Včelařská konference

Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých po varroáze.
Děkuji

Dát před krmením na zimu po 2 - 4 plástech na kraje nastavku, aby včely v
zimě braly letošní zásoby a na jaře po rozplodování ty staré. Nebo nakrmit a
něco míň a přidat až na jaře po prvním proletu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vladislav" <vladislav.vbihal/=/lompraha.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 26, 2008 8:17 PM
Subject: vzuití loňských cukerných zásob


> Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých
> po varroáze.
> Děkuji

Já bych je dal do blízkosti plodu aby je využily ještě teď

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: vzuití loňských cukerných zásob
> Datum: 27.7.2008 02:17:59
> ----------------------------------------
> Dát před krmením na zimu po 2 - 4 plástech na kraje nastavku, aby včely v
> zimě braly letošní zásoby a na jaře po rozplodování ty staré. Nebo nakrmit a
> něco míň a přidat až na jaře po prvním proletu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "vladislav" <vladislav.vbihal/=/lompraha.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, July 26, 2008 8:17 PM
> Subject: vzuití loňských cukerných zásob
>
>
> > Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých
> > po varroáze.
> > Děkuji
>
>
>
>

Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých po varroáze.
Děkuji

Ako využiť glycidové zásoby, má včelár niekoľko možností, pravda, ak si je istý, že včelstvo uhynulo na premnoženie klieštika.

- už v tejto sezóne sa dali zásoby využiť pri tvorbe nového včelstva alebo včelstiev. Využiť túto možnosť máte (ak plásty uchránite pred víjačkou) v budúcej sezóne.

- dobrým riešením je, ako to zásoby umožnia (nie sú skryštalizované) vytočiť a následne prevariť s vodou v pomere 0,5 litra vody a 1 KG zásob.
Pri podávaní dať pozor na rabovku, podávať len na noc v max. dávkach 1-2 litre. Opatrnosť sa vyplarí.

-

Ako využiť glycidové zásoby, má včelár niekoľko možností, pravda, ak si je istý, že včelstvo uhynulo na premnoženie klieštika.

Už táto koja veta upozorňuje na nebzpečie infenkcie pri využítí opustených zásob, takže moje odporúčanie nie je "laxné".
Mám vlastné skúsenosti a dobré s využitím zásob po "vylietaní" včiel pri silnom zamorení včelstva V.D.

Anton:>Ako využiť glycidové zásoby, má včelár niekoľko možností, pravda, ak si je istý, že včelstvo uhynulo na premnoženie klieštika. <

..........

No právě Antoni, jaká je záruka toho, že tazatel takový úhyn pozná, když neví ani co se zásobama co zbydou?

Chce to být už nekompromisní, jestli je položena taková otázka takto. Nakonec co je univerzálnější odpovědí, když na ty plásty není vidět? Rozhodně je lepší radou aby takové plásty (vosk, rámky) prošly recyklačním a dezinfekčním cyklem.

Dříve než radit někomu koho neznám a nevidím co vyvádí aby přidával takový "nestandadní med" svým včelám mu radím, aby si jej vyvařil a slil a případně naočkoval (není to často ani potřeba) a jestli bude koncentrace kolem cca 20 - 30 kg medu na 100l, ať si to raději po roce vypije jako medovinu.

To platí pro včelaře s více stanovišti, který může zavléct plásty se
zásobami nějakou nemoc na jiná stanoviště než bylo to, kde včely uhynuly a
rozšířit tak podstatně ochranné pásmy a další karanténní opatření. U malého
včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny pomůcky
používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
stejnými "breberkami" , pokud se tam nějaké vyskytnou. Pokud na stanovišti
tedy nějaká nebezpečná nakažlivá nemoc je a nastaly v loni na podzim úhyny,
potom bez léčení by úhyny pokračovaly i letos na jaře a v létě a to nebylo.
Takže téměř s jistotou včela loni na podzim uhynula na varaózu. Přirozeně je
třeba v takových případech včely více sledovat, už na podzim se mělo
pečlivou prohlídkou uhynulých včelstev vyloučit jiný důvod uhynů než varaóza
a nyní při přidávaní starých zásob je třeba taky si včel trochu více všímat,
co kdyby náhodou....
Je jen určitý malý problém, že skladováním o rok déle byly zásoby a plásty
poškozeny třeba plísní nebo kvasinkami nebo i moly, případně jen prostým
skladováním přibylo HMF a taky tam je hodně zkrystalovaného cukru a to by
mohlo včelám v zimě za mrazu vadit. Proto, když už se zásoby nespotřebovaly
při výrobě oddělků, je o kousek vhodnější ty plásty se zásobami přidávat
tak, aby se staré zásoby spotřebovaly v době po mrazech, v předjaří a na
jaře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 28, 2008 3:06 PM
Subject: Re: vzuití loňských cukerných zásob


> Anton:>Ako využiť glycidové zásoby, má včelár niekoľko možností, pravda,
ak
> si je istý, že včelstvo uhynulo na premnoženie klieštika. <
>
> .........
>
> No právě Antoni, jaká je záruka toho, že tazatel takový úhyn pozná, když
> neví ani co se zásobama co zbydou?
>
> Chce to být už nekompromisní, jestli je položena taková otázka takto.
> Nakonec co je univerzálnější odpovědí, když na ty plásty není vidět?
> Rozhodně je lepší radou aby takové plásty (vosk, rámky) prošly recyklačním
> a dezinfekčním cyklem.
>
> Dříve než radit někomu koho neznám a nevidím co vyvádí aby přidával takový
> "nestandadní med" svým včelám mu radím, aby si jej vyvařil a slil a
> případně naočkoval (není to často ani potřeba) a jestli bude koncentrace
> kolem cca 20 - 30 kg medu na 100l, ať si to raději po roce vypije jako
> medovinu.

Ale vůbec není včelař s jedním stanovištěm menším rizikem. Právě naopak, takové plásty se častěji s "úsměvem" a "jistotou" budou sousedsky nabízet, (s oddělky) za úplatu nebo jako bonus nějakému začátečníkovi zdarma, ze známosti a častým dotazem je, jak ty rámky využít, protože zkrátka včelaři se snaží (musí být) za každou cenu šetřiví a většinou jako rozhodnutí zvítězí, že každé p.... (včelstvo), všechno spase.

Včem je problém vyvařit a po zkvašení a vyčeření si to vypít?

........
To platí pro včelaře s více stanovišti, který může zavléct plásty se
zásobami nějakou nemoc na jiná stanoviště než bylo to, kde včely uhynuly a
rozšířit tak podstatně ochranné pásmy a další karanténní opatření.

U malého
včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny pomůcky
používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
stejnými "breberkami"
_______________________________________________________________

Infekční tlak skrz pomůcky je ve srovnání s plásty velmi malý.

Je snad takový problém si rámky označit číslem včelstva ( kombivčelstva ) a po vytočení je vrátit na místo původu? Razantně se tím sníží přenos infekčních onemocnění, i když se u všech včelstev používají tytéž pomůcky.

Proč se při pozitivním klinickém nálezu moru včelího plodu musí všechna včelstva na stanovišti utratit? Protože ,,normální,, včelaři jsou líní a plásty nekontrolovatelně bezdůvodně míchají mezi včelstvy, takže je pak vysoká pravděpodobnost, že se nákaza rozšířila po většině včelstev ( u některých se ještě nemusí projevovat klinické příznaky ).

Prvním článkem řetězce problémů s nemocemi jsou lajdáci, neumělové, kterým kvůli nedbalé péči vymřou včelstva, zdravá je vyloupí, čímž se nemoc rozšíří ( na další stanoviště ).

S pozdravem...M. Václavek...

Mě by zajímalo, kdo všechno z včelařů včelaří tak, že označuje rámky a
důsledně vrací rámky jen do téhož včelstva, ze kterého byly vybrány. Je sice
každého věc, jak to dělá, ale tato manipulace dost ztěžuje a prodlužuje
práci ve včelstvech. Připadá mi, že to je zdůvodnitelné jen ve speciálních
případech, třeba v ochranném pásmu kolem moru a tak podobně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 29, 2008 11:47 AM
Subject: Re: vzuití loňských cukerných zásob


> U malého
> včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny
> pomůcky
> používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
> stejnými "breberkami"
> _______________________________________________________________
>
> Infekční tlak skrz pomůcky je ve srovnání s plásty velmi malý.
>
> Je snad takový problém si rámky označit číslem včelstva ( kombivčelstva )
a
> po vytočení je vrátit na místo původu? Razantně se tím sníží přenos
> infekčních onemocnění, i když se u všech včelstev používají tytéž pomůcky.
>
> Proč se při pozitivním klinickém nálezu moru včelího plodu musí všechna
> včelstva na stanovišti utratit? Protože ,,normální,, včelaři jsou líní a
> plásty nekontrolovatelně bezdůvodně míchají mezi včelstvy, takže je pak
> vysoká pravděpodobnost, že se nákaza rozšířila po většině včelstev ( u
> některých se ještě nemusí projevovat klinické příznaky ).
>
> Prvním článkem řetězce problémů s nemocemi jsou lajdáci, neumělové, kterým
> kvůli nedbalé péči vymřou včelstva, zdravá je vyloupí, čímž se nemoc
> rozšíří ( na další stanoviště ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...

To bývalo reálné a z dnešního pohledu neekonomické kde je pak volání po možnosti záměny a univerzálnosti všichni si tady pak z tohoto pohledu protiřečíte aby k promíchávání nemohlo docházet pak by úly musely být každý na jinou rámkovou míru a tolik měr zase nemáme

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob
> Datum: 29.7.2008 11:47:56
> ----------------------------------------
> U malého
> včelaře, který má jedno stanoviště, jsou všechny včelstva skrz jedny
> pomůcky
> používané pro ošetření všech včelstev a skrz výměny plástů promořena
> stejnými "breberkami"
> _______________________________________________________________
>
> Infekční tlak skrz pomůcky je ve srovnání s plásty velmi malý.
>
> Je snad takový problém si rámky označit číslem včelstva ( kombivčelstva ) a
> po vytočení je vrátit na místo původu? Razantně se tím sníží přenos
> infekčních onemocnění, i když se u všech včelstev používají tytéž pomůcky.
>
> Proč se při pozitivním klinickém nálezu moru včelího plodu musí všechna
> včelstva na stanovišti utratit? Protože ,,normální,, včelaři jsou líní a
> plásty nekontrolovatelně bezdůvodně míchají mezi včelstvy, takže je pak
> vysoká pravděpodobnost, že se nákaza rozšířila po většině včelstev ( u
> některých se ještě nemusí projevovat klinické příznaky ).
>
> Prvním článkem řetězce problémů s nemocemi jsou lajdáci, neumělové, kterým
> kvůli nedbalé péči vymřou včelstva, zdravá je vyloupí, čímž se nemoc
> rozšíří ( na další stanoviště ).
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

kde je pak volání po možnosti záměny a univerzálnosti všichni si tady pak z tohoto pohledu protiřečíte aby k promíchávání nemohlo docházet pak by úly musely být každý na jinou rámkovou míru a tolik měr zase nemáme
______________________________________________________________

Sjednocování rámkových měr a úlových systémů se nečinní především kvůli možnosti neomezených výměn, ale pro snížení variability sortimentu včelařských potřeb, zvýšení využití velkovýroby a tím snížení nákladů.

Příklad z praxe:
Chci si pořídit a otestovat celoplastové rámky s mezistěnami. A hle PROBLÉM!...Na r. m. 42x17 cm se plastové rámky NEVYRÁBĚJÍ. Kdybych včelařil v Langstrothu, situace by byla úplně jiná.

Univerzalita není důvodem, proč bezhlavě promíchávat plásty mezi včelstvy. Je pravda, že vracení plástů na místo původu může být náročné ( např. u klasických úlů, kde se plásty převážejí ve speciálních přepravkách, také třeba při vysokonástavkovém včelaření, kdy se neodebírají celé nástavky plné medu ). Mi, co včelaříme s celými nástavkami ( nízkonástavkoví včelaři ), takové problémy nemáme. Pak je jen otázka dobré organizace a zvýšení pracovní doby se neprojeví významně. Ten čas navíc za jistotu zamezení případného rozšíření nákaz stojí. Každopádně bych neměnil dílo mezi stanovišti.

S pozdravem...M. Václavek...

Musím naprosto souhlasit, něco na těch sjednocených rámkových mírách je. Kamarád si teď objednal podle katalogu něco na ukázku pro včely z USA a vzteky jsem skřípal zuby. umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč. Česnové krmítko plast - nádherně vymazlené, také přijatelná cena. Do mých 39 však z toho nic nepasuje. Udělal jsem největší chybu, když jsem začal stavět Dadanty, že jsem nepoužil alespoň 42 Zander, když ne Langstroth. Ale kdo mohl tušit, že Internet spojí celý svět a dnes se dá po něm koupit téměř vše. Tak používám alespoň jejich misky na chov a ty české okamžitě putovaly do popelnice, protože jejich materiál, to je o něčem jiném. Takže, kdo začínáte, vyvarujte se stejné chyby, co jsem udělal já. Zdraví R. Stonjek

Stonjek:
umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč.
-----
To mě zajímá. Zrovna tady přemýšlím, jestli by to šlo lepit z novoduru (mám laciný zdroj), ale za ty prachy radši budu vytáčet med a tohle koupím.
Zajímal by mě ten int. obchod. Přeci jen reference se v obchodě (i v zahraničním s USA:-) hodí.

Děkuji.

Karel

Já myslím, že takové výrobky se brzy začnou vyrábět tady a na místní rámkové
míry. Na jakou výšku a na jaký objem originální krmítko je?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 29, 2008 4:49 PM
Subject: Re: vzuit? lo?sk?ch cukern?ch z?sob


> Musím naprosto souhlasit, něco na těch sjednocených rámkových mírách je.
> Kamarád si teď objednal podle katalogu něco na ukázku pro včely z USA a
> vzteky jsem skřípal zuby. umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se
> skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na
> všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč. Česnové krmítko
plast
> - nádherně vymazlené, také přijatelná cena. Do mých 39 však z toho nic
> nepasuje. Udělal jsem největší chybu, když jsem začal stavět Dadanty, že
> jsem nepoužil alespoň 42 Zander, když ne Langstroth. Ale kdo mohl tušit,
že
> Internet spojí celý svět a dnes se dá po něm koupit téměř vše. Tak
používám
> alespoň jejich misky na chov a ty české okamžitě putovaly do popelnice,
> protože jejich materiál, to je o něčem jiném. Takže, kdo začínáte,
> vyvarujte se stejné chyby, co jsem udělal já. Zdraví R. Stonjek

Já myslím, že takové výrobky se brzy začnou vyrábět tady a na místní rámkové
míry. Na jakou výšku a na jaký objem originální krmítko je?

R. Polášek

Dám jeden typ na skutočne dobrú pomôcku na dopĺňanie zásob, ktorú používam 20 rokov. Kŕmidlá urýchľujú prácu, roztok či pevné kŕmidlo sa podáva z vonkašieho prostredia individuálne pre každé včelstvo a do každej debničky, do styku s včelami neprichádzate, sú bezpečné vhodné na podávanie roztokov v hociktorú dennú dobu v množstve od 0,1 do 4 litre. Na starších úľoch vyhotovených s hrubými uteplenými stenami sa kŕmny otvor dá ťažko spraviť, ale na tenkostenných úľoch to ide okružnou pílou alebo frézou, bezproblémov.
No a výroba kŕmidiel, tú zvládne aj stredne šikovný amatér. ešte jedne poznámka, výroba drevených kŕmidiel je náročnejšia, hlavne aby netiekli, vnútorné steny a priehradka, musia byť natreté odolným lakom proti nasiakavosti sololitu. Anton


vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236&mode=&order=0&thold=0

Začal jsem vyrábět skleněná krmítka, která jsou součástí úlů po celý rok i jako stříška.
Včely se převážely na vzdálenost 400 km /6 hod. jízdy/ve skleněném úle. V autě jel pan učitel i s rodinou, tak jsem celý úl zabalil do folie abych snížil riziko úniku včel v případě porušení skla. Pro pohodu při převozu včely dostaly 1 litr rozpuštěného cukru do skleněného krmítka, jenž je součástí úlu, a cukr během jízdy odebraly, což svědčí o jejich vitalitě. Doufám, že v nových podmínkách zůstanou taky zdravé, protože mají více světla a slunce než v běžných zastaralých úlech.. Žáci mají možnost v tomto úle sledovat skutečný život a rozvoj včel a tak poznávat i učit se s přírodou spolupracovat a ne bojovat.Odborník pozná zdravotní stav jen pohledem na úl.
B.V.

Já dám do nízkého nastavku nádobu a tu potom zakryji muším pletivem. U
silných včelstev pletivo napnu na nastavek shora připínáčky, taky by šlo
jako nosič pletiva použít mateří mřížku, u slabých včelstev a zhruba od
konce září pletivo pokládám přímo na nádobu. Cukr se nalévá do nádoby přes
pletivo, se včelami se do styku nepřijde a taky to umožňuje krmení i večer
potmě. Nádoba nebo více nádob může mít objem od několika litrů pro srpen a
září a silná včelstva po 2 - 3 deci pro slabá včelstva a včelstvíčka a
krmení včel až do prosince, pokud je přes poledne aspoň 10 st C. Jako nádoby
používám hodně misky pod květináče, potom plastové vaničky od masa, dají se
použít jakékoliv plastové nebo jiné plošší nádoby. Síto je zakryto igelitem
kvůli zamezení průniku vlhkosti do tepelné izolace a dále tepelnou izolací z
filců nebo hadrů nebo třeba pytlíků slámy či sena, ta chrání taky proti
úniku vůně ze včelstva a tím přilákání zlodějek....
Viz http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003100201
Co se týká otvorů do nastavků a krmení přes ně, třeba do úlů, kde není
přístup shora, nabízí se varianta umístit nad rámky taky nádobu a dolívat ji
otvorem kusem hadičky. V dnešní době by neměl být problém hodit do nádoby
dva kontakty a sledovat okamžik naplnění nádoby jednoduchým indikátorem
pomocí změny vodivosti mezi kontakty. Výrobu tady toho krmítka jsem ale
nikdy nerealizoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 30, 2008 6:58 AM
Subject: Re: vyzuití loňských cukerných zásob


> Já myslím, že takové výrobky se brzy začnou vyrábět tady a na místní
> rámkové
> míry. Na jakou výšku a na jaký objem originální krmítko je?
>
> R. Polášek
>
> Dám jeden typ na skutočne dobrú pomôcku na dopĺňanie zásob, ktorú používam
> 20 rokov. Kŕmidlá urýchľujú prácu, roztok či pevné kŕmidlo sa podáva z
> vonkašieho prostredia individuálne pre každé včelstvo a do každej
debničky,
> do styku s včelami neprichádzate, sú bezpečné vhodné na podávanie roztokov
> v hociktorú dennú dobu v množstve od 0,1 do 4 litre. Na starších úľoch
> vyhotovených s hrubými uteplenými stenami sa kŕmny otvor dá ťažko spraviť,
> ale na tenkostenných úľoch to ide okružnou pílou alebo frézou,
> bezproblémov.
> No a výroba kŕmidiel, tú zvládne aj stredne šikovný amatér. ešte jedne
> poznámka, výroba drevených kŕmidiel je náročnejšia, hlavne aby netiekli,
> vnútorné steny a priehradka, musia byť natreté odolným lakom proti
> nasiakavosti sololitu. Anton
>
>
> vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=236&mode=&order=0&thold=0

To mě zajímá, nemohl by se Váš přítel podělit o zkušenosti?
To, že se našel výrobce plastových rámků u nás je jistě záslužné, ale....
Cena plastového rámku navoskovaného v US internetovém obchodě je $1,59 - 1,99, cena u nás nenavoskovaného a v neověřené kvalitě je 45,- Kč. Předpokládám, že cena přímo od výrobce v US by byla podstatně nižší. Je to otázka dohody a myslím, že by to nebyl zas až takový problém.
Přemýšlím nad tím, zda by se nevyplatilo třeba i jednorázově dovézt větší množství takových rámků a vychytaných pomůcek, a ne doslova vydělat, ale ušetřit řadě lidí docela dost peněz.
Možná už s tím máte někdo více zkušeností.
Ne že bych to někomu záviděl, ale nemám rád ty, kteří chtějí rychle zbohatnout nebo chtějí, aby se jim náklady vrátily za 2 roky.
Určitě si i těch předražených rámků pár koupím, abych je vyzkoušel, ale určitě to za tu cenu bude jen pár kousků.
zdenek


Musím naprosto souhlasit, něco na těch sjednocených rámkových mírách je. Kamarád si teď objednal podle katalogu něco na ukázku pro včely z USA a vzteky jsem skřípal zuby. umělohmotné rámkové krmítko konické, dá se skládat do sebe drsné stěny, takže krmení bez plováku, na 2 rámky a na všechny varianty Langstrothu. Cena něco kolem 100 kč. Česnové krmítko plast - nádherně vymazlené, také přijatelná cena. Do mých 39 však z toho nic nepasuje. Udělal jsem největší chybu, když jsem začal stavět Dadanty, že jsem nepoužil alespoň 42 Zander, když ne Langstroth. Ale kdo mohl tušit, že Internet spojí celý svět a dnes se dá po něm koupit téměř vše. Tak používám alespoň jejich misky na chov a ty české okamžitě putovaly do popelnice, protože jejich materiál, to je o něčem jiném. Takže, kdo začínáte, vyvarujte se stejné chyby, co jsem udělal já. Zdraví R. Stonjek

ale nemám rád ty, kteří chtějí rychle zbohatnout nebo chtějí, aby se jim náklady vrátily za 2 roky.
----------------
To je jednoduché. Objednej toho kontejner, doprava do přes oceán není ani moc drahá, pak autem sem, a pak to prodávej.
Pokud si opravdu nebudeš moc přirážet, a skromně si náklady necháš vracet déle jak dva roky, určitě se dostaneš na dobrou cenu a půjde to na dračku.
Pro mě ber pár těch krmítek.

Karel

P.S.
Náklady obsahují i odpisy z investic. Za kolik let by bylo slušné tu investici odepsat do nákladů?

Rozměry krmítek jsou délkou na Langstroty, hloubka podle jejich typů a do našich úlů nejdou kvůli délce. Možná by bylo zajímavé porovnat, jak by dopadly ceny nových úlů díky silné koruně, ale moje problémy jsou úplně jiné. Kamaráda do toho také netahám, neboť oba stíháme jen tak tak. Kontejner si nakonec stejně nikdo neobjedná a tak se jedná pouze o mlácení prázdné slámy. Ale kdybych měl horní loučku 435 nebo jak to ten L. má, vypadalo by mé rozhodování jinak. Zdraví R. Stonjek

Stonjek:
Kamaráda do toho také netahám, ...
--------
Ale ve kterém int.obchodě to koupil by snad řekl. :-)

To o tom kontejneru bylo na jiného diskutujícího, který zřejmě nemá rád lidi, co dělají pro peníze.

Karel

KaJi napsal(a):
> Ale ve kterém int.obchodě to koupil by snad řekl. :-)

Zkusil jsem do googlu zadat "plastic foundation frame price" a zodkazu jsem vybral treba:

http://www.mannlakeltd.com/catalog/page11.html
http://www.golden-bee.com/cart.php?target=category&category_id=269
http://www.betterbee.com/products.asp?dept=374
http://www.betterbee.com/products.asp?dept=352

Vypada to tedy plastovy ramek vcetne mezisteny kolem 2 dolaru, samotna plastova mezistena pod dolar. Platba kartou, zaslani do zahranici mozne.

Jiri Borik

Zkusil jsem do googlu zadat "plastic foundation frame price" a zodkazu jsem vybral treba:
-------

Plastové rámky mě ani tak nezajímají, ty se vyrábějí v Čchách a právě jsem slyšel, že i když byl jeden v nástavku mezi normálním dílem, tak jej matka zakladla. Ani jsem se neptal po ceně (toho českého), ale snad by to mohlo být i míň než zde uváděných 45Kč. K cenám v USA musím přičíst DPH, takže mě to zas tak nevzrušuje, jestli 2USD nebo +-40Kč.

!!
Mě zajímala ta krmítka a hlavně reference na ten obchod. Protože předpokládám, že to bylo koupené z ČR a tak asi byla i dobrá cena za dopravu.

Protože vyrábět rámkové krmítko v takovém případě ztrácí pro mě smysl.

Ještě aby tak vyráběly dvojáky pro oddělky na půlení nástavku.

Karel

Zdravím,

Při pročítání Vašich příspěvků se spousty nářků během let nad problémem zakrmování včel si tak říkám, proč nevyužijeme toho, že jsme v Česku organizovaní pod Včelařským svazem, kde je nás cca 48 000 včelařů, nedomluvíme se, že když cena formy na výrobu plastového rámkového krmítka bude např. cca 300 000,- Kč, tak každý včelař mimořádně v daném roce zaplatí příspěvek např. 7,- Kč do společné pokladny a Český svaz včelařů zajistí formu na výrobu krmítka specifikované míry pro českého včelaře...
Včelaři si poté budou moci objednávat plastová rámková krmítka dle své potřeby u smluveného výrobce za smluvenou cenu , stejně jako sklenice na med...

Myslím, že než skrytě zuřit a závidět nad americkými výrobky, bychom mohli místo nářků a hledání důvodů proč něco nejde, raději hledat způsoby, jak by to jít mohlo...

Jinak k danému krmítku z USA mohu dodat, že vnitřní povrch je zdrsnělý s jemným dezénem, bez plováku a včely se v něm netopí.

Toto konkrétní krmítko z USA je na 4,5 litru roztoku, ale mají i větší.

S přáním hezkého dne

Lenka Langerová

tak tohle je slovo do pranice

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lenka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Cena a vyroba plastoveho krmitka
> Datum: 31.7.2008 15:25:14
> ----------------------------------------
> Zdravím,
>
> Při pročítání Vašich příspěvků se spousty nářků během let nad
> problémem zakrmování včel si tak říkám, proč nevyužijeme toho, že jsme v
> Česku organizovaní pod Včelařským svazem, kde je nás cca 48 000 včelařů,
> nedomluvíme se, že když cena formy na výrobu plastového rámkového krmítka
> bude např. cca 300 000,- Kč, tak každý včelař mimořádně v daném roce
> zaplatí příspěvek např. 7,- Kč do společné pokladny a Český svaz včelařů
> zajistí formu na výrobu krmítka specifikované míry pro českého včelaře...
> Včelaři si poté budou moci objednávat plastová rámková krmítka dle své
> potřeby u smluveného výrobce za smluvenou cenu , stejně jako sklenice na
> med...
>
> Myslím, že než skrytě zuřit a závidět nad americkými výrobky, bychom
> mohli místo nářků a hledání důvodů proč něco nejde, raději hledat způsoby,
> jak by to jít mohlo...
>
> Jinak k danému krmítku z USA mohu dodat, že vnitřní povrch je zdrsnělý
> s jemným dezénem, bez plováku a včely se v něm netopí.
>
> Toto konkrétní krmítko z USA je na 4,5 litru roztoku, ale mají i
> větší.
>
> S přáním hezkého dne
>
> Lenka Langerová
>
>
>

Komunismus a socialismus s lidskou tváří je dávno tatam.
ČSV není vhodné pro rozvoj takových aktivit v prostředí tržního chování. Vždy se to zvrhne v to, že nakonec s penězi nebo věcí za tím účelem pořízený, balí jednotlivec.Dodnes jsem neslyšel otom, kde je např. příspěvek 50,-/včelař za potopy v roce 2003.

O dalších důkazech že je to bláhovost snad dále nemusím víc rozvádět. Stačí si přečíst stanovy ČSV, které v tomto směru také dohromady jen mlátí prázdnou slámu a skutek utek. Na tento typ aktivity normálně fungují s.r.o nebo výrobní družstva. Také mají možnosti OV a ZO. Ale to jsme znovu u té bláhovosti a záleží zase na schopnosti jednotlivců, s kterými se bude honosit nakonec s jistou určitostí časem někdo jiný.


.........
> Při pročítání Vašich příspěvků se spousty nářků během let nad
> problémem zakrmování včel si tak říkám, proč nevyužijeme toho, že jsme v
> Česku organizovaní pod Včelařským svazem, kde je nás cca 48 000 včelařů,
> nedomluvíme se, že když cena formy na výrobu plastového rámkového krmítka
> bude např. cca 300 000,- Kč, tak každý včelař mimořádně v daném roce
> zaplatí příspěvek např. 7,- Kč do společné pokladny a Český svaz včelařů
> zajistí formu na výrobu krmítka specifikované míry pro českého včelaře...
> Včelaři si poté budou moci objednávat plastová rámková krmítka dle své
> potřeby u smluveného výrobce za smluvenou cenu , stejně jako sklenice na
> med...

ČSV není vhodné pro rozvoj takových aktivit v prostředí tržního chování.
-------------------
Vyjímečně souhlasím.

Podnikejte, ale za svý. Pak si každý rozmyslí likvidovat někoho jen proto, že ho chce zlikvidovat, ať to stojí co to stojí. Dotované výkupní ceny jedné výkupní zkrachovalé akciovky, dotované prodejny, které mají donutit další obchodníky ke snížení marže atd.

K čemu by vedlo zavedení nějaké dotované formy na výrobu něčeho - cena té formy by se nerozpadávala do ceny výrobku?
Takže by to poškodilo výrobce úlů, co mají v sortimentu výrobu krmítek - ze dřeva atd.

Pokud někdo chce vyrábět krmítka pro míru 39, tak ať si to riskne. Odhaduji, že kdyyž si spočítá potencionální zákazníky, tak od toho odejde.
Třistatisícová investice, to je cena auta, takže nic, co by pro kohokoli kdo podniká mělo být nepřekonatelnou překážkou.

No a pokud si to pak spočítá, tak půjde do Langstrotha nebo do 42cm.
Pokud má někdo nástavkové 39cm, tak je většinou pořídil již dřív a je vybavený. Ti noví většinou mají 42, nebo 45cm.

Ale tam stačí je s menším kapitálem dovést. A bude za svůj dobrý skutek náležitě potrestán.
Každý mu to omele o hubu, že v uSA to stojí X dolarů a on zloděj nás tady okrádá. :-))

Karel

Gustíku Gustíku!!! :-( běž už s tím do (_!_)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cena a vyroba plastoveho krmitka
> Datum: 01.8.2008 08:13:53
> ----------------------------------------
> Komunismus a socialismus s lidskou tváří je dávno tatam.
> ČSV není vhodné pro rozvoj takových aktivit v prostředí tržního chování.
> Vždy se to zvrhne v to, že nakonec s penězi nebo věcí za tím účelem
> pořízený, balí jednotlivec.Dodnes jsem neslyšel otom, kde je např.
> příspěvek 50,-/včelař za potopy v roce 2003.
>
> O dalších důkazech že je to bláhovost snad dále nemusím víc rozvádět.
> Stačí si přečíst stanovy ČSV, které v tomto směru také dohromady jen mlátí
> prázdnou slámu a skutek utek. Na tento typ aktivity normálně fungují s.r.o
> nebo výrobní družstva. Také mají možnosti OV a ZO. Ale to jsme znovu u té
> bláhovosti a záleží zase na schopnosti jednotlivců, s kterými se bude
> honosit nakonec s jistou určitostí časem někdo jiný.
>
>
> ........
> > Při pročítání Vašich příspěvků se spousty nářků během let nad
> > problémem zakrmování včel si tak říkám, proč nevyužijeme toho, že jsme v
> > Česku organizovaní pod Včelařským svazem, kde je nás cca 48 000 včelařů,
> > nedomluvíme se, že když cena formy na výrobu plastového rámkového krmítka
> > bude např. cca 300 000,- Kč, tak každý včelař mimořádně v daném roce
> > zaplatí příspěvek např. 7,- Kč do společné pokladny a Český svaz včelařů
> > zajistí formu na výrobu krmítka specifikované míry pro českého včelaře...
> > Včelaři si poté budou moci objednávat plastová rámková krmítka dle své
> > potřeby u smluveného výrobce za smluvenou cenu , stejně jako sklenice na
> > med...
>
>
>

Jiří Bořík:
Zkusil jsem do googlu zadat "plastic foundation frame price" a zodkazu jsem vybral treba:

Já tam tedy zkusil zadat feeder a podobné a nakonec pak:

DIVISION BOARD FEEDER
a našel toho dost. Tohle bude asi výrobce, nebo spíše zadavtel výroby. Možná jsou i další. Ale s tou cenou není co řešit. A ten dekl, to je taky dobrý.
Karel

http://www.mannlakeltd.net/search_results.asp?txtsearchParamTxt=feeder&txtsearchParamCat=ALL&txtsearchParamType=ALL&iLevel=1&txtsearchParamMan=ALL&txtsearchParamVen=ALL&txtFromSearch=fromSearch

http://www.mannlakeltd.com/catalog/proddetails.asp?pg=page22.html

Asi nejjednodušší a nejbezpečnější je zavěšení medových plástů do prázdného nástavku ( můžou se zde uložit také starší plásty...včely je ochrání před zavíječi ), který se podhodí pod včelstvo. Pokud hlavní česno nebude dostatečně hlídané, je třeba ho zavřít nebo opatřit stříškou proti lupičkám. Včely během podletí zásoby z plástů vyberou. Na podzim se může přidaný nástavek oddělat.

S pozdravem...M. Václavek...

Kdo Vám to sdělil, že příčinou úhynu je varroáza?

Jestli jde o úhyn, a nevíte s určitostí, že jde o varroázu, riskujete ztráty dalších včelstev (svých nebo když plásty např. prodáte, rozšíření).

Plásty vyvařit nebo spálit!


Nechápu jak můžete být ostatní tak laxní a klidně radíte v úhynech, anichž by jste plásty viděly, že jsou vhodné k přidání do včelstev.??

_gp_

............
vladislav (88.83.169.30) --- 26. 7. 2008
vzužití loňských cukerných zásob
Prosím o informaci, jak využít cukerné zásoby v rámcích od včel uhynulých po varroáze.
Děkuji