78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jiří (213.168.167.124) --- 1. 7. 2008
Trubčice, hrboplod a jak na to ?

Včera jsem při prohlídce včel zjistil v jednom včelstvu, že je tam hrboplod a žádné zavíčkované dělničí buňky. Dnes jsem od známého včelaře přivezl matečník, ze kterého se matka má vylíhnout dnes nebo zítra. Sundal jsem nástavky z původního včelstva, na dno jsem dal prázdný nástavek, do něj dva rámky se zavíčkovaným dělničím plodem z jiného včelstva s mladuškama. Mezi tyto rámky jsem vmáčkl nový matečník a původní nástavky jsem rozebral, včely vytřepal asi 15 m od stanoviště na staré prostěradlo (údajně trubčice jsou těžké a neodletí). Rámky z původního včelstva jsem použil do "nového" s matečníkem (nemám rezervní souše a mezistěny jsem tam nechtěl dávat). Zúžil jsem česno a zavřel očka na nástavcích (loupež). Pokud jsem sledoval, asi všechny včely, včetně trubců, se vrátily na původní místo. Je šance, že včelky odchovají matku z matečníku a nezabijí ji ? Díky dza zkušenosti a za rady.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Trubčice, hrboplod a jak na to ?

Já bych úl nechal jen o jednom nastavku, do něho dal spíše mezistěny než
původní rámky, když bych neměl jiné a nedělal to tehdy, když bych neměl k
dispozici oddělek s kladoucí matkou nebo aspoň oplozenou matku v klícce.
Jestli ty včely matku z matečníku dochovají, nevím, nedivil bych se , kdyby
ne.
Jinak méně známá metoda likvidace trubčic v úlu je jim pravidelně co několik
dnů dodávat plást s mladými larvičkami. Trubčice totiž vznikají nadbytkem
mateří kašičky. Tu začnou používat na krmení plodu, takže včely se postupně
přestanou chovat jako trubčice a tak na druhém, třetím, čtvrtém přidaném
plástu potom narazí matečníky a mohou si vychovat matku nebo přidat matku..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 9:43 PM
Subject: Trubčice, hrboplod a jak na to ?


> Včera jsem při prohlídce včel zjistil v jednom včelstvu, že je tam
hrboplod
> a žádné zavíčkované dělničí buňky. Dnes jsem od známého včelaře přivezl
> matečník, ze kterého se matka má vylíhnout dnes nebo zítra. Sundal jsem
> nástavky z původního včelstva, na dno jsem dal prázdný nástavek, do něj
dva
> rámky se zavíčkovaným dělničím plodem z jiného včelstva s mladuškama. Mezi
> tyto rámky jsem vmáčkl nový matečník a původní nástavky jsem rozebral,
> včely vytřepal asi 15 m od stanoviště na staré prostěradlo (údajně
trubčice
> jsou těžké a neodletí). Rámky z původního včelstva jsem použil do "nového"
> s matečníkem (nemám rezervní souše a mezistěny jsem tam nechtěl dávat).
> Zúžil jsem česno a zavřel očka na nástavcích (loupež). Pokud jsem
sledoval,
> asi všechny včely, včetně trubců, se vrátily na původní místo. Je šance,
že
> včelky odchovají matku z matečníku a nezabijí ji ? Díky dza zkušenosti a
za
> rady.
>
> Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Stonjek (213.151.87.64) --- 2. 7. 2008
Re: Trubčice, hrboplod a jak na to ?

Dejte už pokoj s trubčicema a naučte se raději trochu lépe včelařit. Nejjednodušeji to jde tvorbou náhradních včelstev např. v plemenáčích a klidně i 50% stavu včelstev. Sťuknout je podle Kolomého ze styroduru dokáže i ten největší nešíka. Těmito novými včelstvy se vylepšují všechna včelstva, která nějak "nejdou" mají starou matku a neoslnila výnosem. Tímto oddělkem jde i zlikvidovat trubcokladost. Nové včelstvo, nebo problémové včelstvo vylepšené novým = záruka vysokého výnosu příštím rokem a bezproblémovou následující sezonu. Naopak záchrana problémového chcípáčka = velká pracnost, náklady a vysoký výnos pouze ve vašich snech. Chcípáček je přírodou odsouzen k zániku a tak proč jít hlavou proti zdi a nesnažit se trochu myslet. Začít lze třeba tím, že si uvědomím, že anatomické a fyziologické trubčice není jedno a to samé. Zkuste si pár plemenáčů udělat, osadit, je nejvyšší čas. Osaďte nějakým schopným materiálem a v září spojujte. No a podle výsledků po medobraní zažijete pocit naprostých ..... a budete si nadávat proč jste to již nedělali dávno. Také jsem to zažil. Dnes vůbec nějaké slabochy apod neřeším. V trávě mám několik desítek plemenáčů a v září všechno srovnám do latě. Neexistuje jednodušší a produktivnější způsob. Alespoň já o něm nevím. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Re: Trub

> Dejte už pokoj s trubčicema a naučte se raději trochu lépe včelařit.
> Nejjednodušeji to jde tvorbou náhradních včelstev např. v plemenáčích a
> klidně i 50% stavu včelstev. Sťuknout je podle Kolomého ze styroduru dokáže
> i ten největší nešíka. Těmito novými včelstvy se vylepšují všechna
> včelstva, která nějak "nejdou" mají starou matku a neoslnila výnosem.

Tak nejak se to zacinam ucit, hlavne kdyz clovek zacne ucit chovat a mit vic vcelstev tak neni cas na voloviny :-)) A neni lito chcipacka.

Trubcic jsem letos vyrobil min dva kusy (a kdybych nespojoval bylo by jich vic) - nezvladl jsme pridani mladych neoplozenych matek - tam mam nejvetsi rezervu (myslel jsem, ze nejtessi je aby prijaly serii :-) ) - delal jsem oddelky v case lihnuti matek a nevim zda to neni chyba a nedelat je driv o tyden, aby byla jistota ze letavky jsou pryc? Predem dik za radu jak se to ma delat spravne. Jak to bylo na poprve tak jsem nevedel jestli se vylihnou a kolik ...

A taky se mi povedla jedna trubcokladna matka - nejspis vubec neopolozena, byla mensi uz na zacatku, ale dal jsem ji sanci, ale byla divna, porad trepetala kridly a vystrkovala zadecek do vysky, kdyz lezla po plastu. Prekvapilo me ale kolik tento 3ramkovy oddelek nashromazdil medu (asi kdyz neni spotreba tak se to hromadi :-) ) i kdyz musely tusit ze nemaj perspektivu? Nebo dokazi vychovat z neoplozeneho vajicka matku - podle toho co znam a selskeho rozumu ne - ale u trubcic se o to dost snazi - alespon co jsem pozoroval.??

No uvidime za rok, uz ted se tesim :-) Hlavne prezit rozumne podleti...

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polášek (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Re: Trub

Př Stonjek má pravdu s těmi náhradními včelstvy, měl by si je každý včelař
odchovávat. Když už ne na brakování slabých matek, tak na takové případy,
jako byly ty trubčice. Já zastávám systém co nejjednoduššího odchovu, v
první polovině května vložím zvlášť do nastavku 1 - 2 rámky s plodem a
včelami a obložím dalšímu plásty. Pak už je nutné jenom vylámat nejstarší
matečníky a pokud to je na dobrém stanovišti, kde je pořád jakási snůška, v
červenci ten oddělek teoreticky bez jakékoliv péče, zaplňuje jeden nastavek
39x24. A když mu včas podložím druhý, je z toho na konci srpna sílou běžné
včelstvo. Nebo to nechám jen v jednom nastavku a potom to je rezervní matka
případně v zimě a předjaří včely s plodem a zásobami pro posílení
produkčních včelstev. V praxi je přirozeně vhodné oddělky tak co 14 dnů
zkontrolovat, případně podle potřeby zavést dokrmování nebo oddělky, kde se
matka nepovedla, třeba se ztratila při oplodňovacím proletu, zrušit dříve,
než plásty zlikvidují zavíječi.
Jinak otázku, jestli zachraňovat nebo nezachraňovat trubcokladné včelstvo
chápu i tak, že když to včelstvo zlikviduji, tak mám možnost obnovit to
včelstvo oddělkem až příští rok v květnu, do té doby bude to místo na
zajisté pečlivě udělaném podstavci prázdné a bude zbytečně reznout, zatímco
když ho zachráním, to místo bude využito. Záleží, jak to kdo bere, jestli
prázdné místo vadí nebo nevadí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 02, 2008 10:58 AM
Subject: Re: Trub


> Dejte už pokoj s trubčicema a naučte se raději trochu lépe včelařit.
> Nejjednodušeji to jde tvorbou náhradních včelstev např. v plemenáčích a
> klidně i 50% stavu včelstev. Sťuknout je podle Kolomého ze styroduru
dokáže
> i ten největší nešíka. Těmito novými včelstvy se vylepšují všechna
> včelstva, která nějak "nejdou" mají starou matku a neoslnila výnosem.

Tak nejak se to zacinam ucit, hlavne kdyz clovek zacne ucit chovat a mit vic
vcelstev tak neni cas na voloviny :-)) A neni lito chcipacka.

Trubcic jsem letos vyrobil min dva kusy (a kdybych nespojoval bylo by jich
vic) - nezvladl jsme pridani mladych neoplozenych matek - tam mam nejvetsi
rezervu (myslel jsem, ze nejtessi je aby prijaly serii :-) ) - delal jsem
oddelky v case lihnuti matek a nevim zda to neni chyba a nedelat je driv o
tyden, aby byla jistota ze letavky jsou pryc? Predem dik za radu jak se
to ma delat spravne. Jak to bylo na poprve tak jsem nevedel jestli se
vylihnou a kolik ...

A taky se mi povedla jedna trubcokladna matka - nejspis vubec neopolozena,
byla mensi uz na zacatku, ale dal jsem ji sanci, ale byla divna, porad
trepetala kridly a vystrkovala zadecek do vysky, kdyz lezla po plastu.
Prekvapilo me ale kolik tento 3ramkovy oddelek nashromazdil medu (asi kdyz
neni spotreba tak se to hromadi :-) ) i kdyz musely tusit ze nemaj
perspektivu? Nebo dokazi vychovat z neoplozeneho vajicka matku - podle toho
co znam a selskeho rozumu ne - ale u trubcic se o to dost snazi - alespon co
jsem pozoroval.??

No uvidime za rok, uz ted se tesim :-) Hlavne prezit rozumne podleti...

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (213.29.160.5) --- 2. 7. 2008
Re: Trubčice, Oddělky

Oddělky je výhodnější tvořit se zavíčkovanými matečníky. Přidávání neoplozené matky je komplikovanější. Při metodě odsavače není třeba čekat 10 dní na úplnou zralost matečníků. Za týden lze odsavač přendat na dno a tím vlastně vytvořit faktický oddělek. Při tomto zásahu se nemanipuluje přímo s matečníky, tedy nejsou ohroženy ( podchlazení a podob. ), včely nejsou prakticky rozrušeny ( rámky nejsou rozebírány ).

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Re: Trub?ice, Odd?lky

> Oddělky je výhodnější tvořit se zavíčkovanými matečníky. Přidávání
> neoplozené matky je komplikovanější. Při metodě odsavače není třeba čekat
> 10 dní na úplnou zralost matečníků. Za týden lze odsavač přendat na dno a
> tím vlastně vytvořit faktický oddělek. Při tomto zásahu se nemanipuluje
> přímo s matečníky, tedy nejsou ohroženy ( podchlazení a podob. ), včely
> nejsou prakticky rozrušeny ( rámky nejsou rozebírány ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Pojem odsavac - co tim je mysleno - chov pri matce?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Re: Trub?ice, Odd?lky

> Pojem odsavac - co tim je mysleno - chov pri matce?
>
Tak jsem si dohledal o co asi jde. Vystrojit nastavek jen plodu treba z vice vcelstev a vlozit nad mrizku a ten nasaje vcely.

Matky se mi oplodnovaly v nastavkach rozdelenych prepazkami na 3 sekce.

Bude to fungovat kdyz bude ten nastavek predem oddelen prepazkami v svislem smeru a posadim ho nad mrizku- rekl bych ze ano?

Tzn. pripravit si sekce, plodovy plast a plast zasob, nasat vcely a pak prendat na nove dno - letavky odleti a pak pridat matecnik ci matku. A je to :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M. Václavek (213.29.160.5) --- 2. 7. 2008
Re: Trub?ice, Odd?lky

Tzn. pripravit si sekce, plodovy plast a plast zasob, nasat vcely a pak prendat na nove dno - letavky odleti a pak pridat matecnik ci matku. A je to :-)
_____________________________________________________________
Určitě to tak jde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Kobylka Václav (213.192.25.217) --- 12. 11. 2015
Vzdálenost včelích úlů od pozemku souseda

Jaká vzdálenost výletu z ůlu od mého pozemku je doporučená,když trpíme elergii na včelí bodnutí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
JosPr (46.135.14.6) --- 12. 11. 2015
Re: Vzdálenost včelích úlů od pozemku souseda

Na vzdalenost cesen nema Vase "elergie" vliv,ani kdyby to byla alergie..Obecna doporuceni snadno nagooglujete pod vyhledanim hesla umisteni ulu u sousedova pozemku,rovnez tak snadno naleznete,ze to zadna vyhlaska neupravuje.Pro Vase info,v ZO mam 3 vcelare alergicke na vceli jed a vcelari uspesne..JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
pepan (217.170.101.106) --- 12. 11. 2015
Re: Vzdálenost včelích úlů od pozemku souseda

Vzdálenost úlů od sousedního pozemku žádný předpis neupravuje.
Jen existuje doporučení aby česna směřovali na vlastní pozemek. Ba naopak. alergik musí na sebe sám pamatovat a stále mít potřebné léky stále u sebe a svoje chování náležitě upravit, tak aby případnému útoku jakého koliv hmyzu předešel. Jinak je vhodné, se ze sousedem domluvit, aby na plot u úlů zavěsil nekterou z fólií která zvedne let včel nad výšku člověka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 67493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
M. Václavek (213.29.160.5) --- 2. 7. 2008
Re: Trub?ice, Odd?lky

Odsavač:
Jde o formu chovu při matce.
Nad nejvyšší nástavek se položí mateří mřížka, na kterou přijde nástavek, do něhož se převěsí zásobní plásty a plásty s mladým plodem s napíchanými nalarvenými chovnými miskami.

Já postupuji takto:
Do nástavku vložím přepážku a rozdělím ho na dvě oddělení. Do každého oddělení zavěsím plást s nejmladšími larvičkami ( k přepážce ) a zásobní rámek. Každé oddělení uteplím přepážkou vyplněnou polystyrénem ( kryté sololitem, aby polystyrén nebyl vykousáván ). Tento zásah dělám zpravidla v sobotu. Současně nastartuji misky v osiřelci bez otevřeného plodu ( zpravidla k tomu používám záložní včelstvo, u kterého jsem před dvěma týdny zaizoloval matku ). Ve 3 NN osiřelci lze bez problému založit až 40 matečníků.
Druhý den ( neděle ) do každého oddělení odsavače vložím dva nastartované matečníky a při tom zruším případné nouzové matečníky vyražené na převěšeném plodu.
Za týden přemístím nástavek na speciální dno rozdělené latěmi tak, aby byla jednotlivá oddělení včelotěsně rozdělena a česna směřovala na opačnou stranu. Uteplivky nahradím soušemi naplněnými vodou, zbytek nástavku vyplním mezistěnami. Česna ucpu smotky trávy.
Za tři týdny zkontroluji matky, brakuji nakvalitní a zužitkuji oddělky.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 2. 7. 2008
Re: Trub?ice, Odd?lky

> Já postupuji takto:

Diky, zni to dobre :-)

Vyzkousim to ...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 3. 7. 2008
Re: Trub?ice, Odd?lky

> Odsavač:
> Jde o formu chovu při matce.
> Nad nejvyšší nástavek se položí mateří mřížka, na kterou přijde nástavek,
> do něhož se převěsí zásobní plásty a plásty s mladým plodem s napíchanými
> nalarvenými chovnými miskami.

Nedal by se odsavac pouzit i pro vymenu matky? Do nastavku jen uzavreny plod z prislusneho vcelstva, ten dat nad mrizku nasat vcely. Oddelit mezidnem a nahoru pridat matku, dole odstranit. A po prijeti spojit.
Nemuselo by se cekat az bude vsechen plod zavickovan aby to bylo na jistotu.

Otazka je zda, na zavickovany plod prejdou vcely? Mely by - mladusky pokud si dobre pamatuji. Kazdopadne nahore uz by kladla matka a dole by se pockalo az bude vse zavickovano a pro jistotu by se vytrhaly nouzove matecniky a pak by se to spojilo.

To jen takova myselnka....

Fungovalo by to?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
M. Václavek (213.29.160.5) --- 3. 7. 2008
Re: Oddělky + přidávání a výměna matek vodou

Nedal by se odsavac pouzit i pro vymenu matky? Do nastavku jen uzavreny plod z prislusneho vcelstva, ten dat nad mrizku nasat vcely. Oddelit mezidnem a nahoru pridat matku, dole odstranit. A po prijeti spojit.
Nemuselo by se cekat az bude vsechen plod zavickovan aby to bylo na jistotu.
______________________________________________________________

Přidávání matky do prostředí, kde se vyskytuje otevřený plod, zpravidla vždy znamená jisté riziko. Některá včelstva si raději vypěstují vlastní nouzovou matku, než aby přijala cizí matku, i když ji přidáváme do oddělku. Záleží na individuálním projevu daných včel.

Odsavač funguje i na zavíčkovaný plod. Po oddělení odsavače, které je možné provést klidně již za hodinu od jeho vytvoření, lze do něj přidat matku. Ale opět existuje nebezpečí, které představuje otevřený plod. Hledání plástů pouze se zavíčkovaným plodem může být marné. Vyčkávání na úplné zavíčkování všeho plodu ( 10 dní...pro víkendové včelaře 2 týdny ) není vhodné, pokud se přidávaná matka nachází v klícce ( s doprovodem včel... přišla poštou ). Ku blahu matky je důležité zkrátit dobu v klícce na minimum.

Pro tuto situaci jsem vyvinul novou metodu přidávání matek určenou pro bezpečné přijetí bez použití klícek a jiných speciálních pomůcek určených pro tento zákrok.

-Metoda přidání matky mezi mokré včely-:

Vytvoří se oddělek ( ideální 2-4 plásty s převážně zavíčkovaným plodem + krycí zásobní plásty, vše by mělo být hustě obalené včelami,...při tvorbě je možné využít přesytí včel přes mateří mřížku ( = formou odsavače ), aby se předešlo případnému nechtěnému přemístění matky do oddělku, což by zkazilo celou operaci ). Nástavek s oddělkem se položí na nové dno, česno se ucpe smotky trávy a zhruba hodinu se nechají včely v klidu osiřet.

Po hodině následuje klíčový zásah. Pro jeho provedení je potřeba mít k dispozici vhodný rozprašovač ( nejlépe tlakový zahradnický ) s intenzivním tryskem ( kvůli zkrácení délky zákroku ). Jako plnidlo poslouží obyčejná pitná voda.

Celá metoda spočívá v tom, že se včely důkladně porosí tak, až voda z plástů přímo teče. Nejprve se zamlží rozrušené včely pod stropní fólií, aby zbytečně neuletěli. Potom se postupně každý plást vytáhne a z obou stran se včely řádně porosí. Nakonec se vezme matka, která se na pár sekund ponoří do vody ( aby byla rovněž namočená ) a vpustí se nejlépe přímo mezi mokré včely na plodě. Matka je vždy přijata.

Oddělek během dvou týdnů znatelně zesílí a matka ( pokud je oplozená ) se rozklade, což je znamení jejího úplného přijetí. Za dva týdny lze oddělek připojit přes novinový papír k produkčnímu včelstvu, ze kterého se odstraní stará matka, čímž dojde k vlastní výměně matky v hlavním včelstvu. Matka z oddělku je bez problému přijata ( její včelstvo ji ochrání ).

Účinek metody spočívá v tom, že namočené osiřelé včely nejsou agresivní, a tím pádem přijmou mezi sebe prakticky cokoli. V tomto případě je zcela zbytečné přidávat oddělku souš s vodou. Matka se namáčí proto, aby se omezila její pohyblivost a byl ji znemožněn let. Pokud by se mezi mokré včely přidala matka suchá, snažila by se opustit včelí chumáč, což by zkomplikovalo situaci.

Není třeba se obávat ztrátách včel a plodu. Včely vydrží i několik minut pod vodou. Plod namočení víček rovněž přežije ( jarní natírání víček v rámci ošetření proti varroáze představuje pro plod podobnou zátěž ). Po zásahu bude oddělek znatelně hučet, což je způsobeno tím, že včely větrají a topí, aby odpařili vodu. Během několika hodin ( v závislosti na venkovní teplotě ) jsou včely a plodové buňky zcela suché.

Výhody této metody jsou jednoduché provedení, jednorázové bezpečné přidání matky bez žádných speciálních pomůcek ( klícky, umělé matečníky, izolační rámky ... ) a nulový výpadek plodování v produkčním včelstvu. Rozprašovač běžně používám místo kuřáku v létě ( s výjimkou medobraní ) a po celé podletí. Nevýhoda metody je delší doba ( dva týdny ) než dojde k přímé výměně matky.


Tuto metodu jsem vyvinul letos, tedy ji nemám ještě plně vyzkoušenou. Zatím jsem dle ní přidal tři matky ( vždy úspěšně ) a jsem s ní naprosto spokojen.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 7. 2008
Re: Trubčice, hrboplod a jak na to ?

Je šance, že včelky odchovají matku z matečníku a nezabijí ji ? Díky dza zkušenosti a za rady.

Jiří

Treba si uvedomiť, že trúdicové včelstvo tvoria biologicky zmenené úľové včely, ktoré vznikajú dlhodobo a stále, pretože nič neblokuje rozvoj zakrpatených vyječníkov vo včelstve, chýba totiž materská látka. Postihnuté včely sa potom chovajú ako falošné matky, ktoré plodujú neoplodnené vajíčka. V OVP raz bolo napísané: každá potencionálna trúdica-trubčice je schopná vyprodukovať od 26 do 32 vajíčok. Keďže v úli je tisíce včiel aj neoplodnených vajíčok môže nekonečné množstvo.

Pri záchrane takéhoto včelstva je vždy rozhodujúce aké silné postihnuté včelstvo, aká doba uplynula od vzniku tohoto stavu, aké majú zásoby a pod. Niekedy je totiž rozumnejšie včelstvo zlikvidovať a vybudovať nové odložencom-oddielkom (je tam viac včiel, ktoré matku ochránia).
Výhodné je zachrániť včelstvo už pripraveným odložencom, ktorý nasadíme nad postihnuté včelstvo (rada R.P.) Postihnuté včely nemusia ale často plodujú medzi plodom novej matky, ktoré sa časom z úľa vytratia. Včelár potom usporiada úľovú zostavu.

Lenže obyčajne včelár nemá zásobné včelstvo a snaží sa rôznymi opatreniami využiť rady, od vysýpania postihnutého včelstva na vzdialenosť od 10 do 50 m, čo je jedno, aj keby naozaj trúdice ostali mimo úľa, nič to nerieši, lebo ako som napísal, pokiaľ nebudú mať oplodnenú matku, budú vznikať stále nové a nové trúdice, až kým všetky včely neuhynú na starobu.

Problém pridania oplodnenej matky je v tom (podarilo sa mi to pomocou umelej MB), že pridaná matka je vlastne sokyňou trúdic a preto ju odstránia.
Pridanie sa mi podarilo aj s oplodnenou matkou na jednom pláste, ktorý som obalil novinovou kazetou, vloženou ku stene úľa, kde papier je brzdiacim momentom pre zmenené včely.

Pri náprave postihnutého včelstva som využil poznatok, že práve vyliahnutá matka neprodukuje materskú látku, preto nie je pre trúdice konkurentkou a nevšímajú si ju. Môže sa aj oplodniť.
Vyskúšal som nápravu včelstva pomocou otvorenej materskej bunky pred jej zaviečkovaním a zakaždým pokus bol úspešný.Včely otvorenú MB zaviečkujú, je to pre ne prirodzené a matka sa dokázala zakaždým oplodniť. Bolo zaujímav pozorovať plodujúcu matku a vajíčka trúdic medzi oplodnenými vajíčkami od matky. Postupne matka prevzala vládu na dtrúpdicami, tie prešli plodovať aj do medníka, nakoniec sa trúdice vytratili zo včelstva. Ja zaujímavé, že tento spôsob (ak sa urobí včas) je snáď najlepší, lebo v mojom prípade postihnuté včelstvo (po prijatí sa dáaj posilniť plodom) sa vyrovnalo stabilným včelstvá. Anton

Náprava postihnutého včelstva má význam len vtedy, keď je výsledok adekvátny vynaloženej námahe. To však vždy vyriešiť majiteľ včiel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu