78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Stonjek (213.151.87.64) --- 7. 8. 2008
Tak nevím

Takže, když se za sebou seřadí fakta, celé se to vyloupne jako na dlani. Neznámý kolega prožil se svými včelkami nosematický kolaps, přežila dvě. V sezoně z nich utvořil 8 odělků a teď je chce zimovat co s největším počtem mezistěn. Vzápětí dodává, že odělky jsou dost slabé a jedna z možností je Norské zimování. Tak si myslím, že si z nás dělá srandu a mírně ho to rajcuje. Jestli se mýlím tak se jedná o vršení těch nejhrubějších chyb. Už to že někomu uhynou včelstva na Nosematozu něco znamená, alespoň už průměrní včelaři s tím problémy nemívají. A tady bych začal. Včelstva bych se snažil dostat do figury a max. kolem slunovratu z nich odebral slabší oďělek nabitý co nejvíce zav. plodem. A o tyto včelstva bych se opět oečlivě staral, tzn až do září pomalý a nepřetržitý přísun potravy opatrné rozšiřování a u oďelku možná tak jednu mez. na zkoušku, když všechno půjde dobře. Víc ne. Jestli někdo chce rozšiřovat slabý odělek mezistěnami, tak pouze natvrdo narazí. Nejsou ani stavitelky, ani producentky, ani snůška, všechny makají na zachování rodu a staví jako jo a ne. No a norské zimování je určeno pouze pro silná včelstva, která zvídavý včelař asi rozhodně nemá. Proč někdo, když chce rozšiřovat, všechny plásty vytaví, je mi též velkou neznámou. Plásty lze dost znadno zárodků N. zbavit. A tak bych mohl pokračovat. Univerzální rada je pouze jedna. Naučit se dobře včelařit, nejlépe úplně znovu a trochu s včelkami cítit a ne se k nim chovat jako .... Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 7. 8. 2008
Re: Tak nevím

Já bych to komentoval, že tady chov výhradně silných včelstev v nastavcích
se obrací proti včelařům. Včelař zvyklý včelařit nástavkově nemá zkušenosti
s prací s takovými slabými včelstvy nebo oddělky v tuto dobu, pracuje s nimi
jako se silnými a vytváří chyby. Jindy, když o včelstva nebyla nouze, se
takové slabé oddělky rovnou rušily jako slaboši nebo se maximálně použili
před zimou jako zdroj matek. Nyní je potřeba i takové slabé oddělky
zazimovat, jenže to se nástavkářům často nedaří, zatímco včelaři v
zadovácích by taková slabá včelstva zimovali bez problémů.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
KaJi (194.138.39.59) --- 7. 8. 2008
Re: Tak nevím

Stonjek:
... Proč někdo, když chce rozšiřovat, všechny plásty vytaví, je mi též velkou neznámou. ....
-----
Já to zase chápu. A z těch včelstev co mi uhynula jsem taky naprostou většinu plástů zlikvidoval.
Nejsem si naprosto jistý, že za mými úhyny byl jenom přemnožený roztoč.

Faktem je, že oddělky co dělám, dělám ze dvou plástů a vše ostatní si většinou musí vystavět. Jen někdy je posílím. Nerad převážím dílo ze stanoviště na stanoviště. A nemyslím, že to včely nějak omezuje. Takto vytvořené oddělky se druhý rok rozvíjejí docela dobře.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Stonjek (213.151.87.64) --- 7. 8. 2008
Re: Tak nevím

Původně vyznělo, že důvodem úhynu byla Nosema teď je to zase VD, není v tom trochu bordel???? V červenci nebylo ideální počasí, matky se oplodňovaly pomalu a mizerně uteplené odělky spíše ubývaly než přibývaly a pak je to jedno k druhému. Prostě musíme jet podle přírody a učit se učit se atd. Ale tím už oblboval svět někdo jiný. Zdraví R.Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (88.103.157.154) --- 7. 8. 2008
Re: Tak nevím

Původně vyznělo, že důvodem úhynu byla Nosema teď je to zase VD, není v tom trochu bordel????
-------
Nechci mluvit za př. Kalu, ale pokud vím z konference, tak jemu uhynuly včely v zimě a na jaře. On posílal včely na rozbor a m.j. se prokázala Nosema.
Mě potkalo něco podobného. Na rozbor jsem to neposílal, ale některé plásty v některých včelstvech také byly pokálené.

Hlavně na lesním stanovišti, kde byla vloni melecitozní snůška. Př.Kala obdobně.

Někdo věří, že za letošními úhyny bylo JEN napadení VD. Proto jsem napsal: "Nejsem si naprosto jistý, že za mými úhyny byl jenom přemnožený roztoč."


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Josef Kala (e-mailem) --- 7. 8. 2008
RE: Tak nevím

Ano. Bordel v tom je. Děláme si ho sami mezi sebou. Je totiž přímo
charakteristické pro tuto konferenci, že přispěvatelé nečtou nejen to, na co
hodlají reagovat, mnozí si ani po sobě nepřečtou co napsali, jiní odvedou
téma na úplně jiný problém. A pak se vzájemně napadají a urážejí.
Mne neurazilo, že jsem míň než začátečník - svým způsobem je to pravda.
Včelařím už více než cca 25 roků a je stále více toho, o čem vím, že to
nevím. A nestydím se zeptat. O každé své reakci do konference důkladně
rozmýšlím.
Ale také přemýšlím o reakcích na příspěvky mé i jiných. Hledám v nich
poučení, protože to je základní smysl konference. A tak mohu i mnohým
poděkovat, že významně přispěli k mému včelařskému vzdělání.


Základní moje reakce byla na větu:
Cituji z příspěvku přítele kaji:
"...nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s tím
nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže ..."

Já jsem jen uvedl na konkrétním a aktuálním příkladu, že to jisté potíže
přináší.

Toť vše.

No, ale co se všechno člověk dozví?
Ale je to, jak je to. Téma je: "Tak nevím" - takže snad jsem moc neodbočil.

A dovolte jen na okraj: Pokud ty slabší oddělky - vlastně včelstva, z nichž
některá obsedají 2, některá 3 nástavky Optimal spojím, v pohodě by finské (
norské) zvládli. Jen by jim asi chyběl pyl ( což jsem také zmínil).
Nejsou to tedy oddělky - chcípáci, aby zimu nepřežily i bez spojení. Kdybych
taková včelstva měl kdysi v budečácích, nebo gerstunzích, tak se jimi budu
chlubit. Přepočtená plástová plocha bude plně dostačující, abych je nahlásil
jako včelstva schopná přežít zimu a na jaře se rozvíjet s jednoročními
matkami ve včelstva mohutnosti, na jakou jsem za roky úspěšného včelaření v
Optimalech byl zvyklý ( jak správně odvodil Radim ).
Také jsem byl jsem zvyklý na více než 20 včelstev ( měl jsem i 48 ). I proto
jsem chtěl využít vše, co o včelách vím, abych ze dvou včelstev namnožil na
počet 10. Vyzkoušet zda to jde, když byly v minulé sezoně takové úhyny.

Takže: všichni jste mi potvrdili, že stále platí, že je obtíž v této etapě
života včelstva donutit matku, aby kladla do plástů panenských, když jsou v
úlu i plásty plodové.
Nic nového jsem se sice nedozvěděl ale i to je dobrá informace.

Děkuji.
Josef Kala







-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Thursday, August 07, 2008 7:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Tak nevím

Původně vyznělo, že důvodem úhynu byla Nosema teď je to zase VD, není v tom
trochu bordel????
-------
Nechci mluvit za př. Kalu, ale pokud vím z konference, tak jemu uhynuly
včely v zimě a na jaře. On posílal včely na rozbor a m.j. se prokázala
Nosema.
Mě potkalo něco podobného. Na rozbor jsem to neposílal, ale některé plásty
v některých včelstvech také byly pokálené.

Hlavně na lesním stanovišti, kde byla vloni melecitozní snůška. Př.Kala
obdobně.

Někdo věří, že za letošními úhyny bylo JEN napadení VD. Proto jsem napsal:
"Nejsem si naprosto jistý, že za mými úhyny byl jenom přemnožený roztoč."


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek (e-mailem) --- 7. 8. 2008
Re: Tak nevím

Řekl bych odhadem, že kdo zakrmuje na začátku srpna, má silná včelstva a
zakrmuje najednou velkými dávkami, tak nemusí mít problémy s kombinací
starého a nového díla. Včely ještě mají spíš léto, ne podletí, případně
navodí v úlu režim podobný norskému zimování, takže nemusí rozlišovat
mezistěny a tmavší plásty. Pokud ještě zrovna v tu dobu jsou horka, třeba
jako dneska, tak takové počasí to ještě podporuje. Kdo zakrmuje buď slabá
včelstva nebo později v srpnu nebo postupně malými dávkami, tak ten má s
kombinací starého a nového díla problémy. Tak, jak se to dělalo kdysi v
zadovácích, kde byl tento problém popsán a kde to byl jednoznačně problém,
která se musel řešit uspořádáváním rámků. Zatímco v dnešních nastavcích se
to dá řešit bez přehazování rámků. Zase z toho plyne, že silná včelstva v
nastavcích se v tuto dobu ošetřují jinak než středně silná a slabá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 07, 2008 9:49 PM
Subject: RE: Tak nevím

Základní moje reakce byla na větu:
Cituji z příspěvku přítele kaji:
"...nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s tím
nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže ..."

Já jsem jen uvedl na konkrétním a aktuálním příkladu, že to jisté potíže
přináší.

Toť vše.

No, ale co se všechno člověk dozví?
Ale je to, jak je to. Téma je: "Tak nevím" - takže snad jsem moc neodbočil.

A dovolte jen na okraj: Pokud ty slabší oddělky - vlastně včelstva, z nichž
některá obsedají 2, některá 3 nástavky Optimal spojím, v pohodě by finské (
norské) zvládli. Jen by jim asi chyběl pyl ( což jsem také zmínil).
Nejsou to tedy oddělky - chcípáci, aby zimu nepřežily i bez spojení. Kdybych
taková včelstva měl kdysi v budečácích, nebo gerstunzích, tak se jimi budu
chlubit. Přepočtená plástová plocha bude plně dostačující, abych je nahlásil
jako včelstva schopná přežít zimu a na jaře se rozvíjet s jednoročními
matkami ve včelstva mohutnosti, na jakou jsem za roky úspěšného včelaření v
Optimalech byl zvyklý ( jak správně odvodil Radim ).
Také jsem byl jsem zvyklý na více než 20 včelstev ( měl jsem i 48 ). I proto
jsem chtěl využít vše, co o včelách vím, abych ze dvou včelstev namnožil na
počet 10. Vyzkoušet zda to jde, když byly v minulé sezoně takové úhyny.

Takže: všichni jste mi potvrdili, že stále platí, že je obtíž v této etapě
života včelstva donutit matku, aby kladla do plástů panenských, když jsou v
úlu i plásty plodové.
Nic nového jsem se sice nedozvěděl ale i to je dobrá informace.

Děkuji.
Josef Kala







-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Thursday, August 07, 2008 7:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Tak nevím

Původně vyznělo, že důvodem úhynu byla Nosema teď je to zase VD, není v tom
trochu bordel????
-------
Nechci mluvit za př. Kalu, ale pokud vím z konference, tak jemu uhynuly
včely v zimě a na jaře. On posílal včely na rozbor a m.j. se prokázala
Nosema.
Mě potkalo něco podobného. Na rozbor jsem to neposílal, ale některé plásty
v některých včelstvech také byly pokálené.

Hlavně na lesním stanovišti, kde byla vloni melecitozní snůška. Př.Kala
obdobně.

Někdo věří, že za letošními úhyny bylo JEN napadení VD. Proto jsem napsal:
"Nejsem si naprosto jistý, že za mými úhyny byl jenom přemnožený roztoč."


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Josef Kala (e-mailem) --- 7. 8. 2008
RE: Tak nevím

Souhlasím. A podobně to myslím i formuloval Gusta. Z panenských plástů se
vlastně při vhodném rozmístění plástů vytvoří krmná komora nad "plodištěm".
V tom nevidím problém.
Ale navodit režim "podobný norskému zimování", tedy s mezistěnami? Tedy v
kombinaci mezistěn s dalšími cca 15 až 20 již vystavěnými tmavšími plásty?
To si pro toto období nejsem jist a nepouštěl bych se do toho.
Záleží na mnoha okolnostech. Ale já nepsal o mezistěnách. I když se mi také
několikrát stalo, že včelstvo vystavělo kompletně divočinu v říjnu mezi
první a druhou fumigaci ( v místě, kde před fumigaci byl jedenáctý plást).
Nebyly zúženy, jen asi měly chuť stavět i v tak neobvyklou dobu.

Problém zní: lze matku "donutit" zaklást panenské plásty plodem......., to
bylo to, co jsem chtěl vědět.
J.Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Thursday, August 07, 2008 11:34 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Tak nevím

Řekl bych odhadem, že kdo zakrmuje na začátku srpna, má silná včelstva a
zakrmuje najednou velkými dávkami, tak nemusí mít problémy s kombinací
starého a nového díla. Včely ještě mají spíš léto, ne podletí, případně
navodí v úlu režim podobný norskému zimování, takže nemusí rozlišovat
mezistěny a tmavší plásty. Pokud ještě zrovna v tu dobu jsou horka, třeba
jako dneska, tak takové počasí to ještě podporuje. Kdo zakrmuje buď slabá
včelstva nebo později v srpnu nebo postupně malými dávkami, tak ten má s
kombinací starého a nového díla problémy. Tak, jak se to dělalo kdysi v
zadovácích, kde byl tento problém popsán a kde to byl jednoznačně problém,
která se musel řešit uspořádáváním rámků. Zatímco v dnešních nastavcích se
to dá řešit bez přehazování rámků. Zase z toho plyne, že silná včelstva v
nastavcích se v tuto dobu ošetřují jinak než středně silná a slabá.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 8. 2008
Re: Tak nevím

Tak to jsem tak určitě neformuloval. Nad plodištěm má být pouze vhodný medný věnec.(popř. medná komora - tj rozdíl od krmné komory známé např. při komorování najaře) Všude jinde se dá použít rozškrábaný nezaplodovaný zavíčkovaný plást jako krmítko a krmení, (vedle, pod) ale nad v mém úlu nikdy.

.........
J.Kala:>Souhlasím. A podobně to myslím i formuloval Gusta. Z panenských plástů se
vlastně při vhodném rozmístění plástů vytvoří krmná komora nad "plodištěm".
V tom nevidím problém.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 8. 8. 2008
Re: Tak nevím

Rád bych věděl, jak se to dnes řeší bez uspořádávání rámků na zimu, jak kdys v Budečských úlech oproti dnešku bez přehazování. To by mne opravdu zajímalo jak s přehazováním díla včela lehko vypořádá. Pravidelně vyzimované včely má jen ten, kdo má štěstí a nebo je navíc i precizní právě v tomto uspořádávání, vedle léčení VD.

..........
R.Polášek:>Kdo zakrmuje buď slabá
včelstva nebo později v srpnu nebo postupně malými dávkami, tak ten má s
kombinací starého a nového díla problémy. Tak, jak se to dělalo kdysi v
zadovácích, kde byl tento problém popsán a kde to byl jednoznačně problém,
která se musel řešit uspořádáváním rámků. Zatímco v dnešních nastavcích se
to dá řešit bez přehazování rámků. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
KaJi (194.138.39.56) --- 8. 8. 2008
Re: Tak nevím

KALA:
Základní moje reakce byla na větu:
Cituji z příspěvku přítele kaji:
"...nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s tím
nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže ..."
---------------
Ale tohle jsem snad neřekl, natož napsal. :-)

Ale když jsme u toho jak a co se světlým dílem a zimováním.
Tak něco z mých malých zkušenosti:

U NN systému jsem se postupně dopracoval k narušení doporučení klasické literatury o škodlivosti panenského díla v zimovišti.

A když jsem vytočil na konci července med, tak jsem vytřídil dílo. Hlavně to vytočené světlejší ve kterém bylo hodně pylu jsem prokombinoval s dílem ze spodního nástavku. Tam jsme si oblíbil pylové desky v panenském díle. Dospodu jsem při jarním rozšiřování dával nástavek, který měl hodně stavebních rámků, aby trubčina držela matku dole, mezistěny atd. (jen tak mimochodem, samotná trubčina na to nestačí, matka ji někdy nechávala nezakladenou).
A takový nástavek, kde uprostřed byly ob rámek nedostavěné rámky jsem dal nad plod a začal krmit.Pokud se to povedlo, včely to zanesly sladinou a dostavěly.
V rozporu s literaturou - tentokráte nástavkovou - moje včely často v horním nástavku plodovaly. Žádná krmná komora se nekonala. A vzhledem k nízké výšce 15cm jsme zpočátku trnul strachy, zda vyzimují a budou mít nad s sebou dost zásob. Rozumné včely, pokud měly v úle dost zásob si je natahaly nahoru.
Párkrát mi včely uhynuly hlady nad zásobami, ale bez ohledu na barvu díla. Spíš dle mě měla vliv malá síla včelstva, pravděpodobně dlouhé plodování , proplodování zásob a při malé síle si nebyly schopny už nanosit nahoru. Ale to jsou jen domněnky, šlo jen o ojedinělé případy.
A tohle mi v NN fungovalo.

Když jsem přecházel ve větším a hodně rozšiřoval na Langstrotha 232mm, tak jsem si ale s tím hned nabil hubu. Byla to sice tvrdá zima - ta poslední zima co byla zimou - od listopadu do února nepolevily mrazy. A některá včelstva - nově utvořená a slabá nepřešla nahoru. První hynula už před vánoci.
Tu zimu jsme měl daleko lepší výsledky u nových včelstev v jednom nástavku.
Zajímavé je, že následující teplé zimy byly špatné pro jednonástavkové oddělky a ty měly větší ztráty.

U normálních několikaletých včelstev jsme zkoušel do horního nástavku dávat před krmením nedostavěné mezistěny. Pár kousků na střídačku ve středu. Podle tradic a doporučení by to mělo matku udržet pod tímto nástavkem, protože by se jí v srpnu nemělo chtít do panenského díla klást. Nevýraznou většinou tomu tak bylo.

Proč říkám bylo. U standardních včelstev machruji s nástavky už jen na jaře. Pak jen odebírám horní při medobraní. Pokud je po prvním vytáčení vracím, většinou ano, tak je třídím tak, že už další vytáčení být nemusí a mohly by na tom zimovat.
Někdy čtu doporučení o tom, že vytočené nástavky dáváme dolů a matku to přitáhne a ploduje dole. Nevím jestli přitáhne matku dolů dílo po vytočení, nebo dostatek prostoru atd. Ale nahoru nad věnec, pokud je dostatečně silný, včelstvo taktéž a dole vhodné dílo, tak málokdy.

Takže nedostatek času a čtení knihy Liebig - Včelaříme jednoduše - mě přivedlo k tomu, že to včelám moc nerozvracím dříve tolik oblíbenou rotací nástavků.
Proto jsem se zájmem četl na netu protimorovou metodu LBV.
Teoreticky je to jasné. Ale vím o dost úskalích.

Tak a jdu makat na štědrého a velkorysého chlebodárce. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 8. 8. 2008
Re: Tak nev?m

Te citát jsem napsal já a vážně nikdy jsem ani nepřemýšlel ,že by to mělo vadit Jen pečlivě dbám aby všechny pylové zásoby zůstaly v úlu a ono ani není dost dobře možné aby v plodišti zůstaly nezaplodované plásty Dnes kdy se nástavky mezistěn podstavují pod stávající matka ho musí za sezonu zaplodovat když se jí v tom zbytečně nevrtám a jen v půli července již upravím plodiště na zimu dnes již tento problém pak nemusím vůbec řešit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tak nev?m
> Datum: 08.8.2008 07:59:21
> ----------------------------------------
> KALA:
> Základní moje reakce byla na větu:
> Cituji z příspěvku přítele kaji:
> "...nevím proč by se neměly kombinovat staré a nové dílo nikdy jsem si s
> tím
> nedělal žádné násilí a nikdy jsem nepozoroval žádné potíže ..."
> ---------------
> Ale tohle jsem snad neřekl, natož napsal. :-)
>
> Ale když jsme u toho jak a co se světlým dílem a zimováním.
> Tak něco z mých malých zkušenosti:
>
> U NN systému jsem se postupně dopracoval k narušení doporučení klasické
> literatury o škodlivosti panenského díla v zimovišti.
>
> A když jsem vytočil na konci července med, tak jsem vytřídil dílo. Hlavně
> to vytočené světlejší ve kterém bylo hodně pylu jsem prokombinoval s dílem
> ze spodního nástavku. Tam jsme si oblíbil pylové desky v panenském díle.
> Dospodu jsem při jarním rozšiřování dával nástavek, který měl hodně
> stavebních rámků, aby trubčina držela matku dole, mezistěny atd. (jen tak
> mimochodem, samotná trubčina na to nestačí, matka ji někdy nechávala
> nezakladenou).
> A takový nástavek, kde uprostřed byly ob rámek nedostavěné rámky jsem dal
> nad plod a začal krmit.Pokud se to povedlo, včely to zanesly sladinou a
> dostavěly.
> V rozporu s literaturou - tentokráte nástavkovou - moje včely často v
> horním nástavku plodovaly. Žádná krmná komora se nekonala. A vzhledem k
> nízké výšce 15cm jsme zpočátku trnul strachy, zda vyzimují a budou mít nad
> s sebou dost zásob. Rozumné včely, pokud měly v úle dost zásob si je
> natahaly nahoru.
> Párkrát mi včely uhynuly hlady nad zásobami, ale bez ohledu na barvu díla.
> Spíš dle mě měla vliv malá síla včelstva, pravděpodobně dlouhé plodování ,
> proplodování zásob a při malé síle si nebyly schopny už nanosit nahoru. Ale
> to jsou jen domněnky, šlo jen o ojedinělé případy.
> A tohle mi v NN fungovalo.
>
> Když jsem přecházel ve větším a hodně rozšiřoval na Langstrotha 232mm, tak
> jsem si ale s tím hned nabil hubu. Byla to sice tvrdá zima - ta poslední
> zima co byla zimou - od listopadu do února nepolevily mrazy. A některá
> včelstva - nově utvořená a slabá nepřešla nahoru. První hynula už před
> vánoci.
> Tu zimu jsme měl daleko lepší výsledky u nových včelstev v jednom nástavku.
> Zajímavé je, že následující teplé zimy byly špatné pro jednonástavkové
> oddělky a ty měly větší ztráty.
>
> U normálních několikaletých včelstev jsme zkoušel do horního nástavku dávat
> před krmením nedostavěné mezistěny. Pár kousků na střídačku ve středu.
> Podle tradic a doporučení by to mělo matku udržet pod tímto nástavkem,
> protože by se jí v srpnu nemělo chtít do panenského díla klást. Nevýraznou
> většinou tomu tak bylo.
>
> Proč říkám bylo. U standardních včelstev machruji s nástavky už jen na
> jaře. Pak jen odebírám horní při medobraní. Pokud je po prvním vytáčení
> vracím, většinou ano, tak je třídím tak, že už další vytáčení být nemusí a
> mohly by na tom zimovat.
> Někdy čtu doporučení o tom, že vytočené nástavky dáváme dolů a matku to
> přitáhne a ploduje dole. Nevím jestli přitáhne matku dolů dílo po vytočení,
> nebo dostatek prostoru atd. Ale nahoru nad věnec, pokud je dostatečně
> silný, včelstvo taktéž a dole vhodné dílo, tak málokdy.
>
> Takže nedostatek času a čtení knihy Liebig - Včelaříme jednoduše - mě
> přivedlo k tomu, že to včelám moc nerozvracím dříve tolik oblíbenou rotací
> nástavků.
> Proto jsem se zájmem četl na netu protimorovou metodu LBV.
> Teoreticky je to jasné. Ale vím o dost úskalích.
>
> Tak a jdu makat na štědrého a velkorysého chlebodárce.       :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu