Včelařská konference

Dnes se nedá u včel nic dělat, prší. Proč včely loupí ? S názorem p. Václavka tak souhlasím maximálně na 50%. Tato teorie byla platná tak před 50 léty kdy se dohodli všichní včelaři a najednou začali krmit. Pak ještě hledali jiná včelstva, které chodí loupit na jeho včelín
Včely loupí zejména ze dvou důvodu. První a ten hlavní je, že ve včelstvu je nekvalitní matka. Druhý důvod je včelař, že umožní se dostat do krmítek cizím včelám. Při tvoření oddělků s tím plástem je to také trochu zcestné. Matka vylučuje z hltanové žlázy feromon se kterým se včely vzájemné potírají a tím si budují nějaký obranný systém. Pokud matka je stará a nebo v tom oddělku si jej včely nestačily dostatečně předat, pak loupež musí následovat i když tam bude česno na jeden centimetr.
Krmit po dobu třech týdnů, to byly rovněž názory některých starších včelařů. Po sundání medníků - nástavků by mělo zůstat ve včelstvu kolem 5 kg zásob. Včely by jsme měli podnítit, aby se matka rozkladla. V tu dobu jsou v úle včely, které nán v průběhu září stejně odejdou a musíme docílit toho, aby matka měla dostatek místa ke kladení. Když se začně líhnout plod, který je z podnícení, musíme intenzivně krmit a to v maximálních dávkách /3 až 5 kg za den./ Včela je menší chemická továrna a musí zpracovat tyto krmné dávky. Mladé včely, které se líhnou, budou tzv. dlohověké a ty nejsou ještě schopny zpracovávat tyto zásoby cca 14 dnů. Pokud by toto krmení trvalo delší dobu, mladé vylíhlé včely by se utáhaly a uhynuly. Mnozí nebudete s tím souhlasit,/znám to ze svých přednášek na téma "Pokrokové způsoby včelaření"/, ale já nevím co je loupež na včelnici. V současné době mám maximálně otevřená všechná česna. Při krmení nejsem schopen všem najednou dát krmení a dělám to v průběhu dne. Včely otravují pouze při nalévání do sklenic.

Matka vylučuje z hltanové žlázy feromon se kterým se včely vzájemné potírají a tím si budují nějaký obranný systém.
______________________________________________________________

Účinná látka mateří látky se po včelstvu šíří potravní cestou. Názor o roztírání mateří látky po těle včel je pouze Vaše domněnka, která neodpovídá realitě. Mateří látka není žádná ,,voňavka,,!

Vážený příteli Václavku. Doporučují se podívat do učebnice "Včelařství Vladimír Veselý a kolektiv" vydání z roku 2003 strana 38 kde je uvedeno pod statí Matka : V kusadlové žláze tvoří tzv. mateří látku, feromon, který koluje v potravě a spojuje tisíce jedinců v sociální jednotku - včelstvo atd. Snad budete s ing. Veselým souhlasit. Stačí se někdy podívat do skutečné moderní odborné literatury.

Vážený příteli Václavku. Doporučují se podívat do učebnice "Včelařství Vladimír Veselý a kolektiv" vydání z roku 2003 strana 38 kde je uvedeno pod statí Matka : V kusadlové žláze tvoří tzv. mateří látku, feromon, který koluje v potravě a spojuje tisíce jedinců v sociální jednotku - včelstvo atd. Snad budete s ing. Veselým souhlasit. Stačí se někdy podívat do skutečné moderní odborné literatury.

______________________________________________________________

Tohle je za dnešní týden vrchol vrcholů! Argumentujete proti mě mými argumenty proti Vám! Nejprve pisatel ,,sršeň,, a teď Vy, pane Šefčíku!?

S panem ing. Veselým NAPROSTO souhlasím. Copak jsem se vyjádřil tak nesrozumitelně? Cituji sebe:
,,Účinná látka mateří látky se po včelstvu šíří potravní cestou.,,
Pro méně znalé...,,mateří látka se šíří potravní cestou,, znamená to samé jako ,,mateří látka koluje v potravě,,. ,,Účinná látka,, je složka mateří látky, která se projevuje na včelstvu ( informuje o přítomnosti matky, stmeluje, podporuje pracovitost, tlumí tvorbu matečníků, zabraňuje vznik fyziologických trubčic ). Mateří látka obsahuje i tzv. vonnou složku, která nemá vliv na chování včelstva, ale láká trubce na shromaždištích a přitahuje včely k matce, aby se o ni starali a slízávali jí mateří látku z těla, což je podmínka pro rozšíření mateřího feromonu ( přes potravní cestu! ) po celém včelstvu.
Jako podklad pro moje tvrzení jsem použil Vámi zmíněnou publikaci ,,Včelařská encyklopedie,,.

Pro jistotu ještě jednou -
S panem ing. Veselým NAPROSTO souhlasím. Copak jsem se vyjádřil tak nesrozumitelně? Cituji sebe:
,,Účinná látka mateří látky se po včelstvu šíří potravní cestou.,,
Pro méně znalé...,,mateří látka se šíří potravní cestou,, znamená to samé jako ,,mateří látka koluje v potravě,,. ,,Účinná látka,, je složka mateří látky, která se projevuje na včelstvu ( informuje o přítomnosti matky, stmeluje, podporuje pracovitost, tlumí tvorbu matečníků, zabraňuje vznik fyziologických trubčic ). Mateří látka obsahuje i tzv. vonnou složku, která nemá vliv na chování včelstva, ale láká trubce na shromaždištích a přitahuje včely k matce, aby se o ni starali a slízávali jí mateří látku z těla, což je podmínka pro rozšíření mateřího feromonu ( přes potravní cestu! ) po celém včelstvu.
Jako podklad pro moje tvrzení jsem použil Vámi zmíněnou publikaci ,,Včelařská encyklopedie,,.

Pane Šefčíku, nechci Vás pomlouvat, ale za výrok:,,Matka vylučuje z hltanové žlázy feromon se kterým se včely vzájemné potírají,, byste se měl stydět. Opravdu je to rčení úrovně člověka věci neznalého nikoliv učitele včelařství. Možná nejste ochoten si to přiznat. Pokud mi nevěříte, zeptejte se třeba přímo ing. Veselého, nebo si prostudujte novější výtisky OVP. I mistr tesař se někdy utne, což by Vás možná omluvilo, pokud nebudete stále tvrdošíjně trvat na Vašem nepravdivém výroku.

S pozdravem...M. Václavek...

Příteli Václavku. Nezapínej několik dnů svůj počítač a uděláš velíce dobře a nebo si založ svou webovou stránku.

Po sundání medníků - nástavků by mělo zůstat ve včelstvu kolem 5 kg zásob.

Skladanie medníkov s odobratými plástami som robil naozaj tak pred 50-40 rokmi, potom som prešiel na systém produktívny, ktorý dokonale ochráni plásty pre víjačkou (a včely ich ochránia dokonale).

Čo sa týka rabovky včelstiev, svojimi či cudzími včelami som zažil taktiež pre 50-timi rokmi, keď som nevedomý ako odložence ako a kedy robiť.
Robte odložence vtedy, keď je dostatok včiel a prebytočné plodu, primeranej znášky a nemusíte riešiť tieto prípady.

Odloženec urobený teraz s plodom a včelami, je strašne citlivý na svoju ochranu, ktorá uňho po odletení lietaviek sa s mladými včelami nevie brániť. Hlavne sa to stáva vtedy, keď ešte nesceleným včelstvíčkam podáme zásoby v podobe cukropvého roztoku, keď mladé včely roztok nedokážu invertovať a nie to ešte robiť strážnu službu na letáči. Kaď už z nejakých príčin sme nútený robiť odložence v tak pôzdnom čase, tak na jeho tvorbu použijeme plodové plásty aj so zásobami na prežitie a keď sa včelstvo scelí, pribudnú lietavky potom im môžme podať záasoby, najlepšie v tuhej podobe, npr. CMC.
Problém rabovky je skoro vždy spojený s matkou, je neoplodnená, prípadne nie je tam vôbec, ale to si musí zobrať každý, ktorý tvorí nové včelstvá týmto spôsobom.

S názorem p. Václavka tak souhlasím maximálně na 50%. Tato teorie byla platná tak před 50 léty kdy se dohodli všichní včelaři a najednou začali krmit.
______________________________________________________________

Rozveďte proč? Já problémy s loupežemi a slíděním při uplatnění ,,teorie platné před 50 léty,, nemám.
______________________________________________________________
Krmit po dobu třech týdnů, to byly rovněž názory některých starších včelařů. Po sundání medníků - nástavků by mělo zůstat ve včelstvu kolem 5 kg zásob. Včely by jsme měli podnítit, aby se matka rozkladla. V tu dobu jsou v úle včely, které nán v průběhu září stejně odejdou a musíme docílit toho, aby matka měla dostatek místa ke kladení. Když se začně líhnout plod, který je z podnícení, musíme intenzivně krmit a to v maximálních dávkách /3 až 5 kg za den./ Včela je menší chemická továrna a musí zpracovat tyto krmné dávky. Mladé včely, které se líhnou, budou tzv. dlohověké a ty nejsou ještě schopny zpracovávat tyto zásoby cca 14 dnů. Pokud by toto krmení trvalo delší dobu, mladé vylíhlé včely by se utáhaly a uhynuly.
____________________________________________________________

Podle Vás zastávám názory starších včelařů...rozesmál jste mě :-). Nemyslím to ve zlém. Jsem odpůrcem klasického včelaření. Podněcování je typická praktika včelaření doby před 50 let.

Zimuji na 8 NN, tedy mám spousty prostoru pro jednorázové krmení během 3 týdnů po medobraní. Nekomplikuji si včelaření a život včelám technikami, jako je podněcování, krmení na etapy a podletní zužování, jež nejsou doménou moderního včelaření.

S pozdravem...M. Václavek...

Zužování má opodstatnění i dnes
Mám úl s 4 nástavky dva sundám z toho 3/5 jde rozvařit a rámky si připravím v zimě i s mezistěnami. Nač to skladovat v úlu a pak se na jaře honit.Klasiské zužování v nástavkových úlech snad nikdo nedělá!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Loupe v?elami
> Datum: 03.8.2008 12:25:26
> ----------------------------------------
> S názorem p. Václavka tak souhlasím maximálně na 50%. Tato teorie byla
> platná tak před 50 léty kdy se dohodli všichní včelaři a najednou začali
> krmit.
> ______________________________________________________________
>
> Rozveďte proč? Já problémy s loupežemi a slíděním při uplatnění ,,teorie
> platné před 50 léty,, nemám.
> ______________________________________________________________
> Krmit po dobu třech týdnů, to byly rovněž názory některých starších
> včelařů. Po sundání medníků - nástavků by mělo zůstat ve včelstvu kolem 5
> kg zásob. Včely by jsme měli podnítit, aby se matka rozkladla. V tu dobu
> jsou v úle včely, které nán v průběhu září stejně odejdou a musíme docílit
> toho, aby matka měla dostatek místa ke kladení. Když se začně líhnout plod,
> který je z podnícení, musíme intenzivně krmit a to v maximálních dávkách /3
> až 5 kg za den./ Včela je menší chemická továrna a musí zpracovat tyto
> krmné dávky. Mladé včely, které se líhnou, budou tzv. dlohověké a ty nejsou
> ještě schopny zpracovávat tyto zásoby cca 14 dnů. Pokud by toto krmení
> trvalo delší dobu, mladé vylíhlé včely by se utáhaly a uhynuly.
> ____________________________________________________________
>
> Podle Vás zastávám názory starších včelařů...rozesmál jste mě :-). Nemyslím
> to ve zlém. Jsem odpůrcem klasického včelaření. Podněcování je typická
> praktika včelaření doby před 50 let.
>
> Zimuji na 8 NN, tedy mám spousty prostoru pro jednorázové krmení během 3
> týdnů po medobraní. Nekomplikuji si včelaření a život včelám technikami,
> jako je podněcování, krmení na etapy a podletní zužování, jež nejsou
> doménou moderního včelaření.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Zužování má opodstatnění i dnes
Mám úl s 4 nástavky dva sundám z toho 3/5 jde rozvařit a rámky si připravím v zimě i s mezistěnami. Nač to skladovat v úlu a pak se na jaře honit.
______________________________________________________________

,,Zužování má opodstatnění i dnes,,?... Jak kde, jak v čem, jak při čem, jak a tak.

Můj způsob včelaření je plně založen na podletním NEzužování, protože jinak bych nevytvářel velmi silná včelstva a nemohl bych efektivně obměňovat dílo. S trochou nadsázky můžu říci, že v podletí zužovat ( a také podněcovat ) neumím :-) ...protože to nepotřebuji a nechci umět.

Med vytáčím převážně z panenských plástů, což je další klíčový rozdíl mezi mým a ,,normálním,, včelařením. Panenský med je z více důvodů kvalitnější ( chutnější, bez výluhu z výkalů larev zalisovaných v košilkách, bez chemikálií z podletního a podzimního léčení ), proto ho preferuji, i když jeho vytáčení je 2-3x časově náročnější, aby nedošlo k poškození díla ( myšleno pro voskové mezistěny, při použití plastových mezistěn tento problém odpadá ).

Na jaře jsou medníky tvořeny také jedním nástavkem se starším dílem ( nechávám si přes zimu pouze jediný na úl... skladuji ho pod včelstvy ). Slouží k uložení vrbového medu ( stavba v předjaří je kvůli počasí nejistá ). Tyto plásty po prvním točení v květnu vytavím a nahradím mezistěnami, abych měl dostatek panenského díla.

Začátkem podletí provedu medobraní, mednou komoru ( 9.NN ) přemístím na oddělky a úl uspořádám tak, že dolů jako spodní 4 NN umístím nástavky se starším dílem. Horní 4 NN jsou převážně s panenským dílem. Očka zpravidla otevírám v pozicích 4.-6., čímž společně s ponecháním nástavku s největším množství plodu jako 4. ode dna stimuluji včely k vytvoření zimního sediska v horních nástavkách ( na panenském díle ).

Po medobraní začnu krmit. Včely zásoby uloží do horních nástavků. Týden po ukončení krmení provedu korekturu horních 4 NN: na čtvrtý nástavek přijdou nástavky bez plodu, na které položím nástavky již zakladené, do kterých převěsím GABONy. Plný nástavek medu ( nová medná komora ) umístím jako nejvrchnější patro. V průběhu podzimu budou spodní nástavky opuštěny.

V říjnu provedu zúžení ( používám výkluzy na odstranění zbylých včel ). Pokud nepřipojím 2 NN oddělek, odeberu spodní 3 NN. Normálně produkční včelstva posiluji oddělky, při čemž odebírám spodní 4 NN. Včelařský rok ( produkční období ) tedy začíná plodováním na novém díle, což má významný ozdravný efekt.

S pozdravem...M. Václavek...

Je to Těžké
Já když zužuji tak mne k tomu vede ještě jeden důvod a to krmení za prvé jeden nástavek potřebuji prázdný na krmení Kdybych měl sestavu 1 ze zásobními plásty a na nich dva s čeledí a nahoře krmný tak sklenice s cukrem budu dávat do vysokého komínu to je mi milejší ten sklad

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Loupe v?elami
> Datum: 04.8.2008 12:56:52
> ----------------------------------------
> Zužování má opodstatnění i dnes
> Mám úl s 4 nástavky dva sundám z toho 3/5 jde rozvařit a rámky si připravím
> v zimě i s mezistěnami. Nač to skladovat v úlu a pak se na jaře honit.
> ______________________________________________________________
>
> ,,Zužování má opodstatnění i dnes,,?... Jak kde, jak v čem, jak při čem,
> jak a tak.
>
> Můj způsob včelaření je plně založen na podletním NEzužování, protože jinak
> bych nevytvářel velmi silná včelstva a nemohl bych efektivně obměňovat
> dílo. S trochou nadsázky můžu říci, že v podletí zužovat ( a také
> podněcovat ) neumím :-) ...protože to nepotřebuji a nechci umět.
>
> Med vytáčím převážně z panenských plástů, což je další klíčový rozdíl mezi
> mým a ,,normálním,, včelařením. Panenský med je z více důvodů kvalitnější (
> chutnější, bez výluhu z výkalů larev zalisovaných v košilkách, bez
> chemikálií z podletního a podzimního léčení ), proto ho preferuji, i když
> jeho vytáčení je 2-3x časově náročnější, aby nedošlo k poškození díla (
> myšleno pro voskové mezistěny, při použití plastových mezistěn tento
> problém odpadá ).
>
> Na jaře jsou medníky tvořeny také jedním nástavkem se starším dílem (
> nechávám si přes zimu pouze jediný na úl... skladuji ho pod včelstvy ).
> Slouží k uložení vrbového medu ( stavba v předjaří je kvůli počasí nejistá
> ). Tyto plásty po prvním točení v květnu vytavím a nahradím mezistěnami,
> abych měl dostatek panenského díla.
>
> Začátkem podletí provedu medobraní, mednou komoru ( 9.NN ) přemístím na
> oddělky a úl uspořádám tak, že dolů jako spodní 4 NN umístím nástavky se
> starším dílem. Horní 4 NN jsou převážně s panenským dílem. Očka zpravidla
> otevírám v pozicích 4.-6., čímž společně s ponecháním nástavku s největším
> množství plodu jako 4. ode dna stimuluji včely k vytvoření zimního sediska
> v horních nástavkách ( na panenském díle ).
>
> Po medobraní začnu krmit. Včely zásoby uloží do horních nástavků. Týden po
> ukončení krmení provedu korekturu horních 4 NN: na čtvrtý nástavek přijdou
> nástavky bez plodu, na které položím nástavky již zakladené, do kterých
> převěsím GABONy. Plný nástavek medu ( nová medná komora ) umístím jako
> nejvrchnější patro. V průběhu podzimu budou spodní nástavky opuštěny.
>
> V říjnu provedu zúžení ( používám výkluzy na odstranění zbylých včel ).
> Pokud nepřipojím 2 NN oddělek, odeberu spodní 3 NN. Normálně produkční
> včelstva posiluji oddělky, při čemž odebírám spodní 4 NN. Včelařský rok (
> produkční období ) tedy začíná plodováním na novém díle, což má významný
> ozdravný efekt.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Zavčasu připravím včelstva na zimu.Žádné nástavky ani rámky neskladuji.Nachystám si jenom mezistěny, protože jak začnu na jaře vytáčet , nestačím je vyrábět, proto jsem si zjednodušil i výrobu rámků. Silná včelstva snadno obnoví dílo a zanesou medem. Dělám to už 20 let, ale k tomu musí být taky přizpůsobeno zařízení a hlavně úly.
Vloní jste pane Václavku zde napsal, že to taky vyzkoušíte, protože je to jednoduché.Tak složitě jak to popisujete bych to nezvládl, ani si nezapamatoval.
B.V.

Můj způsob včelaření je plně založen na podletním NEzužování, protože ........
----------------------------------------------------------
Zajímavé ale krátké. Co kdybyste to takhle zpracoval podrobněji, trochu učesal a zdůvodnil a nabídl třeba redakci MV k uveřejnění????
Pepča