- (e-mailem) --- 19. 5. 2008
Re: Re: Vyuit? p?irozen?ch vlastnost? v?el v n? prosp?ch - racion?ln? v?ela?en? tria L-B-V
/plain;
charset="iso-8859-2"
>>>60včelstev po 7 letech t.j. jako 420 včelstev za jeden rok s trubčinou a
skoro bez roje. To by bylo skvělé, kdyby to fungovalo. Jenže jak se pak v
přírodě množí včely? Roji? Asi ne. Staví všechno volně bez mezistěn, neměly
by se pak rojit? Pokud si našly dost velkou díru. :-)<<<
Vždyť se tam uvádí, 6e třetím rokem obvykle se rojí a dutinu i někdy opouští
V té dutině nikdo matky nemění a ty včelstva s věkem matky zvyšují svůj rozmnožovací pud .
Účelem všeho živého je , přežít a rozmnožit se.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Vyuit? p?irozen?ch vlastnost? v?el v n? prosp?ch - racion?ln?
> v?ela?en? tria L-B-V
> Datum: 18.5.2008 21:15:49
> ----------------------------------------
> Nějak tomu nerozumím. Předem pravdivě říkám, že tři autory vbůbec neznám
> ani jsem s nimi nemluvil a nemám potřebu jim dělat advokáta, ale každý kdo
> je chce hodnotit, měl by si pečlivě přečíst co napsali. Ve Včelařství č.10
> na str. 14 přílohy autoři jasně píší že metodu aplikovali u 60 včelstev po
> dobu 7 let a jenom dva roje, které vznikly jejich vinou.
> --------------
> Pokud je to na mě, tak mě by se spíše líbilo, kdybych četl, "... metodu
> jsme zkoušeli na 40 včelstvech a vedle byla kontrolní skupina 20 včesltev.
> S jinak stejným způsobem ošetřování - až na tu trubčinu. A výsledek obou
> skupin....".
>
> 60včelstev po 7 letech t.j. jako 420 včelstev za jeden rok s trubčinou a
> skoro bez roje. To by bylo skvělé, kdyby to fungovalo. Jenže jak se pak v
> přírodě množí včely? Roji? Asi ne. Staví všechno volně bez mezistěn, neměly
> by se pak rojit? Pokud si našly dost velkou díru. :-)
> ...
> Autory neznám, nic proti nim nemám.
> Náhodou teď opět čtu jejich internetovou publikaci (ve Včelařství ji zřejmě
> odmítli publikovat) a dost věcí podepíšu taky.
> Právě myši, jak píší, co jim chutná dílo mi jednou udělaly paseku v
> souších. Od té doby se trubčiny nebojím. Od jednoho stavebního v každém
> nástavku jsem přešel ke dvěma - když je vystrojuji a to tam pak různě
> prohazuji. Plus nějaká ta destrukce při vytáčení - vracím s dírou do
> nástavku, atd. Z málo zakladených - světlých stavebních vylámu opatrně při
> třídění větší část trubčiny z drátků a vracím. Teď jsem likvidoval jednu
> rojovku - v tomhle případě moji vinnou - nechal jsem je na 4N a byly plné.
> Vzal jsem nástavek a rozděloval to o okus dál do plemenáčů. Aź jsem měl
> chuť ho jít prohodit za jiný. V podstatě v něm byla trubčina s dělničinou
> snad 1:1.
>
> Takže bych mohl být rád, když jsem se stal se svoji trubčinou světovým,
> dřív jsme byl za černou ovci:-)
> Ale protože s tím už nějaký pátek zápasím, tak vím, že je to(snad) jen
> jedním z faktorů, který omezuje rojení.
>
> A pokud by někdo to srovnání udělal, pak by to bylo skvělé. Věděl bych, co
> má větší vliv. Trubci, matka, stanoviště - průběh snůšky bez výpadku, úl,
> geiopatogenní z
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 29543
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |