Včelařská konference

Nevíte někdo jestli si včely přestěhují med z dolního nástavku pod hnízdem do horního nástavku nad hnízdem. Kamil
--------------------------------------------------------------

Prečo by to robili? včely napriek tomu, že sa tvrdí, zásoby opustia a zaujmú miesto v zimnom chumáči (záleží to vždy od sily včelstva. Opustené zásoby do zimy odnosia osy, pretože včely sa im už nedokážu brániť. Osy hľadajú potravu pre svoju mlaď aj v chladných dňoch, keď včely už z úľa navyletujú.

Ako včelám pomôcť? Keď bude denná teplota nad 12˚C, hneď ráno zbytky zásob odviečkujte odviečkovacou vidličkou. Včely v takomto prípade zásoby odoberú a umiestnia do plástov po poslednom vyliahnutom plode. Lepšie riešenie je (ak tých zásob je viac), plásty odobrať a uložiť do jari v skrini.

Nevíte někdo jestli si včely přestěhují med z dolního nástavku pod hnízdem do horního nástavku nad hnízdem. Kamil

Stačí si pořídit aspoň jeden skleněný úl a tam je všechno viděti.Vytvoříte si svoje zkušenosti a zjistíte, že jsou některé věci jinak, než se včelaři domnívají.Výhodné pro začátečníky.Je levnější než běžný úl.Včely se nemusí chovat ve tmě. Jsou to milovníci časného slunce a světla. Je jasné, že u nás nedosáhneme běžně 120 kg výnos z úlu jako je třeba na Kubě.Rozhoduje počet hodin svítivosti za rok, sleduji to taky kvůli výrobě elektřiny. Klima se různě mění…….
B.V.

Ako včelám pomôcť? Keď bude denná teplota nad 12˚C, hneď ráno zbytky zásob odviečkujte odviečkovacou vidličkou. Včely v takomto prípade zásoby odoberú a umiestnia do plástov po poslednom vyliahnutom plode.
---------------------------------------------------------
Záleží na okolnostech. Toto bych provedl pokud je ve spodním nástavku světlý med. Pokud je tam ale medovice, nebo melecitózní med, tak je takové opatření na pováženou, zvláště pokud se dá předpokládat tuhá zima. Pokud je nad plodem málo zásob, tak je jistější v tomto případě dokrmit cukerným roztokem.

Tak jste mě docela pobavili. Ing Cimala je vyhlášený včelař a uznávaný chovatel matek - soukromník. Že by většinu zpracovaných zásob nechal odnosit vosám a jiným potvůrkám je velmi nelogické, že Radime a Antone. Ovšem on i já vezmeme nahusto obsednutý horní nástavek a dáme ho pod obsednuté plodiště. Takto tam žádné vosy být nemohou a ani nejsou.Nejlepší ochránci zásob jsou totiž včelky samotné. A v tom to je. Jsou včelaři kteří zimují a plásty vracejí zpět i když je včely neobsedají. Zdá se jim to výhodné protože se o plásty nemusí starat. Jestli jim to vyhovuje a osvědčilo se, proč ne. V tom případě v neobsednutém prostoru vosy být mohou a na zásobách bez včel si pochutnávají. Mě tento způsob nevyhovuje. Zastávám názor, že včely by měly být po slunovratu v prostoru, který volně obsedají, tzn.spodní nástavek obsednutý,ale bz brad na letáčí. Pak odpadají všechny problémy s loupežemi apod. Co si budem namlouvat loupež = neschopný včelař. Ono vůbec od slunovratu do konce září je doba, kdy jde ve včelařině o všechno. Pro začínající: je potřeba chránit včelstva před hladem, roztočem, co nejdřív vyměnit všechny klempírující matky a hlídat melecitozu. Zítra jedu zkouknout poslední včelnici, která je ve zpustlém sadě s metráky spadaného a nahnilého ovoce a tedy spoustou vos. Jdu zkontrolovat, jestli nechybí nějaké to kilůo a melecitozu. Naposled jsem tam byl před 6 týdny tak nevím. I když jsem si jist, že vosy pod plodištěm nemám i když česnové vložky ještě nemám nasazeny, zkouknu to a dám vědět. Zdraví R. Stonjek

Ing Cimalu jsem nějak nezaznamenal, že tady v tomto figuruje, ostatně kromě
mlhavých vzpomínek snad na inzeráty v Včelařství ani toto jméno nijak
zvlášť neznám. Přehodit v tuto dobu nastavky je rada dobrá v případě, že v
spodním nastavku jsou zásoby až po spodní loučku. Bez ohledu na rozměr
rámku. Pokud je ve spodním nastavku v rámcích nad spodní loučkou minimálně
několik centimetrů prázdných buňěk je rada přehodit nastavky a dále se o
včely nestarat v případě určitého zimního počasí - dlouhodobých mrazů pro
včelstva smrtící. Pokud totiž včely zůstanou do mrazů pod tímto pásem a v
mrazech dostupné zásoby spotřebují, už pás prázdných buňěk nedokáží přejít a
pod plásty plnými zásob uhynou hladem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 10:57 AM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


> Tak jste mě docela pobavili. Ing Cimala je vyhlášený včelař a uznávaný
> chovatel matek - soukromník. Že by většinu zpracovaných zásob nechal
> odnosit vosám a jiným potvůrkám je velmi nelogické, že Radime a Antone.
> Ovšem on i já vezmeme nahusto obsednutý horní nástavek a dáme ho pod
> obsednuté plodiště. Takto tam žádné vosy být nemohou a ani nejsou.Nejlepší
> ochránci zásob jsou totiž včelky samotné. A v tom to je. Jsou včelaři
kteří
> zimují a plásty vracejí zpět i když je včely neobsedají. Zdá se jim to
> výhodné protože se o plásty nemusí starat. Jestli jim to vyhovuje a
> osvědčilo se, proč ne. V tom případě v neobsednutém prostoru vosy být
mohou
> a na zásobách bez včel si pochutnávají. Mě tento způsob nevyhovuje.
> Zastávám názor, že včely by měly být po slunovratu v prostoru, který volně
> obsedají, tzn.spodní nástavek obsednutý,ale bz brad na letáčí. Pak
odpadají
> všechny problémy s loupežemi apod. Co si budem namlouvat loupež =
neschopný
> včelař. Ono vůbec od slunovratu do konce září je doba, kdy jde ve
včelařině
> o všechno. Pro začínající: je potřeba chránit včelstva před hladem,
> roztočem, co nejdřív vyměnit všechny klempírující matky a hlídat
> melecitozu. Zítra jedu zkouknout poslední včelnici, která je ve zpustlém
> sadě s metráky spadaného a nahnilého ovoce a tedy spoustou vos. Jdu
> zkontrolovat, jestli nechybí nějaké to kilůo a melecitozu. Naposled jsem
> tam byl před 6 týdny tak nevím. I když jsem si jist, že vosy pod plodištěm
> nemám i když česnové vložky ještě nemám nasazeny, zkouknu to a dám vědět.
> Zdraví R. Stonjek

Tak špatné to není Pro zimující včelstvo není problémem pás prázdných buněk ale mezera mezi nástavky problémové bývají plásty které nejsou dostavěny až po spodní loučku já tento postum u takto špatně zimujících včel používam kdykoliv zjistím že jsou až na horních loučkách a niky jsem se nesetkal že by včelstvo uhynulo se zásobami nad sebou , opačný případ jsem ale zanamenal

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Med v dolním nástavku
> Datum: 19.9.2008 11:16:30
> ----------------------------------------
> Ing Cimalu jsem nějak nezaznamenal, že tady v tomto figuruje, ostatně kromě
> mlhavých vzpomínek snad na inzeráty v Včelařství ani toto jméno nijak
> zvlášť neznám. Přehodit v tuto dobu nastavky je rada dobrá v případě, že v
> spodním nastavku jsou zásoby až po spodní loučku. Bez ohledu na rozměr
> rámku. Pokud je ve spodním nastavku v rámcích nad spodní loučkou minimálně
> několik centimetrů prázdných buňěk je rada přehodit nastavky a dále se o
> včely nestarat v případě určitého zimního počasí - dlouhodobých mrazů pro
> včelstva smrtící. Pokud totiž včely zůstanou do mrazů pod tímto pásem a v
> mrazech dostupné zásoby spotřebují, už pás prázdných buňěk nedokáží přejít a
> pod plásty plnými zásob uhynou hladem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 19, 2008 10:57 AM
> Subject: Re: Med v dolním nástavku
>
>
> > Tak jste mě docela pobavili. Ing Cimala je vyhlášený včelař a uznávaný
> > chovatel matek - soukromník. Že by většinu zpracovaných zásob nechal
> > odnosit vosám a jiným potvůrkám je velmi nelogické, že Radime a Antone.
> > Ovšem on i já vezmeme nahusto obsednutý horní nástavek a dáme ho pod
> > obsednuté plodiště. Takto tam žádné vosy být nemohou a ani nejsou.Nejlepší
> > ochránci zásob jsou totiž včelky samotné. A v tom to je. Jsou včelaři
> kteří
> > zimují a plásty vracejí zpět i když je včely neobsedají. Zdá se jim to
> > výhodné protože se o plásty nemusí starat. Jestli jim to vyhovuje a
> > osvědčilo se, proč ne. V tom případě v neobsednutém prostoru vosy být
> mohou
> > a na zásobách bez včel si pochutnávají. Mě tento způsob nevyhovuje.
> > Zastávám názor, že včely by měly být po slunovratu v prostoru, který volně
> > obsedají, tzn.spodní nástavek obsednutý,ale bz brad na letáčí. Pak
> odpadají
> > všechny problémy s loupežemi apod. Co si budem namlouvat loupež =
> neschopný
> > včelař. Ono vůbec od slunovratu do konce září je doba, kdy jde ve
> včelařině
> > o všechno. Pro začínající: je potřeba chránit včelstva před hladem,
> > roztočem, co nejdřív vyměnit všechny klempírující matky a hlídat
> > melecitozu. Zítra jedu zkouknout poslední včelnici, která je ve zpustlém
> > sadě s metráky spadaného a nahnilého ovoce a tedy spoustou vos. Jdu
> > zkontrolovat, jestli nechybí nějaké to kilůo a melecitozu. Naposled jsem
> > tam byl před 6 týdny tak nevím. I když jsem si jist, že vosy pod plodištěm
> > nemám i když česnové vložky ještě nemám nasazeny, zkouknu to a dám vědět.
> > Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

Jenže já jsem viděl, jak včely během minut překonaly mezeru 3 - 4 centimetry
mezi rámky nahoře a dole v zadováku, aby se spojily, a to byl mráz - 10 nebo
víc. Spodní chumáč se prostě vzdul ty 3 - 4 centimetry a spojil se s tím
horním, ten se taky prodloužil dolů. Ani jsem ten úl neměl zavřený a už byly
spojené. Sice je něco jiného, když včely jsou nahoře a dole se přidají rámky
s oddělkem než když včely sedí dole a rámky se zásobami jsou nahoře, ale
pokud včely něco na horních rámcích láká, tak se tam i přes mezeru a i v
mrazech v chumáči dostanou. Možná lépe než po prázdných buňkách, protože v
mezeře jsou všechny včely propojeny v chumáč, zatímco na buňkách jsou
propojeny jen včely v uličce. U těch pásů prázdných buněk i u mezery musí
dojít k souběhu více špatných okolností, aby se včely nepřesunuly za
zásobami. Musí být mráz po celou kritickou dobu, kdy včely ještě žijí, ale
už pociťují nedostatek zásob, 14 dní určitě, 3 týdny, možná měsíc nebo
dokonce víc. Pokud v této době je nějaká obleva a oteplí se, včely překonají
prázdné buňky nebo i mezeru , jdou za zásobami a včelař prakticky nemá šanci
vůbec poznat, že včelstvo bylo blízko úhynu. V teplých oblastech, jižní
Morava, Polabí, okolí Prahy bude asi většina zim "proložena" tolika
otepleními, že tam toto prakticky nevadí, tady na severní Moravě bych to
tipoval tak 1 : 1, někde v horách budou takové zimy prakticky všechny.
Poslední dvě zimy to bylo úplně jedno i tady na severní Moravě, zimy byly
teplé tolik, že včely mohly překonat prakticky kdykoliv jakoukoliv překážku
a přestěhovat se za zásobami. Asi se to projeví vždycky, včelaři si zvyknou
v letech teplých zim všelijak rámky a nastavky se zásobami přehazovat a
nedbat na toto a jak bude potom zima s dlouhým obdobím sněhu a mrazů bez
přestávky, zas budou velké úhyny a včelaři budou před televizními kamerami
naříkat, jak kruté mrazy (varaóza, jiné nemoci...) hubí včely, vytahovat
rámky, na jednom rámku mrtvé včely, na druhém plno zásob a zase se budou
rozdávat dotace na obnovení včelstev.....
Já si toho začal všímat kdysi, když mně včely hynuly v případě, že seděly
dole v zadováku a kromě 2 - 3 kil zásob měly všechny ostatní zásoby nahoře,
tam měly ale překážku i mezeru i pásy prázdných buněk na spodku horních
rámků. Potom se mně stalo, že včely v oddělku neprošly v zimě přes svislý
pruh několik centimetrů silný trubčiny, kde nebyly uložené zásoby a uhynuly.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 12:51 PM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


Tak špatné to není Pro zimující včelstvo není problémem pás prázdných buněk
ale mezera mezi nástavky problémové bývají plásty které nejsou dostavěny až
po spodní loučku já tento postum u takto špatně zimujících včel používam
kdykoliv zjistím že jsou až na horních loučkách a niky jsem se nesetkal že
by včelstvo uhynulo se zásobami nad sebou , opačný případ jsem ale
zanamenal

Pepan

Možná jde trochu o nedorozumnění. Ing. Cimala včelaří v Dadant systému, takže podstavuje pod plodiště polonástavek, který zpravidla obsahuje jen zásoby, protože plodové těleso je ve velkém plodištním nástavku. Podstavení nástavku se zásobami se dle Řeháčkovi metodiky provádí zpravidla na jaře. Pokud jsem to kdysi správně pochopil, tak ing. Cimala provádí podstavení koncem podletí při poslední prohlídce včelstva a vidí v tom mimo jiné výhodu ve snížení pracnosti než v případě samostatného prohazování nástavků na jaře.
V tomto případě si myslím že není podstatné, zda je v plodišti dílo dostavěno až ke spodní loučce, protože dokud je teplo, včely dokud část zásob přenesou do plodiště a zbytek využijí na jaře pro jarní rozvoj. Pokud jsem se mýlím, určitě mne př. Stonjek poopraví či doplní.

Přesně tak to je. Já na jeho a svém způsobu chci pouze dokumentovat, že přenášení zásob odspoda nahoru v září funguje naprosto spolehlivě a bez vos. No a že o tom někdo pochybuje to není můj problém. Letos to však provádím naposledy, protože pracnost tohoto zásahu je veliká a přínos diskutabilní. Někdy je lépe nedělat nic. Zdraví R. Stonjek

Já mám zase vyzkoušeno, že když zhruba od poloviny září přehodím plodové
hnízdo na rámcích 39x24 z plodiště do medníku a do plodiště dám rámky s
zavíčkovanými i nezavíčkovanými zásobami z medníku, že ty nezavíčkované
zásoby přemístí nahoru a ty zavíčkované nechají tak.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 4:31 PM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


> Přesně tak to je. Já na jeho a svém způsobu chci pouze dokumentovat, že
> přenášení zásob odspoda nahoru v září funguje naprosto spolehlivě a bez
> vos. No a že o tom někdo pochybuje to není můj problém. Letos to však
> provádím naposledy, protože pracnost tohoto zásahu je veliká a přínos
> diskutabilní. Někdy je lépe nedělat nic. Zdraví R. Stonjek

Přenášení zásob není problémem ani v lednu či únoru pokud se dostanou teploty v některých dnech nahoru nebo je prolet . Problémem se stane tehdy když teploty zůstávají trvale hluboko pod nulou a včely jsou již natlačeny nad horní loučkou . JELIKOŽ JAKO STRŮPEK POUŽÍVÁM PLEXI TAK TO VELMI SNADNO ZJISTÍM A MOHU POMOCI PŘEHOZENÍM NÁSTAVKŮ NE PŘIDÁ NÍM MEDOCUKROVÉ PLACKY . DOKONCE JSEM JIM JEDNOU DAL NAHORU I JEN ZTUHLÝ MED . TEN Caps Look mě ser,,,,,,,,,

PEPAN


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Med v dolním nástavku
> Datum: 19.9.2008 21:10:10
> ----------------------------------------
> Já mám zase vyzkoušeno, že když zhruba od poloviny září přehodím plodové
> hnízdo na rámcích 39x24 z plodiště do medníku a do plodiště dám rámky s
> zavíčkovanými i nezavíčkovanými zásobami z medníku, že ty nezavíčkované
> zásoby přemístí nahoru a ty zavíčkované nechají tak.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 19, 2008 4:31 PM
> Subject: Re: Med v dolním nástavku
>
>
> > Přesně tak to je. Já na jeho a svém způsobu chci pouze dokumentovat, že
> > přenášení zásob odspoda nahoru v září funguje naprosto spolehlivě a bez
> > vos. No a že o tom někdo pochybuje to není můj problém. Letos to však
> > provádím naposledy, protože pracnost tohoto zásahu je veliká a přínos
> > diskutabilní. Někdy je lépe nedělat nic. Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

Přenášení zásob opravdu není problém, pokud včely mají nahoře dost, aby
přežily zimu a na jaře začaly plodovat. Není třeba o tom nijak zvlášť
diskutovat, protože na včely to nemá vliv. Trochu vliv bych viděl během
zimních přechodných oteplení, kdy vybírání zásob dole může simulovat snůšku
a tím zvýší plochu plodu, kterou matka během oteplení zaklade, což potom při
následných mrazech může včelstvo tvrdě zaplatit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 20, 2008 8:33 AM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


Přenášení zásob není problémem ani v lednu či únoru pokud se dostanou
teploty v některých dnech nahoru nebo je prolet . Problémem se stane tehdy
když teploty zůstávají trvale hluboko pod nulou a včely jsou již natlačeny
nad horní loučkou . JELIKOŽ JAKO STRŮPEK POUŽÍVÁM PLEXI TAK TO VELMI SNADNO
ZJISTÍM A MOHU POMOCI PŘEHOZENÍM NÁSTAVKŮ NE PŘIDÁ NÍM MEDOCUKROVÉ PLACKY .
DOKONCE JSEM JIM JEDNOU DAL NAHORU I JEN ZTUHLÝ MED . TEN Caps Look mě
ser,,,,,,,,,

PEPAN

STÍM LZE JEN SOUHLASIT

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Med v dolním nástavku
> Datum: 20.9.2008 10:29:10
> ----------------------------------------
> Přenášení zásob opravdu není problém, pokud včely mají nahoře dost, aby
> přežily zimu a na jaře začaly plodovat. Není třeba o tom nijak zvlášť
> diskutovat, protože na včely to nemá vliv. Trochu vliv bych viděl během
> zimních přechodných oteplení, kdy vybírání zásob dole může simulovat snůšku
> a tím zvýší plochu plodu, kterou matka během oteplení zaklade, což potom při
> následných mrazech může včelstvo tvrdě zaplatit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, September 20, 2008 8:33 AM
> Subject: Re: Med v dolním nástavku
>
>
> Přenášení zásob není problémem ani v lednu či únoru pokud se dostanou
> teploty v některých dnech nahoru nebo je prolet . Problémem se stane tehdy
> když teploty zůstávají trvale hluboko pod nulou a včely jsou již natlačeny
> nad horní loučkou . JELIKOŽ JAKO STRŮPEK POUŽÍVÁM PLEXI TAK TO VELMI SNADNO
> ZJISTÍM A MOHU POMOCI PŘEHOZENÍM NÁSTAVKŮ NE PŘIDÁ NÍM MEDOCUKROVÉ PLACKY .
> DOKONCE JSEM JIM JEDNOU DAL NAHORU I JEN ZTUHLÝ MED . TEN Caps Look mě
> ser,,,,,,,,,
>
> PEPAN
>
>
>
>