78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R.Linhart (213.226.208.83) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Dobrý den Pane Křapka,
věc se má tak, že vlastě pro tlumení nákaz není třeba aby byla vystavěna polovina díla. To proto, že nám jde o jednorázový zimní přesun zimního hroznu na čisté dílo. A v zimním období hrozen obsedá tak polovinu nástavku, další 2-3 panenské plásty může včelař skladovat pro brzké jarní rozšíření a pak pokračovat mezistěnami:8-10 panenských plástů vystaví každé zdravé včelstvo. Polovinu díla tedy snadno obnoví dvouprostoroví včelaři. Divoká včelstva žijí na menších plástových plochách a tak jim obnova poloviny díla problém nečiní-viz obrázky. Pokud jde o mor u volně žijících včel, pak mi jeden veterinář tvrdil, že se poznatek o rezistenci volně žijících včel roky učí na Vysoké veterinární škole v Brně. Oslovil jsem již (zde nejmenovaného) pedagoga, který toto prý učí se žádostí o vyjádření. Ale je dosud (si 3 týdny) ticho....proč asi? Každopádně MVDr. Hovorka na jehož článek odkazuji byl také osloven a necítil potřebu tento svůj výrok zdraví volně žijících včelatev jakkoli dementovat. Nebylo by špatné, požádat ho o vysvětlení. Pokud někdo napíše že divoká včelstva namají problémy s morem (což prý bylo potvrzeno výzkumem!!), jde o kategorický výrok který nepřipouští jiné verze vysvětlení. Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!! S pozdravem R.L

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
G.Pazde (80.78.156.8) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

R.Linhart:>Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!!<
..........

Znamená to, že nezáleží na infekčním tlaku? Imunní mohu být podle mého názoru pouze do té chvíle, dokud nebude právě překonána bariéra různých "ozvěn" organismu na vnější okolí.

Zajímavost. Pokud včelstvo umí ukázat a překvapit, tak letos jsem pozoroval u mých včelstev na jednom stanovišti obrovskou snahu rouskovat ponechané mezistěny, které se nachází mimo včelstva. Pokud mohu odhadnout množství, tak se jedná až o 1 kg hmoty - mezistěn ponechaných ve dvou nástavcích,(mezistěny mají horizontální polohu) kterou nakusují, rouskují (postup sběru podobný zřejmě jak při sběru propolisu - ne za letu) a odnesli si do úlu.

Není pochyb, že takovou sběrací činnost dělají dělnice běžně, je-li zdroj takového materiálu. Takový neobsedlý včelí prostor může být příčinou tanečků, a posléze může dojít už dlouhou dobu před vyrojením k "měření" dutiny. (před zimováním)

Otázka. Jak taková dělnice vykusujíc dutiny s opuštěným včelím materiálem, může eventuálně zapříčinit import spor a nákazu u dnešního chovatele včelstev?
Možná odpověď. Může se svým shromažďovacím pudem zapříčinit mnohé. Zajímavé může být dokonce to, jestli varroatolerancí není právě taková činnost - selekce proti sběru materiálů s určitou vůní z okolí stanoviště. Nemusí jít přeci jen o čistící pud. Asi by to muselo být zjištěno a rozlišeno, který přesně gen zapřičiňuje sběr propolisu, medu, pylu a případně který gen převažuje u včely, která je "donáškovou službou" materiálu ke stavbě, jestli zrovna není produkce vosku ze zrcadélek.

To by ale nemělo nic společného s imunitou jedince nějaké biologické jednotky, ale uplatněním určitých genů co zapřičiňují nebo omezují určitou sociologickou schopnost na časové ose při výběru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 11. 9. 2008
Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?

Ještě je nutné brát v úvahu bariéru vzdálenosti. Př. unás bylo před 20 roky 12 včelařů a asi 60 včelstev dnes je nás 6 apočet včelstev 76 proto je také ryziko přenosu chorob mnhem větší u divokých rojů je mezi jednotlivými včelstvy mnohem větší vzdálenost počítaná nejméně na stovky metrů a v chvech jsou to decimetry

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazde <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro? nemaj? divok? v?elatva mor?
> Datum: 11.9.2008 10:08:18
> ----------------------------------------
> R.Linhart:>Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!!<
> .........
>
> Znamená to, že nezáleží na infekčním tlaku? Imunní mohu být podle mého
> názoru pouze do té chvíle, dokud nebude právě překonána bariéra různých
> "ozvěn" organismu na vnější okolí.
>
> Zajímavost. Pokud včelstvo umí ukázat a překvapit, tak letos jsem pozoroval
> u mých včelstev na jednom stanovišti obrovskou snahu rouskovat ponechané
> mezistěny, které se nachází mimo včelstva. Pokud mohu odhadnout množství,
> tak se jedná až o 1 kg hmoty - mezistěn ponechaných ve dvou
> nástavcích,(mezistěny mají horizontální polohu) kterou nakusují, rouskují
> (postup sběru podobný zřejmě jak při sběru propolisu - ne za letu) a
> odnesli si do úlu.
>
> Není pochyb, že takovou sběrací činnost dělají dělnice běžně, je-li zdroj
> takového materiálu. Takový neobsedlý včelí prostor může být příčinou
> tanečků, a posléze může dojít už dlouhou dobu před vyrojením k "měření"
> dutiny. (před zimováním)
>
> Otázka. Jak taková dělnice vykusujíc dutiny s opuštěným včelím materiálem,
> může eventuálně zapříčinit import spor a nákazu u dnešního chovatele
> včelstev?
> Možná odpověď. Může se svým shromažďovacím pudem zapříčinit mnohé. Zajímavé
> může být dokonce to, jestli varroatolerancí není právě taková činnost -
> selekce proti sběru materiálů s určitou vůní z okolí stanoviště. Nemusí jít
> přeci jen o čistící pud. Asi by to muselo být zjištěno a rozlišeno, který
> přesně gen zapřičiňuje sběr propolisu, medu, pylu a případně který gen
> převažuje u včely, která je "donáškovou službou" materiálu ke stavbě,
> jestli zrovna není produkce vosku ze zrcadélek.
>
> To by ale nemělo nic společného s imunitou jedince nějaké biologické
> jednotky, ale uplatněním určitých genů co zapřičiňují nebo omezují určitou
> sociologickou schopnost na časové ose při výběru.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
KaJi (212.77.163.120) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!! S pozdravem R.L
--------
V přírodě je to jednoduché. Včelstvo nemá s morem problém, protože situaci zvládá. Přestává to zvládat, přestává existovat. A tudíž nemá ani problém. Jak říkal Josef:"Nět čelověka, nět problema."

Můj názor:
V přírodě se mor šíří většinou málo. Včelstvo co zaniká vlivem moru nakazí většinou jen jedno včelstvo. Pokud jej nezlikviduje jiný hmyz, ptáci, hlodavci atd. Včelstva nejsou pohromadě, a tudíž se k loupeži nepřidávají sousedni včelstva jako na našich včelínech. Navíc nakažené včelstvo nikdo neposiluje a prohazováním rámků při posilování atd. si jej nerozšíří po lese:-)
V přírodě se provádí selekce na vyšší odolnost proti moru.
A osazování uvolněných prostor se většinou děje po té, co je zvěř a hmyz očistí.

Tento názor není z mé hlavy. Například přednáška Ing.Titěry
o moru, kterou jsem slyšel začínala právě upozorněním na problémy, které včelám děláme. A varováním před chovem více včelstev na jednom místě. A převčelováním určiých míst.

To je se vším. Každá koncetrace zvířat, plodin atd. je v moderním zemědělství doprovázena spoustou opatření proti šíření infekcí. A problémmoru je problém včelařů - v podstatě si to nepřiznáváme, ale nepoznáme jeho příznaky při běžných zásazích.

Já to m.j. řeším rozptylováním včelstev mezi stanovišti, a rozptýlením po stanovišti. Minimum klád, kde jsou včely vedle sebe. konstrukce nástavků z odpadového dřeva a spojovaných hřebíky, kdy mě nebude bolet jej za 5 let likvidovat.

Problém moru si vytvořili včelaři. To je na delší povídání.
Obnova díla je samozřejmě potřebná a nijak o tom nechci polemizovat.

Karel Jiruš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Souhlas. Já si myslím, že dřívější chovy v zadovácích byly zdravější a
odolnější než leckteré dnešní intenzívní chovy v nástavcích. Před 20 - 40
lety kdysi bylo obvyklé, že včely měly přirozenou snůšku v přírodě až do
poloviny, konce srpna, dostatek sladiny a pylu. Dnes v nástavcích někde
včely trpí hladem už v červenci, proto se už v červenci začíná s krmením
cukrem. Je to věc diskuze, ale myslím si, že taková stanoviště jsou mnohem
více převčelenější než ty dřívější. Včely jsou až o 2 letní měsíce déle na v
podstatě umělé potravě. Možná že taky nárazové krmení velkého množství
roztoku svým způsobem snižuje odolnost. Taky mezi krmeními, když není nějaká
trvalá, třeba i menší snůška, včely intenzívně slídí a o to lépe najdou
nějakou dutinu se zbytky medu a vonící propolisem, popřípadě se vzájemně na
stanovišti vylupují a tím rozšiřují nákazu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 11, 2008 11:14 AM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


> Nemít problém s morem znamená jediné-být imunní!!! S pozdravem R.L
> --------
> V přírodě je to jednoduché. Včelstvo nemá s morem problém, protože situaci
> zvládá. Přestává to zvládat, přestává existovat. A tudíž nemá ani problém.
> Jak říkal Josef:"Nět čelověka, nět problema."
>
> Můj názor:
> V přírodě se mor šíří většinou málo. Včelstvo co zaniká vlivem moru nakazí
> většinou jen jedno včelstvo. Pokud jej nezlikviduje jiný hmyz, ptáci,
> hlodavci atd. Včelstva nejsou pohromadě, a tudíž se k loupeži nepřidávají
> sousedni včelstva jako na našich včelínech. Navíc nakažené včelstvo nikdo
> neposiluje a prohazováním rámků při posilování atd. si jej nerozšíří po
> lese:-)
> V přírodě se provádí selekce na vyšší odolnost proti moru.
> A osazování uvolněných prostor se většinou děje po té, co je zvěř a hmyz
> očistí.
>
> Tento názor není z mé hlavy. Například přednáška Ing.Titěry
> o moru, kterou jsem slyšel začínala právě upozorněním na problémy, které
> včelám děláme. A varováním před chovem více včelstev na jednom místě. A
> převčelováním určiých míst.
>
> To je se vším. Každá koncetrace zvířat, plodin atd. je v moderním
> zemědělství doprovázena spoustou opatření proti šíření infekcí. A
> problémmoru je problém včelařů - v podstatě si to nepřiznáváme, ale
> nepoznáme jeho příznaky při běžných zásazích.
>
> Já to m.j. řeším rozptylováním včelstev mezi stanovišti, a rozptýlením po
> stanovišti. Minimum klád, kde jsou včely vedle sebe. konstrukce nástavků z
> odpadového dřeva a spojovaných hřebíky, kdy mě nebude bolet jej za 5 let
> likvidovat.
>
> Problém moru si vytvořili včelaři. To je na delší povídání.
> Obnova díla je samozřejmě potřebná a nijak o tom nechci polemizovat.
>
> Karel Jiruš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(194.149.115.160) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

R. Linhart...Pokud někdo napíše že divoká včelstva namají problémy s morem (což prý bylo potvrzeno výzkumem!!)...
__________________________________________

Prý? Potom byste asi měl vědět jakým výzkumem a kde jsou jeho výsledky. Pokud tedy chcete na těchto informacích typu "jedna paní (pardon veterinář :-)) povídala" stavět pseudovědecké články o imunitě včel. Jinak si pletete pojmy s dojmy.

Vloni jsem viděl krásné včelstvo s nově vystavěnými bělounkými plásty a skončilo v ohni - diagnoza Mor v.p. Závěr?: Mor dostávají včelstva s novým dílem. Samozřejmě je to blbost.

Ale nic ve zlém, názory můžeme mít každý jakékoli, ale neměli bychom je vydávat za vědecké závěry.

Souhlasím s názorem Karla:
V přírodě je to jednoduché. Včelstvo nemá s morem problém, protože situaci zvládá. Přestává to zvládat, přestává existovat. A tudíž nemá ani problém. Jak říkal Josef:"Nět čelověka, nět problema."

Aby nebyla mýlka, s pravidelnou obměnou díla ve včelách samozřejmě souhlasím, extrém je norské zimování, ale nemusím k tomu mít za sebou žádné vědce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R.Linhart (213.226.208.83) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Vážení přátelé,přiznávám že nevím jakým výzkumem bylo potvrzeno že včely mor nemají a není to moje chyba. Já jsem zdroj této informace uvedl a musíte uznat že nejde o zdroj ledajaký, nýbrž vysoce důvěryhodný. To že není třeba vědeckého přístupu si také nemyslím. Jak sami vidíte, nejde tu jen o míru obnovy díla, nýbrž také o zcela jiný systém. Je rozdíl přidávat nové plásty mezi staré a nebo nechat jednorázově včely přejít na dílo nové! To že mohou také včelstva na panenském díle dostat mor je možné-proč také ne? Pokud si z mrtvého včelstva zárodky po milionech donesou, mohou onemocnět. Plane z toho snad že je tato metoda bezcenná? Nikoli-pouze to, že je třeba takto chovat všechna včelstva-pak bude ve všech málo spor a žádné včely se nenakazí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (212.77.163.120) --- 11. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Nikoli-pouze to, že je třeba takto chovat všechna včelstva-pak bude ve všech málo spor a žádné včely se nenakazí.
----
Nechci hnidopyšit, ale včely se nenakazí, protože mají proti sprám MVP obranyschopnost.
Larvy se nakazit asi budou moci, ale pravděpodobnost kontaminace jejich potravy bude v případě existence spor ve starém díle určitě menší.

Takto (jak navrhujete) některá včelstva zimuji, ale omlouvám se jim. Ne proto, že světlé dílo je studené, ale protože v něm je minimum pylu.
Raději podstavuji zkombinované nástavky - mezistěny + starší plásty ze spodních nástavků a na nich pak včely zimují. Jsou naplněné pylem.
Zřejmě i dobrá výživa má vliv na odolnost larviček.

Problém je, že podle výzkumů existuje určitá hranice infekčního tlaku, od které podlehla všechna včelstva v pokusu. Pod touto hranicí byly velké rozdíly podle původu včelstev. Tak nějak jsem pochopil jednu přednášku Ing.Čermáka.
Takže to, co je pod touto hranicí můžemne trochu ovlivnit sami.
Aby nebyl ten smrtící inf. tlak - tedy nějaké silně pozitivní stanoviště stále doplňované "starostlivým" včelařem, to už je spíše o systému.
Osobně si myslím, že ani tak nepřibývá moru, jako objeveného moru. Díky většímu zájmu o problém, lepší diagnostice (z podložek) atd. A vzniká ztoho nový problém - nastupují noví fanatičtí Koniášové, co by nejraději pálili preventivně i zdravá včelstva. Rozum ustupuje zásadám.

Karel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 12. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Také já Vás zdravím Pane Linhart.
Proč nemívají divoké včely mor je skutečně spíše akademická otázka. Nevím, zda bude tak jednoduché tuto tézi u nás prokázat. Původní černá včela, která byla v našich oblastech domovem a běžně přežívala i několik let v daleko menších společenstvích i v poměrně malých dutinách na skromných zásobách. Ta byla vytlačena a nahrazena v šedesátých letech minulého století včelou Kraňského plemene. Dle mých zkušeností, má Kraňka s přezimováním v naší přírodě značné problémy. Nestačí se dostatečně zásobit a díky své mírnosti je zranitelná od svých nepřátel. Zkrátka není zde doma. Ať chceme nebo ne, než zde Kraňka zdomácní, bude ještě pár set možná tisíc let trvat a nás z toho zcela jistě již hlava bolet nebude. Nevím jaké jsou Vaše zkušenosti s přežitím zimního období divoce žijícími včelami, ale já jsem již mnoho let nezaznamenal divoce usazený včelí roj který by přežil zimní období. Po několik let jsem sledoval roje usazené ve staré duté lípě v Bedřichově Světci a rovněž i v nepoužívané elektrorozvodné skříni tamtéž. Tyto roje zimu nikdy nepřežily. Rovněž o včelách které pavidelně každoročně obsazovali puklinu zdiva staré stodoly ve Volevčicích. Tak se ta obec skutečně jmenuje, o těch mne pravidelně informoval majitel této nemovitosti. V dubnu říkal, ještě nelétají. Asi jim je zima. V květnu, již létají a jak. Tam jich je. Dvakrát jsem zaznamenal, že tato včelstva ani nenastoupila do zimy. Již v srpnu se včely vytratily a jako hladové roje šli hledat azil u jiných včelstev. Zůstalo po nich pouze suché a nikoli rozsáhlé dílo. To bylo v letech extrémě chudých na snůšku. Kdy jsem musel včely přikrmovat již v polovině července. Tyto zkušenosti mi říkají, že v naší přírodě usazený roj není schopen přežít zimu natož několik roků bez přestávky. Tedy provedení důkazu je prakticky nemožné. Možná však, že v jiných krajích na našem území je tomu ještě i jinak. Proto si myslím, že prokázat tvrzení o imunitě rojů na mor včelího plodu je spíše velkým přáním. Vždyť myši a motýlice spolehlivě zahladí všechny stopy. Domnívám se také, že tézi o imunitě někdo "vtipně" vyslovil a ta byla přijata bez výhrad a přemýšlení, protože je velmi pravděpodobná a také líbivá. Jak si tedy ale vysvětlit, že spory původce moru včelího plodu zde ještě existují. Vysvětlení je pouze jediné. I divoce žijící včelstva jsou jeho nositeli a záleží na podmínkách a kondici včelstva kdy dojde k propuknutí nemoci. Jednou z podmínek je i hygiena včelího díla a ovlivnění jeho využití včelařem pro zimující včelstva tak, aby se tyto podmínky co nejvíce přiblížily popsaným podmínkám, zimujícího, divoce žijícího včelstva. Tedy omezení plodování v zimním období a jarní rozvoj na mladém po hygienické stránce nezatíženém díle a čerstvě přineseném pylu. Ve své práci (mám ji neustále po ruce) uvádíte i metodiku chovu. Pro nízkonástavkový chov včel, bez použití mateří mřížky, 60 - 70 plástů v době vrcholného rozvoje a 40 plástů zimujícího včelstva, však jsou nutné určité úpravy této metodiky a praktické zkoušky. Myslím však, že to bude fungovat. Přinejmenším jsem si uvědomil, že nestačí pouze obnova včelího díla, ale je důležité se s tímto dílem naučit pracovat.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 9. 2008
Re: Proč nemají divoká včelatva mor?

Já si myslím, že aby divoká včelstva přežila, musí mít obydlí na bohatším
stanovišti, kde v srpnu a červenci přinese ještě dost zásob. Divoké včelstvo
se bude na začátku května ještě rozvíjet, dá se čekat, že nebude tak silné
jako včelstva zimovaná včelařem, potom v květnu a červnu musí donést zásoby
na zimu, takových 15 - 20 kilo. V červenci a srpnu musí donést tolik zásob,
aby z nich vyžilo, případně aby buňky po vylíhlém plodu ještě zaplnilo
medem, med z května a června musí nechat. Více než 10 - 20 kilo se do
dutiny divokého včelstva nejspíš nevejde, pokud by tedy včelstvo žilo v
červenci a srpnu z dříve donesených zásob, nezbylo by dost na zimu. Teprve
od září by včelstvo mohlo žít z zimních zásob. A to ještě pokud bude teplý
podzim, včely budou dlouho do zimy hodně plodovat a spotřebují hodně zásob,
které jim mohou v zimě chybět, takže teplý podzim bez včelí snůšky přežití
ulétlých včelstev ještě zhoršuje. Takže na dnešním průměrném stanovišti,
kde včely bez krmení trpí v červenci a srpnu nedostatkem, ulétlá včelstva
nejspíš nepřežijí. Větší šanci na přežití by mohla mít včelstva umístěná v
extrémně velké a zároveň uteplené dutině, což v praxi budou hlavně
zapomenuté a otevřené staré úly. Tam mohou včely v květnu a červnu nanosit
klidně 30 kilo i víc, mohou si potom dovolit brát ty zásoby už v srpnu nebo
dokonce červenci a nechat jich dost na přežití zimy.
Co se týká toho, že divoká včelstva nejspíš nemají mor, já si myslím, že tam
spíše dochází k extrémní obnově včelstev. Pokud je v blízkosti nezkušený
nebo lajdák včelař, včely se mu rojí už v první polovině května a protože je
vhodných dutin pro včely nedostatek, dá se čekat, že dutinu v blízkosti roj
obsadí. Včelař potom zjistí, že už v první polovině května létají z dutiny
včely a může si myslet, že přezimovaly. Včely potom jsou v dutině přes léto,
už v září mohou klidně uhynout a včelař si může myslet, že včely jen nejsou
vidět, protože v té době už létají málo. Voští potom zlikvidují zavíječi a v
zimě ptáci, myši, kuny atd. Na jaře zase včelaři uletí roj a osídlí dutinu.
Pokud je dutina zamořená morem plodu, příchozí roj ho nemá, včelstvo i přes
to, že se postupně nakazí zbytky voští z minula, přesto přežije zase až do
toho září, kdy už je tolik zima, že včely z včelařových včelstev už dutinu
nevyloupí a mor nepřinesou. Na jaře zase dutinu se zbytky medu nenajdou a
nevyloupí, protože na jaře je dost snůšky, takže včely neslídí. Takže do
dutiny zase přijde ulétlý roj a cyklus se opakuje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 12, 2008 10:13 PM
Subject: Re: Proč nemají divoká včelatva mor?


> Také já Vás zdravím Pane Linhart.
> Proč nemívají divoké včely mor je skutečně spíše akademická otázka. Nevím,
> zda bude tak jednoduché tuto tézi u nás prokázat. Původní černá včela,
> která byla v našich oblastech domovem a běžně přežívala i několik let v
> daleko menších společenstvích i v poměrně malých dutinách na skromných
> zásobách. Ta byla vytlačena a nahrazena v šedesátých letech minulého
> století včelou Kraňského plemene. Dle mých zkušeností, má Kraňka s
> přezimováním v naší přírodě značné problémy. Nestačí se dostatečně zásobit
> a díky své mírnosti je zranitelná od svých nepřátel. Zkrátka není zde
doma.
> Ať chceme nebo ne, než zde Kraňka zdomácní, bude ještě pár set možná tisíc
> let trvat a nás z toho zcela jistě již hlava bolet nebude. Nevím jaké jsou
> Vaše zkušenosti s přežitím zimního období divoce žijícími včelami, ale já
> jsem již mnoho let nezaznamenal divoce usazený včelí roj který by přežil
> zimní období. Po několik let jsem sledoval roje usazené ve staré duté lípě
> v Bedřichově Světci a rovněž i v nepoužívané elektrorozvodné skříni
tamtéž.
> Tyto roje zimu nikdy nepřežily. Rovněž o včelách které pavidelně
každoročně
> obsazovali puklinu zdiva staré stodoly ve Volevčicích. Tak se ta obec
> skutečně jmenuje, o těch mne pravidelně informoval majitel této
> nemovitosti. V dubnu říkal, ještě nelétají. Asi jim je zima. V květnu, již
> létají a jak. Tam jich je. Dvakrát jsem zaznamenal, že tato včelstva ani
> nenastoupila do zimy. Již v srpnu se včely vytratily a jako hladové roje
> šli hledat azil u jiných včelstev. Zůstalo po nich pouze suché a nikoli
> rozsáhlé dílo. To bylo v letech extrémě chudých na snůšku. Kdy jsem musel
> včely přikrmovat již v polovině července. Tyto zkušenosti mi říkají, že v
> naší přírodě usazený roj není schopen přežít zimu natož několik roků bez
> přestávky. Tedy provedení důkazu je prakticky nemožné. Možná však, že v
> jiných krajích na našem území je tomu ještě i jinak. Proto si myslím, že
> prokázat tvrzení o imunitě rojů na mor včelího plodu je spíše velkým
> přáním. Vždyť myši a motýlice spolehlivě zahladí všechny stopy. Domnívám
se
> také, že tézi o imunitě někdo "vtipně" vyslovil a ta byla přijata bez
> výhrad a přemýšlení, protože je velmi pravděpodobná a také líbivá. Jak si
> tedy ale vysvětlit, že spory původce moru včelího plodu zde ještě
existují.
> Vysvětlení je pouze jediné. I divoce žijící včelstva jsou jeho nositeli a
> záleží na podmínkách a kondici včelstva kdy dojde k propuknutí nemoci.
> Jednou z podmínek je i hygiena včelího díla a ovlivnění jeho využití
> včelařem pro zimující včelstva tak, aby se tyto podmínky co nejvíce
> přiblížily popsaným podmínkám, zimujícího, divoce žijícího včelstva. Tedy
> omezení plodování v zimním období a jarní rozvoj na mladém po hygienické
> stránce nezatíženém díle a čerstvě přineseném pylu. Ve své práci (mám ji
> neustále po ruce) uvádíte i metodiku chovu. Pro nízkonástavkový chov včel,
> bez použití mateří mřížky, 60 - 70 plástů v době vrcholného rozvoje a 40
> plástů zimujícího včelstva, však jsou nutné určité úpravy této metodiky a
> praktické zkoušky. Myslím však, že to bude fungovat. Přinejmenším jsem si
> uvědomil, že nestačí pouze obnova včelího díla, ale je důležité se s tímto
> dílem naučit pracovat.
> Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu