78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace

Optimalech fumiguji odjakživa v podmetu (knot svisle) a při 3 NN je účinnost ještě dobrá. K.Č.

Ja fumigujem v podmetoch v troch deb. B 10 46 litr.x3, nie odjakživa, ale od r. 1984, knôt v tvare obráteného V-čka, ležato na vhodnej podložke s max. tromi kvapkami amitrazu, npr. na umakarte (vnútorná strana). V r. 1989 som doplatil na zlú techniku ošetrovania, TP nebol pre včelárov dosť jasný, nezohľadňovali sme klieštiky v uzavretej bunke, keď som prišiel o 70% včelstiev.

Už 7 rokov používam originálny prípravok Taktic (nič iné) a výsledky sú stále vynikajúce. Amitraz je zatiaľ nenahraditeľný (svedčí o tom zapojenie tejto látky do ozdravovacieho procesu v boji proti Vd v Kanade.

Jedna perlička z, praxe: Včelár s 300 včelstvami používal svoj vlastný prístrojček, do ktorého vložil knôt Avartinu a cez letáč, bez utesnenia nafúkal detským ventilátorom (4,5 v batéria) nafúkal do úľa. Prisahal, že nikdy mu neuhynulo ani jedno včelstvo.

Vlani 2.11.O7 pri 6 včelstvách neutesnil letáče, po 24 hod. som urobil zber ( v každom včelstve som urobil zber Vd) a pre istotu znovu s uzatvorenými letáčmi fumigoval, po 24
hod. nebol v 5-tich včelstvách nebol odpadnutý ani jeden VD, v 1-dnom 2 ks.
Fumigácia (vodorobná poloha knôtu s 3-mi kvapkami, úľ uzatváram max. na 15-20 min.)) bola teda dokonalá aj bez uzavretia letáčov, samozrejme to neodporúčam len som chcel zdôrazniť jeho účinnosť.Hlavne upozorňujem, že tým nechcem narušiť koncepciu SVS.

Pridávam, posledná sezóna bola u mňa bez poškodenia a úhynu čo i len jedného včelstva zo 75.

Čo k tomu dodať, len to, že máme v rukách prostriedok, ktorý je dlhodobo účinný, len je potrebné poslednú fumigáciu treba robiť bez zaviečkovaného plodu a to pravidelne každý rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Antoni:>Fumigácia (vodorobná poloha knôtu s 3-mi kvapkami, úľ uzatváram max. na 15-20 min.)) bola teda dokonalá aj bez uzavretia letáčov, samozrejme to neodporúčam len som chcel zdôrazniť jeho účinnosť.Hlavne upozorňujem, že tým nechcem narušiť koncepciu SVS. <
........

Nekonečná diskuze kolem knotu naležato a nastojato. Je jasné, že pro návod je jednodužší popsat aplikaci s hřebíkem do plástu svisle. Nevím, ale jak napsat jednoduše aplikaci naležato, aby to nakonec nedopadlo tak, že by včelaři naházely něco s léčivem do úlu a včelstva byly vlastně neošetřena a to "podle návodu". To by byl panečku řev. ...takže,

Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je fumigační pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod mít obavy z odpaření léčiva.

Námět. V MV byly termokamerou zkoumány včelstva při zimování. Přesně toto zařízení by potvrdilo jaké teploty figurují kolem hořícího knotu nastojato a naležato a naležato do V. Také takové záběry fumigace přímo v úlu a teplotní kolerace přes stěnu nebo tepelné záběry ze dna by ukázaly relativně dokonale pohyb fumigantu po úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

> Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou
> potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je
fumigační
> pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je
> položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se
> předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod
> mít obavy z odpaření léčiva.
>
> Námět. V MV byly termokamerou zkoumány včelstva při zimování. Přesně toto
> zařízení by potvrdilo jaké teploty figurují kolem hořícího knotu nastojato
> a naležato a naležato do V. Také takové záběry fumigace přímo v úlu a
> teplotní kolerace přes stěnu nebo tepelné záběry ze dna by ukázaly
> relativně dokonale pohyb fumigantu po úlu.

Zase když znám základní fyzikální zákony, tak můžu rovnou z fleku potvrdit,
že když pásek odhořívá zezdola nahoru, tak teplotní průběh na kapce léčiva
je velice odlišný od toho, když pásek naležato hoří vodorovně. Na to žádná
termokamera být vůbec nemusí. Stačí malý test. Zapálit zápalku a držet ji za
konec vodorovně tak dlouho, dokud nedohoří na konec a nezačne pálit. Potom
zapálit druhou zápalku a držet ji taky za konec, ale pro změnu svisle, aby
hlavička a plamen byl dole a prsty nad plamenem. Rozdíl je poznatelný během
vteřiny

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 7:05 AM
Subject: Re: Fumigace


> Antoni:>Fumigácia (vodorobná poloha knôtu s 3-mi kvapkami, úľ uzatváram
> max. na 15-20 min.)) bola teda dokonalá aj bez uzavretia letáčov,
> samozrejme to neodporúčam len som chcel zdôrazniť jeho účinnosť.Hlavne
> upozorňujem, že tým nechcem narušiť koncepciu SVS. <
> .......
>
> Nekonečná diskuze kolem knotu naležato a nastojato. Je jasné, že pro návod
> je jednodužší popsat aplikaci s hřebíkem do plástu svisle. Nevím, ale jak
> napsat jednoduše aplikaci naležato, aby to nakonec nedopadlo tak, že by
> včelaři naházely něco s léčivem do úlu a včelstva byly vlastně neošetřena
a
> to "podle návodu". To by byl panečku řev. ...takže,
>
> Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou
> potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je
fumigační
> pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je
> položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se
> předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod
> mít obavy z odpaření léčiva.
>
> Námět. V MV byly termokamerou zkoumány včelstva při zimování. Přesně toto
> zařízení by potvrdilo jaké teploty figurují kolem hořícího knotu nastojato
> a naležato a naležato do V. Také takové záběry fumigace přímo v úlu a
> teplotní kolerace přes stěnu nebo tepelné záběry ze dna by ukázaly
> relativně dokonale pohyb fumigantu po úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
lokvenc.petr (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

A já si zase osobně myslím, že to není jedno. Teplý vzduch stoupá vzhůru.
Léčivo na svislém pásku se stihne odpařit, než k němu dojde doutnající
plamen. Na vodorovném pásku téměř bez užitku shoří.
S pozdravem Petr


----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 7:05 AM
Subject: Re: Fumigace


...Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou
potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je fumigační
pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je
položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se
předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod
mít obavy z odpaření léčiva....
__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3515 (20081011)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

lokvenc.petr:>A já si zase osobně myslím, že to není jedno. Teplý vzduch stoupá vzhůru.
Léčivo na svislém pásku se stihne odpařit, než k němu dojde doutnající
plamen. Na vodorovném pásku téměř bez užitku shoří.<
.......
Aromatický olej je součástí varidolu. Jde o uhlovodík, který se odpařuje. Otázkou je, jestli se má odpařit ten amitraz, olej nebo stabaxol nebo nonoxinocum (asi nonoxylol, silně spermicidní látka) Toto vše se podává jako léčivo s nějakým obchodním názvem, musí to mít dostatečnou teplotu. Pokud se bavíme o fumigačních teplotách při léčení, nejde o nějaký předehřev, ale teplotu, při které se léčivo odpařuje.

Stejně jako aromalampa. Zkuste jít trochu do hloubky. O těch teplotách to je nejpřesnější termokamerou, protože ta přesně ukáže lokality teplot na knotu.


Radim Polášek:>Zase když znám základní fyzikální zákony, tak můžu rovnou z fleku potvrdit,
že když pásek odhořívá zezdola nahoru, tak teplotní průběh na kapce léčiva
je velice odlišný od toho, když pásek naležato hoří vodorovně. <
............
Radime nezlob se jsi špatný fyzik, jde o knot a zplyňování v jakékoli poloze. Blbě přirovnáváš. Každý kuřák vlastně fumiguje a asi by si pěkně klepali na čelo, kdyby jsi jim takto fyzikálně popisoval jejich požitek. Jde o přísun běžného vzduchu a fumigační prostředek - materiál. A potom také o vlhkost takové fumigační hmoty při zplyňování. Knot při léčení včelstev nehoří, knot doutná. Nesmí při léčení hořet. Teplota nad doutnajícím knotem nejde srovnat s teplotami při hoření. Chybí přímý oheň - plamen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (88.103.157.154) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Přátelé, snad se k tomu dokopu a vezmu si pár pásků do práce a spálím je před termokamerou. Stjně tak, pokud se mi to podaří stihnout si ji vezmu k fumigaci. Samotného mě zajímá, co to udělá se včelstvem. Okolik to rozrušení zvedne teplotu včelstva.

Ale není mi jasné, v jakých všech polohách to pálíte.

Já osobně si chci ověřit, co to udělá když to tam strčím mírně šikmo očkem, tak aby plocha pásku byla svislá. Stejně tak by mě zajímalo, jaký má význam ona mezera, která je v návodu vyžadována. Asi jen požární.

Protože na instr. filmu o fumigaci co promítával žádnou mezeru nedělají a rvou to přímo mezi plásty. Když jsem se na to ptal po promítání Ing. Veselého, tak mi dalo práci vysvětlit, na co se ptám. Z toho usuzuji, že je to jen takové to americké, že štětka neslouží k ....

Takže tady uveďtě všechny ty polohy. Například od Véčka v podmetu, pod tím si představí čtenář této konference cokoli.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Teplota doutnajícího knotu je takových 500 - 700 st C podle barvy "uhlíku"
knotu. Pokud je knot zavěšený svisle a hoří, správně bych měl napsat pro
Tebe doutná zespoda nahoru, teplota na kapce léčiva se v ustáleném proudění
začne zvětšovat, když je oheň asi tak 2 - 3 centimetry pod kapkou. Takže
trvá 20 - 30 sekund, po kterých se v proudu teplého kouře léčivo odpařuje.
Druhá věc je potom, že jak léčivo zasáhne včely a ty začnou intenzívně
větrat, z ustáleného laminárního proudění daného rozdílem teploty kouře z
doutnajícíhi knotu a okolní teploty se stane proudění turbulentní, které
fouká všemi možnými směry, potom zbytek léčiva, které do té doby na knotu
zůstane, už není odpařováno teplým kouřem, ale až teplotou při bezprostřední
blízkosti ohně knotu, část léčiva se ohřeje na vysokou teplotu rozloží se.
Dá se říct, že to je taková samoregulace množství odpařeného léčiva.
Když je knot umístěn vodorovně a doutnání taky probíhá vodorovně, teplý kouř
jde vzhůru mimo nakapané léčivo. Vyšší teplota se potom dostane k léčivu až
v bezprostřední blízkosti ohně, tak 1 - 3 milimetry a to hoří jen pár
sekund. Kapka je navíc ochlazována ještě tím, že za ty 1 - 3 sekundy se musí
vedle pár mikrogramů léčiva odpařit na každou kapku asi 30 miligramů
rozpouštědla, takže množství léčiva se dostane milimetr i blíž k uhlíkům o
teplotě těch 500 - 700 st C a ohřeje se na dost vysokou teplotu a zničí se.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 1:23 PM
Subject: Re: Fumigace


> lokvenc.petr:>A já si zase osobně myslím, že to není jedno. Teplý vzduch
> stoupá vzhůru.
> Léčivo na svislém pásku se stihne odpařit, než k němu dojde doutnající
> plamen. Na vodorovném pásku téměř bez užitku shoří.Zase když znám základní
> fyzikální zákony, tak můžu rovnou z fleku potvrdit,
> že když pásek odhořívá zezdola nahoru, tak teplotní průběh na kapce léčiva
> je velice odlišný od toho, když pásek naležato hoří vodorovně. <
> ...........
> Radime nezlob se jsi špatný fyzik, jde o knot a zplyňování v jakékoli
> poloze. Blbě přirovnáváš. Každý kuřák vlastně fumiguje a asi by si pěkně
> klepali na čelo, kdyby jsi jim takto fyzikálně popisoval jejich požitek.
> Jde o přísun běžného vzduchu a fumigační prostředek - materiál. A potom
> také o vlhkost takové fumigační hmoty při zplyňování. Knot při léčení
> včelstev nehoří, knot doutná. Nesmí při léčení hořet. Teplota nad
> doutnajícím knotem nejde srovnat s teplotami při hoření. Chybí přímý
oheň -
> plamen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Z mého pohledu je nejlepší spalovat pásek v podmetu vždy ve svislé poloze. Pokud se totiž rozebírá strůpek, odtrhává fólie, atd., již nedojde k zpětnému utěsnění strůpku a "léčivo" se dříve vyvětrá.
! Důležitá je kontrola spálení knotu!!!
Pokud se kapou 4 kapky, v různých jiných polohách totiž nemusí knot dohořet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Nemusím být specialista nebo nějaký fyzik, abych věděl, jak co vydává teplo při hoření plamenem a při doutnání. Pyrolýza zkrátka probíhá minimálně. Reakce včelstva při fumigacích podle návodu (kolem 10 °C) je okamžitá. Když vezmu teplotu při odpařování, při které se má léčivo uvolňovat, je jedno jestli se uvolní vodorovně nebo svisle. Není jedno, jestli při doutnání je omezen přísun vzduchu nebo je zvýšená vlhkost doutnajícího materiálu. Poloha cigarety je také irelevantní, zkrátka doutná a uvolňuje nikotin. Pokud je problém toto pochopit, potom je dobré se zaměřit na ty doprovodné vlatnosti knotu jako vlhkost a přístup vzduchu.

...........
Radim Polášek:>Teplota doutnajícího knotu je takových 500 - 700 st C podle barvy "uhlíku"
knotu. Pokud je knot zavěšený svisle a hoří, správně bych měl napsat pro
Tebe doutná zespoda nahoru, teplota na kapce léčiva se v ustáleném proudění
začne zvětšovat, když je oheň asi tak 2 - 3 centimetry pod kapkou. Takže
trvá 20 - 30 sekund, po kterých se v proudu teplého kouře léčivo odpařuje.
Druhá věc je potom, že jak léčivo zasáhne včely a ty začnou intenzívně
větrat, z ustáleného laminárního proudění daného rozdílem teploty kouře z
doutnajícíhi knotu a okolní teploty se stane proudění turbulentní, které
fouká všemi možnými směry, potom zbytek léčiva, které do té doby na knotu
zůstane, už není odpařováno teplým kouřem, ale až teplotou při bezprostřední
blízkosti ohně knotu, část léčiva se ohřeje na vysokou teplotu rozloží se.
Dá se říct, že to je taková samoregulace množství odpařeného léčiva.
Když je knot umístěn vodorovně a doutnání taky probíhá vodorovně, teplý kouř
jde vzhůru mimo nakapané léčivo. Vyšší teplota se potom dostane k léčivu až
v bezprostřední blízkosti ohně, tak 1 - 3 milimetry a to hoří jen pár
sekund. Kapka je navíc ochlazována ještě tím, že za ty 1 - 3 sekundy se musí
vedle pár mikrogramů léčiva odpařit na každou kapku asi 30 miligramů
rozpouštědla, takže množství léčiva se dostane milimetr i blíž k uhlíkům o
teplotě těch 500 - 700 st C a ohřeje se na dost vysokou teplotu a zničí se.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace

Určitě není jedno, jestli knot doutná svisle nebo vodorovně. Přístup vzduchu
i v uzavřeném úlu je vždy dostatečný, doutnání žádné velké množství vzduchu
nepotřebuje, navíc knot je napuštěn dusičnanem draselným nebo jiným podobným
oxidačním činidkem, takže část kyslíku má s sebou. Vlhkost může mít vliv na
rychlost odpařování rozpouštědla i léčiva, ale podle mně nijak rozhodující.
Navíc úroveň vlhkosti uvnitř úlu určují spíše včely než aby byla určena
venkovním počasím.
Pokud knot vytvarovaný do V a položený na dno úlu dokáže vyprodukovat dost
léčiva na spolehlivou likvidaci roztočů, znamená to jen, že dávka je z
nějakého důvodu předimezovaná tak, že ztráty při takové fumigaci pokryje.
Buď menší odolností roztočů na léčivo, větší koncentrací léčiva - tuším se
za těch 20 let koncentrace v lahvičkách už zvyšovala, aby dávkování zůstalo
pořád stejné, důslednou likvidací roztočů během sezóny jinými prostředky,
blízkostí včel u podmetu - léčivo se neusazuje na studených rámcích,
stoprocentně těsnými úly atd.
Poloha cigarety je irelevantní, protože cigareta je "činná" tehdy, když se
přes ní vzduch nasává, a to tak intenzívně, že vliv polohy cigarety není
vůbec důležitý. Pokud má vyhořet bez nasávání, tak její poloha je taky
důležitá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 10:57 PM
Subject: Re: Fumigace


> Nemusím být specialista nebo nějaký fyzik, abych věděl, jak co vydává
teplo
> při hoření plamenem a při doutnání. Pyrolýza zkrátka probíhá minimálně.
> Reakce včelstva při fumigacích podle návodu (kolem 10 °C) je okamžitá.
Když
> vezmu teplotu při odpařování, při které se má léčivo uvolňovat, je jedno
> jestli se uvolní vodorovně nebo svisle. Není jedno, jestli při doutnání je
> omezen přísun vzduchu nebo je zvýšená vlhkost doutnajícího materiálu.
> Poloha cigarety je také irelevantní, zkrátka doutná a uvolňuje nikotin.
> Pokud je problém toto pochopit, potom je dobré se zaměřit na ty doprovodné
> vlatnosti knotu jako vlhkost a přístup vzduchu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace

Vlhkost může mít vliv na rychlost odpařování rozpouštědla i léčiva, ale podle mně nijak rozhodující.

Hľadal som príčinu nezhorenia knôtu vodorovne položeného npr. na kovovej podložke v mojich a iných včelárov a zistil som, že v našich podmienkach sa ešte používajú knôty npr. z tenkého pijavého papiera. Knôt takto upravený rýchlejšie horí v jeho vrchole a jeho strany nedohorené padajú na podložku, kde sa zrazila voda a zhasnú. V tom môže byť príčina nízkej účinnosti amitrazu. U knôtov z Dolu sa to nestáva alebo len ojedinele, pretože sú hrubšie, je v nich viac oxidačnej látky.
Pri zrážaní sa vody na nevhodných podložkách podľa mňa nehrá úľová voda žiadnu rolu, vlhkosť sa odparuje zo samotného knôtu, ktorý je vlhký a horením sa musí odpariť a zraziť sa aj na podložke, lebo hladká podložka to umožňuje- je chladnejšia.
Tento nedostatok v podmete sa dá riešiť tzv. šibeničkou ak je dosť priestoru na výšku alebo vyformovanie podložky z drôtenej sieti tak, že odstrihneme pásik široký 40x100m, ktorého okraje ohneme kolmo na rovinu v šírke 5mm, potom drevené úľové dno neutrpí silným sálavým teplom, knôt bude vzduch, voda sa zrážať nebude, knôt zhorí bezo zvyšku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace

Tak s tou šibeničkou vcelku souhlasím, myslím, že dokonce jsem fumigaci na
ní zkoušel, dělal jsem ji z obyčejného pozinku. Chyběl mi tam nějaký
centimetr výšky, hořící knoty se couraly po dnu úlu, které občas bylo mokré
a oheň zhasínal.. Té rozdílné kvality v různých letech, hlavně síly knotu
jsem si taky všiml. Asi není jednoduché zajistit každý rok na knoty úplně
stejný papír, v doporučené aplikaci svisle to je asi vcelku jedno, při
hoření vodorovně tam asi bude rozdíl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 13, 2008 9:29 AM
Subject: Re: Fumigace


> Vlhkost může mít vliv na rychlost odpařování rozpouštědla i léčiva, ale
> podle mně nijak rozhodující.
>
> Hľadal som príčinu nezhorenia knôtu vodorovne položeného npr. na kovovej
> podložke v mojich a iných včelárov a zistil som, že v našich podmienkach
sa
> ešte používajú knôty npr. z tenkého pijavého papiera. Knôt takto upravený
> rýchlejšie horí v jeho vrchole a jeho strany nedohorené padajú na
podložku,
> kde sa zrazila voda a zhasnú. V tom môže byť príčina nízkej účinnosti
> amitrazu. U knôtov z Dolu sa to nestáva alebo len ojedinele, pretože sú
> hrubšie, je v nich viac oxidačnej látky.
> Pri zrážaní sa vody na nevhodných podložkách podľa mňa nehrá úľová voda
> žiadnu rolu, vlhkosť sa odparuje zo samotného knôtu, ktorý je vlhký a
> horením sa musí odpariť a zraziť sa aj na podložke, lebo hladká podložka
to
> umožňuje- je chladnejšia.
> Tento nedostatok v podmete sa dá riešiť tzv. šibeničkou ak je dosť
> priestoru na výšku alebo vyformovanie podložky z drôtenej sieti tak, že
> odstrihneme pásik široký 40x100m, ktorého okraje ohneme kolmo na rovinu v
> šírke 5mm, potom drevené úľové dno neutrpí silným sálavým teplom, knôt
bude
> vzduch, voda sa zrážať nebude, knôt zhorí bezo zvyšku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace

asi to fiünguje i v podmetu včera jsem fumigoval a dnes ráno kontoloval všechny jsem dělal ve svislé poloze v podmetu nebo na rámcíh za okénkem u MU Pod tacovákem kde je nízký podmet jsem použi ono položené V. Ve všech úlech byl spad od 3 do 50 jen v tom tachováku to bylo několik stovek raděj jsem to ani nepočítal

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 12.10.2008 22:57:42
> ----------------------------------------
> Nemusím být specialista nebo nějaký fyzik, abych věděl, jak co vydává teplo
> při hoření plamenem a při doutnání. Pyrolýza zkrátka probíhá minimálně.
> Reakce včelstva při fumigacích podle návodu (kolem 10 °C) je okamžitá. Když
> vezmu teplotu při odpařování, při které se má léčivo uvolňovat, je jedno
> jestli se uvolní vodorovně nebo svisle. Není jedno, jestli při doutnání je
> omezen přísun vzduchu nebo je zvýšená vlhkost doutnajícího materiálu.
> Poloha cigarety je také irelevantní, zkrátka doutná a uvolňuje nikotin.
> Pokud je problém toto pochopit, potom je dobré se zaměřit na ty doprovodné
> vlatnosti knotu jako vlhkost a přístup vzduchu.
>
> ..........
> Radim Polášek:>Teplota doutnajícího knotu je takových 500 - 700 st C podle
> barvy "uhlíku"
> knotu. Pokud je knot zavěšený svisle a hoří, správně bych měl napsat pro
> Tebe doutná zespoda nahoru, teplota na kapce léčiva se v ustáleném proudění
> začne zvětšovat, když je oheň asi tak 2 - 3 centimetry pod kapkou. Takže
> trvá 20 - 30 sekund, po kterých se v proudu teplého kouře léčivo odpařuje.
> Druhá věc je potom, že jak léčivo zasáhne včely a ty začnou intenzívně
> větrat, z ustáleného laminárního proudění daného rozdílem teploty kouře z
> doutnajícíhi knotu a okolní teploty se stane proudění turbulentní, které
> fouká všemi možnými směry, potom zbytek léčiva, které do té doby na knotu
> zůstane, už není odpařováno teplým kouřem, ale až teplotou při
> bezprostřední
> blízkosti ohně knotu, část léčiva se ohřeje na vysokou teplotu rozloží se.
> Dá se říct, že to je taková samoregulace množství odpařeného léčiva.
> Když je knot umístěn vodorovně a doutnání taky probíhá vodorovně, teplý
> kouř
> jde vzhůru mimo nakapané léčivo. Vyšší teplota se potom dostane k léčivu až
> v bezprostřední blízkosti ohně, tak 1 - 3 milimetry a to hoří jen pár
> sekund. Kapka je navíc ochlazována ještě tím, že za ty 1 - 3 sekundy se
> musí
> vedle pár mikrogramů léčiva odpařit na každou kapku asi 30 miligramů
> rozpouštědla, takže množství léčiva se dostane milimetr i blíž k uhlíkům o
> teplotě těch 500 - 700 st C a ohřeje se na dost vysokou teplotu a zničí
> se.<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Stonjek (213.151.87.64) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace

Asi před 2 roky jsem napsal, že se že fumigace horem se mi zdá účinější. Hned se našlo pár výzkumníků, kteří mě poučili, že se hluboce mýlím. Já pro to nijaké důkazy neměl, jednalo se pouze o pocit, na který ale já dost dám. Pepa Křapka, kterého zdravím si ale dal práci a počítal a počítal, až se k něčemu podobnému dopočítal také. I když dávání knotu odspodu trochu práce ušetří, přesto se jedná o dost pracnou operaci. Naši sousedé už používají různá udělátka která tuto operaci až blbuvzdorně zjednodušují a urychlují. Začali s tím v Itálii - vyvíječ Fuerto, a už se podobné napodobeniny vyrábí v Maďarsku Polsku a Slovensku. Pouze u nás rádi ucpáváme česna a podobné nesmysly a zapomínáme, že už je 21 století. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

>je úplně jedno jestli je fumigační pásek vodorovně nebo svisle, ale ...........
---------------------------------------------------------
Vážení přátelé. Některé Vaše příspěvky o fumigaci čtu s poněkud smíšenými pocity. Nejsem si jist, zda některé tyto příspěvky nepíší pouze teoretici, kteří fumigaci v životě sami neprováděli, možná ani neviděli. Sám fumiguji včelstva již od 1985-tého roku. Fumigaci provádím nejen u svých včelstev. Také jsme zpočátku u nás ZO vymýšleli různé ptákoviny jak si práci se včelstvy při fumigaci zjednodušit a ulehčit. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že žádná vylepšení, různá "zaručeně spolehlivá" udělátka, např. spalování pásku v obrácené sklenici nad krmným otvorem, foukání splodin z doutnajícího pásku za pomocí fénu na vlasy nebo elektrické opalovačky do nástavkových oček, krmných otvorů nebo do podmetů ..., to uvádím jenom pro demonstraci, nikdy nefungovala. Bylo toho mnohem více co jsme dokázali vymyslet za "vynálezy" a snažili se je uvést do života. Nakonec jsme zjistili, že nejjednodušší, nejlacinější a nejspolehlivější způsob je dodržet metodiku vydanou výzkumným ústavem. K provádění fumigace do podmetu mohu uvést pouze jediné: Pokud při pohledu do podmetu nevidíme "včelí prdýlky", to znamená, že včely sedí výše a mezi nimi a fumigačním páskem je voskové dílo, taková fumigace má výrazně nižší účinnost. (Viz MV č. 3 2008) Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva, kdy včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita. Léčivo se ale ke včelám musí dostat co nejkratší cestou aby byly maximálně eliminovány jeho ztráty. Tuším, že jsem si opět naběhl a že to opět zchytám. Tak do toho přátelé a nešetřete mne.
Zdravím Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Fumigace těsně u včel není vpořádku. Ne Vy ale dost včel to schytá. Zplodiny a páry zaplní velmi rychle celý objem úlu a je úplně jedno, kde se knot zapálí. Je pravda, že v těsné blízkosti hoření knotu dojde k vysoké kondenzaci par. A o to jde, aby to nebylo v těsné blízkosti chomáče. Nastane místně tak vysoká koncentrace amitrazu, že to ublíží i včele. Už jsem jich takto pěknou hrst vymetal. I když včela neuhyne, na zdraví jí to nepřidá. Daleko důležitější je těsný úl. Proto, jak jsem už dříve zmínil je lepší nerozebírat strůpek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace

Včely zřejmě nesmí viset hned pár centimetrů nad knotem. Ony sice, jak
dostanou první dávku léčiva, začnou větrat a další kouř začnou rozptylovat,
ale asi to nestačí. Knot zřejmě musí být umístěn tak, aby kouř stoupal
těsně vedle chumáče včel. Já se jsem se s tím problémem setkal zase při
aerosolování acetonem v prosinci, když se páry foukaly přes česno do
podmetu, kde byly včely pod rámky zavěšené. Taky jsem už po aerosolování
vymetal nějaké hrstě včel, v jednom nebo dvou případech za posledních cca 10
let mám podezření na to, že aerosolování zapříčinilo v takovém případě
ztrátu matky. Nyní se snažím včely zimovat tak, aby v prosinci ten chumáč
včel do podmetu nevisel. Důvod, proč nezimovat v jednom nastavku 39x24
nějaké silnější včelstva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 8:27 PM
Subject: Re: Fumigace


> Fumigace těsně u včel není vpořádku. Ne Vy ale dost včel to schytá.
> Zplodiny a páry zaplní velmi rychle celý objem úlu a je úplně jedno, kde
se
> knot zapálí. Je pravda, že v těsné blízkosti hoření knotu dojde k vysoké
> kondenzaci par. A o to jde, aby to nebylo v těsné blízkosti chomáče.
> Nastane místně tak vysoká koncentrace amitrazu, že to ublíží i včele. Už
> jsem jich takto pěknou hrst vymetal. I když včela neuhyne, na zdraví jí to
> nepřidá. Daleko důležitější je těsný úl. Proto, jak jsem už dříve zmínil
je
> lepší nerozebírat strůpek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva, kdy včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita

Nepresvedčili ste ma. Prečo má amitarz "ulpívat" na tele včely, keď fumigant zabíja akarida cez jeho dýchacie trubice-vzdušnice a dokonale? Tento systém je pre samotnú a včelu oveľa výhodnejší a hlavne pri čistotu diela a zásob.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva, kdy včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita

Nepresvedčili ste ma. Prečo má amitarz "ulpívat" na tele včely, keď fumigant zabíja akarida cez jeho dýchacie trubice-vzdušnice a dokonale? Tento systém je pre samotnú a včelu oveľa výhodnejší a hlavne pri čistotu diela a zásob.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (88.103.157.154) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Troška statistiky pro odlehčení. :-)


http://varroamonitoring.cz/home.do

Zadejte si tam spad po fumigaci a koukněte.

Zatím to vypadá, že denní přirozený spad v desetinách odpovídá spadu po fumigaci ve stovkách.

Takže pokud má někdo denní spad v desetinách, tak může zapálit knot kekoli a odříkavat zaříkavadlo proti uřknutí, moru a roztoči a bude to stejné.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 10. 2008
Re: Fumigace

>Nepresvedčili ste ma. Prečo má amitarz "ulpívat" na tele včely, keď fumigant zabíja akarida cez jeho dýchacie trubice-vzdušnice a dokonale? Tento systém je pre samotnú a včelu oveľa výhodnejší a hlavne pri čistotu diela a zásob.
A. Turčáni
----------------------------------------------------------
To proto Vážený příteli, že amitraz je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice. Za pozdní reakci se omlouvám, neměl jsem možnost navštívit konferenci.
Zdravím Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 10. 2008
Re: Fumigace

To proto Vážený příteli, že amitraz je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice. Za pozdní reakci se omlouvám, neměl jsem možnost navštívit konferenci.
Zdravím Pepča
--------------------------------------------------------------

To som si myslel aj ja. Po každej jesennej fumigácii som zisťoval odpad Vd aj niekoľko dní, kým som nezistil, že samičky Vd neodpadávajú preto, že sa amitraz uložil na steny buniek a chitínový povrch včiel, ale že odpadávajú z plástov, ktoré skladujem vo včelstve pod plodiskom, ktoré je u mňa hore. Kontaktná látka akou je fluvalinát či acrinathin pôsobí nazaj dlhodobo, ale fumigant amitraz len počas krátkej dobe. Veď uzatvorenie včelstiev je krátkodobé, ja ponechávam uzatvaronie včelstiev len 15-20 minút a všetky Vd mimo zaviečkovanú bunku sú zasiahnuté.

Na jednej prednáške prof. MVDr. Juraja Toporčáka CSc. z Košíc pripustil, že to tak môže byť i keď amitraz môže pôsobiť na akarida aj cez ústny otvor. Zdôraznil som to preto, že intenzita pôsobenia na Vd v čase zimného chumáča sa môže diať len nasávaním-dýchaním Vd cez vzdušnice. A preto aj pôzdna fumigácia včiel bez plodu je úspešná len preto, že aj klieštik musí dýchať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 10. 2008
Re: Fumigace

>je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice.. JK
-----------------------------------------------------------
Zde mi vypadlo jedno slovo a to slovo "pouze". Správně by tedy věta měla znít: je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka p o u z e přez jeho vzdušnice. Čili, roztoč uhyne proto, že se jedu nadechl, nebo se roztouženě ke včele přivinul a ta byla obalena dosud aktivním (nerozloženým) léčivem, přípdně jí dal za stejných podmínek láskyplnou hubičku na zadeček a líznul si, naposledy.

Na některé z přednášek jsem slyšel, že původní léčivo Tactik vzniklo údajně v Anglii v období mezi světovými válkami a sloužilo k tomu aby se ovce zbavily roztočů. Z tohoto léčiva se údajně připravil vodný roztok ve vaně přiměřené velikosti a touto vanou se prohnalo stádo, bylo vykoupáno. Zde určitě roztoči nedýchali žádný dým.

Snad by se do naší "dišputace" mohl zapojit někdo z fundovaných výzkumníků a vysvětlit celý mechanizmus působení amitrazu na roztoče.
Přeji hezký den Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
jaro (213.215.81.42) --- 16. 10. 2008
Re: Fumigace

Amitraz sa už dlhú dobu používa proti ektoparazitom a nielen v Anglicku /aj na Slovensku/ a nielen pri ovciach ale skoro pri všetkých hosp. zvieratách. Je pravda, že amitraz je jed kontaktný, ale záleží ako sa aplikuje! Keď sa zriedi s vodou a postrekujú sa ním včely alebo ošípané /proti svrabu/ je to čisto kontaktný jed. Keď sa aplikuje fumigáciou tak je pravda, že väčšia časť klieštika odpadáva vdýchnutím cez trachey.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Otakar Neruda (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Většinou zimuji ve 4 nástavcích OPTIMALu. Dávám 7 kapek (kapky spíše nahoru) a DVA papírky, abych "zintensivnil tepelný vznos" a snížil adsorpci léčiva v dolním, obvykle prázdném nástavku. Při 3 nástavcích 5 kapek na jeden papírek.
Zdraví Ota

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace

Fumigaci v sklenici přes krmný otvor jsem taky zkoušel. Přestal jsem po
intenzívním smradu léčiva, jaký ve studené sklenici vznikl kondenzací už po
shoření prvního knotu. Tato metoda by možná měla naději, kdyby bylo možné
používat nahřáté sklenice a kdyby pod krmným otvorem byl volnější prostor,
který není zahrazen vytaženým a zavíčkovaným voštím se zásobami na průlez
tak jedné včely, na kterém se to léčivo taky srazí.
Pak jsem zavedl dálkové zapalování knotu pomocí kousku včelařského drátku
rozžhaveného proudem z tužkového akumulátoru, to se ale využije jen ve
starších úlech, kde se knot dává zezadu za skleněné okýnko. Hodí se to v
případech, kdy zastrčení okýnka trvá z nějakého důvodu delší dobu. Třeba v
zadovácích, kde majitel nečistí drážky od propolisu.... Já jsem tím tehdy
zamýšlel odpálení knotů téměř najednou v celé boční úlové baterii 10 úlů
zadováků, potom se tyto úly nemusely pracně těsnit jeden po druhém filcovými
uteplivkami, ale šlo utěsnit celou baterii prostým spuštěním igelitové
plachty přes zadní stěnu baterie.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 7:04 PM
Subject: Re: Fumigace


> >je úplně jedno jestli je fumigační pásek vodorovně nebo svisle, ale
> ..........
> ---------------------------------------------------------
> Vážení přátelé. Některé Vaše příspěvky o fumigaci čtu s poněkud smíšenými
> pocity. Nejsem si jist, zda některé tyto příspěvky nepíší pouze teoretici,
> kteří fumigaci v životě sami neprováděli, možná ani neviděli. Sám fumiguji
> včelstva již od 1985-tého roku. Fumigaci provádím nejen u svých včelstev.
> Také jsme zpočátku u nás ZO vymýšleli různé ptákoviny jak si práci se
> včelstvy při fumigaci zjednodušit a ulehčit. Z vlastní zkušenosti mohu
> říci, že žádná vylepšení, různá "zaručeně spolehlivá" udělátka, např.
> spalování pásku v obrácené sklenici nad krmným otvorem, foukání splodin z
> doutnajícího pásku za pomocí fénu na vlasy nebo elektrické opalovačky do
> nástavkových oček, krmných otvorů nebo do podmetů ..., to uvádím jenom pro
> demonstraci, nikdy nefungovala. Bylo toho mnohem více co jsme dokázali
> vymyslet za "vynálezy" a snažili se je uvést do života. Nakonec jsme
> zjistili, že nejjednodušší, nejlacinější a nejspolehlivější způsob je
> dodržet metodiku vydanou výzkumným ústavem. K provádění fumigace do
podmetu
> mohu uvést pouze jediné: Pokud při pohledu do podmetu nevidíme "včelí
> prdýlky", to znamená, že včely sedí výše a mezi nimi a fumigačním páskem
je
> voskové dílo, taková fumigace má výrazně nižší účinnost. (Viz MV č. 3
2008)
> Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva,
kdy
> včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A
> "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást
> léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita. Léčivo se ale ke včelám
> musí dostat co nejkratší cestou aby byly maximálně eliminovány jeho
ztráty.
> Tuším, že jsem si opět naběhl a že to opět zchytám. Tak do toho přátelé a
> nešetřete mne.
> Zdravím Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu