78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 7. 2008
Re: Oetrenie plástov

Jako ošetření proti zavíječům se může považovat i to, že přiměřené množství
plástů se nechává ve včelstvu i přes zimu a všechny zbytečné plásty se po
ukončení snůšky likvidují.... Jinak zavíječi fungují tak, že v napadeném
nastavku nebo bedničce obehnají svoje sezení přes více rámků pavučinou a
výkaly jako tepelnou izolací, uvnitř potom udržují díky požeru vosku vysokou
teplotu , odhadem přes 40 st C, díky které se rychle vyvíjejí a ničí rámky i
za nízkých teplot hluboko do podzimu. Pokud se tedy rámky dají tak daleko od
sebe, že je pavučinou nepropojí, rychlost jejich vývoje se v létě
několikanásobně sníží a na podzim prakticky zastaví. V mrazech - 20 st C
larvy hynou a zůstávají jen vajíčka. Takže osvědčené je dát do nastavku pro
10 rámků tak 5 - 6 rámků, nastavky dát na sebe někde, kde je spíše venkovní
teplota. Chránit před včelami a sítem nahoře a dole před myšmi. "Věž" se
může potom prosvítit , pokud jsou rámky položeny nad sebou, jestli tam někde
zavíječi nestaví z pavučin hnízdo V létě a v teplém podzimu je vhodné tak
jednou za 14 dní, měsíc plásty prohlídnout a larvy zavíječů v plástech zabít
třeba ostrým tenkým nožem, pokud se nevyškrábnou, plást opraví a zbytky
larev vyčistí včely po přidání plástu na jaře. Takovým způsobem se bez
jakékoliv chemie na jaře získají plásty jen s ojedinělými dírkami po
larvách nebo po jejich likvidaci, což včely po přidání plástu do včelstva
opraví bez zhoršení kvality plástů a vzniku trubčiny. Toto opatření
nefunguje, když je v plástech pyl, ten je pro zavíječe tak atraktivní, že se
na něm shromáždí a vytvoří zvýšenou teplotu i bez vytvoření pavučiny a v
místě pylu a v okolí plást prostě vyžerou. Pylové plásty se musí chránit
jinak nebo ještě lépe musí zůstat ve včelstvu.
Druhá možnost je potom chemie, třeba pravidelné síření. Ne chemii by měly
bý plásty vyčištěné od medu, ostatně je to vhodné vždycky, zbytky medu na
podzim a v zimě za vlhka rády kvasí a případně i plesniví.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jozef" <jozef.kurcina/=/ppg.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 22, 2008 8:28 AM
Subject: Oetrenie plástov


> Dobrý den páni skúsený včelári.
> Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých
> som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu