Včelařská konference

včely určitě nesbírají pyl kvůli lednové oblevě ,ale na předjarní rozvoj aspoň na mé planetě....

Jestli to je na mně, nevím, nikdo jiný se neozval.
Chtěl jsem říct, že hlavně v první řadě včely v podletí sbírají pyl proto,
aby si vytvořily zásoby bílkovin ve svém vlastním těle. Ty využívají v první
řadě. Kvalitním zdravým zimním včelám by měly za dobrého počasí na rozvoj
včelstva v předjaří víceméně stačit. To dokazuje třeba norské zimování na
vystavených mezistěnách, kde plod v buňkách prakticky není. Dobré počasí
myslím tím takové, kdy je v lednu a únoru taková zima, že včely sedí v
chumáči a nevychovávají plod. A kdy se potom v březnu oteplí a už se
neochlazuje, zima se nevrací. Špatné počasí v tom smyslu je takové, kdy se v
lednu oteplí a včely začnou plodovat a potom se počasí šolíchá do dubna
kolem mrazů a oblev, takže včely velké množství energie vyplýtvají na
udržení tepla kolem plodu místo na přímou výchovu plodu. A navíc kolísání
teplot zničí nebo omezí časnou produkci pylu. Pyl nasbíraný v podletí a na
podzim a uložený v buňkách je podle mně spíše rezerva navíc na horší časy
než nějaká nutná zásoba na předjarní rozvoj, každopádně je ale lepší, když
ve včelstvu je.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 07, 2008 10:09 AM
Subject: Re: kolik cukru?


> včely určitě nesbírají pyl kvůli lednové oblevě ,ale na předjarní rozvoj
> aspoň na mé planetě....

To dokazuje třeba norské zimování na
vystavených mezistěnách, kde plod v buňkách prakticky není.


Myslím si, že záver vety má znieť "kde peľ v bunkách prakticky nie je".

Ja som v určitom čase robil pre zimou robil kontrolu plodísk a keď som našiel väčšie množstvo peľu v pláste v strede plodiska, plást som odobral a preložil mimo zimný chumáč- hrozen.
Za dlhé roky včelárenia som sa stretol z javom, keď niektoré včelstvá pre nepredvídané okolnosti, včely kalili po plástoch a na prednej strane úľa a letáča. tento jav sa neoblomne pripisuje spotrebuvávaním melicitózneho, ktorý navyše vyvolal nozematózu.

Pri kontrole plodiska, nikdy som nenašiel v úli tmavý med a tobôž nie skryštalizovaný. Tak čo vlastne spôsobilo kalenie? Pri prehliadke plodiska postihnutého včelstva bola situácia povážlivá, na časti rámikov v strede plodiska, neboli zásoby a včely, ktoré sa nemohli presunúť k zásobám v pude sebazáchovy spotrebúvali peľ, ktorý nie je vhodnou potravou pre dlhoveké včely akoby sa zdalo.
Výkaly, ktoré som dal na rozbor (pokútny) v elektrónkovom mikroskope sa javili ako peľové zrnká, nestrávené!

Je to opak toho, čo sa často zdôrazňuje, včely si ukladajú peľ na zimu a jarné obdobie. Dlhoveké včely pri vhodnom počasí (plusové denné teploty) ošetrujú larvičky zo svojej podstaty, teda využijú svoje tokovobielkovinové teliesko, ktoré pomôže prekonať fázu, keď včely nemôžu prinášať peľ z vonku. Ale ak nastanú príhodné jarné dni na výlety lietaviek , okamžite prinášajú nový peľ, nie pre seba, ale pre včeliu mlaď. Na plodovaní M sa vždy podieľajú tieto faktory, zásoby v úli, prítomná M, teplota nad 12˚C, slnko (orientácia pri letoch), ktoré umožní zber peľu a hlavne prínos vody (niekedy včely získavajú vodu priamo v úli, ale tá nenahradí vodu z prírody).

Je to moja skúsenosť a nemusíte s ňou súhlasiť, čo však na veci nič nemení. Uhol pohľadu môžme mať rôzny, len nech konečný výsledok je dobrý.