78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Tomáš Heřman (e-mailem) --- 23. 10. 2008
Re:S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Zdravim,
nektera ma vcelstva nemela plod uz pred cca mesicem, kolega mi totez potvrdil predminuly vikend.

Silu vcelstev posoudit verohodne nemuzu, protoze mam malo nalitano. Ale nejak extra silne se mi nezdaji.

To druhe co me napadlo kdyz jsem zjistil, ze jsou bez plodu bylo, ze by mohla byt tuha zima -
protoze jinak me nanapada podle ceho jineho by to stari vcelari urcovali, vestili :-))
Nadruhou stranu by me zajimalo kolik nadsencu se ted ve vcelach vrta a hlavne v minulosti :-) vrtalo??

Mel bych na Vas jeden dotaz, zda pouzivate ocka a v pripade, ze ano tak jak je mate otevrena na zimu?

Diky

T.H.


Bezplodovost zřejmě souvisí se silou včelstev, která nemají potřebu
> doplňovat početní stavy. Co Vy na to přátelé ??? Je zde otázka co vyzimuji.
> Pepča       
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

>Mel bych na Vas jeden dotaz, zda pouzivate ocka a v pripade, ze ano tak jak je mate otevrena na zimu? Diky
T.H.
---------------------------------------------------------
Očka mám v každém nástavku. Do loňského roku jsem je využíval pouze účelově. Od dubna letošního roku mám otevřená 2 očka v nástavcích nad sebou od poloviny sestavy směrem dolů. V praxi to vypadá následovně: -léto, sestava 6 NN, otevřeno odshora 4 a 5 nástavek. Po medobraní, podstaveny 2 nástavky k vylízání zbytků medu, otevřena očka v 3 a 4 nástavku shora. Po odebrání podstavených nástavků letos 19. října, zůstala otevřená očka ve 3 a 4 nástavku shora, míním je ponechat otevřená přez zimu. Zimuji ve čtyřech NN. Mám zasíťovaná dna, varoapodložky umožňují přístup čerstvého vzduchu. Po provedení aerosolu v období zimního slunovratu zasíťovaná dna uzavřu, ponechám očka a otevřené česno. Česno je přes celou šíři úlu 7 mm (štěrbina) celoročně otevřené. Letos prvně za celou svojí včelařskou kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím má zkušenost? Podělte se.
Zdravím Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Přes sezónu mám otevřená očka v dolních 3-4 nástavcích, co je plodiště. V horních, medníkových, je mám zavřená i když mřížku už nepoužívám. Zimuji do čtyř nástavků a všechna očka nechávám otevřená. Z padesáti včelstev se mi občas stalo, že v horním nástavku si včely propolisem očko částečně uzavřely, ale nechali tam otvor alespoň 10 mm. To byly ale z padesáti tak 1-2 případy. Dna mám zasíťovaná.
Tonda

>Letos prvně za celou svojí včelařskou kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím má zkušenost? Podělte se.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (212.77.163.104) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

>Letos prvně za celou svojí včelařskou kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím má zkušenost? Podělte se.
-----

Kdysi jsem myslel, že NN včelaření je nutně s očky a do prvních nástavků je je pracně dodatečně dodělával. Dnes si myslím, že pokud je dole zasítované dno a tedy dostatečná ventilace, že na zimu nejsou nutná. SPíše praktická jsou pro přelétáky, vytváření oddělků, pokud se dává mřížka, tak aby trubci vyletěli atd. Pokud jsou umístěny tak, že umožňují pohled dovnitř do uliček, je to dobré pro kontrolu jak včely sílí a jedou dolů a stačí na to večer obejít včely s čelovkou a kouknout očky dovnitř.

Ale proč to píšu? Včelám by se mělo nastavit větrání v podletí a pak s ním už nemachrovat. Včely si přizpůsobí sediště. Pak je lepší jim už neměnit podmínky.
Takže bych doporučil už nic nezkoušet a nechat to tak jak je na příští rok.

Já se v poslední době snažím před krmením očka horních nástavků mít zavřená, aby si včely plod netlačily moc nahoru nad zásoby.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

> Ale proč to píšu? Včelám by se mělo nastavit větrání v podletí a pak s ním
> už nemachrovat. Včely si přizpůsobí sediště. Pak je lepší jim už neměnit
> podmínky.
> Takže bych doporučil už nic nezkoušet a nechat to tak jak je na příští rok.
>
> Já se v poslední době snažím před krmením očka horních nástavků mít
> zavřená, aby si včely plod netlačily moc nahoru nad zásoby.
>
> Karel
>


Take mam ten pocit, ze ocka silne ovlivni polohu zimniho hnizda. Tam kde se nechaji otevrena ocka v dolnim nastavku, tam se vcely posouvaji vice nahoru (mam pocit, ze berou jako hlavni cesno nejblizsi ocko ). Tam kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu (dnu) - treba v 1NN nebo 2NN od spodu.

Je ale taky mozne, ze jsem uplne vedle, vsimam si toho ani ne 2 sezonu.

Mozna jsem zimoval se vsema ockama otevrenyma, ale toho jsem si v te dobe jeste nevsimal-skoda :-( Ale videl jsem vcelstva ve 3NN ktere maji celou zimu vsechna ocka otevrena a to v nadm. vysce min 500m a kdyz je snih tak jsou cela pod snehem (to jsem nevidel, pouze slysel) :-)

Stane se vam nekdy, ze horni (3NN nebo 4NN) nastavek neni uplne plny zasob? Kdyz o tom premyslim tak me v NN casto - loni, kdyz jsem si toho prvne vsimnul tak jsem se dokonce po nakrmeni nejdriv lekl, ze u nekterych probehla loupez, ale pak jsem zjistil ze maji hnizdo dolejc a tak i zasoby mely stazene k hnizdu.


T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
KaJi (212.77.163.104) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
.....
Doporučuji:

Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-) Možná proto už nikdy potom nevyšla.
(Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)

m.j. zde
Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.

Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.

Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z toho usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem sebe dost díla i zásob a v úle není průvan.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

K tomu Brenerovi - tam se perou dvě zákonitosti. Jedna je to, že včely při
posledním plodování jdou za vzduchem, tudíž pokud je otevřeno jen česno
dole, mohou se usadit dole u něho. Druhá zákonitost je, že včely ukládají
zásoby nahoru pod strop úlu, pokud úl není extrémně velký a strop neuteplený
a poslední plod je potom hned pod těmito zásobami. Takže u stejných úlů
jedny sedí nahoře, u mně to byla většina a některé sedí dole u česna.
Problém je potom, když si včely sednou dolů a krmení a uspořádání rámků je
takové, že zásoby uloží nahoru a v mrazu se k nim nedostanou. O tom už jsem
tady párkrát psal.

Co se týká nehýbat očky, domnívám se, že to platí pro podletí a podzim.
Dokud jsou ještě takové teploty, že změna by podnítila přenášení zásob, to
je zbytečná spotřeba, zbytečný vývin tepla a tím zvýšené zbytečné plodování.
Pokud příliš moc otevřených oček nepodnítí loupež. V zimě za nízkých teplot
, kdy jsou včely v zimním chumáči, je to potom víceméně jedno, samotné včely
mají tak nízkou spotřebu vzduchu, že klidně mohou být zavřena očka, klidně
může být pevné dno bez síta, jenom otevřené česno dole v úlovém dnu včelám
stačí. Podobné to je, když začínají plodovat za nízkých teplot v předjaří,
protože se plodováním přizpůsobí úlu. Ztráty orientací k uzavřenému očku
taky nejsou, protože to včely během zimy zapomenou. Později v předjaří je
zase vhodné horní očko otevřít. Včely tak získají přímý kontakt s venkem a
vyletí hned, jak svítí slunce a trochu se oteplí.
V současné době v nastavcích používám studenou stavbu a očko mám otevřeno
nahoře do doby, dokud je takové počasí, že by se mohly ještě proletět. Přes
zimu očko zavírám a nechávám jen česno dole. Očko pak otvírám v větších
oblevách a natrvalo v předjaří po roztání sněhu, aby k proletu využily i
krátké oteplení.

R. Polášek
13,12
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 24, 2008 11:40 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
> ....
> Doporučuji:
>
> Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)
> Možná proto už nikdy potom nevyšla.
> (Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve
> včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)
>
> m.j. zde
> Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.
>
> Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.
>
> Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z
toho
> usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem
sebe
> dost díla i zásob a v úle není průvan.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

K tomu Brenerovi - tam se perou dvě zákonitosti. Jedna je to, že včely při
posledním plodování jdou za vzduchem, tudíž pokud je otevřeno jen česno
dole, mohou se usadit dole u něho. Druhá zákonitost je, že včely ukládají
zásoby nahoru pod strop úlu, pokud úl není extrémně velký a strop neuteplený
a poslední plod je potom hned pod těmito zásobami. Takže u stejných úlů
jedny sedí nahoře, u mně to byla většina a některé sedí dole u česna.
Problém je potom, když si včely sednou dolů a krmení a uspořádání rámků je
takové, že zásoby uloží nahoru a v mrazu se k nim nedostanou. O tom už jsem
tady párkrát psal.

Co se týká nehýbat očky, domnívám se, že to platí pro podletí a podzim.
Dokud jsou ještě takové teploty, že změna by podnítila přenášení zásob, to
je zbytečná spotřeba, zbytečný vývin tepla a tím zvýšené zbytečné plodování.
Pokud příliš moc otevřených oček nepodnítí loupež. V zimě za nízkých teplot
, kdy jsou včely v zimním chumáči, je to potom víceméně jedno, samotné včely
mají tak nízkou spotřebu vzduchu, že klidně mohou být zavřena očka, klidně
může být pevné dno bez síta, jenom otevřené česno dole v úlovém dnu včelám
stačí. Podobné to je, když začínají plodovat za nízkých teplot v předjaří,
protože se plodováním přizpůsobí úlu. Ztráty orientací k uzavřenému očku
taky nejsou, protože to včely během zimy zapomenou. Později v předjaří je
zase vhodné horní očko otevřít. Včely tak získají přímý kontakt s venkem a
vyletí hned, jak svítí slunce a trochu se oteplí.
V současné době v nastavcích používám studenou stavbu a očko mám otevřeno
nahoře do doby, dokud je takové počasí, že by se mohly ještě proletět. Přes
zimu očko zavírám a nechávám jen česno dole. Očko pak otvírám v větších
oblevách a natrvalo v předjaří po roztání sněhu, aby k proletu využily i
krátké oteplení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 24, 2008 11:40 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
> ....
> Doporučuji:
>
> Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)
> Možná proto už nikdy potom nevyšla.
> (Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve
> včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)
>
> m.j. zde
> Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.
>
> Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.
>
> Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z
toho
> usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem
sebe
> dost díla i zásob a v úle není průvan.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Že se včely v zimě nedostanou na zásoby nahoře je příčinou nejspíš mezera mezi nástavky do této mezery je nutné započítat mezeru mezi rámky loučky rámků a mezeru mez pláství a spodní loučkou to znamená výšku od plástve po plást. Normálně by pak ale měly postupovat od spodku nahoru. Pokud však je ta mezera mezi patry příliš vysoká, postupují podél rámků a horní patro pak využijí v předjaří na výchovu plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
> Datum: 24.10.2008 15:11:07
> ----------------------------------------
> K tomu Brenerovi - tam se perou dvě zákonitosti. Jedna je to, že včely při
> posledním plodování jdou za vzduchem, tudíž pokud je otevřeno jen česno
> dole, mohou se usadit dole u něho. Druhá zákonitost je, že včely ukládají
> zásoby nahoru pod strop úlu, pokud úl není extrémně velký a strop neuteplený
> a poslední plod je potom hned pod těmito zásobami. Takže u stejných úlů
> jedny sedí nahoře, u mně to byla většina a některé sedí dole u česna.
> Problém je potom, když si včely sednou dolů a krmení a uspořádání rámků je
> takové, že zásoby uloží nahoru a v mrazu se k nim nedostanou. O tom už jsem
> tady párkrát psal.
>
> Co se týká nehýbat očky, domnívám se, že to platí pro podletí a podzim.
> Dokud jsou ještě takové teploty, že změna by podnítila přenášení zásob, to
> je zbytečná spotřeba, zbytečný vývin tepla a tím zvýšené zbytečné plodování.
> Pokud příliš moc otevřených oček nepodnítí loupež. V zimě za nízkých teplot
> , kdy jsou včely v zimním chumáči, je to potom víceméně jedno, samotné včely
> mají tak nízkou spotřebu vzduchu, že klidně mohou být zavřena očka, klidně
> může být pevné dno bez síta, jenom otevřené česno dole v úlovém dnu včelám
> stačí. Podobné to je, když začínají plodovat za nízkých teplot v předjaří,
> protože se plodováním přizpůsobí úlu. Ztráty orientací k uzavřenému očku
> taky nejsou, protože to včely během zimy zapomenou. Později v předjaří je
> zase vhodné horní očko otevřít. Včely tak získají přímý kontakt s venkem a
> vyletí hned, jak svítí slunce a trochu se oteplí.
> V současné době v nastavcích používám studenou stavbu a očko mám otevřeno
> nahoře do doby, dokud je takové počasí, že by se mohly ještě proletět. Přes
> zimu očko zavírám a nechávám jen česno dole. Očko pak otvírám v větších
> oblevách a natrvalo v předjaří po roztání sněhu, aby k proletu využily i
> krátké oteplení.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 24, 2008 11:40 AM
> Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
>
>
> > kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
> > ....
> > Doporučuji:
> >
> > Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> > Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)
> > Možná proto už nikdy potom nevyšla.
> > (Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve
> > včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)
> >
> > m.j. zde
> > Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> > nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.
> >
> > Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> > je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> > teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> > teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> > jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.
> >
> > Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> > uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z
> toho
> > usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem
> sebe
> > dost díla i zásob a v úle není průvan.
> >
> > Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Zdravim

> Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)

Ja uz jsem ji cetl, zrovna na tvuj popud uz loni, je to fakt zajimava kniha, doporucuju.

> m.j. zde
> Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.

Loni mi jeste nedosly souvislosti, bylo to nove, letos uz jsem si toho prave vsimnul a uz trochu tusil cim to bude, sem rad, ze si mi to potvrdil, i kdyz je jasne, ze budou vyjimky, ktere potvrdi pravidlo :-)


> Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.

Toto vypada, ze plati i u me


> Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z toho
> usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem sebe
> dost díla i zásob a v úle není průvan.
> Karel

Takto se mi to take casto deje, vetsinou sedi uprostred, tj ve 2-3NN ze 4. Zajimalo by me proc pises kdyz jsem zimoval - znamena to ze se to z nejakeho duvodu nevyplati a je lepe je zdrcnout do mesiho prostoru???

Diky

T.H.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Jak je vidět, tak některé hodnoty a vědomosti ve včelaření zůstávají i v
době stále dalšího nahrazování jedněch úlů druhými a stálého měnění linií
chovaných včel konstantní. Musím se podívat do knihovny, jakého data je můj
výtisk Brenera, mám pocit, že ten můj byl vydán ještě o nějakých 10 let
dříve. Před více než 20 lety to byla moje oblíbená včelařská četba a dodnes
moje zkušenosti této knize odpovídají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 29, 2008 6:58 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


Zdravim

> Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)

Ja uz jsem ji cetl, zrovna na tvuj popud uz loni, je to fakt zajimava
kniha, doporucuju.

> m.j. zde
> Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.

Loni mi jeste nedosly souvislosti, bylo to nove, letos uz jsem si toho
prave vsimnul a uz trochu tusil cim to bude, sem rad, ze si mi to potvrdil,
i kdyz je jasne, ze budou vyjimky, ktere potvrdi pravidlo :-)


> Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.

Toto vypada, ze plati i u me


> Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z
toho
> usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem
sebe
> dost díla i zásob a v úle není průvan.
> Karel

Takto se mi to take casto deje, vetsinou sedi uprostred, tj ve 2-3NN ze 4.
Zajimalo by me proc pises kdyz jsem zimoval - znamena to ze se to z
nejakeho duvodu nevyplati a je lepe je zdrcnout do mesiho prostoru???

Diky

T.H.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
KaJi (212.77.163.104) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Zajimalo by me proc pises kdyz jsem zimoval - znamena to ze se to z nejakeho duvodu nevyplati a je lepe je zdrcnout do mesiho prostoru???
-----
Vysoké komíny jsme měl právě u těch Brennerů. Loučka jen 30cm. To mění mnohé. Mimo jiné to podle mě přináší nutnou obezřetnost při zimování - kontrolu uložení zásob. nejen mé včely s tím podle toho co jsme si tak vysledoval měly problém. Prostě je to trochu jinak, ten úzký prostor je výborný na rozvoj se všemi nagativami co to přináší.

U Langstr. 24cm a pokusně 30cm bych to nechával normálně na 4N až někdy 5N, šetří to práci na jaře a včelám to rozhodně nevadí.

Ale vloni jsem měl problém s účinností léčení. Takže eliminuji co možná nejvíc faktorů, které by na to měly vliv.

A jsem zvědav.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

> U Langstr. 24cm a pokusně 30cm bych to nechával normálně na 4N až někdy 5N,
> šetří to práci na jaře a včelám to rozhodně nevadí.
>
> Ale vloni jsem měl problém s účinností léčení. Takže eliminuji co možná
> nejvíc faktorů, které by na to měly vliv.
>



No prave to leceni je nejvetsi nepritel zimovani ve vetsim prostoru. Dost o tom ted premyslim, protoze nechci zbytecne kontaminovat plasty (vim ze je to udajne nezavadne) a i snizeni ucinosti je problem.

V nejnovejsim vcelarstvi (mimo propagace vyvolenych jedincu :-)) ) je i na dotaz zda muze do "lecenych" plastu med (zda je mozne prevesit ramky do medniku ) a nasleduje odpoved: cesta plastu by mela byt mednik - plodiste - varak

Kolik vcelaru tuto cestu plastu zajisti??



Teoreticky se mi libi dodatecne odebirat nastavky nekdy v zari, ale zatim jsem nezkousel, protoze s tim zas nastane problem se skladovanim sousi. A narazi to i na problem, ze nekteri tvrdi, ze je nevhodne menit podminky po zakrmeni .


T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

>>>V nejnovejsim vcelarstvi (mimo propagace vyvolenych jedincu :-)) ) je i na dotaz zda muze do "lecenych" plastu med (zda je mozne prevesit ramky do medniku ) a nasleduje odpoved: cesta plastu by mela byt mednik - plodiste - varak<<<
Kdyby to tak bylo tak jsou léčiva ve vosku a: Tak by muselo být pořadí medník - plodiště - pec maximálně výroba svíček Vtom případě jsou zamořeny i koupené mezistěny a do medníku musejí jen vydrátkované a prázdné rámky nebo si z víček a trubčiny vyrábět vlastní.
Vracím ti tvoji otázku.
>>Kolik vcelaru tuto cestu plastu zajisti??<<
Ani ty sám!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
> Datum: 29.10.2008 09:20:14
> ----------------------------------------
> > U Langstr. 24cm a pokusně 30cm bych to nechával normálně na 4N až někdy 5N,
> > šetří to práci na jaře a včelám to rozhodně nevadí.
> >
> > Ale vloni jsem měl problém s účinností léčení. Takže eliminuji co možná
> > nejvíc faktorů, které by na to měly vliv.
> >
>
>
>
> No prave to leceni je nejvetsi nepritel zimovani ve vetsim prostoru. Dost o
> tom ted premyslim, protoze nechci zbytecne kontaminovat plasty (vim ze je to
> udajne nezavadne) a i snizeni ucinosti je problem.
>
> V nejnovejsim vcelarstvi (mimo propagace vyvolenych jedincu :-)) ) je i na
> dotaz zda muze do "lecenych" plastu med (zda je mozne prevesit ramky do medniku
> ) a nasleduje odpoved: cesta plastu by mela byt mednik - plodiste - varak
>
> Kolik vcelaru tuto cestu plastu zajisti??
>
>
>
> Teoreticky se mi libi dodatecne odebirat nastavky nekdy v zari, ale zatim jsem
> nezkousel, protoze s tim zas nastane problem se skladovanim sousi. A narazi to
> i na problem, ze nekteri tvrdi, ze je nevhodne menit podminky po zakrmeni .
>
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> Vracím ti tvoji otázku.
> >>Kolik vcelaru tuto cestu plastu zajisti??<<
> Ani ty sám!!
>


Zatim bohuzel urcite ne. Pisu o tom, protoze me to v tom vcelarstvi takto strikne napsano zarazilo a jevi se mi to prakticky v praxi nedosazitelne obvzlaste v jinych sestavach nez plodiste - mednik.

Trochu jsem nad tim nedavno premyslel a je to docela bludny kruh.

Kyselina je mozna cesta ven....

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
KaJi (212.77.163.104) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

.... protoze me to v tom vcelarstvi takto strikne napsano ....
-----
šlo by to trochu šířeji. Jsou zde i nezvýhodnění nečlenové
:-)
To je nějaký nový objev? Do dneška se hlásalo, že léčení nemá žádný měřitelný vliv na rezidua léčiv v medu.

Osobně se začínám více přiklánět k plastovým mezistěnám. Potah z vosku z víček a je to.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> -----
> šlo by to trochu šířeji. Jsou zde i nezvýhodnění nečlenové
> :-)


Pardon :-) Byl to kratky dotaz vcelare, zda muze prevesit plasty z plodiste do medniku. Odpoved byla take kratoucka, jak sem psal doporuceno: mednik - plodiste - varak


Do dneška se hlásalo, že léčení nemá žádný
> měřitelný vliv na rezidua léčiv v medu.
> Osobně se začínám více přiklánět k plastovým mezistěnám. Potah z vosku z
> víček a je to.
>

To by byla cesta, ale plast je pro me takovej fuj, i kdyz med stacim do plastovych kybliku :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Paprna Hauptmann (e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Ja bych rekl, ze obsah rezidui v medu je az druhorada polozka. Dulezitejsi
jsou rezidua ve vosku a s nimi spojena rezistence Varoa.

2008/10/29 KaJi <e-mail/=/nezadan>

> ... protoze me to v tom vcelarstvi takto strikne napsano ....
> -----
> šlo by to trochu šířeji. Jsou zde i nezvýhodnění nečlenové
> :-)
> To je nějaký nový objev? Do dneška se hlásalo, že léčení nemá žádný
> měřitelný vliv na rezidua léčiv v medu.
>
> Osobně se začínám více přiklánět k plastovým mezistěnám. Potah z vosku z
> víček a je to.
>
> Karel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
(e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Ono to stěmi plasty není zase tak slavné různá změkčovadla používaná při výrobě mohou přecházet také do vosku a pak škodliviny které vznikají při jejic výrobě také zatěžují naše životní prostředí a mohou se zpětně dostávat do medu zvláště medovice kterou včely sbírají bůh vi z čeho a v jakém prostředí?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Hauptmann <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
> Datum: 29.10.2008 10:56:21
> ----------------------------------------
> Ja bych rekl, ze obsah rezidui v medu je az druhorada polozka. Dulezitejsi
> jsou rezidua ve vosku a s nimi spojena rezistence Varoa.
>
> 2008/10/29 KaJi <e-mail/=/nezadan>
>
> > ... protoze me to v tom vcelarstvi takto strikne napsano ....
> > -----
> > šlo by to trochu šířeji. Jsou zde i nezvýhodnění nečlenové
> > :-)
> > To je nějaký nový objev? Do dneška se hlásalo, že léčení nemá žádný
> > měřitelný vliv na rezidua léčiv v medu.
> >
> > Osobně se začínám více přiklánět k plastovým mezistěnám. Potah z vosku z
> > víček a je to.
> >
> > Karel
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Michal Seničan (e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


Pan Mensik prepacte prosim,
Vy ste dispecerom tejto konferencie, ja mam rad vase diskusne prispevky, ale niektore mozete zasielat priamo respodentom, aby sme skor prisli k meritu vecu.
S uctou Miso Senican, Myjavske Kopanice

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Podle mých zkušeností je vhodné, aby včely byly v zimě za mrazu aspoň 20
centimetrů od otevřených otvorů. Jinak se sýkorky mohou naučit klepáním
vylákávat včely ven. V předjaří to potom závisí na teplotě. Když je teplo,
ale před úly ještě neroztálý sníh, jsou otevřená očka, aby světlo šlo až ke
včelám méně vhodné, lákají včely ven na sníh. Naopak když je sníh už pryč,
je otevřené očko co nejblíže sezení včel velice vhodné.

R. Polášek
9,42

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 24, 2008 8:45 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> >Mel bych na Vas jeden dotaz, zda pouzivate ocka a v pripade, ze ano tak
> jak je mate otevrena na zimu? Diky
> T.H.
> ---------------------------------------------------------
> Očka mám v každém nástavku. Do loňského roku jsem je využíval pouze
> účelově. Od dubna letošního roku mám otevřená 2 očka v nástavcích nad
sebou
> od poloviny sestavy směrem dolů. V praxi to vypadá následovně: -léto,
> sestava 6 NN, otevřeno odshora 4 a 5 nástavek. Po medobraní, podstaveny 2
> nástavky k vylízání zbytků medu, otevřena očka v 3 a 4 nástavku shora. Po
> odebrání podstavených nástavků letos 19. října, zůstala otevřená očka ve 3
> a 4 nástavku shora, míním je ponechat otevřená přez zimu. Zimuji ve
čtyřech
> NN. Mám zasíťovaná dna, varoapodložky umožňují přístup čerstvého vzduchu.
> Po provedení aerosolu v období zimního slunovratu zasíťovaná dna uzavřu,
> ponechám očka a otevřené česno. Česno je přes celou šíři úlu 7 mm
> (štěrbina) celoročně otevřené. Letos prvně za celou svojí včelařskou
> kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím
> má zkušenost? Podělte se.
> Zdravím Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Hlavně je potřeba s tím přes zimu nehýbat.
Tonda

>Podle mých zkušeností je vhodné, aby včely byly v zimě za mrazu aspoň 20
centimetrů od otevřených otvorů. Jinak se sýkorky mohou naučit klepáním
vylákávat včely ven. V předjaří to potom závisí na teplotě. Když je teplo,
ale před úly ještě neroztálý sníh, jsou otevřená očka, aby světlo šlo až ke
včelám méně vhodné, lákají včely ven na sníh. Naopak když je sníh už pryč,
je otevřené očko co nejblíže sezení včel velice vhodné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Vojtěch (85.13.78.2) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Včely zalepují otvory proto, aby si udržely relativní vlhkost v úle. Průvan vysušuje a rychle mění vlhkost, teplotu podle počasí atd. Relativní vlhkost je hmotnost vodních par v 1m3 za určité teploty a tlaku.Pokud teplota klesne pod rosný bod, relativní vlhkost vzduchu klesá.
Čím vyšší teplota vzduchu, tím více vody pojme a opačně. Suchý vzduch vadí i lidem. Včely když mají možnost si vybrat, raději zimují ve skleněném úle, protože na skle se tvoří kapky, které odebírají, a taky se voda zpětně odpařuje.
Práce člověka v prostředí s vysokou relativní vlhkostí je nepříjemná, ale krátkodobý pobyt může i léčit.

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
vorja (195.47.26.219) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Mám několik dotazů. Lze u skleněného úlu pozorovat proudění fumigačního dýmu? Vysráží se Varidol při fumigaci na stěnách skleněného úlu? Skleněný úl lze považovat za super neuteplený úl u něhož za nízkých teplot (vyšších mrazů) bude vyšší spotřeba zásob a tím větší produkce vodních par a kysličníku uhličitého. Včely by tedy měly za mrazu více hučet ve skleněném úlu, než v utepleném úlu. Je tomu tak? Děkuji předem za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Vojtěch (85.13.78.2) --- 25. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Mám několik dotazů. Lze u skleněného úlu pozorovat proudění fumigačního dýmu? Vysráží se Varidol při fumigaci na stěnách skleněného úlu? Skleněný úl lze považovat za super neuteplený úl u něhož za nízkých teplot (vyšších mrazů) bude vyšší spotřeba zásob a tím větší produkce vodních par a kysličníku uhličitého. Včely by tedy měly za mrazu více hučet ve skleněném úlu, než v utepleném úlu. Je tomu tak? Děkuji předem za odpověď.

Skleněné úly jsem začal vyrábět ze skla vyměněných oken, protože se mi zdálo škoda skla, které je při výrobě náročné na energii vyhodit do kontejneru. Jsou to tuny skla, které se všude ještě vyhodí. Je to hotový materiál, rychle se uřízne, nemusí se upravovat, natírat, úl je levnější a trvanlivější. Technologie výroby úlu je stejná jako u okna. Taky Vám nikdo netvrdí, že když budete mít okna v domě, že v zimě zmrznete. Při zkouškách úlů mimo včelín na slunci, musel jsem hlídat teploty na počítači a všechny možnosti si ověřovat. Např. na zimování zkouška jen uprostřed skleněný a vůbec se nepřestěhovaly do dřevěného nástavku. Taky jsem se domníval, že to bude super neuteplený úl. Nyní mám nachystané dva skleněné a vedle dva dřevěné a budu porovnávat výnosy.
Pozorovat dým lze, ale k vysrážení by došlo pokud by teplota klesla na rosný bod zrovna při fumigaci, ale vyrušením včelstva teplota se zvyšuje. Čím silnější včelstvo, tím je vyšší teplota pří vyrušení.Taky když začnou plodovat. Hučení jsem zatím žádné nepozoroval a mám venku oddělky s inseminovanými matkami. Minulou zimu žádné větší mrazy nebyly.
Matky nerozlišuji podle názvu, ale podle výkonu.Hned je možno porovnat matky, která je výkonnější podle zaplňování uliček a je plno dalších možností pro sledování. Mne taky zajímají zkušenosti včelařů, kteří si pořídili stejný typ úlů .
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Dostal jsem se k netu po delsi dobe, asi uz odpovedi budou, ale stejne

mam plexisklove nastavky a tam to krasne pozorovat jde. Je videt jak z horniho nastavku dym postupne pronika az dolu, i chovani vcel. Nezda se mi, ze by se lecivo srazelo na plexiskle (bude to ale teplejsi nez sklo). Na posledni dotaz odpoved zatim neznam, az za par mesicu...

T.H.

> Mám několik dotazů. Lze u skleněného úlu pozorovat proudění fumigačního
> dýmu? Vysráží se Varidol při fumigaci na stěnách skleněného úlu? Skleněný
> úl lze považovat za super neuteplený úl u něhož za nízkých teplot (vyšších
> mrazů) bude vyšší spotřeba zásob a tím větší produkce vodních par a
> kysličníku uhličitého. Včely by tedy měly za mrazu více hučet ve skleněném
> úlu, než v utepleném úlu. Je tomu tak? Děkuji předem za odpověď.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Vaše úvaha je celkem správná, ale výklad relativní vlhkosti bych poopravil. Relativní vlhkost je procentuální poměr mezi skutečným obsahem vodních par (g/m3) a maximálním možným obsahem vodních par při dané teplotě.
Například při 0°C a při vlhkosti na rosném bodu (= 100% relat. vlhkosti)je obsah vody 3,7 g/m3 vzduchu, pokud obsah vody zůstane konstantní a zvýší-li se teplota (např. v centru hroznu včel) na 20°C, poklesne relativní vlhkost na 25%.!!!

Uprostřed hroznu včel je tedy vždy nízká relativní vlhkost vzduchu (sucho), ale v nejbližším okolí na stěnách úlu (hlavně v rozích) je teplota povrchu velmi nízká a dojde tam k dosažení teploty rosného bodu a kondenzaci (mokro). Včely na tato místa nanáší propolis, který je parotěsný a vodě odolný, nenasákavý a na něm kondenzuje voda, kterou včely v zimě konzumují.
Podstatou je tedy v horních partiích perfektně utěsněný úl propolisem, aby neunikal teplý vlhký vzduch z úlu. Nejde tak o to teplo jako o tu vodní páru. Tu včely vyrábí jen vlastním metabolismem cukru a jiný zdroj v zimě není. A aby mohly přežít a plodovat, potřebují vlhký úl, aby se rozpouštěly zkrystalizované zásoby, med je hygroskopický (absorbuje vodu i nad rosným bodem).
ÚL MUSÍ BÝT TĚSNÝ ZEVNITŘ !!! NIKDY NE Z VENKU !!! (jinak shnije, pokud je dřevěný). POKUD MOŽNO, OD TÉTO DOBY AŽ DO JARA NEROZEBÍRAT STRŮPKY (kdybych byl včela, tak bych za to trestal).
Česno nechat otevřené, aby úl dobře větral. Spodem vám vlhkost neodejde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

A ještě jsem zapomněl, očka na zimu zalígrovat!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (213.29.160.5) --- 25. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

A aby mohly přežít a plodovat, potřebují vlhký úl, aby se rozpouštěly zkrystalizované zásoby, med je hygroskopický (absorbuje vodu i nad rosným bodem).

______________________________________________________________

Ano, asi tak to bude: aby mohly přežít zimu a PLODOVAT...
Jenže k čemu v zimě potřebujeme ono plodování? Není pro zimování včeltev lepší spíše jenom to přežití, ale bez plodování?

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

P.S.: Když jsem začal zimovat tzv. vzdušně ( s otevřenými drátěnými varroadny a horními zasíťovanými očky... letos zkouším větrání stropem prostřednictvím jeho navýšení o 3 mm dvěma plexisklovými pruhy, což mi připadá provozně jednoduší a efektivnější ) zaznamenal jsem jediný rozdíl: žádná plíseň v úlech a vysoce nízká aktivita včel během zimy ( z čehož vysuzuji omezené plodování a s tím spojené zmenšení spotřeby zásob ). Je diskutabilní, jakou úlohu vzdušná vlhkost pro zimující včelstva představuje - aneb další námět pro nekonečné debaty na Konferenci, které končí tradičním ,,mlácením slámy,,. Inspirace k diskuzi na toto téma najdete např. na:
http://vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=487
http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=282

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 26. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

To je otázka na celé nové téma - plodování v zimě. Na to není jednoduché odpovědět, myslím, že na to nikdo zodpovědně neodpoví. Z pohledu jarního rozvoje kladná vlastnost - udržování teploty a rozvoj. Z pohledu varroózy možná špatná vlastnost. Jedno je jasné, je to včelí přirozenost. Včelař už dělá dost proti jejich přirozenosti v sezóně a dělat jim potíže ještě v zimě mi připadá moc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
je?ek.obecný (e-mailem) --- 26. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


to větrání stropem (navýšením o tři mm) to je ještě v kombinaci se
zasíťovaným dnem a má nahradit otevřená očka v nástavcích? S takto
"neutepleným" stropem i zazimujete?

díky za upřesnění

petr j.

> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>
> P.S.: Když jsem začal zimovat tzv. vzdušně ( s otevřenými drátěnými
> varroadny a horními zasíťovanými očky... letos zkouším větrání stropem
> prostřednictvím jeho navýšení o 3 mm dvěma plexisklovými pruhy, což mi
> připadá provozně jednoduší a efektivnější ) zaznamenal jsem jediný rozdíl:
> žádná plíseň v úlech a vysoce nízká aktivita včel během zimy ( z čehož
> vysuzuji omezené plodování a s tím spojené zmenšení spotřeby zásob ). Je
> diskutabilní, jakou úlohu vzdušná vlhkost pro zimující včelstva
> představuje - aneb další námět pro nekonečné debaty na Konferenci, které
> končí tradičním ,,mlácením slámy,,. Inspirace k diskuzi na toto téma
> najdete např. na:
> http://vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=487
> http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=282
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M. Václavek (213.29.160.5) --- 26. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Pro upřesnění:
Zimuji s otevřenými drátěnými dny a ,,provětrávacími,, stropy, ale neuteplenými bych je nenazýval. Stropy mých Optimalů jsou tvořeny fólií, nad níž se nachází 8 cm polystyrénová deska krytá půlnástavkem a krabicovým víkem, takže dle libosti bez potíží se včelí chumáč může přitisknut až ke stropu, jinak řečeno včelstvo má k dispozici celou zásobní plochu, jsou-li zásoby správně uloženy ( převaha v horních dvou NN ). Pozn.: Včely konzumují zásoby výhradně v centru chumáče, který se v případě přitisknutí včelstva ke stropu nachází přímo pod fólií ( hlavně u slabších včeltev ).

Onu inovaci ( strop podložený plexisklovými pruhy ) letos zkouším poprvé, takže jsem sám zvědav, jak se věc povede. Slouží k nahrazení větrání horními očky, což podle mého názoru u velmi silných včelstev ve velmi prostorných úlech ( 6 NN ) nestačí. Nepoužívám otočné štítky na očkách ( u nichž se dá snadno nastavit poloha větrání ), což je další důvod, proč jsem se odhodlal ke změně. Pro každé včelstvo jsem si nařezal dva pruhy 3 mm plexiskla 435x25 mm, které z vrchu pasují na boční stěny nástavků. Tloušťku 3 mm jsem volil jako kompromis mezi účinnou větrací plochou a včelotěsností. Aby se fólie neprohýbala, je třeba ji podepřít např. dalšími třemi plexisklovými pruhy, které se umísti nad čtvrtiny nástavku. Tímto způsobem chci docílit zvýšeného provětrávání úlů během zimy a ochraně včelstva před ptactvem a nárazy větrů, které prostřednictvím oček včelám hrozí.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

PS: Od podzimní úpravy do úpravy podletní mívám otevřená zpravidla jen spodní 3 očka ( u 6-9NN včelstev ), všechna ostatní očka jsou zavřená. S výjimkou předjaří a období mezi podletní a podzimní úpravou nechávám prodyšné stropy po celý rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Horní očko mám otevřené a spodní nastaveno na větrání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
> Datum: 24.10.2008 08:45:57
> ----------------------------------------
> >Mel bych na Vas jeden dotaz, zda pouzivate ocka a v pripade, ze ano tak
> jak je mate otevrena na zimu? Diky
> T.H.
> ---------------------------------------------------------
> Očka mám v každém nástavku. Do loňského roku jsem je využíval pouze
> účelově. Od dubna letošního roku mám otevřená 2 očka v nástavcích nad sebou
> od poloviny sestavy směrem dolů. V praxi to vypadá následovně: -léto,
> sestava 6 NN, otevřeno odshora 4 a 5 nástavek. Po medobraní, podstaveny 2
> nástavky k vylízání zbytků medu, otevřena očka v 3 a 4 nástavku shora. Po
> odebrání podstavených nástavků letos 19. října, zůstala otevřená očka ve 3
> a 4 nástavku shora, míním je ponechat otevřená přez zimu. Zimuji ve čtyřech
> NN. Mám zasíťovaná dna, varoapodložky umožňují přístup čerstvého vzduchu.
> Po provedení aerosolu v období zimního slunovratu zasíťovaná dna uzavřu,
> ponechám očka a otevřené česno. Česno je přes celou šíři úlu 7 mm
> (štěrbina) celoročně otevřené. Letos prvně za celou svojí včelařskou
> kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím
> má zkušenost? Podělte se.
> Zdravím Pepča       
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
stonjek (90.183.70.9) --- 25. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Když jsem přecházel na Dadanty /zateplené, studená stavba/ tak jsem se otázkou oček podrobně zabýval a zkoumal. Prakticky jedna řada včelnice očka měla, druhá ne a pak jsem druhý rok je otočil. Význam jsem nezjistil vůbec žádný. Rozdíly ve výnosech žádné a navíc včelky je vůbec nepoužívaly. Celosezoně mám česna bez vložek /ještě teď/ takže je tam díra cca 42 x 4 cm. Spodní větrání jsem používal, protože co kdybych začal kočovat, protože pak je to naprostá nutnost, ale teď už dělám dna bez sítí a zásuvek. Ani ve varoa dnech nespatřuji žádnou výhodu, trochu vymazlené podložky mě připadají pohodlnější. Jejich propagátoři zapomínají, že větší včelař nemá čas neustále něco počítat a dutinu nad zásvkou včelky zanášejí bordýlkem plus vlhkost a sladké kapky a pak když skutečně musím sem tam něco počítat tak musím je pečlivě vyčisti, často umýt a to je v lese dost zdržující. To ale vše závisí od situace a úlů. Když jsem testoval nezateplené úly tak včelky létaly očky jak o život a hlavním česnem jen vlažně! A pak se v tom vyznejte. Takže jednotné a správné řešení si každý musí najít sám. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 25. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

To přesně odpovídá historii úlů . Když se podíváme do starší literatury tak jsou u úlů střídavě očka vyzdvihována a pak zase zatracována. Kompromisním řešením je pak možnost jejich uzavírání.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
> Datum: 25.10.2008 08:11:02
> ----------------------------------------
> Když jsem přecházel na Dadanty /zateplené, studená stavba/ tak jsem se
> otázkou oček podrobně zabýval a zkoumal. Prakticky jedna řada včelnice očka
> měla, druhá ne a pak jsem druhý rok je otočil. Význam jsem nezjistil vůbec
> žádný. Rozdíly ve výnosech žádné a navíc včelky je vůbec nepoužívaly.
> Celosezoně mám česna bez vložek /ještě teď/ takže je tam díra cca 42 x 4
> cm. Spodní větrání jsem používal, protože co kdybych začal kočovat, protože
> pak je to naprostá nutnost, ale teď už dělám dna bez sítí a zásuvek. Ani ve
> varoa dnech nespatřuji žádnou výhodu, trochu vymazlené podložky mě
> připadají pohodlnější. Jejich propagátoři zapomínají, že větší včelař nemá
> čas neustále něco počítat a dutinu nad zásvkou včelky zanášejí bordýlkem
> plus vlhkost a sladké kapky a pak když skutečně musím sem tam něco počítat
> tak musím je pečlivě vyčisti, často umýtTo přesně odpovídá historii

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

U těch oček asi platí, že včely se 99 % případů prostě přizpůsobí, protože
jsou ještě pořád přizpůsobené na přírodní dutiny a ty jsou, co se týká
česnových otovorů, ještě mnohem více rozmanitější než jakákoliv varianta
oček a česna ve dnu. Svého času jsem míval pomocná včelstva ve včelíně
prostě jen položená nahoře na úlech zadovácích. S venkovním prostorem jsem
je propojil vyvrtaným otvorem ve stěně včelínu o průměru asi 3,5 cm a asi
10 - 15 dlouhou trubkou stejného průměru nasunutou do dna úlu toho pomocného
včelstva a do otvoru ve stěně. To byl jediný česnový otvor pro včelstvo
velikosti až na dvou nastavcích rámků 39x24, když nepočítám úlové
netěsnosti. Včelstvo v takovém úlu s takovým česnem mělo jakési medné
výnosy, i když slabší, zimní zásoby v pohodě zpracovalo a pokud jsem je v
zimě nepoužil k spojování, na jaře se víceméně normálně rozvíjelo. Takže
hlavní důvod, proč manipulovat s očky, jsou různé vedlejší příčiny. V
podletí třeba u slabších včelstev nebezpečí loupeže, v zimě nebezpečí
sýkorek, na jaře co nejkratší vzdálenost od česna ke včelám uvnitř a pokud
možno ohřívanou jarním sluncem. Ale pokud se to tak nedělá, v převážné
většině případů se nic neděje.

R. Polášek
12,04
----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 25, 2008 8:10 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> Když jsem přecházel na Dadanty /zateplené, studená stavba/ tak jsem se
> otázkou oček podrobně zabýval a zkoumal. Prakticky jedna řada včelnice
očka
> měla, druhá ne a pak jsem druhý rok je otočil. Význam jsem nezjistil vůbec
> žádný. Rozdíly ve výnosech žádné a navíc včelky je vůbec nepoužívaly.
> Celosezoně mám česna bez vložek /ještě teď/ takže je tam díra cca 42 x 4
> cm. Spodní větrání jsem používal, protože co kdybych začal kočovat,
protože
> pak je to naprostá nutnost, ale teď už dělám dna bez sítí a zásuvek. Ani
ve
> varoa dnech nespatřuji žádnou výhodu, trochu vymazlené podložky mě
> připadají pohodlnější. Jejich propagátoři zapomínají, že větší včelař nemá
> čas neustále něco počítat a dutinu nad zásvkou včelky zanášejí bordýlkem
> plus vlhkost a sladké kapky a pak když skutečně musím sem tam něco počítat
> tak musím je pečlivě vyčisti, často umýt a to je v lese dost zdržující. To
> ale vše závisí od situace a úlů. Když jsem testoval nezateplené úly tak
> včelky létaly očky jak o život a hlavním česnem jen vlažně! A pak se v tom
> vyznejte. Takže jednotné a správné řešení si každý musí najít sám. Zdraví
> R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 26. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

>Když jsem testoval nezateplené úly tak včelky létaly očky jak o život a hlavním česnem jen vlažně! RS
-----------------------------------------------------------
Zdravím Rudo, mám stejný poznatek. Včelstva otevřená nástavková očka využívají jako hlavní letáč. Dolů k letáči úlového dna se obtěžují teprve tehdy, když jim úlová očka nestačí. Čím déle čtu reakce na můj příspěvek, tím více se utvrzuji v názoru nechat očka přes zimu otevřená, mám Hofmannovy rámky na studenou stavbu. Čili vlastně úl v úle.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 27. 10. 2008
Re: Sila včelstev a říjnové plodovanie

Včelstva otevřená nástavková očka využívají jako hlavní letáč. Dolů k letáči úlového dna se obtěžují teprve tehdy, když jim úlová očka nestačí.
------------------------------------------------------------
Priatelia, máte pravdu len potiaľ, že "lítají", ale len vtedy, ak v úľovej zostave nepoužívate materskú mriežku (MMr) a M má voľný pohyb a prístup na všetky plásty, ak MMr máte nad dvomi NN s otvorenými očkami taktiež cez ne budú lietať, ale cez očká nad MMr lietať nebudú, možno vtedy, ak je aj nad MMr npr. mladá neoplodnená M. Tá sa môže oplodniť, vytvorí sa dcérske včelstvo a včely budú istotne lietať cez očká.

Totiž každá odlietajúca včela sa musí uistiť o prítomnosti matky prijatím jej feromónu-materskej látky. Včela vo včelstve bez MMr ten problém nemá, má prístup k ML, ale ako je včelstvo pod MMr, každá včela bude navštevovať časť úľa pod MMR a vyletovať a vracať sa bude cez hlavný letáč.

Ja svoju úľovú zostavu Už 1.8 upravím (mám tradičný nadstavkový úľ s oddeliteľným dnom, s letáčom a na kratšej strane debničky mám kŕmny otvor- krmivo podávam z vokajšieho prostredia a môžem tento sekundárny letáč využívať ako očko), nad dno ide debnička aj s rezervnými plástami a sekundárnym letáčikom (10x100m) dopredu.

Jednoznačne tento otvor je pod preloženým plodiskom a naučené včely používať hlavný letáč radšej využívajú ako ten ktorý včelám skracuje cestu na výlet z úľa. Preto si dovolím tvrdiť, že včely si neuvedomujú výhodu skrátenie cesty na odlet a prílet do úľa, ale využívajú naučenú cestu (včela aj vo vnútri úľa používa cesty, ktoré si osvojila pri prvom výlete z úľa), ktorá bola cez hlavný letáč. Ešte i teraz v niektorých včelstvách vyletujú cez hlavný letáč a pomocný majú k dispozícii bezmála 3 mesiace. Cez pomocný letáč lietajú včely, ktoré robili prvé prelety cezeň.

Nakoniec po poslednej fumigácii uzavriem hlavný letáč sieťou proti vnikaniu škodcov do úľa a hlavne uzatvorený úľ sieťkou využívam na vetranie dolnej debničky.
Moje včely začnú dolný letáč plne využívať až po jarnej úprave (čas kvitnutia vŕb), kedy prekladám plodisko na úľové dno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Včely létají vždy z těch otvorů, které jsou nejblíž plodu, případně nejblíž
rozhraní plodu a donášených zásob, pokud je snůška. Jedině pokud je u těch
otvorů plno, létají z dalších nejbližších. V klidovém období, podzim, zima,
jaro za proletů létají z otvoru, který je nejblíž sezení zimního chumáče.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 26, 2008 7:01 PM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> >Když jsem testoval nezateplené úly tak včelky létaly očky jak o život a
> hlavním česnem jen vlažně! RS
> -----------------------------------------------------------
> Zdravím Rudo, mám stejný poznatek. Včelstva otevřená nástavková očka
> využívají jako hlavní letáč. Dolů k letáči úlového dna se obtěžují teprve
> tehdy, když jim úlová očka nestačí. Čím déle čtu reakce na můj příspěvek,
> tím více se utvrzuji v názoru nechat očka přes zimu otevřená, mám
> Hofmannovy rámky na studenou stavbu. Čili vlastně úl v úle.
> Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu