Včelařská konference

Les - to je široký pojem. Pokud tam jsou např. javory a na pasekách maliník, tak bych se nebál. Může to mít i své výhody, pokud je tam vřes. Medovice je hlavní snůška. Žádné terno to asi nebude ale ten med bude stát za to. Pozor na mravence, datly a strakapoudy - technická opatření na úlech.

Odborné knihy říkají, že jedno včelstvo spotřebuje za rok asi 90 kg sladiny
a
20 - 30 kg pylu. Za rok, to je asi od dubna po září, takže denně musí jedno
včelstvo jen pro sebe přinést v průměru asi půl kilogramy sladiny a nějakou
desetinu kila pylu. Teprve to, co donese navíc, jsou zásoby medu, které
potom může včelař včelám vybrat. V předjaří a na jaře včelstvo létá kvůli
nízkým teplotám do vzdálenosti 100 - 500 metrů, v létě až na několik
kilometrů, ale plně využitelné zdroje sladiny jsou do vzdálenosti kilometru
až dvou kilometrů od stanoviště včelstva. Z toho vyplývá, že v tom lese do
určitého okruhu od včelstva zdroje být musí, a to hlavně květy, medovice je
zdroj příliš nárazový a nestejnoměrný a týká se jen sladiny. A květena taky
musí být tvořena množstvím rostlin a dřevin, které kvetou postupně od
předjaří do srpna a září, aby byl jakž takž přínos sladiny a pylu stálý tak,
jak to včely potřebují. Tady se dostáváme na úživnost stanoviště. Pokud má
včelař malý počet včelstev, může být úživnost stanoviště dobrá, pokud počet
včelstev třeba zdvojnásobí, zečtyrnásobí, nemusí úživnost stejného
stanoviště stačit. Včelař má včely kvůli snůškám, to jsou obvykle krátká
období, týden, 14 dní, kdy kvete nějaká včelařská rostlina, které je v okolí
včelstev hodně. V té době přináší včelstvo až několik kilogramů sladiny
denně. Úživnost stanoviště se naopak projeví v době mezi snůškama, kdy zdroj
sladiny je jenom onen průměrný mix právě kvetoucích různých rostlin. Pokud
je stanoviště na svou úživnost převčeleno, včely mimo snůšku pravidelně
nedonáší ani zdaleka tolik, kolik spotřebují a med nashromážděný za
snůškového období ubývá. Případně pokud včelař med vybral, včely trpí hladem
a neplodují, takže rychle slábnou. Včelař, aby včely udržel a získal zároveň
med, med sice může vybrat, ale včely potom musí krmit cukrem. A to je velký
problém, jednak to spotřebuje množství času, jednak je problém zabránit, aby
se cukr nedostal do medu. Na dostatečně úživném stanovišti naopak nasbírané
medné zásoby po ukončení snůšky neubývají, nebo jen velice pomalu a pokud
včelař med vybral, včelstvo je schopno se ze stanoviště i nadále uživit a
pomalu hromadit další zásoby. Snad kromě dlouhodobého deštivého období nebo
něčeho podobného, tak jednou za 4 - 5 roků. Takže tady je hlavní zásada a to
přizpůsobit počet chovaných včelstev úživnosti stanoviště. Například
"průmyslové" husté smrkové monokultury, kde pod stromy je jen jehličí, je
pro včely poušť. Ale pokud by tam byly nějaké lesní průseky a cesty, kde by
se dalo počítat s nějakými kvetoucími rostlinami, případně je tam vysadit,
mohly by tam mít trvalé stanoviště řekněme dvě včelstva, za předpokladu, že
by v okruhu tak dvou kilometrů žádná jiná včelstva nebyla. Dvě včelstva už
stačí vyproduvat med tak pro rodinu. Hospodářský les, kde by vedle sebe
byly v nějaké mozaice husté smrkové monokultury a husté listnaté lesy, sem
tam doplněné nějakou pasekou, tam by se mohlo uživit 5 - 10, možná 20
včelstev. Nějaké neobhospodařované lesy, třeba v rezervacích nebo ve
vojenských prostorech, kde bývá pod stromy nedotčené bylinné hodně kvetoucí
patro, případně různé pralesy, kde je plno polomů zarostlých spoustou
kvetoucích rostlin, tam by se mohlo uživit na jednom místě i několik desítek
včelstev. Případně mít možnost bez omezení určovat, co na nejméně několika
hektarech lesa nasadit, mohl by to být přímo les pro včelaře, to znamená
les, kde by podstatnou část stromů tvořily včelařské stromy. 500 metrů nad
mořem, to by u nás byly hlavně javory kleny, lípy velkolisté a malolisté,
možná nějaké jírovce maďaly, případně nějaké včelařské exoty. A těsně kolem
stanoviště včelstev dřeviny pro předjaří, ptačí třešeň, javor mléč, olše,
bříza, vrba, jíva, osika, líska.... Takový les by asi po 20 letech po
zasázení, kdy by stromy poprvé rozkvetly, začal produkovat pomocí včel med a
produkoval by ho každý rok po dalších 60 - 80 let, dokud by stromy nedosáhly
zralosti ke kácení.
Pak je ještě třeba vybrat stanoviště. Aby vyhovovalo včelám - vhodné
přírodní podmínky, včelaři - dostatečná dostupnost autem nebo vozíkem atd,
aby byly včely chráněny před zvířecími škůdci - správné úly a ochrany a aby
byly úly chráněné před lidskými škůdci - úly nebyly zdaleka vystavené na
odiv všem kdo jdou kolem toho lesa.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 10, 2008 10:32 AM
Subject: Re: Včely v hlubokém lese


> Les - to je široký pojem. Pokud tam jsou např. javory a na pasekách
> maliník, tak bych se nebál. Může to mít i své výhody, pokud je tam vřes.
> Medovice je hlavní snůška. Žádné terno to asi nebude ale ten med bude stát
> za to. Pozor na mravence, datly a strakapoudy - technická opatření na
> úlech.

Pak je ještě třeba vybrat stanoviště. Aby vyhovovalo včelám - vhodné přírodní podmínky, včelaři - dostatečná dostupnost autem nebo vozíkem atd, aby byly včely chráněny před zvířecími škůdci - správné úly a ochrany a aby byly úly chráněné před lidskými škůdci - úly nebyly zdaleka vystavené na obdiv všem kdo jdou kolem toho lesa.
---------------------------------------------------------------

... a k tomu všetkému prístupný zdroj čistej vody.

Já bych to neviděl tak černě. Po dostupnosti autem, což považuji za nejdůležitější pak bych volil jako další ukazatel přírodní vodu a polostín. Rozhodně nestavět do stínu pod vysoké stromy. V předjaří nám vhodnost ukáže brzy roztátý sníh oproti okolí. Pak bych vzal mapu a kružítko a udělal bych podle měřítka kruhy 2, 4, 6 km a znovu zvažoval, co tam bude za pastvu. I z 6 km navzdory literatuře dobrá včelstva dokáží natahat z řepky zajímavé výnosy. Nejlepší a nejvíc vypovídající je postavit tam zkusmo 3 včelstva a ona nám to poví nejlépe. Když jsem zakládal jednu včelnici v lese v průseku pod v. vedením tak jsem si říkal tady nic velkého nemůže být, ale zkusím to a ejhle není to vůbec špatné, navíc vloni u 2 výnos o kterém jsem vždy snil a za 30 let včelaření ani ťuk. A posuďte: nad vysoké napětí, jižní expozice bez stínu a kromě medovice bych řekl že tam musí být hlad a není. A další dvě včelnice, ani jedna není na úplně ideálním místě a výnosy vůbec ne špatné. Tak bych tam dál na zkoušku pár včelstev a ty to poví nejlépe na rozdíl od ukecaných teoretiků.
Zdraví R. Stonjek

Pokud nemá někdo o kilometr dál třeba 30 včelstev, pak je nějaké zkoušení
dost zbytečné, včelstva výsledky zkreslí, případně stačí se zeptat. Krajina
notoricky známá jako dobrá pro včely bude v současné době s největší
pravděpodobností převčelená. Zase obecně nejen v polích, kde je řepka, ale i
v lese je obvykle největší nabídka sladiny v květnu, horší v červnu, ještě
horší v červenci a nejhorší z produkčních měsíců v srpnu. Dříve bývalo
považováno za normální stanoviště, kde byla poslední pravidelná snůška
vytáčená tak v polovině srpna, krmilo se teprve až potom. Dneska se začíná
považovat pomalu za běžné, když je poslední snůška v polovině července a za
normální taková stanoviště, kde se po polovině července musí včelstva
automaticky krmit, jinak by po odebrání medu trpěla hladem. Já myslím, že i
toto je důvod, proč se propaguje včasné krmení a zpracování zásob na zimu,
na mnoha stanovištích by bez krmení v té době včely měly hlad. Dříve bylo
zhruba 20 včelstev v zadovácích horní limit počtu včelstev pro zaměstnaného
včelaře, více prostě po práci nemohl stihnout obhospodařovat. Bylo potom
typické, že v zadovácích byla na stanovišti v květnu a červnu
několikanásobně krát větší nabídka sladiny než mohly taková včelstva využít,
v červenci a srpnu se to vyrovnávalo. Dneska takový včelař "nadělá" a
obhospodařuje v nástavcích klidně několik desítek takových včelstev, ostatně
nic jiného mu nezbývá, pokud si má prodejem medu přilepšit. Průměrné výnosy
se sice zvýšily, ale reálná cena medu klesla tolik, že za med ze stovky
včelstev dneska dostane reálně zhruba stejné množství peněz jako dříve
včelař dostal za 10x menší množství medu z 20 zadováků. Včelstva potom v
nastavcích plně využijí velkou květnovou nabídku, v červnu vyberou v okolí
kdeco, co nabízí sladinu a v červenci už jen paběrkují, případně trpí
hladem. Že jsou potom taková stanoviště převčelená, jaksi včelaře ani
nenapadne, díky květnu má větší průměr výnosu medu na úl než kdysi v
zadováku. Akorát se změnilo složení medu, jak dříve převládal ve snůšce
obvykle tmavý a chutný med z červencové, srpnové a částečně ještě červnové
snůšky, dneska převládají květové světlé medy a tmavý med se pomalu stává
raritou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 11, 2008 11:23 AM
Subject: Re: Včely v hlubokém lese


> Já bych to neviděl tak černě. Po dostupnosti autem, což považuji za
> nejdůležitější pak bych volil jako další ukazatel přírodní vodu a
polostín.
> Rozhodně nestavět do stínu pod vysoké stromy. V předjaří nám vhodnost
ukáže
> brzy roztátý sníh oproti okolí. Pak bych vzal mapu a kružítko a udělal
bych
> podle měřítka kruhy 2, 4, 6 km a znovu zvažoval, co tam bude za pastvu. I
z
> 6 km navzdory literatuře dobrá včelstva dokáží natahat z řepky zajímavé
> výnosy. Nejlepší a nejvíc vypovídající je postavit tam zkusmo 3 včelstva a
> ona nám to poví nejlépe. Když jsem zakládal jednu včelnici v lese v
průseku
> pod v. vedením tak jsem si říkal tady nic velkého nemůže být, ale zkusím
to
> a ejhle není to vůbec špatné, navíc vloni u 2 výnos o kterém jsem vždy
snil
> a za 30 let včelaření ani ťuk. A posuďte: nad vysoké napětí, jižní
expozice
> bez stínu a kromě medovice bych řekl že tam musí být hlad a není. A další
> dvě včelnice, ani jedna není na úplně ideálním místě a výnosy vůbec ne
> špatné. Tak bych tam dál na zkoušku pár včelstev a ty to poví nejlépe na
> rozdíl od ukecaných teoretiků.
> Zdraví R. Stonjek

Určení optimálního počtu včelstev podle toho, co v lese roste je orientační.
Odhad se potom musí potvrdit několika lety včelaření, aby se vyloučil vliv
kolísání počasí, nebo třeba toho, že někde v doletu zrovna někdo vykácí pár
hektarů lesa a na pasekách se se na pár let rozroste kvetoucí buřeň, než to
zase zaroste mladými stromky. Jsou stanoviště, která medují nejlépe, když
jsou vlhké roky a stanoviště, která naopak medují nejlépe, když je víc
sucho. Vliv má dost věcí. Nebo třeba někde vznikne pár hektarová oblast,
kde se vyhlásí nějaká přírodní rezervace nebo kde se snaží hospodařit více
přírodním způsobem. Kolikrát se stává, že včelaři "naperou" vysoké počty
včelstev na zahrady, sice ty zahrady jsou blízko u lesa, ale včelstev je tam
na ten les strašně moc, zatímco o pár kilometrů dál třeba nějaká členitá
oblast třeba jen 500 x 600 metrů nebyla přeměněna v pole, je tam les a
nejsou tam žádná včelstva. 500 x 600 metrů je zhruba 30 hektarů lesa a pokud
je to jen trochu vhodný les, bývá tam snůšky pro nějakou desítku včelstev
dost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 11, 2008 11:23 AM
Subject: Re: Včely v hlubokém lese


> Já bych to neviděl tak černě. Po dostupnosti autem, což považuji za
> nejdůležitější pak bych volil jako další ukazatel přírodní vodu a
polostín.
> Rozhodně nestavět do stínu pod vysoké stromy. V předjaří nám vhodnost
ukáže
> brzy roztátý sníh oproti okolí. Pak bych vzal mapu a kružítko a udělal
bych
> podle měřítka kruhy 2, 4, 6 km a znovu zvažoval, co tam bude za pastvu. I
z
> 6 km navzdory literatuře dobrá včelstva dokáží natahat z řepky zajímavé
> výnosy. Nejlepší a nejvíc vypovídající je postavit tam zkusmo 3 včelstva a
> ona nám to poví nejlépe. Když jsem zakládal jednu včelnici v lese v
průseku
> pod v. vedením tak jsem si říkal tady nic velkého nemůže být, ale zkusím
to
> a ejhle není to vůbec špatné, navíc vloni u 2 výnos o kterém jsem vždy
snil
> a za 30 let včelaření ani ťuk. A posuďte: nad vysoké napětí, jižní
expozice
> bez stínu a kromě medovice bych řekl že tam musí být hlad a není. A další
> dvě včelnice, ani jedna není na úplně ideálním místě a výnosy vůbec ne
> špatné. Tak bych tam dál na zkoušku pár včelstev a ty to poví nejlépe na
> rozdíl od ukecaných teoretiků.
> Zdraví R. Stonjek