| - (e-mailem) --- 16. 8. 2008
Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> > Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30 > Datum: 15.8.2008 22:54:27 > ---------------------------------------- > > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku > > ledna. > To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s > kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém > vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5 > st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý, > včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku dubna. > tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze, za > prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou > plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech odchovávají > hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak > odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive > "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se > vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při > neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak větraný. > Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně mladá, > za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí > mezi mělí na podložce. > Co se týká úhynu včel v jedné uličce, zatímco zbytek včelstva normálně > přezimuje, stalo se mi to párkrát taky. V mém případě to bylo kdysi > způsobeno, co si pamatuji, použitím nevhodných rámků s hodně trubčiny, do > kterých zásoby ukládají neochotně nebo přehazováním rámků pozdě na podzim, > kdy se dostaly na místo sezení zimního chumáče plásty s malým množstvím > zásob. Někdy se taky stane, že se část zimního chumáče v postupu po zásobách > "zatoulá" někde mimo hlavní zimní chumáč a včely v mrazu potom vymřou na > malý počet včel v odděleném chumáči nebo na nedostatek zásob, když pruh > zavíčkovaných zásob skončí. Obvykle tyto včely spadnou na podložku, takže se > to projeví hlavně zvýšeným množstvím mrtvých včel, na plástu zůstanou > přichycené jen ty poslední. > Co se týká, kolik toho včelstva snesou, kdysi v začátcích varaózy se asi dva > roky včelstva léčila zimním postřikem. Včely se rozebraly a každý plást se > včelami postříkal vodným roztokem léčiva. Léčení se dělalo pozdě v listopadu > za běžných listopadových teplot až kolem nuly a na každé včelstvo se > nastříkalo asi 3 /4 litru vody. Nebylo poznat, že by taková koupel za takové > nízké teploty nějak včelstva poškodila. po složení včely na nějakou hodinu > zvýšily teplotu v úlu na "letní" teplotu, vodu odpařily a úl vysušily. > Co se týká rozebírání včelstev v zimě po rámcích, mě by zajímalo, kdo > všechno to v mrazu a ve sněhu skutečně reálně a několikrát zkusil, ne jenom > jako nějakou nouzovku jednou za život. Je totiž třeba pracovat velice > precizně, včely otřesy setřepané na zem nebo sníh jsou prakticky ztraceny, > sbírat je a házet na chumáč moc smyslu nedává. Rámky musí být nepřitmelené, > tudíž precizně očištěné od propolisu, jinak nejdou uvolnit bez otřesů, které > setřepávají včely na zem a které při vyšší teplotě nebo přímém slunečním > svitu vybudí včely k vzlétnutí, což znamená stejně jako pád na zem při > takové nízké teplotě jejich ztrátu. A to všechno se musí dělat za teploty, > při které už za několik minut bez rukavic křehnou prsty a s rukavicemi není > potřebný jemný cit nebo v tenkých rukavicích mrznou prsty taky. Sice taková > manipulace se včelami uprostřed sněhu, třeba o vánočních svátcích má svoje > určité kouzlo, ale každopádně to je mnohem náročnější operace než podobný > zásah třeba o měsíc dříve, kdy je kolem poledne na slunci 10 - 15 st C. > > R. Polášek > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 31018
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |