| - Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 10. 2008
Re: zemědělská půda
No nevím. nechci se nějak hádat. Jenom vím, že u nás akát typicky probíhá tak, že když přijdou chladné noci po rozkvětu, květy nahnědnou, jakoby jsou spálené a snůška veškerá žádná. Typicky to je období, kdy je nad Čechami tlaková výše, je jasno a nám tady na severní Moravu fouká větřík odněkud ze severu z Polska. A zkušenosti s lípou jsou tady prokazatelně takové, že z nich snůška je a podstatně vyšší než 20 kilo ze 100 vzrostlých stromů. Lípy nejsou tak vydatné jak javor klen nebo řepka, ale jedna z hlavních snůšek to tady u nás je. Lípový med je vlastně dvojí, když je vhodné počasí pro medovici, je lípový med spíše medovicový tmavý krystalizující pomalu v měkkou hmotu podobnou jako pastovaný med a s jemnou lípovou vůní a chutí, když počasí na medovici vhodné není, třeba přijdou nárazové silné přeháňky a bouřky, je lípový med bělavý až slabě citrónově nažloutlý, s ostřejší lipovou vůní a chutí až jakoby přecházející do mátové a bez pastování krystaluje po nějaké době na velice tvrdou obtížně ukrajitelnou bílou hmotu. V posledním desetiletí se ale buď producentům medovice příliš nedaří ( že by následek invaze azijských slunéček?) nebo se prosadily ty včelí linie, co medovici sbírají málo.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, October 27, 2008 12:36 PM Subject: Re: zemědělská půda
> Uváděných jen 20 kilo ze 100 vzrostlých kvetoucích lip je evidentní > nesmysl. > -------------------------------------------------------------- > > Ak si myslíte, že oficiálna štúdia o mednatosti kvetov rastlín a stromov je > mezmysel, potom k tomu nemám čo doložiť. > > > Myslíte si, že u nás lipy nekvitnú? Aj tento rok nič nedali a podmienky > boli na medovanie dobré. > > To že v úľoch sa objaví med ešt neznamená, že bol donesený z líp. Pravý > pôvod medu dokáže určiť len peľový rozbor medu. Je rozdiel si to myslieť, > že asi, ale ete to pravda nemusí byť > ------------------------------------------------------------ > > Akát potřebuje v době květu v polovině května poměrně vysoké teploty. Jak > je v noci teplota pod asi 10 st C, jsou květy akátu poškozeny a už nemedují > ------------------------------------------------------------ > > O agáte niečo viem, u mňa je agát základom každoročného dobrého výnosu, kde > sa pozriete všade ho vidíte. Agát je už dlho nie invázny strom, dokonca ho > pestovali a vysádzali a biodiverzitu nikde nenarušil, musel sa prispôsobiť. > Ešte stále je dostatok miesta aj pre agát, opustené pieskovištia, hliniská > a lomy, toé všetko sa dá vysadiť. Agát prináša úrodu aj keď sa vyskytuje v > menších enklávach npr. 20-30 stromov . > > Kvitnutie agáta začína prevážne len od 20.5 i keď som zažil kvitnutie aj > 12.5 jeho kvitnutie v priemere končí tak 6.6. Agát naopak poskytuje dobrú > znášku už pri 18˚C a ideálna je tak okolo 26˚C, ak sa teplota > zvyšuje nad 30˚C, okamžite sa to prejaví nižším denným prínosom, > pretože jeho súkvetei rýchlo vyschýna. > 10˚C nezapríčiňuje poškodenie kvetov, len spomalí jeho medovanie v > ranných hodinách, ale ako stúpa teplota včley hojne navštevujú jeho > súkvetia. > Ak chcete vedieť kedy agát nemenuje, býva to vtedy, keď sa vyskytnú v čase > jeho pučenia (od chvíle keď sa kryt puku čo i len trochu otvorí), nočné > mrazy pod nulou od -1˚C a viac zničí puk vetvičky s ňou i súkvetie. > P10 dňoch začnú puky remontovať a kvety agátu sa ešte môžu objaviť a aj > zamedovať, hovoríme tomu "druhý agát". Ak nočné teploty v čase rašenia > listov sú pod -3˚C a viac stupňov, dochádza k celkovému vyradeniu > agáta a v ten rok už nekvitne, až na vyššie polohy. U mňa to býva častejšie > (za 25 ne tomto stanovišti nebol agát totálne poškodený 3-4 krát. Ale i > vtedy včely niečo priniesli z vyšších polôh kde neboli prízemné mrazy. > Čo bráni včelám priniesť nektár z agátu je extra vysoké teploty, zamračená > obloha k tomu dážď a hlavne silnejším vietor, často sa negatívne prejavia > silné búrky s víchricou. > > To je tak v kocke o najlepšej medodajnom strome, ktorý poskytuje u nás > druhý najkvalitnejší med, ktorý ja označujem "Princ medov", kráľom medov je > u nás med jedle bielej.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32170
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |