78251

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Přes sezónu mám otevřená očka v dolních 3-4 nástavcích, co je plodiště. V horních, medníkových, je mám zavřená i když mřížku už nepoužívám. Zimuji do čtyř nástavků a všechna očka nechávám otevřená. Z padesáti včelstev se mi občas stalo, že v horním nástavku si včely propolisem očko částečně uzavřely, ale nechali tam otvor alespoň 10 mm. To byly ale z padesáti tak 1-2 případy. Dna mám zasíťovaná.
Tonda

>Letos prvně za celou svojí včelařskou kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím má zkušenost? Podělte se.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
KaJi (212.77.163.104) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

>Letos prvně za celou svojí včelařskou kariéru míním zimovat včelstva s otevřenými očky. Je zde někdo, kdo s tím má zkušenost? Podělte se.
-----

Kdysi jsem myslel, že NN včelaření je nutně s očky a do prvních nástavků je je pracně dodatečně dodělával. Dnes si myslím, že pokud je dole zasítované dno a tedy dostatečná ventilace, že na zimu nejsou nutná. SPíše praktická jsou pro přelétáky, vytváření oddělků, pokud se dává mřížka, tak aby trubci vyletěli atd. Pokud jsou umístěny tak, že umožňují pohled dovnitř do uliček, je to dobré pro kontrolu jak včely sílí a jedou dolů a stačí na to večer obejít včely s čelovkou a kouknout očky dovnitř.

Ale proč to píšu? Včelám by se mělo nastavit větrání v podletí a pak s ním už nemachrovat. Včely si přizpůsobí sediště. Pak je lepší jim už neměnit podmínky.
Takže bych doporučil už nic nezkoušet a nechat to tak jak je na příští rok.

Já se v poslední době snažím před krmením očka horních nástavků mít zavřená, aby si včely plod netlačily moc nahoru nad zásoby.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

> Ale proč to píšu? Včelám by se mělo nastavit větrání v podletí a pak s ním
> už nemachrovat. Včely si přizpůsobí sediště. Pak je lepší jim už neměnit
> podmínky.
> Takže bych doporučil už nic nezkoušet a nechat to tak jak je na příští rok.
>
> Já se v poslední době snažím před krmením očka horních nástavků mít
> zavřená, aby si včely plod netlačily moc nahoru nad zásoby.
>
> Karel
>


Take mam ten pocit, ze ocka silne ovlivni polohu zimniho hnizda. Tam kde se nechaji otevrena ocka v dolnim nastavku, tam se vcely posouvaji vice nahoru (mam pocit, ze berou jako hlavni cesno nejblizsi ocko ). Tam kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu (dnu) - treba v 1NN nebo 2NN od spodu.

Je ale taky mozne, ze jsem uplne vedle, vsimam si toho ani ne 2 sezonu.

Mozna jsem zimoval se vsema ockama otevrenyma, ale toho jsem si v te dobe jeste nevsimal-skoda :-( Ale videl jsem vcelstva ve 3NN ktere maji celou zimu vsechna ocka otevrena a to v nadm. vysce min 500m a kdyz je snih tak jsou cela pod snehem (to jsem nevidel, pouze slysel) :-)

Stane se vam nekdy, ze horni (3NN nebo 4NN) nastavek neni uplne plny zasob? Kdyz o tom premyslim tak me v NN casto - loni, kdyz jsem si toho prvne vsimnul tak jsem se dokonce po nakrmeni nejdriv lekl, ze u nekterych probehla loupez, ale pak jsem zjistil ze maji hnizdo dolejc a tak i zasoby mely stazene k hnizdu.


T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (212.77.163.104) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
.....
Doporučuji:

Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-) Možná proto už nikdy potom nevyšla.
(Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)

m.j. zde
Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.

Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.

Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z toho usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem sebe dost díla i zásob a v úle není průvan.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

K tomu Brenerovi - tam se perou dvě zákonitosti. Jedna je to, že včely při
posledním plodování jdou za vzduchem, tudíž pokud je otevřeno jen česno
dole, mohou se usadit dole u něho. Druhá zákonitost je, že včely ukládají
zásoby nahoru pod strop úlu, pokud úl není extrémně velký a strop neuteplený
a poslední plod je potom hned pod těmito zásobami. Takže u stejných úlů
jedny sedí nahoře, u mně to byla většina a některé sedí dole u česna.
Problém je potom, když si včely sednou dolů a krmení a uspořádání rámků je
takové, že zásoby uloží nahoru a v mrazu se k nim nedostanou. O tom už jsem
tady párkrát psal.

Co se týká nehýbat očky, domnívám se, že to platí pro podletí a podzim.
Dokud jsou ještě takové teploty, že změna by podnítila přenášení zásob, to
je zbytečná spotřeba, zbytečný vývin tepla a tím zvýšené zbytečné plodování.
Pokud příliš moc otevřených oček nepodnítí loupež. V zimě za nízkých teplot
, kdy jsou včely v zimním chumáči, je to potom víceméně jedno, samotné včely
mají tak nízkou spotřebu vzduchu, že klidně mohou být zavřena očka, klidně
může být pevné dno bez síta, jenom otevřené česno dole v úlovém dnu včelám
stačí. Podobné to je, když začínají plodovat za nízkých teplot v předjaří,
protože se plodováním přizpůsobí úlu. Ztráty orientací k uzavřenému očku
taky nejsou, protože to včely během zimy zapomenou. Později v předjaří je
zase vhodné horní očko otevřít. Včely tak získají přímý kontakt s venkem a
vyletí hned, jak svítí slunce a trochu se oteplí.
V současné době v nastavcích používám studenou stavbu a očko mám otevřeno
nahoře do doby, dokud je takové počasí, že by se mohly ještě proletět. Přes
zimu očko zavírám a nechávám jen česno dole. Očko pak otvírám v větších
oblevách a natrvalo v předjaří po roztání sněhu, aby k proletu využily i
krátké oteplení.

R. Polášek
13,12
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 24, 2008 11:40 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
> ....
> Doporučuji:
>
> Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)
> Možná proto už nikdy potom nevyšla.
> (Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve
> včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)
>
> m.j. zde
> Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.
>
> Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.
>
> Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z
toho
> usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem
sebe
> dost díla i zásob a v úle není průvan.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

K tomu Brenerovi - tam se perou dvě zákonitosti. Jedna je to, že včely při
posledním plodování jdou za vzduchem, tudíž pokud je otevřeno jen česno
dole, mohou se usadit dole u něho. Druhá zákonitost je, že včely ukládají
zásoby nahoru pod strop úlu, pokud úl není extrémně velký a strop neuteplený
a poslední plod je potom hned pod těmito zásobami. Takže u stejných úlů
jedny sedí nahoře, u mně to byla většina a některé sedí dole u česna.
Problém je potom, když si včely sednou dolů a krmení a uspořádání rámků je
takové, že zásoby uloží nahoru a v mrazu se k nim nedostanou. O tom už jsem
tady párkrát psal.

Co se týká nehýbat očky, domnívám se, že to platí pro podletí a podzim.
Dokud jsou ještě takové teploty, že změna by podnítila přenášení zásob, to
je zbytečná spotřeba, zbytečný vývin tepla a tím zvýšené zbytečné plodování.
Pokud příliš moc otevřených oček nepodnítí loupež. V zimě za nízkých teplot
, kdy jsou včely v zimním chumáči, je to potom víceméně jedno, samotné včely
mají tak nízkou spotřebu vzduchu, že klidně mohou být zavřena očka, klidně
může být pevné dno bez síta, jenom otevřené česno dole v úlovém dnu včelám
stačí. Podobné to je, když začínají plodovat za nízkých teplot v předjaří,
protože se plodováním přizpůsobí úlu. Ztráty orientací k uzavřenému očku
taky nejsou, protože to včely během zimy zapomenou. Později v předjaří je
zase vhodné horní očko otevřít. Včely tak získají přímý kontakt s venkem a
vyletí hned, jak svítí slunce a trochu se oteplí.
V současné době v nastavcích používám studenou stavbu a očko mám otevřeno
nahoře do doby, dokud je takové počasí, že by se mohly ještě proletět. Přes
zimu očko zavírám a nechávám jen česno dole. Očko pak otvírám v větších
oblevách a natrvalo v předjaří po roztání sněhu, aby k proletu využily i
krátké oteplení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 24, 2008 11:40 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
> ....
> Doporučuji:
>
> Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)
> Možná proto už nikdy potom nevyšla.
> (Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve
> včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)
>
> m.j. zde
> Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.
>
> Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.
>
> Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z
toho
> usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem
sebe
> dost díla i zásob a v úle není průvan.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 24. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Že se včely v zimě nedostanou na zásoby nahoře je příčinou nejspíš mezera mezi nástavky do této mezery je nutné započítat mezeru mezi rámky loučky rámků a mezeru mez pláství a spodní loučkou to znamená výšku od plástve po plást. Normálně by pak ale měly postupovat od spodku nahoru. Pokud však je ta mezera mezi patry příliš vysoká, postupují podél rámků a horní patro pak využijí v předjaří na výchovu plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
> Datum: 24.10.2008 15:11:07
> ----------------------------------------
> K tomu Brenerovi - tam se perou dvě zákonitosti. Jedna je to, že včely při
> posledním plodování jdou za vzduchem, tudíž pokud je otevřeno jen česno
> dole, mohou se usadit dole u něho. Druhá zákonitost je, že včely ukládají
> zásoby nahoru pod strop úlu, pokud úl není extrémně velký a strop neuteplený
> a poslední plod je potom hned pod těmito zásobami. Takže u stejných úlů
> jedny sedí nahoře, u mně to byla většina a některé sedí dole u česna.
> Problém je potom, když si včely sednou dolů a krmení a uspořádání rámků je
> takové, že zásoby uloží nahoru a v mrazu se k nim nedostanou. O tom už jsem
> tady párkrát psal.
>
> Co se týká nehýbat očky, domnívám se, že to platí pro podletí a podzim.
> Dokud jsou ještě takové teploty, že změna by podnítila přenášení zásob, to
> je zbytečná spotřeba, zbytečný vývin tepla a tím zvýšené zbytečné plodování.
> Pokud příliš moc otevřených oček nepodnítí loupež. V zimě za nízkých teplot
> , kdy jsou včely v zimním chumáči, je to potom víceméně jedno, samotné včely
> mají tak nízkou spotřebu vzduchu, že klidně mohou být zavřena očka, klidně
> může být pevné dno bez síta, jenom otevřené česno dole v úlovém dnu včelám
> stačí. Podobné to je, když začínají plodovat za nízkých teplot v předjaří,
> protože se plodováním přizpůsobí úlu. Ztráty orientací k uzavřenému očku
> taky nejsou, protože to včely během zimy zapomenou. Později v předjaří je
> zase vhodné horní očko otevřít. Včely tak získají přímý kontakt s venkem a
> vyletí hned, jak svítí slunce a trochu se oteplí.
> V současné době v nastavcích používám studenou stavbu a očko mám otevřeno
> nahoře do doby, dokud je takové počasí, že by se mohly ještě proletět. Přes
> zimu očko zavírám a nechávám jen česno dole. Očko pak otvírám v větších
> oblevách a natrvalo v předjaří po roztání sněhu, aby k proletu využily i
> krátké oteplení.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 24, 2008 11:40 AM
> Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
>
>
> > kde jsou ocka zavrena si sednou mnohem blize hlavnimu cesnu
> > ....
> > Doporučuji:
> >
> > Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> > Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)
> > Možná proto už nikdy potom nevyšla.
> > (Mimo jiné již tehdy zde O.Brenner zveřejnil své pokusy s více matkami ve
> > včelstvu. Jak se zde diskutovalo před chvílí.)
> >
> > m.j. zde
> > Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> > nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.
> >
> > Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> > je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> > teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> > teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> > jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.
> >
> > Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> > uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z
> toho
> > usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem
> sebe
> > dost díla i zásob a v úle není průvan.
> >
> > Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Zdravim

> Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)

Ja uz jsem ji cetl, zrovna na tvuj popud uz loni, je to fakt zajimava kniha, doporucuju.

> m.j. zde
> Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.

Loni mi jeste nedosly souvislosti, bylo to nove, letos uz jsem si toho prave vsimnul a uz trochu tusil cim to bude, sem rad, ze si mi to potvrdil, i kdyz je jasne, ze budou vyjimky, ktere potvrdi pravidlo :-)


> Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.

Toto vypada, ze plati i u me


> Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z toho
> usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem sebe
> dost díla i zásob a v úle není průvan.
> Karel

Takto se mi to take casto deje, vetsinou sedi uprostred, tj ve 2-3NN ze 4. Zajimalo by me proc pises kdyz jsem zimoval - znamena to ze se to z nejakeho duvodu nevyplati a je lepe je zdrcnout do mesiho prostoru???

Diky

T.H.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek (e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Jak je vidět, tak některé hodnoty a vědomosti ve včelaření zůstávají i v
době stále dalšího nahrazování jedněch úlů druhými a stálého měnění linií
chovaných včel konstantní. Musím se podívat do knihovny, jakého data je můj
výtisk Brenera, mám pocit, že ten můj byl vydán ještě o nějakých 10 let
dříve. Před více než 20 lety to byla moje oblíbená včelařská četba a dodnes
moje zkušenosti této knize odpovídají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 29, 2008 6:58 AM
Subject: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


Zdravim

> Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva. asi tak 1970
> Člověk z mnohé pochopí a nemusí dělat tolik experimentů na včelách. :-)

Ja uz jsem ji cetl, zrovna na tvuj popud uz loni, je to fakt zajimava
kniha, doporucuju.

> m.j. zde
> Zákonitost česna - včely plodují poblíž česna. Má to dost výhod a hlavní
> nutností je to, že včely i plod potřebují dýchat.

Loni mi jeste nedosly souvislosti, bylo to nove, letos uz jsem si toho
prave vsimnul a uz trochu tusil cim to bude, sem rad, ze si mi to potvrdil,
i kdyz je jasne, ze budou vyjimky, ktere potvrdi pravidlo :-)


> Mě to funguje a hlavně vím, že teplo v tom nehraje moc velkou roli. Často
> je čelní strana úlu na jih a leckdo to interpretuje, že včely plodují na
> teplé straně. Pokud si mohou vybrat mezi stejnými možnostmi, vyberou si
> teplejší stranu, polohu atd, ale rozhodně musí být dobře větraná. Jinak
> jdou za vzduchem a pak teprve za teplem.

Toto vypada, ze plati i u me


> Když jsem zimoval ve vysokých komínech, tak leckdy na jaře zůstaly
> uprostřed komína, i když by mohly jít nahoru za teplem. Ne vždy, ale z
toho
> usuzuji, že silné včelstvo udrží samo teplo v plodišti, pokud má kolem
sebe
> dost díla i zásob a v úle není průvan.
> Karel

Takto se mi to take casto deje, vetsinou sedi uprostred, tj ve 2-3NN ze 4.
Zajimalo by me proc pises kdyz jsem zimoval - znamena to ze se to z
nejakeho duvodu nevyplati a je lepe je zdrcnout do mesiho prostoru???

Diky

T.H.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
KaJi (212.77.163.104) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Zajimalo by me proc pises kdyz jsem zimoval - znamena to ze se to z nejakeho duvodu nevyplati a je lepe je zdrcnout do mesiho prostoru???
-----
Vysoké komíny jsme měl právě u těch Brennerů. Loučka jen 30cm. To mění mnohé. Mimo jiné to podle mě přináší nutnou obezřetnost při zimování - kontrolu uložení zásob. nejen mé včely s tím podle toho co jsme si tak vysledoval měly problém. Prostě je to trochu jinak, ten úzký prostor je výborný na rozvoj se všemi nagativami co to přináší.

U Langstr. 24cm a pokusně 30cm bych to nechával normálně na 4N až někdy 5N, šetří to práci na jaře a včelám to rozhodně nevadí.

Ale vloni jsem měl problém s účinností léčení. Takže eliminuji co možná nejvíc faktorů, které by na to měly vliv.

A jsem zvědav.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

> U Langstr. 24cm a pokusně 30cm bych to nechával normálně na 4N až někdy 5N,
> šetří to práci na jaře a včelám to rozhodně nevadí.
>
> Ale vloni jsem měl problém s účinností léčení. Takže eliminuji co možná
> nejvíc faktorů, které by na to měly vliv.
>



No prave to leceni je nejvetsi nepritel zimovani ve vetsim prostoru. Dost o tom ted premyslim, protoze nechci zbytecne kontaminovat plasty (vim ze je to udajne nezavadne) a i snizeni ucinosti je problem.

V nejnovejsim vcelarstvi (mimo propagace vyvolenych jedincu :-)) ) je i na dotaz zda muze do "lecenych" plastu med (zda je mozne prevesit ramky do medniku ) a nasleduje odpoved: cesta plastu by mela byt mednik - plodiste - varak

Kolik vcelaru tuto cestu plastu zajisti??



Teoreticky se mi libi dodatecne odebirat nastavky nekdy v zari, ale zatim jsem nezkousel, protoze s tim zas nastane problem se skladovanim sousi. A narazi to i na problem, ze nekteri tvrdi, ze je nevhodne menit podminky po zakrmeni .


T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

>>>V nejnovejsim vcelarstvi (mimo propagace vyvolenych jedincu :-)) ) je i na dotaz zda muze do "lecenych" plastu med (zda je mozne prevesit ramky do medniku ) a nasleduje odpoved: cesta plastu by mela byt mednik - plodiste - varak<<<
Kdyby to tak bylo tak jsou léčiva ve vosku a: Tak by muselo být pořadí medník - plodiště - pec maximálně výroba svíček Vtom případě jsou zamořeny i koupené mezistěny a do medníku musejí jen vydrátkované a prázdné rámky nebo si z víček a trubčiny vyrábět vlastní.
Vracím ti tvoji otázku.
>>Kolik vcelaru tuto cestu plastu zajisti??<<
Ani ty sám!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
> Datum: 29.10.2008 09:20:14
> ----------------------------------------
> > U Langstr. 24cm a pokusně 30cm bych to nechával normálně na 4N až někdy 5N,
> > šetří to práci na jaře a včelám to rozhodně nevadí.
> >
> > Ale vloni jsem měl problém s účinností léčení. Takže eliminuji co možná
> > nejvíc faktorů, které by na to měly vliv.
> >
>
>
>
> No prave to leceni je nejvetsi nepritel zimovani ve vetsim prostoru. Dost o
> tom ted premyslim, protoze nechci zbytecne kontaminovat plasty (vim ze je to
> udajne nezavadne) a i snizeni ucinosti je problem.
>
> V nejnovejsim vcelarstvi (mimo propagace vyvolenych jedincu :-)) ) je i na
> dotaz zda muze do "lecenych" plastu med (zda je mozne prevesit ramky do medniku
> ) a nasleduje odpoved: cesta plastu by mela byt mednik - plodiste - varak
>
> Kolik vcelaru tuto cestu plastu zajisti??
>
>
>
> Teoreticky se mi libi dodatecne odebirat nastavky nekdy v zari, ale zatim jsem
> nezkousel, protoze s tim zas nastane problem se skladovanim sousi. A narazi to
> i na problem, ze nekteri tvrdi, ze je nevhodne menit podminky po zakrmeni .
>
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> Vracím ti tvoji otázku.
> >>Kolik vcelaru tuto cestu plastu zajisti??<<
> Ani ty sám!!
>


Zatim bohuzel urcite ne. Pisu o tom, protoze me to v tom vcelarstvi takto strikne napsano zarazilo a jevi se mi to prakticky v praxi nedosazitelne obvzlaste v jinych sestavach nez plodiste - mednik.

Trochu jsem nad tim nedavno premyslel a je to docela bludny kruh.

Kyselina je mozna cesta ven....

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
KaJi (212.77.163.104) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

.... protoze me to v tom vcelarstvi takto strikne napsano ....
-----
šlo by to trochu šířeji. Jsou zde i nezvýhodnění nečlenové
:-)
To je nějaký nový objev? Do dneška se hlásalo, že léčení nemá žádný měřitelný vliv na rezidua léčiv v medu.

Osobně se začínám více přiklánět k plastovým mezistěnám. Potah z vosku z víček a je to.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


> -----
> šlo by to trochu šířeji. Jsou zde i nezvýhodnění nečlenové
> :-)


Pardon :-) Byl to kratky dotaz vcelare, zda muze prevesit plasty z plodiste do medniku. Odpoved byla take kratoucka, jak sem psal doporuceno: mednik - plodiste - varak


Do dneška se hlásalo, že léčení nemá žádný
> měřitelný vliv na rezidua léčiv v medu.
> Osobně se začínám více přiklánět k plastovým mezistěnám. Potah z vosku z
> víček a je to.
>

To by byla cesta, ale plast je pro me takovej fuj, i kdyz med stacim do plastovych kybliku :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Paprna Hauptmann (e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Ja bych rekl, ze obsah rezidui v medu je az druhorada polozka. Dulezitejsi
jsou rezidua ve vosku a s nimi spojena rezistence Varoa.

2008/10/29 KaJi <e-mail/=/nezadan>

> ... protoze me to v tom vcelarstvi takto strikne napsano ....
> -----
> šlo by to trochu šířeji. Jsou zde i nezvýhodnění nečlenové
> :-)
> To je nějaký nový objev? Do dneška se hlásalo, že léčení nemá žádný
> měřitelný vliv na rezidua léčiv v medu.
>
> Osobně se začínám více přiklánět k plastovým mezistěnám. Potah z vosku z
> víček a je to.
>
> Karel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?

Ono to stěmi plasty není zase tak slavné různá změkčovadla používaná při výrobě mohou přecházet také do vosku a pak škodliviny které vznikají při jejic výrobě také zatěžují naše životní prostředí a mohou se zpětně dostávat do medu zvláště medovice kterou včely sbírají bůh vi z čeho a v jakém prostředí?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Hauptmann <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?
> Datum: 29.10.2008 10:56:21
> ----------------------------------------
> Ja bych rekl, ze obsah rezidui v medu je az druhorada polozka. Dulezitejsi
> jsou rezidua ve vosku a s nimi spojena rezistence Varoa.
>
> 2008/10/29 KaJi <e-mail/=/nezadan>
>
> > ... protoze me to v tom vcelarstvi takto strikne napsano ....
> > -----
> > šlo by to trochu šířeji. Jsou zde i nezvýhodnění nečlenové
> > :-)
> > To je nějaký nový objev? Do dneška se hlásalo, že léčení nemá žádný
> > měřitelný vliv na rezidua léčiv v medu.
> >
> > Osobně se začínám více přiklánět k plastovým mezistěnám. Potah z vosku z
> > víček a je to.
> >
> > Karel
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Michal Seničan (e-mailem) --- 29. 10. 2008
Re: S?la v?elstev a ??jnov? plodov?n?


Pan Mensik prepacte prosim,
Vy ste dispecerom tejto konferencie, ja mam rad vase diskusne prispevky, ale niektore mozete zasielat priamo respodentom, aby sme skor prisli k meritu vecu.
S uctou Miso Senican, Myjavske Kopanice

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu