78405
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- R. Polášek (85.71.1.251) --- 8. 4. 2008
Re: VD jarni oet?en?
Neupravený budečák má dno asi 1 - 3 cm vysoké a není tam síto. V létě je dno nacpáno včelami. Sledovat spad roztočů v létě je prakticky nemožné. Pokud se zimuje v zimě jen v plodišti, chumáč včel se běžně dotýká dna, tudíž roztoči, kteří jsou léčením jen omámení a spadnou, se vzpamatují a dříve než zkřehnou, vylezou bez problémů zase zpátky na včely do tepla.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 28825
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 4. 2008
Re: VD jarni oet?en?
Neupravený budečák má dno asi 1 - 3 cm vysoké a není tam síto. V létě je dno nacpáno včelami. Sledovat spad roztočů v létě je prakticky nemožné. Pokud se zimuje v zimě jen v plodišti, chumáč včel se běžně dotýká dna, tudíž roztoči, kteří jsou léčením jen omámení a spadnou, se vzpamatují a dříve než zkřehnou, vylezou bez problémů zase zpátky na včely do tepla.
Priestor medzi dolnou latkou a dnom (2 cm) majú aj moje B-éčka a včely v nich ani raz neboli poškodené VD. Liečim ich takisto ako ďalších 56 včelstiev, kde je dno 85 mm vysoké.Tu sa nedá nájsť žiadna súvislosť medz výškou dna a znovu oživovaním odpadnutých VD, preto včelárov s Budečákmi je nedôstojné osočovať, pretže verím, že nie každému v nich včelstvá padajú. Jednoducho bez uhľadu na to v akých úľoch chováme včely, nízke dno nemôže byť dôvodom na úhyny včelstiev. Tie sú vždy v nesprávnom technolgickom postupe ku jeho potieraniu.
Ak je raz klieštik zasiahnutý fumigantom, tak jeho návrat nie je možný do plodiska a keď aj tak náhodu stane, behom niekoľkých minút až málo hodín, definitívne uhynie. Raz som robil pokus s práve odpadnutými VD na podložke, ktorú som vybral z podmetu. Na zdanlivo mŕtve VD po ich osvietení slnečnými úľmi začili tieto kývať nohami, samozrejme som sa čudoval, ale počas 1/2 už nežil ani jeden na podložke (200ks)
Už som raz písal, že fumigant pôsobí na VD zhubne nie cez ústa, ale cez prieduchy na jeho tele a cez nervové zakončenie v oblasti dýchacích prieduchov definitívne hynie.
Zanechajte obviňovanie, po roku - dvoch sa scéna vyčistí ad nezodpovedných, možno i nesprávne informovaných jednodtlicov s technologickým postupom. Ostane čisté pole, plevel sa sám vyhubí. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 28834
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Čermák K. (e-mailem) --- 8. 4. 2008
Re: VD jarni oet?en?
Pokud takto postižený roztoč přežije a bude plodit potomstvo, bude to právě ten, který založí rezistentní populaci proti účinné látce. Možná, protože záleží i na dávce léčiva, která ho zasáhla a která příp. zasáhne jeho potomky... K. Čermák
kozl?k napsal(a): > Do loňska jsem žil s tím, že roztoč zasažený léčivem se možná ještě > vzpamatuje, ale již určitě není schopen se dále rozmnožovat. Změnilo se na > tom něco?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 28847
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu