Včelařská konference

prosím vás máte někdo ležan ,jakou míru a jak ho obhospodařujete,chci si to zkusit..

Ja som vyrobil pred 10-mi rokmi 5 ležanov miery 270x420mm na 32 rámikov. Posledných 5 rokov ich používam upravené na chov matiek, plásty sú na studenú stavbu, tri letáče, dve zvislé Mmr,(lodisko v strede a po stranách dva medníky (preto dve Mmr).
Najeho stavbu, vrátane dna úľa, som použil umakartové steny používané v opanelákových kúpeľniach (majitelia kúpeľne prerábajú a bytové jadrá vyhadzajú). Rýchla a lacná výroby, vyhovujúce parametre pre včely.
Je to úľ pre menej zdatných a starších včelároch (dá sa v nich pracovať i posediačky), včelám sa v nich darí, vytočiť sa z jednej znášky aj 54 kg. Istým hendikepom je pri rezaní stien na cinkuláre, že nie všetky kantové strany sú vystužené hranolmi. Preto sa musia pripraviť vypílením okružnou pílou miesto pre vloženie hranolu. Ležan nikdy nezužujem a z boku plásty neutepľujem, z hore na uteplenie požívam, vrecovinu priamu na horné latky rámikov a tri kovralové koberčeky. Dokonale sa dá týmto spôsobom odvetrať úľový priestor v zime. Zásoby podávam pomocou vonkajších 5 lit. kŕmidiel, dobré sú aj celodrevené povalové-stropové kŕmidlá.

kolik používáte r. do plodiště ?

přemýšlím nad novou rámkovou mírou 42 x ...CM mám takovej nápad "osa nástavek(22 nebo 17nebo ....eště nevim,plodiště i medník) + dadant (44 nebo 36 plodiště... a medník 22 nebo 17)+ ležan jako doplněk s možností chovu matek ,oddělků,zdroj plástů pro dadanty ale i naopak,

a tak mě celkem zajímají r.m. ležanů a metod.

nevíte proč neexistuje r.m. kolem 20 cm v.?

kolik používáte r. do plodiště ?

Pokiaľ som tieto úle prevádzkoval, tak 10 rámikov miery B. Tri ležany som upravil každý na 14 komôrok (7+7) a 2 lež. používam na ako chovné včelstvá.
Pi úprave ležana s plodiskom v strede, som dva krajné letáče cez znášku uzatváral. Pri návšteve maďarského včelára som videl ležany na 20 rámikov s dvomi letáčmi, ale s rozmermi 420x360mm, pri znáške matku umiestnil na 6 plástov oddelil ku bočnej stene, letáč uzavrel, a včely vylietali a vracali sa cez medník do 14 plástov. V tom čase mal na včelnici 60 ležanov a priemerný výnos 80 kg. Ležany mali samostatné tri nohy, dve vpredu a jednu v strede vzadu. Včely kŕmil zhora, v obyčajných 5 litr. plytkých miskách používaných pod kvetináčmi, bez plavákov, zhora prikryté sieťou. Ďalši chovateľ dosahoval dobé výsledky v ležanoch na teplú stavbu letáčom na kratšej strane s plodiskom pri letáči, ale pri agátovej znáške používal tú istú fintu ako Maďar, len v jeho prípade plodisko preložil 5-7 plástami do zadu a pred ne Mmr. Výnosy mal dobré.
Ja si myslím, že česká kraňka je taká istá ako maďarská či slovenská a ak je dobrý znáškový zdroj a k tomu počasie, donesú med vedľa či nad plodisko.
Kto má dostatok priestoru, je to ideálna včelnica. Už to je výhoda, že každý úľ je jeden od druhého oddelený.

Pokud tazatel (P.K.) včelaří v obdobných podmínkách jako já ( cca 520 m nad
mořem s nárazovou a asi i slabší snůškou), pravděpodobně s ležany dojde za
pár roků zkoumání k podobným výsledkům a závěrům, jako já. Věnoval jsem tomu
dost úsilí.
Před několika roky jsem měl možnost porovnávat na stejném stanovišti výnos
mezi geneticky úzce příbuznými včelstvy v ležanech, se včelstvy v Optimalech
( když jsem na Optimaly přecházel). Výsledek byl 12: 42 kg. Ve prospěch
Optimalů. Před cca 22 roky jsem měl výnos z ležanů a z budečáků v poměru cca
30:35kg. To jsem měl včelstva po tchánovi, který je v padesátých letech
přivezl z tachovského pohraničí a nepochybně to byla včela černá.
Co dodat? Ať přítel p.k. za pár let sdělí, jak se včelařením v ležanech
dopadl. Nepochybuji, že kraňka v Maďarsku bude pravděpodobně mít stejný
základ (např. 47 od Sklenara) jako ta naše dolská. Já mám osobní zkušenost
takovou, jakou jsem se ji snažil stručně popsat. Na jižní Moravě,
Slovensku, či v Maďarsku nemám osobní zkušenost.
Josef Kala



A. Turčáni:
Ja si myslím, že česká kraňka je taká istá ako maďarská či slovenská a ak
je dobrý znáškový zdroj a k tomu počasie, donesú med vedľa či nad plodisko.
Kto má dostatok priestoru, je to ideálna včelnica. Už to je výhoda, že
každý úľ je jeden od druhého oddelený.

počítám s ležany jako s manipulačními v.,produkční v.jsou a budou na nástavku,dám za pravdu spíš názoru A.Turčáni ,v maďarsku i rumunsku jsem viděl kraňku v ležanech s výnosem o kterým se nám v čechách a na moravě může většině jen zdát,ale třeba na ukrajině jsem viděl víc langstrothů jak u nás ,ale malovčelaři jsou tam jestě v socialistickým muzeu a mnohde ještě starším taky jako u nás....ten madarskej ležan je velkej jak psí bouda a když jich je šedesát ...rumuni dávali mezistěny mezi plod a med,"čaučesko" je proškolil jak plíst z hovna bič,ale tam v horách bzučí místy kláty zasypány kamením proti medvědům a včely zabíjáci vás určitě nepustí na exkurzi....ale to sem odbočil.....s ležanem počítám jako s multifunkčním úlem,pochopitelně že si vše urobím sám,odchovám v něm oddělky jak pro dadant tak i pro nástavek+zdroj souší+odchov matek nebo do jednoho schovám 40 souší do nástavků,protože to budou dva nástavky na půdorys ležanu oddělitelné mezidnem,všem bych doporučil ,aby s každým n.ůlem měli v zásobě mezidno,praxe vám dokáže proč je to super,do vnitřních stěn vyfrézuju drážky pro přepážku-y za každej r.,oddělitelné dno s česny po stranách a sítí pod plod,nabízí se nepřeberné MNOZSTVÍ KOMBINACÍ MOZNOSTI jak v chovu využít,do medu s nima moc nepočítám,jenom nástavky nebo jenom dadant nebo jenom ležany,to je trochu svazující,kombinace nám uvolnují ruce.....zatím mám jasno v tom že medník na dadantu bude určitě tak vysoký jak nástavek (17,22 nebo...)kombinujete někdo technologie?

Před 25 lety, kdy dozníval mix černé včely a kraňky a začala převládat
kraňka jsem měl ve včelíně dvě rozdílné linie včel. Jedny na jaře na 12 - 14
plástech 39x24 kromě prvního a posledního plástu na všechny ostatní plásty
hodily tak 1 - 2 dm plodu a rozvíjely se tím, že podíl plodu na všech
plástech postupně zvětšovaly. Druhé zaplodovaly jeden plást od loučky k
loučce a teprve potom začaly plodovat na vedlejším plástu. Takže když ty
první měly na 10 plástech po 1 - 2 dm na každém plástu, ty druhé měly tak 3
plásty 39x24 kompletně zaplodované od loučky k loučce a jinde nic. Tyto
vlastnosti byly dědičné, dědily se nejméně po 3 generace matek od doby, kdy
jsem si toho všiml, než se rozplynuly, protože jsem je neselektoval.
Předpokládám, že ty druhé by byly vhodné pro ležany, ty první chovat v
ležanech by bylo silně proti jejich přirozenosti a moc by to nešlo ani se
svislou mřížkou. Dneska, kdy je všude poměrně jednotná kraňka, by se asi
včely pro ležany musely léta postupně znova selektovat, případně hledat u
někoho, kdo spíše chová matky z vlastních zdrojů z kříženců než rozchovává
kupované linie, což by zase znamenalo propad ve výnosech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 06, 2008 12:28 AM
Subject: RE: lean


Pokud tazatel (P.K.) včelaří v obdobných podmínkách jako já ( cca 520 m nad
mořem s nárazovou a asi i slabší snůškou), pravděpodobně s ležany dojde za
pár roků zkoumání k podobným výsledkům a závěrům, jako já. Věnoval jsem tomu
dost úsilí.
Před několika roky jsem měl možnost porovnávat na stejném stanovišti výnos
mezi geneticky úzce příbuznými včelstvy v ležanech, se včelstvy v Optimalech
( když jsem na Optimaly přecházel). Výsledek byl 12: 42 kg. Ve prospěch
Optimalů. Před cca 22 roky jsem měl výnos z ležanů a z budečáků v poměru cca
30:35kg. To jsem měl včelstva po tchánovi, který je v padesátých letech
přivezl z tachovského pohraničí a nepochybně to byla včela černá.
Co dodat? Ať přítel p.k. za pár let sdělí, jak se včelařením v ležanech
dopadl. Nepochybuji, že kraňka v Maďarsku bude pravděpodobně mít stejný
základ (např. 47 od Sklenara) jako ta naše dolská. Já mám osobní zkušenost
takovou, jakou jsem se ji snažil stručně popsat. Na jižní Moravě,
Slovensku, či v Maďarsku nemám osobní zkušenost.
Josef Kala



A. Turčáni:
Ja si myslím, že česká kraňka je taká istá ako maďarská či slovenská a ak
je dobrý znáškový zdroj a k tomu počasie, donesú med vedľa či nad plodisko.
Kto má dostatok priestoru, je to ideálna včelnica. Už to je výhoda, že
každý úľ je jeden od druhého oddelený.

pokud by byl problém s genem jak naznačuje Radim Polášek,tak už dnes není problém si ho legálně pořídit i v zahraničí,navíc moje včely mají plod na každém rámku tak na dvoutřetinách a víc ,vyselektovat ty co se víc roztahujou snad by taky šlo,ale mě jde o to si ležan zkusit ,případně s ním doplnit nástavkovou metodu,začínal sem na tachovákách,po všech stránkách dotaženej ůl pro míru 39x24,časem asi s novou krví sem pořídil patý nástavek,pak tenkostěnné úly ale na deset těchto rámků,v nich sem měl nejlepší výnosy ale v průměru to samé co v tachovákách na 9 r.,co včelám chybí na rámku do těch biolog. min.42 cm dožene izolace,tachov je právě v nad.moř.výšce plácnu 500-6OO metrů a právě pro tuto se tachováky hodí a byly navrženy,v rovinách (do 3OO m.n.) je lepší delší langstroth v prkýnkách do 2 Cm,v kopcíh do 5oo zander(do 3 cm),v podhorských oblastech tachov(izolace 2cm)
s tím souvisí že,čím jdete víš tím víc potřebujete pro stejný výsledek manipulačních včelstev,v rovinách jdou silné snůšky v kratších intervalech rychle za sebou a většinou to stihhnou do slunovratu,v podhorských oblastech jsou jednotlivé snůšky slabší ale delší výrazněji se překrývají a to až do září kde tu včely můžou mět jěště plné ruce práce,a tak se velice často stane že se tyto rozdílné oblasti v průměru výnosy vyrovnají nebo jednou je dole víc pak zas nahoře-záleží jakej je rok a kam ste dali oči

No, já to beru spíše jako kuriozitu. Na druhé straně to je důkaz, že zkušený
včelař s 20 včelstvy mohl tehdy "sáhnout" mezi tolik rozmanitá včelstva a
vybrat z nich včely přesně přizpůsobené tomu úlu, který používal. Dneska by
musel vybírat ze stovek včelstev a možná ani to by nestačilo, aby vybral
včely trochu odlišné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 06, 2008 10:21 AM
Subject: Re: lean


> pokud by byl problém s genem jak naznačuje Radim Polášek,tak už dnes není
> problém si ho legálně pořídit i v zahraničí,navíc moje včely mají plod na
> každém rámku tak na dvoutřetinách a víc ,vyselektovat ty co se víc
> roztahujou snad by taky šlo,ale mě jde o to si ležan zkusit ,případně s
> ním doplnit nástavkovou metodu,začínal sem na tachovákách,po všech
> stránkách dotaženej ůl pro míru 39x24,časem asi s novou krví sem pořídil
> patý nástavek,pak tenkostěnné úly ale na deset těchto rámků,v nich sem měl
> nejlepší výnosy ale v průměru to samé co v tachovákách na 9 r.,co včelám
> chybí na rámku do těch biolog. min.42 cm dožene izolace,tachov je právě v
> nad.moř.výšce plácnu 500-6OO metrů a právě pro tuto se tachováky hodí a
> byly navrženy,v rovinách (do 3OO m.n.) je lepší delší langstroth v
> prkýnkách do 2 Cm,v kopcíh do 5oo zander(do 3 cm),v podhorských oblastech
> tachov(izolace 2cm)
> s tím souvisí že,čím jdete víš tím víc potřebujete pro stejný výsledek
> manipulačních včelstev,v rovinách jdou silné snůšky v kratších intervalech
> rychle za sebou a většinou to stihhnou do slunovratu,v podhorských
> oblastech jsou jednotlivé snůšky slabší ale delší výrazněji se překrývají
a
> to až do září kde tu včely můžou mět jěště plné ruce práce,a tak se velice
> často stane že se tyto rozdílné oblasti v průměru výnosy vyrovnají nebo
> jednou je dole víc pak zas nahoře-záleží jakej je rok a kam ste dali oči