78223

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 4. 5. 2008
Re:Str?pkov? folie vs. kryc? desti?ky ze d?eva ..

Já na strůpcích mám folie, plexisklo, sololit, i deštičky. Pokud je dobře větraný úl tak význam to zřejmě má minimální Jen se mi zdá folie problematičtější při fumigaci hůře tam proudí fumigant

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Str?pkov? folie vs. kryc? desti?ky ze d?eva ..
> Datum: 03.5.2008 23:32:09
> ----------------------------------------
> Používáte ještě někdo krycí dřevěné destičky namísto strůpkové folie? a je
> namístě když mám 1 dvouprostorový úl a jeden úl s 1plodistem a 2 nástavky
> používat očka?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.1.251) --- 4. 5. 2008
Re: Str?pkov? folie vs. kryc? desti?ky ze d?eva ..

Já používám taky místama destičky zbylé ze zadováků. Šířka 5 - 8 - 10 cm,
síla cca centimetr. Tam je problém v tom, že dělkou nepasují přesně na šířku
nastavku, takže se musí doplňovat fólií. Jinak destičky jsou prototyp
průdyšného suchého strůpku a musí se na ně používat měkká uteplivka, která k
destičkám přilne a tím těsní. Třeba filc, hadr, koberec nebo třeba sláma v
pytlíku. Deska polystyrenu nebo podobného izolačního materiálu, která je pro
strop z fólie levná a praktická, by destičky neutěsnila a mezerami by
foukala zima. Fólie je pro přístup do úlů shora praktičtější, rychlejší, ale
musí se často měnit a vyhazovat, destičky jsou přírodní, bezodpadové a na
furt, zase manipulace s nimi při otvírání úlu trvá dost déle. A dobře se z
nich těží propolis. Při fumigaci se stejně pod fólii musí dávat nějaká
destička, horký kouř z knotu fólii jinak proděraví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (213.29.160.5) --- 4. 5. 2008
Re: Str?pkov? folie vs. kryc? desti?ky ze d?eva ..

Jinak destičky jsou prototyp
průdyšného suchého strůpku a musí se na ně používat měkká uteplivka, která k
destičkám přilne a tím těsní. Třeba filc, hadr, koberec nebo třeba sláma v
pytlíku. Deska polystyrenu nebo podobného izolačního materiálu, která je pro
strop z fólie levná a praktická, by destičky neutěsnila a mezerami by
foukala zima.

______________________________________________________________

Pokud máte alespoň středně silná včelstva ( přes 1,5 kg zimních včel ), není třeba se profukování úlu obávat. Jen je třeba dbát na to, aby na včely nefoukal prudký vítr, protože rozrušené včely následkem větru opouštějí chumáč, což se jim za mrazu stane osudné. Pomalé proudění vzduchu v prostoru úlu není u silnějších včeltev na škodu, naopak přispívá ke kvalitnímu vyzimování, neboť včelstva v takových podmínkách přes zimu plodují jen málo a tím si šetří energii a zásoby na předjaří, kdy jsou daleko efektivněji využity. Kromě toho proudění vzduchu směrem od dna ( nejlépe drátěného ) k horním nástavkům ( nejlépe s otevřenými zasíťovanými očky ) odvádí přebytečnou vlhkost a zabraňuje plesnivění v úlu.

Výchova zimního plodu vyžaduje relativně velké množství zásob a pokud včely nekonzumují pyl, což se za mrazu neděje, dlouhověké včely se upracují na výchově plodu ( to je jedna z příčin zvýšeného množství mrtvolek ve zimním spadu ). Proto se zpravidla nestává, že by zimní plodování přispělo na zvětšení počtu včel ( výjimkou mohou být teplé zimy, kdy včely konzumují pyl, pokud ho mají v plástech ). Pokud nevyužíváte předjarní snůšku k produkci medu ( neznám včelaře, který by měl včelstva v předjaří s nasazenými medníkovými prostory ) nemá zimní plod většinou žádný význam, protože včely vychované v lednu a v únoru se jarní snůšky zpravidla nedožijí.

A to je důvod, proč považovat zimní plodování spíše za jev nežádoucí, ačkoliv je to jev přirozený vyplývající z rozmnožovacího pudu ( včelstva v tropech, kde vznikla, plodují přes celý rok ).


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu