně vidět, jak to špatně funguje a jak ta nespolehlivost je navíc ještě finančně hodnocena.(mluvím o pomoci na podporu obnovy včelstev, o které se prý podle webu www.agroweb.cz jedná)

..........

vorja:>Co s tím tedy uděláme? Lamentovat, že včelaří neléčí, nepomůže. Je nutno začít od základu. Masově osvětovou činností počínaje shora, až po včelaře. Důležitou úlohu musí sehrát důvěrníci ZO ČSV. Ti musí vědět, zda-li mu svěřený včelař, svá včelstva léčí, kdy léčí a jak léčí. A pokud včelař léčí špatně, pak mu důvěrník musí pomoci, nebo zajistit přeléčení i případně na jeho náklady. Pokud důvěrník dělá svěřenou funkci špatně, pak musí být nahrazen spolehlivějším. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
KaJi (88.103.157.154) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

vorja:>Co s tím tedy uděláme? Lamentovat, že včelaří neléčí, nepomůže. Je nutno začít od základu.
GP:Jak chceš takového člověka naučit to, že mají nějak kooperativně a kolaborativně přistupovat k léčení? Tvá slova se navzájem vylučují, protože včelařství je převážně o osobním přístupu a ne nějaké organizované ne stále fungující, potažmo ne spolehlivé skupině lidí.
-------

Asi se začne pěkně od začátku se vznikem "spolků". Tehdy se členové sdružovali dobrovolně protože ve společném postupu viděli výhody.

Myslím, že nepomůže ani tak jarní plošné práškování (nikdy nevyhubíme všechny roztoče na území celé ZO atd, a tady stačí, když padne brzy v létě jedno včelstvo a už to jede), jako celoroční monitoring a vzájemná informovanost.

Asi se ti aktivní budou muset dát dohromady. Prostě síť lidí, kteří budou sledovat spad a vzájemně se informovat. O nákazové situaci nemohu soudit jen podle jednoho jedince, včelnice. Nehledě na to, že spad se asi projeví až po nějakém čase po invazi.

Na to stačí opravdu jen pár aktivních, bez výborů atd.

Pokud to zorganizují přímo výbory atd, tak lépe.

V HK jim to dokonce vyhláška opakovaně ukládá. A myslím že i v jiných krajích.

Jsme prostě ve válce a ta se vede furt. A většinou podle stále stejných pravidel.
Pokud roztoč "zaútočí" tak v létě. "Plošné bombardování" ke kterému teď všichni vzhlížejí s takovou nadějí problém v lepším případě oddálilo, ale nikdy nic plošně natrvalo nevyčistilo. Nakonec vždycky nastupuje pěchota a i v tomto boji si to budem muset s roztočem rozdat osobně my všichni v létě.

A boj s infekcí, nákazama atd. je stejný. To že na jaře obílíme a vydesinfikuje barák neznamená, že si celý rok nemusíme dávat bacha a nemýt si ruce.

A to mi na tom masovém šílnství vadí, že to v méněvzdělaných včelařích vytváří dojem, že tím bude problém do podzimu vyřešen. Důvěrník jim to natře, a jestli jim padnou včely, tak proto, že to udělal blbě!
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Leoš (213.19.51.58) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Pokud důvěrník dělá svěřenou funkci špatně, pak musí být nahrazen spolehlivějším.
Zdravím, H.
..................

Tohle mě docela pobavilo - a smím se zeptat, kde toho spolehlivějšího vzít ? Ono se toho všude důvěrníky jen hemží -)

Ono celé téma ohledně VD je jen tlachání o ničem. Zkrátka jsou včelaři kteří léčí poctivě a pak ti druzí. A pokud by se do toho nemontovaly nesmyslné dotace za úhyny, vyřešilo by se vše samo podobně jako u včelařů v Polsku. Měli bychom méně včelařů a méně VD.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 29. 3. 2008
Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci

Něco podobného si mysleli Američané nechaly včelstva bez léčení s tím že přežijí jen ty co dokáží odolat. Nakonec to dopadlo tak , že velkovčelaři nakupují pakety v době kdy končí sezona v Austrálii tak tamní včelaři rozdělí včelstva na pakety a odešlou do států .VČELAŘE ŽIVÍ JEN OPYLOVÁNÍ , CENA OKOLO 130 DOLARŮ ZA PŘISTAVENÉ VČELSTVO DO SADU med je jen přítěží, ten dovezou z Argentiny a Číny Boj proti moru se děje přímo z cisteren s antibiotiky důkladným kropením Také produkují minivčelstva v papírových úlcích kde místo matky je jen mateří látka . tyto pak prodávají zemědělcům k opylování. Mslíš si , že je to cesta.....???

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo <Ardenus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci
> Datum: 29.3.2008 15:42:49
> ----------------------------------------
> Pokud důvěrník dělá svěřenou funkci špatně, pak musí být nahrazen
> spolehlivějším.
> Zdravím, H.
> .................
>
> Tohle mě docela pobavilo - a smím se zeptat, kde toho spolehlivějšího vzít
> ? Ono se toho všude důvěrníky jen hemží -)
>
> Ono celé téma ohledně VD je jen tlachání o ničem. Zkrátka jsou včelaři
> kteří léčí poctivě a pak ti druzí. A pokud by se do toho nemontovaly
> nesmyslné dotace za úhyny, vyřešilo by se vše samo podobně jako u včelařů v
> Polsku. Měli bychom méně včelařů a méně VD.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 29. 3. 2008
Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci

Pepane přiznej se. Ty jsi nějakého američana co včelaří ve velkém musel potkat a on Ti to všecho takto vyzvonil. ;-)

Americké včelařství (myšleno jako celek všech států)má podobnou strukturu chovatelů s počty chovaných včelstev jakou máme v ČR. Dokonce více se ji více podobá, než kde jinde v Evropě. Tj. že majoritní podíl ve struktuře chovatelů mají malovčelaři(převaha chovatelů včelstev s nízkým stavem chovaných včelstev). Ale. Velkovčelaři na rozdíl o nás zase vlastní většinu včelstev chovaných na území Států.

Jsou tudíž co se týká efektivity, racionalizace určitě mnohem dále. Důkazem je dokonalý přehled v úlových standardech a v tak podobném ve spojitosti s rámkovou mírou.(maximální snížení nákladové položky na zařízení) Takové technologie potom studují a najivně prohlíží a fotí evropani, coby zavaleni nepochopitelnou metodou velkovčelařství. Jsi zářný, takového cestování prstem po mapě příklad.


Americké včelařství se potýká většinou s naprosto stejnými problémy jako u evropského včelařství. Jsou ale v oboru mnohem dále než nějaký malý včelařík s úhynem po nezvládnuté varroáze u nás v ČR.

Prosím Tě uvažuj otom co píšeš. Já si vážím každého, kdo dokáže rozumně argumentovat to či ono. Ty to často umíš. Ale následující Tvé řádku jsou jak vystřižené z komunistického bulváru z minulosti. Zkrátka jak z VUMLu.

Aplikace antibiotik a hlavně monitoring správních orgánů je tam na vyšší úrovni než u nás.

Dovozy medů na určitá státní území světa jsou a budou stále. Vidím takové poznámky v takovém duchu jakým jsi napsal pouze jako osobní, potažmo trvale aplikovanou kolektivní závist a vysoce najivní řeč.

G. Pazderka

........
>Něco podobného si mysleli Američané nechaly včelstva bez léčení s tím že přežijí jen ty co dokáží odolat. Nakonec to dopadlo tak , že velkovčelaři nakupují pakety v době kdy končí sezona v Austrálii tak tamní včelaři rozdělí včelstva na pakety a odešlou do států .VČELAŘE ŽIVÍ JEN OPYLOVÁNÍ , CENA OKOLO 130 DOLARŮ ZA PŘISTAVENÉ VČELSTVO DO SADU med je jen přítěží, ten dovezou z Argentiny a Číny Boj proti moru se děje přímo z cisteren s antibiotiky důkladným kropením Také produkují minivčelstva v papírových úlcích kde místo matky je jen mateří látka . tyto pak prodávají zemědělcům k opylování. Mslíš si , že je to cesta.....???

Pepan<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 29. 3. 2008
Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci

schválně jsem napsal jen ty extrémy ke kterým lze dojít Ono placení za úhyn to je taky extrém I i když příjemný JÁ ZE TŘICETI VČELSTVY KUPUJI KOMPRESOR VYVÍJEČ PROVÁDÍM LÉČENÍ I 5× A NIKDO MĚ ZATO NEODMĚNÍ sakra práce ! A za opylování se platí i v Evropě Jen naši zemědělci to berou jako samozřejmos. Zatím!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci
> Datum: 29.3.2008 20:35:09
> ----------------------------------------
> Pepane přiznej se. Ty jsi nějakého američana co včelaří ve velkém musel
> potkat a on Ti to všecho takto vyzvonil. ;-)
>
> Americké včelařství (myšleno jako celek všech států)má podobnou strukturu
> chovatelů s počty chovaných včelstev jakou máme v ČR. Dokonce více se ji
> více podobá, než kde jinde v Evropě. Tj. že majoritní podíl ve struktuře
> chovatelů mají malovčelaři(převaha chovatelů včelstev s nízkým stavem
> chovaných včelstev). Ale. Velkovčelaři na rozdíl o nás zase vlastní většinu
> včelstev chovaných na území Států.
>
> Jsou tudíž co se týká efektivity, racionalizace určitě mnohem dále. Důkazem
> je dokonalý přehled v úlových standardech a v tak podobném ve spojitosti s
> rámkovou mírou.(maximální snížení nákladové položky na zařízení) Takové
> technologie potom studují a najivně prohlíží a fotí evropani, coby zavaleni
> nepochopitelnou metodou velkovčelařství. Jsi zářný, takového cestování
> prstem po mapě příklad.
>
>
> Americké včelařství se potýká většinou s naprosto stejnými problémy jako u
> evropského včelařství. Jsou ale v oboru mnohem dále než nějaký malý
> včelařík s úhynem po nezvládnuté varroáze u nás v ČR.
>
> Prosím Tě uvažuj otom co píšeš. Já si vážím každého, kdo dokáže rozumně
> argumentovat to či ono. Ty to často umíš. Ale následující Tvé řádku jsou
> jak vystřižené z komunistického bulváru z minulosti. Zkrátka jak z VUMLu.
>
> Aplikace antibiotik a hlavně monitoring správních orgánů je tam na vyšší
> úrovni než u nás.
>
> Dovozy medů na určitá státní území světa jsou a budou stále. Vidím takové
> poznámky v takovém duchu jakým jsi napsal pouze jako osobní, potažmo trvale
> aplikovanou kolektivní závist a vysoce najivní řeč.
>
> G. Pazderka
>
> .......
> >Něco podobného si mysleli Američané nechaly včelstva bez léčení s tím že
> přežijí jen ty co dokáží odolat. Nakonec to dopadlo tak , že velkovčelaři
> nakupují pakety v době kdy končí sezona v Austrálii tak tamní včelaři
> rozdělí včelstva na pakety a odešlou do států .VČELAŘE ŽIVÍ JEN OPYLOVÁNÍ ,
> CENA OKOLO 130 DOLARŮ ZA PŘISTAVENÉ VČELSTVO DO SADU med je jen přítěží,
> ten dovezou z Argentiny a Číny Boj proti moru se děje přímo z cisteren s
> antibiotiky důkladným kropením Také produkují minivčelstva v papírových
> úlcích kde místo matky je jen mateří látka . tyto pak prodávají zemědělcům
> k opylování. Myslíš si , že je to cesta.....???
>
> Pepan<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 30. 3. 2008
Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci

A NIKDO MĚ ZATO NEODMĚNÍ sakra práce ! A za opylování se platí i v Evropě Jen naši zemědělci to berou jako samozřejmos. Zatím!!

Zrejme európski českí a slovenskí poľnohospodári a celé spoločenstvo to berú ako samozrejmú vec, že včela žije v prírode prirodzene! Ona aj žila, ale človek akoby prebral patronát na ňou a chová ju doma a berie z nej úžitok, teda niečo za niečo.
Je faktom, že české vesnice a slovenské dediny sú tak blízo seba a v každej sa chovali a chvalabohu ešte sporadicky chobvajú, že dokážu bezpečne opeliť nie až tak plošne veľké lány. Ak včely nedoletia z jednej dediny, tak prikletia z druhej. Poľnohospodár to vie, vždy to tak bolo, tak prečo by aj so záhradkármi mal platiť za opelenie plodín a stromov? Kto ich k tomu prinúti, preto sa s tým aspoň do istého času musíme uspokojiť.
Na druhej strane ak si vieme predstaviť Rusko aj USA (Kaliforniu, kde nie sú ani prirodzený opeľovači) a tie obrovské vzdialenosti dedín od seba, tam včela nedoletí, ak chcú mať úrodu, musia platiť. Asi tak. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 30. 3. 2008
Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci

A.Turčáni:>(Kaliforniu, kde nie sú ani prirodzený opeľovači)<
..........

Používejte laskavě internet k potvrzení svých výroků a závěrů. Pokud jde o cizí zdroje, je tu jazykový problém, ale ten by neměl být až tak v čase překladačů a vyhledávačů omezením...

Typický příklad:
Na webu ČSV se zobrazí zpráva s odkazem, jak došlo k nehodě na dálnici při převážení včelstev.

klikám na odkaz a zjistím si zdroj. Zdrojem jsou novinky cz.

Mne to ale neuspokojí, protože jde stylově o zajímavý celosvětový hoax a chci vědět jak k tomu došlo a kam měli na které území namířeno. Nalézám zdroje za pomocí Google s heslem pro vyhledáni:

Bees close Calif. highway after truck flips over

... a zjišťuji, že měli namířeno na:

San Joaquin Valley

http://maps.google.com/maps?f=q&hl=cs&geocode=&q=San+Joaquin+Valley&sll=37.269682,-119.75235&sspn=0.437142,0.925598&layer=c&ie=UTF8&ll=36.248426,-119.294357&spn=0.055375,0.1157&t=h&z=13&iwloc=addr


No a při prohlídce cíle opylení při rozlišení 5-ti km nevidím žádné stálé a monotónní holé monokultury k opylení, ale asi čtverečně půlmílové pozemky.

Vidím na mapě pobřeží a vnitrozemí také hromady hustě obydlených oblastí. Jediné co není v Kalifornii hustě obydleno jsou kalifornská pohoří.

No a takto bych pokračoval i s výroky, že neměli přirozené opylovače. Přirození opylovači tam zcelajistě byly, ale nebyli tam zcela určitě opylovači rostlin, člověkem intenzivně zemědělsky a průmyslově pěstovaných. (v US má průmysl a pojem zemědělství velmi blízko na rozdíl od EU)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(87.197.103.170) --- 30. 3. 2008
Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci

Kua, páni, toto je nejchytřejší člověk na Zemi. Nejen že všechno viděl, všechno zná a všude byl, je tady zcela nevyužitý. Měl by jít do tej ameriky a naučit je tam, jak se má včelařit. A měl by je to učit aspoň 20 let. Já se jeho rad milerád vzdám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 29. 3. 2008
Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci

PŘEDSTAV SI
Takhle začít v Itálii pobrat za opylení někde si to nechat u nějakého profíka vytočit a tak pokračovat postupně celo Evropou a skončit ve Švédsku tam to celé zlikvidovat a na jaře k Taliánům dovést pakety a jedem znova Dneska žádné celní kontroly a šraňky na hranicích. Já být mladší a zdravý tak jdu na to. A veterinární předpisy, něž se vzpamatují tak jsem o 200 km dál A teď si to představ v Americe od Panamy až do Kanady

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci
> Datum: 29.3.2008 20:35:09
> ----------------------------------------
> Pepane přiznej se. Ty jsi nějakého američana co včelaří ve velkém musel
> potkat a on Ti to všecho takto vyzvonil. ;-)
>
> Americké včelařství (myšleno jako celek všech států)má podobnou strukturu
> chovatelů s počty chovaných včelstev jakou máme v ČR. Dokonce více se ji
> více podobá, než kde jinde v Evropě. Tj. že majoritní podíl ve struktuře
> chovatelů mají malovčelaři(převaha chovatelů včelstev s nízkým stavem
> chovaných včelstev). Ale. Velkovčelaři na rozdíl o nás zase vlastní většinu
> včelstev chovaných na území Států.
>
> Jsou tudíž co se týká efektivity, racionalizace určitě mnohem dále. Důkazem
> je dokonalý přehled v úlových standardech a v tak podobném ve spojitosti s
> rámkovou mírou.(maximální snížení nákladové položky na zařízení) Takové
> technologie potom studují a najivně prohlíží a fotí evropani, coby zavaleni
> nepochopitelnou metodou velkovčelařství. Jsi zářný, takového cestování
> prstem po mapě příklad.
>
>
> Americké včelařství se potýká většinou s naprosto stejnými problémy jako u
> evropského včelařství. Jsou ale v oboru mnohem dále než nějaký malý
> včelařík s úhynem po nezvládnuté varroáze u nás v ČR.
>
> Prosím Tě uvažuj otom co píšeš. Já si vážím každého, kdo dokáže rozumně
> argumentovat to či ono. Ty to často umíš. Ale následující Tvé řádku jsou
> jak vystřižené z komunistického bulváru z minulosti. Zkrátka jak z VUMLu.
>
> Aplikace antibiotik a hlavně monitoring správních orgánů je tam na vyšší
> úrovni než u nás.
>
> Dovozy medů na určitá státní území světa jsou a budou stále. Vidím takové
> poznámky v takovém duchu jakým jsi napsal pouze jako osobní, potažmo trvale
> aplikovanou kolektivní závist a vysoce najivní řeč.
>
> G. Pazderka
>
> .......
> >Něco podobného si mysleli Američané nechaly včelstva bez léčení s tím že
> přežijí jen ty co dokáží odolat. Nakonec to dopadlo tak , že velkovčelaři
> nakupují pakety v době kdy končí sezona v Austrálii tak tamní včelaři
> rozdělí včelstva na pakety a odešlou do států .VČELAŘE ŽIVÍ JEN OPYLOVÁNÍ ,
> CENA OKOLO 130 DOLARŮ ZA PŘISTAVENÉ VČELSTVO DO SADU med je jen přítěží,
> ten dovezou z Argentiny a Číny Boj proti moru se děje přímo z cisteren s
> antibiotiky důkladným kropením Také produkují minivčelstva v papírových
> úlcích kde místo matky je jen mateří látka . tyto pak prodávají zemědělcům
> k opylování. Mslíš si , že je to cesta.....???
>
> Pepan<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 29. 3. 2008
Re: spad rozto?? po n?t?ru a fumigaci

Pepan:>Já být mladší a zdravý tak jdu na to.<
......
Na co? Pokud není poptávka po opylení, proč vytvářet nabídku. Zákony trhu jsou snad jasné a jestli mi někdo z Itálie nabídne za opylení jeho kiwi plantáže sumu 100€/včelstvo a zaplatí po dohodě, klidně mu je převezu. Není vážnější problém. Tedy kromě mísení plemen a nemocí. Sever Itálie je tuším ale ještě v pásmu kraňky a veterinární vyhlášky se dávají do společného systému hlášení nebezpečných nemocí v EU.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Ono celé téma ohledně VD je jen tlachání o ničem. Leoš

Múdry názor, u nás to beží už dlhšiu dobu. Za uhynuté nie sú žiadne príspevky a počet včelárov klesá npr. v r. 2006 to bolo 22 tis., tohoto roku 15 tis a počet včelstiev klesol oproti vlaňajšku len o 1 tis.

Toho tláchaní o ničom je viac, neviem si predstaviť npr. vysievanie svazenky, vysoko kultúrnej poľnohopodársjej rastliny do lesa na miesta s vysadenými stromkami a presádzanie lesných malín, ktoré lesníci odstraňujú ako plevel. Svazenku je problém vysiať na dobre pripravené pole a napriek tomu, že je vysoká až 0,5- 0,7m burina ju prerastie a zadusí. Skúsený včelár pri včelnici dvakrát a do 1 km raz vysial svazenku a včely sa na nej len "zabávali" a dokonca sa to neprejavilo ani na podnecovaní včelstiev. Už to nerobí!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Já si vysazování lesních malin nejenže dovedu představit, já to už déle než
15 let občas dělám. Přirozeně nepíchám to někde na paseky mezi vysázené
stromky, kde by to je to zarůstalo a majitelé by ty maliny naopak
odstraňovali, ale na místa, kde by maliny neměly ničemu vadit, na příkopy
kolem cest nebo na okraje stávajících lesů. Ne všude se ujmou, ale třeba
před těmi 15 lety jsem dva keříky píchnul asi 30 metrů od sebe do náspu
příkopu kolem cesty a dneska jsou na tom místě 2 malinové porosty mezi
cestou a polem v délce cca 5 - 8 metrů. Jiná věc je to, že asi před 5 lety
se místní technické služby rozhodly sekat i porosty kolem polních cest a tak
každoročně jednou nebo dvakrát přejedou 2/3 těch malin od cesty "sekacím
šrotovačem" na rameni traktoru, na třetinu plochy u pole nedosáhnou a tak
jedině ta kvete, ať už to jsou maliny nebo všelijaké alergenní rostliny.
Jinde se třebas maliny neujmuly nebo se nerozšiřují, je přirozeně třeba
trefit stanoviště, které jim vyhovuje. Ale musím napsat, že v místě, kde
včelařím, většinu rovné plochy zaujímá pole, lesy zůstaly jen mezi těmi poli
v erozních rýhách potoků, které zemědělci za socialismu ještě nestihli
zatrubnit nebo na příliš svažitých místech, lesíky jsou velice často
rozkouskovány mezi majiteli doslova po stovkách metrů, cesty k nim byly
dávno zaorány, majitelé se o lesy zatím moc nestarají, takže rozhraní lesů a
polí nebo jednotlivých lesíků tam dosahují poměrně velké délky a často mezi
polem a stromy v lese je až několikametrová volná plocha, kde rostou jen
kopřivy a podobná buřeň, takže místa, kde by maliny nevadily, je kolem
hodně. Jinak na sázení malin není třeba nějaké velké vybavení, stačí
špachtle, kterou se maliny vyryjí a kterou se vytvoří díra na novém místě a
igelitový sáček v tašce, ve které se sazenice přenášejí a silná rukavice
kvůli puchýřům od špachtle.
Co se týká svazenky, napsal jsem o sázení na těch vykácených místech, kde
dříve díky zastínění či něčemu jinému žádný rostlinný podrost nebyl a tudíž
žádná konkurence pro svazenku zatím není. Záleží pak na včelaři, jestli
někde v malém rozsahu to semeno rozháže po zemi, zkusí ho do půdy nebo
jehličí trochu zašlapat a využije tu svazenku na pár metrech čtverečních,
kde si majitel neuvědomí, že to tam někdo schválně nasel nebo se dohodne s
majitelem paseky a naseje tu svazenku na nějaké větší ploše a třeba hráběma
zapraví do půdy. A potom z toho už bude mít i nějaké výnosy. Nejsem odborník
na les, ale domnívám se, že takhle zasetá svazenka na paseku po vykácení
bude mít na následující zalesňování spíše kladný vliv než záporný. Dojde k
zastíněné odhalené půdy, k urychlení rozkladu listí a jehličí na zemi, tím k
zvýšení obsahu živin v půdě pro stromky a i samotná svazenka dodá do půdy
nějaké živiny. A tím, že zabere ty holé plochy, zpomalí rozšiřování dalších
agresívních rostlin, které by se musely kvůli stromkům pracně ručně
odstraňovat.
Při té příležitosti bych se chtěl zeptat, jsou nějaké zkušenosti s ozimým
setím svazenky? Takovým, že by se semeno rozházelo na podzim, přes zimu by
leželo v zemi a vyklíčilo až na jaře? To by se totiž na ty paseky hodilo
nejvíc, v listí a jehličí je jinak kromě extrémně vlhkých let nedostatek
vláhy a semena by asi nevzešla.
Jinak ale bych chtěl říct, že takové vysazování zlepší kvalitu stanoviště
trochu, ale ne zásadně. Zásadně zlepší kvalitu stanoviště jen vlastnictví
aspoň hektaru správného lesa nebo pole a tudíž plošné vysazování včelařských
rostlin, ne nějaké paběrkování po okrajích cizích lesů a pasekách v rámci
nějaké stovky metrů čtverečních.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 29, 2008 7:37 PM
Subject: Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci


> Ono celé téma ohledně VD je jen tlachání o ničem. Leoš
>
> Múdry názor, u nás to beží už dlhšiu dobu. Za uhynuté nie sú žiadne
> príspevky a počet včelárov klesá npr. v r. 2006 to bolo 22 tis., tohoto
> roku 15 tis a počet včelstiev klesol oproti vlaňajšku len o 1 tis.
>
> Toho tláchaní o ničom je viac, neviem si predstaviť npr. vysievanie
> svazenky, vysoko kultúrnej poľnohopodársjej rastliny do lesa na miesta s
> vysadenými stromkami a presádzanie lesných malín, ktoré lesníci odstraňujú
> ako plevel. Svazenku je problém vysiať na dobre pripravené pole a napriek
> tomu, že je vysoká až 0,5- 0,7m burina ju prerastie a zadusí. Skúsený
> včelár pri včelnici dvakrát a do 1 km raz vysial svazenku a včely sa na
nej
> len "zabávali" a dokonca sa to neprejavilo ani na podnecovaní včelstiev.

> to nerobí!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (213.29.160.5) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Pokud se předjarní léčení provede správně, a tím se dosáhne požadované účinnosti, kdyby neexistovala reinvaze, toto léčení by teoreticky vždy vystačilo až do podzimu.

Chybou mnohých včelařů je to, že nesledují spad roztočů. Vlivem reinvaze ( např. když naše včelstva získají roztoče vylupováním cizích včelstev některého pavčelaře, který se o své svěřenkyně špatně stará, až jsou nemocné a zesláblé, tedy dobře vylupitelné, nebo včelstvo ve stromové dutině, které hyne na varroázu ) se počet roztočů může nečekaně během pár dní znatelně zvýšit. Proto je třeba kontrolovat spad i u včelstev, která byla na podzim zdárně vyléčena. Není třeba provádět monitoring spadu u všech včelstev, stačí si vybrat skupinku nejsilnějších včelstev na stanovišti, ve kterých je zpravidla větší množství roztočů něž u podprůměrných včelstev. Pokud se u nich objeví zvýšený spad roztočů, lze očekávat zvýšené zamoření i u ostatních včelstev vlivem reinvaze přes trubce.

Ale co je onen zvýšený spad roztočů? Málokterý včelař kontroluje spad i na jaře. Je-li v podletí kritický spad vyšší než 5 roztočů v průměru za den, pak na jaře je kritický spad již jeden roztoč spadlý v průměru za den vlivem přirozeného úbytku. Křivka počtu roztočů se po každé vylíhnuté generaci poměrně dost strmě zvedá.

Cituji:__________________________________________________________
A teď počítejme: Máte 8 samiček. Po jednom vývojovém cyklu vylezou průměrně na včele 3 samičky. Na konci vývojové (geometrické) řady o 8 cyklech bude: 8 24 72 216 648 1944 5834 17496 52488 roztočů.
__________________________________________________________________

( Obsah následujícího odstavce nesdělujte lidem, kteří léčení neprovádí poctivě, ať se varroázy více bojí:-)

Tak katastrofické, jak je růst počtu roztočů uváděn v citaci, to většinou nebývá, protože jinak by většina včelařů byla už dávno bez včelstev. Existují jisté regulační mechanizmy, které populační růst roztočů zpomalují ( jde především o vliv inbreedingu ( páření pokrevně blízce příbuzných jedinců, což v případě výskytu jen jedné samičky v dané plodové buňce je naprosto nevyhnutelné, protože páření probíhá vždy již v buňce ), ale také se projevuje prodlužování vegetativní fáze života roztoče ( doba, kdy se nachází na dospělých včelách ), jež může být klidně i 10 dní dlouhá, dále pak vzájemná očista dělnic od roztočů, poškozování roztočů a podob. ). Nicméně neléčené včelstvo evropského plemene v závislosti na reinvazi a vlastní odolnosti během 1-3 let na následky přemnožení roztočů uhyne.

Zvýšené zamoření varroázou v průběhu jara znamená, že by včelař měl provést léčení již tehdy ( samozřejmě jedině kyselinou mravenčí ) a nečekat až do podletí, kdy, jak ukázaly zkušenosti z loňského roku, může být již dávno pozdě, protože včelstvo bývá podlomeno vlivem viróz doprovázejících přemnožení roztočů. Podletní léčení tento stav již nezvrátí.

Nejvhodnější je jarní a časně letní léčení provádět po medobraní. V období vrcholu snůšky léčení kyselinou mravenší není vhodné provozovat nejen kvůli zvýšenému výskytu kyseliny mravenčí v medu, což ale není zdravotně na závadu, jen je med nepatrně kyselejší. V průběhu snůšky je účinnost léčení snížena ( řídká sladina pohlcuje páry kyseliny ), to je hlavní důvod, proč vyčkávat s léčením na mezisnůškové období, ale nikoliv až na podletí! Kyselina mravenčí je nejvhodnější prostředek k léčení varroázy, který se dá použít i v produkčním období.

Předjaří je rovněž vhodným obdobím k léčení kyselinou mravenčí, jen je třeba vyčkat na delší periodu teplého slunečného počasí. Radím Vám, všem kdo jste měli zimní spad v průměru větší než 1 roztoč na včelstvo, provést v předjaří léčbu odpařovači nebo alespoň dvakrát odparními deskami. Každý usmrcený roztoč v této době znamená v konečném důsledku snížení počtu roztočů v podletí o několik stovek až tisíců.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 31. 3. 2008
Formidol z jara - kdy?


>
> Předjaří je rovněž vhodným obdobím k léčení kyselinou mravenčí, jen je
> třeba vyčkat na delší periodu teplého slunečného počasí. Radím Vám, všem
> kdo jste měli zimní spad v průměru větší než 1 roztoč na včelstvo, provést
> v předjaří léčbu odpařovači nebo alespoň dvakrát odparními deskami. Každý
> usmrcený roztoč v této době znamená v konečném důsledku snížení počtu
> roztočů v podletí o několik stovek až tisíců.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>

Chystam se dat formidol, ale co jeste nevim je presny termin kdy. Muzete to vice rozvest, pripadne zda uz mate zkusenost s formidolem na jare? U nas zkusenosti nejsou.

Co vim tak to chce jak pisete dobre pocasi s teplotama vyssima nez 15 stupnu. Udajne je nejvetsi nebezpeci kdyz se po dvou dnech roztrhne regulacni obal a muze pote byt prilis velka koncentrace kys. v ule?

Moje predstava je, ze urcite ho nasadim po 1 vytaceni, ale nevim jestli ho davat uz nekdy ted. Odhadem do 14 dni u nas pokvetou ovocne stromy.

Mate-li nekdo k tomuto tematu vice info ci zkusenosti budu za ne rad

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 31. 3. 2008
Re:Formidol z jara - kdy?

Já ho dávám až před nasazováním medníků. Zastávám totiž názor , že není dobré příliš spěchat oddálením rozdělím populaci varoi na polovinu což znamená menší zamoření v létě. Zatím to vychází!
Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Formidol z jara - kdy?
> Datum: 31.3.2008 14:12:54
> ----------------------------------------
>
> >
> > Předjaří je rovněž vhodným obdobím k léčení kyselinou mravenčí, jen je
> > třeba vyčkat na delší periodu teplého slunečného počasí. Radím Vám, všem
> > kdo jste měli zimní spad v průměru větší než 1 roztoč na včelstvo, provést
> > v předjaří léčbu odpařovači nebo alespoň dvakrát odparními deskami. Každý
> > usmrcený roztoč v této době znamená v konečném důsledku snížení počtu
> > roztočů v podletí o několik stovek až tisíců.
> >
> >
> > S pozdravem...M. Václavek
> >
>
> Chystam se dat formidol, ale co jeste nevim je presny termin kdy. Muzete to
> vice rozvest, pripadne zda uz mate zkusenost s formidolem na jare? U nas
> zkusenosti nejsou.
>
> Co vim tak to chce jak pisete dobre pocasi s teplotama vyssima nez 15 stupnu.
> Udajne je nejvetsi nebezpeci kdyz se po dvou dnech roztrhne regulacni obal a
> muze pote byt prilis velka koncentrace kys. v ule?
>
> Moje predstava je, ze urcite ho nasadim po 1 vytaceni, ale nevim jestli ho
> davat uz nekdy ted. Odhadem do 14 dni u nas pokvetou ovocne stromy.
>
> Mate-li nekdo k tomuto tematu vice info ci zkusenosti budu za ne rad
>
> Diky
> T.H.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (213.29.160.5) --- 31. 3. 2008
Re: Formidol z jara - kdy?

Jelikož mi letos nebyl nařízen nátěr plodu, tak jsem se ho nedělal ( děkuji Bože :-))...nátěr plodu je ta nejhorší činnost, která u velmi silných včelstev může být ). Pro jistotu ( zimní spad jsem měl něco mezi 1 a 2 roztoči na včelstvo ) jsem se rozhodl provést jarní léčení aplikací kyseliny mravenčí ( Formidol ). První dávku jsem dával včera v neděli 30.3, u nás bylo krásné počasí s teplotou v poledne 15°C ve stínu. Druhou dávku plánuji ( pokud vyjde počasí, což doufám protože za dva týdny budu rozšiřovat, pak by už léčení bylo dost komplikované ) na příští víkend.

Při aplikaci je potřeba, aby teplota v úlu(!) byla vyšší než 10°C. Při nižších teplotách včely vytváří semknutý chumáč, který zabraňuje pronikání kyseliny v potřebné koncentraci do oblasti plodu, což vede ke znatelnému snížení účinnosti léčení. Kromě toho se také kyselina při snížených teplotách pomaleji odpařuje a tím pádem dochází i tak ke snížení koncentrace par kyseliny v prostředí úlu.

Kyselinu mravenčí aplikujte výhradně shora! U nástavkových úlů ( zvláště, pokud mají úly vysoké dno, případně dno i drátěné ) není aplikace podmetem výhodná, protože se tím okrádáte o velké množství kyseliny, která bez užitku projde česnem ( dnem ) ven. Páry kyseliny mravenčí jsou těžší něž vzduch! Neočekávejte, že se kyselina v potřebné koncentraci dostane od dna do druhého a výše položených nástavků.

Dávkování a aplikace kyseliny mravenčí je poměrně problematická záležitost. Aplikovat kyselinu lze dvěma způsoby: dlouhodobými odpařovači nebo jednorázovými odparními deskami. Odpařovači jsou vhodnější spíše až v teplotně stabilnějších období ( léto, podletí ). V předjaří se teplota může nečekaně změnit, tedy by došlo ke snížení účinnost ( část kyseliny by zbytečně procházela kolem chumáče včel ven z úlu ). Odparní desky v podstatě slouží k jednorázové aplikaci kyseliny, takže díky krátké délce účinné fáze je možné léčení naplánovat na příhodné dny a tím předejít neefektnímu léčení v chladném období, jež v předjaří poměrně dost hrozí. Nevýhodou odparních desek je nižší účinnost ( pod 70% ), tedy i nutnost léčení alespoň jednou zopakovat.

Letos končím s používání Formidolů a přecházím na odpařovače ( chci letos vyzkoušet Mitegone, ještě s nimi nemám zkušenosti ) a vlastní vyrobené odparní desky ( něco podobného jako je na stránkách: http://www.n-vcelari.sk/view.php?cisloclanku=2007080101 ).

V neděli jsem vložil do včelstev ( 6 nástavků Optimalu ) Formidolovou desku bez regulačního obalu. Včely byly poměrně klidné, skoro je to vůbec nevzrušilo. Jen asi 3 hodiny hlasitěji šuměly. Udělal jsem to proto, abych po dobu pár hodin dosáhl potřebnou koncentraci kyseliny mravenčí, kterou bych s jednou deskou v regulačním obalu v tak prostorných úlech nedosáhl.

Co se týče aplikace kyseliny mravenčí formou odparních desek, je třeba na každý nízký nástavek jeden otvor ( průměr 2 cm ) v regulačním obalu aby se dosáhlo potřebné koncentrace. Kyselina se aplikuje horem ( nejlépe nad první plodový nástavek, ale není to podmínkou ). Horní očka musejí být zavřená, aby se omezili zbytečné ztráty kyseliny. Drátěné dno může být ponecháno otevřené. U úlů bez drátěných dnech by vlivem nedostatečné výměny vzduchu mohlo dojít ( zvláště za velmi teplých dní, kdy se urychlí odpar ) ke zvýšení koncentrace par kyseliny nad nebezpečnou hranici, při niž dojde k úmrtí velké části plodu, proto drátěná dna při aplikaci kyseliny jakýmikoli způsobem nezavírám.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 31. 3. 2008
Re: Formidol z jara - kdy?

Formidol při teplotách pod 20 supnů je neúčinný, což dokázal i vložený formidol bez obalu. Josou to vy\hozené peníze. Je třeba si přečíst příbalový leták. Účinnosst se dosahuje tím, že se prudce okyselí celé prostředí úlu a roztoč neni schopen okamžitě se změne PH přizpůsobit a padá, a v buňkách hyne. I vliv na bakterie je snížený. Všeho se dosahuje nárazem prudké zněny PH. Ani odpařovače nepřekonají formidolové desky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 4. 2008
Re: Formidol z jara - kdy?

Formidol při teplotách pod 20 supnů je neúčinný, což dokázal i vložený formidol bez obalu. Josou to vy\hozené peníze. Je třeba si přečíst příbalový leták. Účinnosst se dosahuje tím, že se prudce okyselí celé prostředí úlu a roztoč neni schopen okamžitě se změne PH přizpůsobit a padá, a v buňkách hyne. I vliv na bakterie je snížený. Všeho se dosahuje nárazem prudké zněny PH. Ani odpařovače nepřekonají formidolové desky.

______________________________________________________________

S tím nesouhlasí ani příbalový leták, ani G. Liebig, ani odborníci z VUVČ a ani já. Kde jste k takové informaci přišel? Z příbalového letáku těžko, ten se o minimálních teplotách dokonce nezmiňuje.

Ono je to s teplotami relativní. Klíčová teplota ( jak jsem zdůraznil ) je teplota v prostoru úlu ( nad 10°C ). Je rozdíl jaká je teplota ve dně úlu, jaká je teplota v neuteplených nástavků, jaká je v uteplených nástavků, jaká je teplota nad plodem ( kam jsem desky aplikoval ).

Pro matematicky založené doporučuji si spočítat, kolik roztočů budou mít ve včelstev v srpnu, jest-li provedou léčení v březnu nebo v dubnu, nebo v květnu, nebo až v červnu. Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v podletí.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 4. 2008
Re: Formidol z jara - kdy?

Pro matematicky založené doporučuji si spočítat, kolik roztočů budou mít ve včelstev v srpnu, jest-li provedou léčení v březnu nebo v dubnu, nebo v květnu, nebo až v červnu. Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v podletí.

______________________________________________________________

Špatně jsem se vyjádřil! Počítání vývojových křivek je velmi problematické, protože přesně nevíme jakými tempem se roztoči budou rozmnožovat. Poslední větou jsem narážel na to, že dosažení určité účinnosti při léčení kyselinou mravenší je v produkčním období problematičtější než v předjaří, kdy je plodové těleso poblíš stropu a daleko ode dna, což je plus při léčení horem ( možnost aplikace kyseliny přímo pod strop s maximální účinností ). V produkčním období by vkládaní desek či odpařovačů přímo pod víko ztrácelo smysl kvůli medníkovým prostorům, které příliš oddálí plodovou plochu. Kromě toho je na jaře a v létě nutné zvýšit dávku, protože se část kyseliny plýtvá nasáváním sladinou, větší prostor a silnější včelstva též vyžadují větší dávku. Účinnost léčby kyselinou mravenčí je z velké části tvořena likvidací roztočů pod víčky plodu, proto je důležité vytvoření dostatečné koncentrace kyseliny mravenčí hlavně v oblasti plodu, nikoliv ve dnu nebo v medníku. V produkčním období je potřeba kvůli vložení aplikátorů kyseliny poblíš plodu oddělávat medníkové nástavky. V předjaří to není nutné. Stačí vložit desku přímo pod strop. Zabere to méně než 2 minuty. Tento zásah je tak krátký, že u mírných včelstev není potřebné rozdělávat kuřák. Proto neradím odkládat léčení až na dobu po rozšíření.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
vorja (78.108.145.2) --- 1. 4. 2008
Re: Formidol z jara - kdy?

Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v podletí.
------------------------------------------------------------------------------------------------

Takhle mě to výpočtem nevychází.

Pokud nám zůstane po ošetření nátěrem s následnou fumigací 1 roztoč, pak rozvojová řada roztočů VD se rovná:

An=A1 x q na (n-1)

Kde:
A1 je počet roztočů na začátku rozvojové řady
An je počet roztočů na konci rozvojové řady
q je kvocient řady
n je počet čísel v řadě
n-1 je počet reprodukčních cyklů

Při kvocientu 3 je rozvojová řada:

1       3       9       27       81       243       729       2187       6561       19683       %
1       3       9       8,1       24,3       72,9       218,7       656,1       1968,3       5904,9       30
1       3       9       27       81       72,9       218,7       656,1       1968,3       5904,9       30
1       3       9       27       81       243       729       656,1       1968,3       5904,9       30

Co z toho vyplývá?

-       Pokud přeléčíme dříve, nebo později, na tom nezáleží. Záleží na účinnosti léčení. Samozřejmě, pokud je později účinnost léčení vyšší např. u Formidolu nad 20°C, je lépe léčit v tuto pozdější dobu (bude nižší konečný počet roztočů).

-       Pokud nedojde k reinvazi roztočů po přeléčení, pak je vhodnější léčit dříve, neboť šetříme včely(menší nebezpečí nákazy virózou).

-       Pokud dojde po léčení k reinvazi roztočů, je lépe přeléčit znovu (podle denního spadu).

-       Konečný počet roztočů závisí na počátečním stavu.

-       Kvocient q nebude konstantní. Závisí na podílu trubců ve včelstvu, snůškových podmínkách, atd.

-       Nejvíce závisí konečné množství roztočů na počtu reprodukčních cyklů. Čím později začnou včely plodovat tím lépe ( je méně reprodukčních cyklů do slunovratu).

-       Konečný počet roztočů není ve výpočtu důležitý. Důležité jsou vazby a trend výpočtu a z toho pochopení, jak to vlastně je při léčení je a podle toho pak postupovat.

Zdravím, H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 2. 4. 2008
Re: Formidol z jara - kdy?

- Nejvíce závisí konečné množství roztočů na počtu reprodukčních
cyklů. Čím později začnou včely plodovat tím lépe ( je méně reprodukčních
cyklů do slunovratu).

Je také účelné co nejméně zasahovat léčivy do včelstva
S toho nejlépe vychází Pak Pozdější léčba kdy musí vývoj populace zase začít od té první samičky a pak vpodletí méně generací = menší zamoření

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Formidol z jara - kdy?
> Datum: 01.4.2008 22:53:09
> ----------------------------------------
> Odložení ošetření v konečném důsledku znamená vyšší počet roztočů v
> podletí.
> ---------------------------------------------------------------------------
> ---------------------
>
> Takhle mě to výpočtem nevychází.
>
> Pokud nám zůstane po ošetření nátěrem s následnou fumigací 1 roztoč, pak
> rozvojová řada roztočů VD se rovná:
>
> An=A1 x q na (n-1)
>
> Kde:
> A1 je počet roztočů na začátku rozvojové řady
> An je počet roztočů na konci rozvojové řady
> q je kvocient řady
> n je počet čísel v řadě
> n-1 je počet reprodukčních cyklů
>
> Při kvocientu 3 je rozvojová řada:
>
> 1       3       9       27       81       243       729       2187       6561
> 19683       %
> 1       3       9       8,1       24,3       72,9       218,7       656,1       1968,3
> 5904,9       30
> 1       3       9       27       81       72,9       218,7       656,1       1968,3
> 5904,9       30
> 1       3       9       27       81       243       729       656,1       1968,3
> 5904,9       30
>
> Co z toho vyplývá?
>
> -       Pokud přeléčíme dříve, nebo později, na tom nezáleží. Záleží na
> účinnosti léčení. Samozřejmě, pokud je později účinnost léčení vyšší např.
> u Formidolu nad 20°C, je lépe léčit v tuto pozdější dobu (bude nižší
> konečný počet roztočů).
>
> -       Pokud nedojde k reinvazi roztočů po přeléčení, pak je vhodnější
> léčit dříve, neboť šetříme včely(menší nebezpečí nákazy virózou).
>
> -       Pokud dojde po léčení k reinvazi roztočů, je lépe přeléčit znovu
> (podle denního spadu).
>
> -       Konečný počet roztočů závisí na počátečním stavu.
>
> -       Kvocient q nebude konstantní. Závisí na podílu trubců ve včelstvu,
> snůškových podmínkách, atd.
>
> -       Nejvíce závisí konečné       množství roztočů na počtu reprodukčních
> cyklů. Čím později začnou včely plodovat tím lépe ( je méně reprodukčních
> cyklů do slunovratu).
>
> -       Konečný počet roztočů není ve výpočtu důležitý. Důležité jsou vazby
> a trend výpočtu a z toho pochopení, jak to vlastně je při léčení je a podle
> toho pak postupovat.
>
> Zdravím, H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
vorja (78.108.145.2) --- 31. 3. 2008
Re: Formidol z jara - kdy?

To záleží na počátečních podmínkách rozvoje VD.
Jaký byl spád roztočů v zimní měli.
Zda-li byl proveden nátěr s fumigaci.
Kdy začaly včely plodovat.       
Zda-li jsou silné nebo slabé.       
                     
Pokud mi napíšete tyto údaje, pokusím se zase něco vypočíst.
Zdravím, H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
tomtom (88.102.214.94) --- 29. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

V minulém roce jsem napočítal při odběru měli 15 roztočů u jednoho včelstav. V průměru jsem se vešel pod 3 roztoče na včelstvo...S tím dotyčtným včelstvem jsem nic nedělal a při podzimním léčení nevykazovalo větší spád než ostatní včelstav na stanovišti.( to ale neznamená, že ostatní měly vysoký spád..) Kolik roztočů by tam tedy muselo být podle vašich propočtů? Proč to včelstvo nepadlo? Myslím, si, že jestli jich tam je spadlých 3 nebo 5 po nátěru a následné fumigaci bylo toto zbytečné dávkování léků do včelstva..To je můj osobní názor. Ono je to krásné plošně vyhlásit, ale nikdo mi nezaručí, že budou léčena ta včelstva, která to opravdu potřebují. Počítám, že minimálně 50% včelařů nátěr nedělalo...
Tom

((Na začátku rozvojové řady roztoče VD je tedy jeden roztoč. Po první cyklu jsou ji 3 roztoči, po druhém 9 roztočů, atd. Pak vývojová řade je: 1 3 9 27 81 243 729 2187 6561 roztočů. Poslední číslo je již vysoké, ovlivní nepříznivě plod zimních včel a pokud se neprovede přeléčení, pak dojde dříve nebo později ke kolapsu včelstev. ))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (88.103.157.154) --- 30. 3. 2008
Re: spad roztočů po nátěru a fumigaci

Kolik roztočů by tam tedy muselo být podle vašich propočtů?
-----

Jednou jsem si počítal, co se stane, když investici budu zhonocovat o 15% 20% 30% ročně a budu to dělat 15let. A teoreticky by jsme všichni museli chodit do důchodu jako multimilionáři :-)) (čas od času to občas hodí i 40%)

Nejen akciové trhy, ale i živá příroda má své výkyvy. Škoda že to u nás nikdo nedělá (výzkum) a tak musíme čerpat od těch proradných Američanů co trápí včely. Mimo jiné tam trápí včely desítky výzkumných týmů.
Na počet včelstev v USA /ani ne tři miliony - jen 6 krát víc než v CR) velmi vysoké číslo. Možná by to i u nás chtělo nějaký nekomerční výzkum.
A na
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0802/proc-prijdou-cechy-morava-a-slezsko-mozna-o-50-vcelstev
je dole jeden graf.

Ani ne v polovině sledovaných roků se za 4 měsíce ze 100 VD(!) na jaře rozvinulo napadení nad 500VD. !!!!

Duben, květen, červen, červenec - pak GABON, KM - to by tedy mělo fungovat i když je 100VD na konci března ve včelstvu.

A to je nikdo neofoukne zjara Formidolem, neudělá oddělek a jinak VD nezaškodí.

Nic není jednoduché, jak po tom někteří touží. Život v přírodě nejede podle směrnic.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu