Včelařská konference

Dobrý den,

dovolím si vstoupit do diskuzního příspěvku pana Poláška. Očividně Vám agrotechnika a termíny setí kulturních plodin nepadly do počtů, co vše by bylo pro Váš a Vaše včely milé.

Hořčice i svazenka se pěstují na semeno častěji než v 90.letech (hořčice i kvůli semeni na výrobu pochutin) - souhlas Pepanem. Velký díl ale mají na jejich rozšíření dotace na zelené hnojení, mírně posun v myšlení agronomů co se týče ochrany půdy. Na semeno se ale svazenka ve větším pěstuje na méně bonitních půdách, kde se to vyplatí a ne na polích, kde lze s větším ekonomickým ziskem pěstovat jarní ječmen, potravinářskou pšenici či cukrovku. Často sem vídával množitelské porosty svazenky na Vysočině, na Žambersku. Kousky do 1 ha co různě vidíte jsou porosty založené fandy - včelaři, ne pro ekonomiku zemědělského podniku/farmy. Případně si někdo dělá semeno samozásobitelsky.

Zaset semeno ještě do vzrostlého porostu obilí jen kvůli včelám je s prominutím pitomost - jednat technicky, druhak proč - jen kvůli včelám? Ty náklady zaplatí zemědělci kdo? Zelené hnojení se seje/rozmetá po sklizni jen tam, kde to dovolí technologie - většinou po sklizni pšenice či ječmene, kde v následném roce poroste cukrovka či jarní obilnina, příp. kukuřice. Tam, kde přijde řepka, tam se nic na zelené hnojení neseje i z důvodu, že je třeba aby vyklíčil výdrol(často ječmene) a ten se zaoral a stihla se naset ozimá řepka do konce srpna. Svazenka ani hořcice by tam stejně nestihla vyrůst, natož vykvést a medovat, druhak výdrolu po řepce je až dost.

Podzimní kvetoucí zelené hnojení je tedy jen paběrkováním a přilepšení pro včely, vzůstnost porostů a následné kvetení hodně závisí na průběhu roku, srážkách a termínu založení. Pro snůšku mají význam semenářské porosty a místně políčka fandů/cípy velkých polí o menší výměře. Kde si po dohodě s farmářem včelař naseje "co chce". Takových míst ale v úrodnějších oblastech moc není.

S pozdravem

radek k.


Hořčici jsem viděl na polích jako zelené hnojení běžně, svazenku vůbec.
Bohužel na zelené hnojení se tyto rostliny zaorávají v době na začátku květu
nebo kvetou pozdě na podzim, v říjnu a listopadu, kdy to je včelám na nic.
Význam mají jen porosty na semeno. Jedině kdyby teď se povedlo ukecat
nějakého zemědělce, aby ihned po sklizení řepky nebo ječmene z pole, která
nyní začala, by zasel na pole hořčici nebo svazenku a nechal je v září
pořádně rozkvést, než by je zaoral. V září, hlavně v první polovině by se to
včelám hodilo. Ideální pro včelaře i zemědělce by bylo, kdyby se třeba
hořčici podařilo dosít do vzrostlého obilí tak, aby v době sklizně měla
hořčice výšku tak do 10 centimetrů. Potom by rozkvetla v srpnu a to by už
byla výrazná pomoc pro včely v době krmení na zimu, případně by se krmení
odsunulo a vytěžila další várka medu. Pokud by do toho nezasáhlo léčení
proti varoa.