Včelařská konference

Tak špatné to není Pro zimující včelstvo není problémem pás prázdných buněk ale mezera mezi nástavky problémové bývají plásty které nejsou dostavěny až po spodní loučku já tento postum u takto špatně zimujících včel používam kdykoliv zjistím že jsou až na horních loučkách a niky jsem se nesetkal že by včelstvo uhynulo se zásobami nad sebou , opačný případ jsem ale zanamenal

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Med v dolním nástavku
> Datum: 19.9.2008 11:16:30
> ----------------------------------------
> Ing Cimalu jsem nějak nezaznamenal, že tady v tomto figuruje, ostatně kromě
> mlhavých vzpomínek snad na inzeráty v Včelařství ani toto jméno nijak
> zvlášť neznám. Přehodit v tuto dobu nastavky je rada dobrá v případě, že v
> spodním nastavku jsou zásoby až po spodní loučku. Bez ohledu na rozměr
> rámku. Pokud je ve spodním nastavku v rámcích nad spodní loučkou minimálně
> několik centimetrů prázdných buňěk je rada přehodit nastavky a dále se o
> včely nestarat v případě určitého zimního počasí - dlouhodobých mrazů pro
> včelstva smrtící. Pokud totiž včely zůstanou do mrazů pod tímto pásem a v
> mrazech dostupné zásoby spotřebují, už pás prázdných buňěk nedokáží přejít a
> pod plásty plnými zásob uhynou hladem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 19, 2008 10:57 AM
> Subject: Re: Med v dolním nástavku
>
>
> > Tak jste mě docela pobavili. Ing Cimala je vyhlášený včelař a uznávaný
> > chovatel matek - soukromník. Že by většinu zpracovaných zásob nechal
> > odnosit vosám a jiným potvůrkám je velmi nelogické, že Radime a Antone.
> > Ovšem on i já vezmeme nahusto obsednutý horní nástavek a dáme ho pod
> > obsednuté plodiště. Takto tam žádné vosy být nemohou a ani nejsou.Nejlepší
> > ochránci zásob jsou totiž včelky samotné. A v tom to je. Jsou včelaři
> kteří
> > zimují a plásty vracejí zpět i když je včely neobsedají. Zdá se jim to
> > výhodné protože se o plásty nemusí starat. Jestli jim to vyhovuje a
> > osvědčilo se, proč ne. V tom případě v neobsednutém prostoru vosy být
> mohou
> > a na zásobách bez včel si pochutnávají. Mě tento způsob nevyhovuje.
> > Zastávám názor, že včely by měly být po slunovratu v prostoru, který volně
> > obsedají, tzn.spodní nástavek obsednutý,ale bz brad na letáčí. Pak
> odpadají
> > všechny problémy s loupežemi apod. Co si budem namlouvat loupež =
> neschopný
> > včelař. Ono vůbec od slunovratu do konce září je doba, kdy jde ve
> včelařině
> > o všechno. Pro začínající: je potřeba chránit včelstva před hladem,
> > roztočem, co nejdřív vyměnit všechny klempírující matky a hlídat
> > melecitozu. Zítra jedu zkouknout poslední včelnici, která je ve zpustlém
> > sadě s metráky spadaného a nahnilého ovoce a tedy spoustou vos. Jdu
> > zkontrolovat, jestli nechybí nějaké to kilůo a melecitozu. Naposled jsem
> > tam byl před 6 týdny tak nevím. I když jsem si jist, že vosy pod plodištěm
> > nemám i když česnové vložky ještě nemám nasazeny, zkouknu to a dám vědět.
> > Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

Jenže já jsem viděl, jak včely během minut překonaly mezeru 3 - 4 centimetry
mezi rámky nahoře a dole v zadováku, aby se spojily, a to byl mráz - 10 nebo
víc. Spodní chumáč se prostě vzdul ty 3 - 4 centimetry a spojil se s tím
horním, ten se taky prodloužil dolů. Ani jsem ten úl neměl zavřený a už byly
spojené. Sice je něco jiného, když včely jsou nahoře a dole se přidají rámky
s oddělkem než když včely sedí dole a rámky se zásobami jsou nahoře, ale
pokud včely něco na horních rámcích láká, tak se tam i přes mezeru a i v
mrazech v chumáči dostanou. Možná lépe než po prázdných buňkách, protože v
mezeře jsou všechny včely propojeny v chumáč, zatímco na buňkách jsou
propojeny jen včely v uličce. U těch pásů prázdných buněk i u mezery musí
dojít k souběhu více špatných okolností, aby se včely nepřesunuly za
zásobami. Musí být mráz po celou kritickou dobu, kdy včely ještě žijí, ale
už pociťují nedostatek zásob, 14 dní určitě, 3 týdny, možná měsíc nebo
dokonce víc. Pokud v této době je nějaká obleva a oteplí se, včely překonají
prázdné buňky nebo i mezeru , jdou za zásobami a včelař prakticky nemá šanci
vůbec poznat, že včelstvo bylo blízko úhynu. V teplých oblastech, jižní
Morava, Polabí, okolí Prahy bude asi většina zim "proložena" tolika
otepleními, že tam toto prakticky nevadí, tady na severní Moravě bych to
tipoval tak 1 : 1, někde v horách budou takové zimy prakticky všechny.
Poslední dvě zimy to bylo úplně jedno i tady na severní Moravě, zimy byly
teplé tolik, že včely mohly překonat prakticky kdykoliv jakoukoliv překážku
a přestěhovat se za zásobami. Asi se to projeví vždycky, včelaři si zvyknou
v letech teplých zim všelijak rámky a nastavky se zásobami přehazovat a
nedbat na toto a jak bude potom zima s dlouhým obdobím sněhu a mrazů bez
přestávky, zas budou velké úhyny a včelaři budou před televizními kamerami
naříkat, jak kruté mrazy (varaóza, jiné nemoci...) hubí včely, vytahovat
rámky, na jednom rámku mrtvé včely, na druhém plno zásob a zase se budou
rozdávat dotace na obnovení včelstev.....
Já si toho začal všímat kdysi, když mně včely hynuly v případě, že seděly
dole v zadováku a kromě 2 - 3 kil zásob měly všechny ostatní zásoby nahoře,
tam měly ale překážku i mezeru i pásy prázdných buněk na spodku horních
rámků. Potom se mně stalo, že včely v oddělku neprošly v zimě přes svislý
pruh několik centimetrů silný trubčiny, kde nebyly uložené zásoby a uhynuly.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 19, 2008 12:51 PM
Subject: Re: Med v dolním nástavku


Tak špatné to není Pro zimující včelstvo není problémem pás prázdných buněk
ale mezera mezi nástavky problémové bývají plásty které nejsou dostavěny až
po spodní loučku já tento postum u takto špatně zimujících včel používam
kdykoliv zjistím že jsou až na horních loučkách a niky jsem se nesetkal že
by včelstvo uhynulo se zásobami nad sebou , opačný případ jsem ale
zanamenal

Pepan