- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 10. 2008
Re: zemědělská půda
No nevím. nechci se nějak hádat. Jenom vím, že u nás akát typicky probíhá
tak, že když přijdou chladné noci po rozkvětu, květy nahnědnou, jakoby jsou
spálené a snůška veškerá žádná. Typicky to je období, kdy je nad Čechami
tlaková výše, je jasno a nám tady na severní Moravu fouká větřík odněkud ze
severu z Polska. A zkušenosti s lípou jsou tady prokazatelně takové, že z
nich snůška je a podstatně vyšší než 20 kilo ze 100 vzrostlých stromů. Lípy
nejsou tak vydatné jak javor klen nebo řepka, ale jedna z hlavních snůšek to
tady u nás je. Lípový med je vlastně dvojí, když je vhodné počasí pro
medovici, je lípový med spíše medovicový tmavý krystalizující pomalu v
měkkou hmotu podobnou jako pastovaný med a s jemnou lípovou vůní a chutí,
když počasí na medovici vhodné není, třeba přijdou nárazové silné přeháňky a
bouřky, je lípový med bělavý až slabě citrónově nažloutlý, s ostřejší
lipovou vůní a chutí až jakoby přecházející do mátové a bez pastování
krystaluje po nějaké době na velice tvrdou obtížně ukrajitelnou bílou hmotu.
V posledním desetiletí se ale buď producentům medovice příliš nedaří ( že
by následek invaze azijských slunéček?) nebo se prosadily ty včelí linie,
co medovici sbírají málo.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 27, 2008 12:36 PM
Subject: Re: zemědělská půda
> Uváděných jen 20 kilo ze 100 vzrostlých kvetoucích lip je evidentní
> nesmysl.
> --------------------------------------------------------------
>
> Ak si myslíte, že oficiálna štúdia o mednatosti kvetov rastlín a stromov
je
> mezmysel, potom k tomu nemám čo doložiť.
>
>
> Myslíte si, že u nás lipy nekvitnú? Aj tento rok nič nedali a podmienky
> boli na medovanie dobré.
>
> To že v úľoch sa objaví med ešt neznamená, že bol donesený z líp. Pravý
> pôvod medu dokáže určiť len peľový rozbor medu. Je rozdiel si to myslieť,
> že asi, ale ete to pravda nemusí byť
> ------------------------------------------------------------
>
> Akát potřebuje v době květu v polovině května poměrně vysoké teploty. Jak
> je v noci teplota pod asi 10 st C, jsou květy akátu poškozeny a už
nemedují
> ------------------------------------------------------------
>
> O agáte niečo viem, u mňa je agát základom každoročného dobrého výnosu,
kde
> sa pozriete všade ho vidíte. Agát je už dlho nie invázny strom, dokonca ho
> pestovali a vysádzali a biodiverzitu nikde nenarušil, musel sa
prispôsobiť.
> Ešte stále je dostatok miesta aj pre agát, opustené pieskovištia, hliniská
> a lomy, toé všetko sa dá vysadiť. Agát prináša úrodu aj keď sa vyskytuje v
> menších enklávach npr. 20-30 stromov .
>
> Kvitnutie agáta začína prevážne len od 20.5 i keď som zažil kvitnutie aj
> 12.5 jeho kvitnutie v priemere končí tak 6.6. Agát naopak poskytuje dobrú
> znášku už pri 18˚C a ideálna je tak okolo 26˚C, ak sa teplota
> zvyšuje nad 30˚C, okamžite sa to prejaví nižším denným prínosom,
> pretože jeho súkvetei rýchlo vyschýna.
> 10˚C nezapríčiňuje poškodenie kvetov, len spomalí jeho medovanie v
> ranných hodinách, ale ako stúpa teplota včley hojne navštevujú jeho
> súkvetia.
> Ak chcete vedieť kedy agát nemenuje, býva to vtedy, keď sa vyskytnú v
čase
> jeho pučenia (od chvíle keď sa kryt puku čo i len trochu otvorí), nočné
> mrazy pod nulou od -1˚C a viac zničí puk vetvičky s ňou i súkvetie.
> P10 dňoch začnú puky remontovať a kvety agátu sa ešte môžu objaviť a aj
> zamedovať, hovoríme tomu "druhý agát". Ak nočné teploty v čase rašenia
> listov sú pod -3˚C a viac stupňov, dochádza k celkovému vyradeniu
> agáta a v ten rok už nekvitne, až na vyššie polohy. U mňa to býva
častejšie
> (za 25 ne tomto stanovišti nebol agát totálne poškodený 3-4 krát. Ale i
> vtedy včely niečo priniesli z vyšších polôh kde neboli prízemné mrazy.
> Čo bráni včelám priniesť nektár z agátu je extra vysoké teploty,
zamračená
> obloha k tomu dážď a hlavne silnejším vietor, často sa negatívne prejavia
> silné búrky s víchricou.
>
> To je tak v kocke o najlepšej medodajnom strome, ktorý poskytuje u nás
> druhý najkvalitnejší med, ktorý ja označujem "Princ medov", kráľom medov
je
> u nás med jedle bielej.
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32170
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |