Včelařská konference

Dneska jsem prvně urval trochu času a vyrazil fumigovat.
Bylo hezky včelstev trochu míň, tak jsem kontroloval podložky s asi tak měsíčním spadem. Od doslova nulových po tak 20 VD maximálně.
Po léčení když jsem po cca hodině otvíral očka a česna jsme koukal na spad a žádný neviděl. Přitom na tomto stanovišti jsem měl v létě v jednom včelstvu varroózu jak z učebnice. V podstatě jsme to viděl prvně v životě. V tomhle včelstvu taky na podložce nic nebylo.
Měl jsem tam Gabon.

Takže dotaz. Máte někdo nějaká čísla pro srovnání? Kolik toho spadlo samospádem před léčením a po léčení?

Buď nezabralo léčení, nebo nebylo co léčit. Před pěti lety jsem se taky pobláznil z čistých podložek, že nefunguje léčení a běžel si půjčovat kompresor. Abych pak zjistil, že zbytečně. Že není co léčit. :-)

Karel

Odpovida to podlozkove realite u mych vcelstev

po 1 fumigaci bylo max 44v.d. zbytek kolem 10, casto i 0

po 2.fumigaci u vybranych vcelstev s nejvice roztoci uz byla 0.

Takze u nekterych sazim na jednu fum a aerosol, nektere mozna zbytecne dostanou tri davky, uvidime, ucime se...

T.H.


> Takže dotaz. Máte někdo nějaká čísla pro srovnání? Kolik toho spadlo
> samospádem před léčením a po léčení?
>
> Buď nezabralo léčení, nebo nebylo co léčit. Před pěti lety jsem se taky
> pobláznil z čistých podložek, že nefunguje léčení a běžel si půjčovat
> kompresor. Abych pak zjistil, že zbytečně. Že není co léčit. :-)
>
> Karel

V Praze spad minimální či nulový.
Na Vysočině od nuly až po plné podložky - stovky roztočů (na témže stanovišti, bez ohledu na letní léčbu)...
(po fumigaci)

Po první fum. 5 - 10 jen u jednoho včestva < 200 ks. Po druhé f. 0 - 1.
Po diskusích o správnosti umístění knotu jsem udělal pokus
Rozdělil jsem 30 úlů do 3 skupin
1 sk. knot zavěšen vedle rámků Srovnávací skupina.
2 sk. knot zavěšen v podmetu
3 sk. Knot upraven do V kapky umístěny do přeloženého místa a zapálen z obou stran v podmetu
Výsledek byl srovnatelný jen u jednoho úlu s V bylo těch 200 roztočů.
Při druhé fumigaci po 25 dnech aplikace u skupin 2 a 3 vyměněna kvůli kontrole účinnosti
U všech 30. úlů spad 0 - 1

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po 1. fumigaci
> Datum: 18.11.2008 08:27:57
> ----------------------------------------
> V Praze spad minimální či nulový.
> Na Vysočině od nuly až po plné podložky - stovky roztočů (na témže
> stanovišti, bez ohledu na letní léčbu)...
> (po fumigaci)
>
>
>

po prvni fumigaci spad od 0 po cca max 50 (u jednoho včelstva),
nejcasteji hodnoty 5-10 ks, ale i nějaké nuly byly


ošetřeno 20 včelstev, fumigace shora

okr blansko, 600 m.n.m.

Díky, za infa.
Zrovna letos je blbý rok na výzkum :-)
Ale mě zajímalo, jestli se dá trochu podle přirozeného spadu v tomto období predikovat, kolik tam vlastně zůstalo roztočů. Já tam měl na podložkách v podstatě velmi mlý spad před fumigací. To znamená, že by podle toho jak padají v říjnu - listopadu dalo předpovědět, kolik jich bude padat. A podle toho léčit.
To znamená, že když mi budou málo padat, tak už to fouknu jen o vánocích aeerosolem a konec.

Karel

Fumigaci,kterou jste začal dělat je pozdě to jste měl dělat již před měsícem. Teď už není účinná.



> ----------------------------------------
> Dneska jsem prvně urval trochu času a vyrazil fumigovat.
> Bylo hezky včelstev trochu míň, tak jsem kontroloval podložky s asi tak
> měsíčním spadem. Od doslova nulových po tak 20 VD maximálně.
> Po léčení když jsem po cca hodině otvíral očka a česna jsme koukal na spad
> a žádný neviděl. Přitom na tomto stanovišti jsem měl v létě v jednom
> včelstvu varroózu jak z učebnice. V podstatě jsme to viděl prvně v životě.
> V tomhle včelstvu taky na podložce nic nebylo.
> Měl jsem tam Gabon.
>
> Takže dotaz. Máte někdo nějaká čísla pro srovnání? Kolik toho spadlo
> samospádem před léčením a po léčení?
>
> Buď nezabralo léčení, nebo nebylo co léčit. Před pěti lety jsem se taky
> pobláznil z čistých podložek, že nefunguje léčení a běžel si půjčovat
> kompresor. Abych pak zjistil, že zbytečně. Že není co léčit. :-)
>
> Karel
>
>
>

Fumigaci,kterou jste začal dělat je pozdě to jste měl dělat již před měsícem. Teď už není účinná.
----
To je taky možné, uvidím po aerosolu.

Doma si (tam jsme ještě neléčil), pokud se oteplí nad 10st. udělám srovnávací pokus.

Zajímalo by mě ale, proč ci myslíte, že není účinná.
Bylo kolem 10st.C sluníčko svítilo a včely se proletovaly.

Karel

Účinná je vždycky na rostoče kteří nejsou schovaní v zavíčkovaných buňkách, pokud byl použit správně gabon tak nejúčinnější by byla kolem vánoc . Protože však v tu dobu je potíž s teplotou tak se používá aerosol se stejnou účinnou látkou počet a doba ošetření závisí vždy na stupni zamoření

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po 1. fumigaci
> Datum: 18.11.2008 09:16:50
> ----------------------------------------
> Fumigaci,kterou jste začal dělat je pozdě to jste měl dělat již před
> měsícem. Teď už není účinná.
> ----
> To je taky možné, uvidím po aerosolu.
>
> Doma si (tam jsme ještě neléčil), pokud se oteplí nad 10st. udělám
> srovnávací pokus.
>
> Zajímalo by mě ale, proč ci myslíte, že není účinná.
> Bylo kolem 10st.C sluníčko svítilo a včely se proletovaly.
>
> Karel
>
>
>

Účinnost léčení fumigací závisí na koncentraci amitrazu v bezprostřední blízkosti roztoče a na době jeho působení. Pokud jsou tyto hodnoty malé, pak je i účinnost léčení nízká.
Proto každá aplikace léčení proti VD, která snižuje účinnost léčby, by měla být zavržená (ať už nám snižuje náklady, nebo čas). Nejlepší aplikace by byla taková, kde se dosáhne 100% účinnosti. Představme si, co by se stalo s varoázou při 100% účinnosti léčení. Přemýšlím teď, co se děje s roztočem, který je při léčení na včele a ta je zalezlá v buňce plástu.
Po druhé fumigaci (při odpolední teplotě 14 °C) jsem měl spad 0 až 5 roztočů. Vyšší hodnoty byly u včelstev, kterým jsem přidával v září oddělky. Byly to vlastně takové konzervy VD.
Dotaz: Provádíte letní léčení oddělků a jak?

CO se týká účinnosti látek, je logické, že čím "vzdálenější"
je pozice roztoče či jiného škůdce od nejvyšší koncentrace účinné
látky je efekt menší, ale právě proto je odzkoušené množství,
které se rozptýlí po úle a postupně se dostane v účinné koncentraci
na roztoče. V každém případě zvyšovat koncentraci látky je nekonečná
smyčka, kdy dojdeme k rezistenci tohoto škůdce. Rozumnější je
používání kombinací (ne směsí) látek při léčení v odpovídající
koncentraci a dávkování. Určitě je třeba také zdůraznit použití
látek, které nezanechávají tzv. rezidua (pozůstatky látky) v prostředí,
kde se použily - v úle, vosku apod.

Co se týče léčení oddělků byl u nás nařízen Gabon i u nich
(jižní Čechy), v každém případě oddělky tvořím na mezistěnách
či panenském díle a přeléčím kys. mravenčí - formidolem. Jinak
je třeba u všech včelstev a oddělků naráz, jinak to nemá valný
význam. :-) Dobré je se ještě v doletu včel domluvit a zaléčit
v jednu dobu, aby došlo k útlumu ve většině včelstev.

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Vorja" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Spad po 1. fumigaci
Datum: 19.11.2008 - 1:38:28

> Účinnost léčení fumigací závisí na koncentraci
> amitrazu v bezprostřední
> blízkosti roztoče a na době jeho působení. Pokud
> jsou tyto hodnoty malé,
> pak je i účinnost léčení nízká.
> Proto každá aplikace léčení proti VD, která snižuje
> účinnost léčby, by měla
> být zavržená (ať už nám snižuje náklady, nebo
> čas). Nejlepší aplikace by
> byla taková, kde se dosáhne 100% účinnosti. Představme
> si, co by se stalo
> s varoázou při 100% účinnosti léčení. Přemýšlím
> teď, co se děje s roztočem,
> který je při léčení na včele a ta je zalezlá
> v buňce plástu.
> Po druhé fumigaci (při odpolední teplotě 14 °C)
> jsem měl spad       0 až 5
> roztočů. Vyšší hodnoty byly u včelstev, kterým
> jsem přidával v září
> oddělky. Byly to vlastně takové konzervy VD.
> Dotaz:       Provádíte letní léčení oddělků a jak?

>
> Fumigaci,kterou jste začal dělat je pozdě to jste měl dělat již před měsícem.
> Teď už není účinná.
>

A kde to pisou??

Spis je to naopak, ted je jistota ze tam neni plod. Tady plati prace kvapna houby platna

T.H.

Psalo se mnohokrát, že zimní chumáč při fumigaci "zadrží dech" a kouř s
léčivem se dovnitř nedostane. Druhý mechanismus, kouř s léčivem se usadí
uvnitř úlu a jak včely v následujícím dni v úlu pracují, mechanicky léčivo
nanesou k roztočům už taky nefunguje, nějaká desítka včel sice přes poledne
létá ven, ale většina včel už zůstává v zimním chumáči a k léčivu usazeném
uvnitř úlu se nedostane. Fumigace je v tuto dobu tedy neúčinná, po pár dnech
se léčivo usazené uvnitř úlu rozloží a ztratí účinnost. Jedině že by se
nějakým způsobem dosáhlo rozvolnění zimního chumáče, kdysi se doporučovalo
vkládat do podmetu třeba nahřátou cihlu nebo PET flašku s teplou vodou....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 18, 2008 9:42 AM
Subject: Re:Spad po 1. fumigaci


>
> Fumigaci,kterou jste začal dělat je pozdě to jste měl dělat již před
měsícem.
> Teď už není účinná.
>

A kde to pisou??

Spis je to naopak, ted je jistota ze tam neni plod. Tady plati prace
kvapna houby platna

T.H.

> Psalo se mnohokrát, že zimní chumáč při fumigaci "zadrží dech" a kouř s
> léčivem se dovnitř nedostane. Druhý mechanismus, kouř s léčivem se usadí
> uvnitř úlu a jak včely v následujícím dni v úlu pracují, mechanicky léčivo
> nanesou k roztočům už taky nefunguje, nějaká desítka včel sice přes poledne
> létá ven, ale většina včel už zůstává v zimním chumáči a k léčivu usazeném
> uvnitř úlu se nedostane. Fumigace je v tuto dobu tedy neúčinná, po pár dnech
> se léčivo usazené uvnitř úlu rozloží a ztratí účinnost. Jedině že by se
> nějakým způsobem dosáhlo rozvolnění zimního chumáče, kdysi se doporučovalo
> vkládat do podmetu třeba nahřátou cihlu nebo PET flašku s teplou vodou....
>
> R. Polášek
>
>

Mozna se s tim da souhlasit, ale proc bysme zaprve meli pri fumigaci ucpavat cesna?? Proc by za druhe v Dolu rikali, ze lecivo pro aerosol je vzdy nutno kazdy den udelat nove?? A za treti bylo dosud dost teplo, aspon u nas, vcely byly hodne rozvolnene z chomace.

Tezko to muzem sami rozsoudit, ale tvrdit, ze uz je na fumigaci pozde se mi zda zcestne - na to jsem reagoval.

T.H.

Druhý mechanismus, kouř s léčivem se usadí uvnitř úlu a jak včely v následujícím dni v úlu pracují, mechanicky léčivo nanesou k roztočům už taky nefunguje, nějaká desítka včel sice přes poledne létá ven, ale většina včel už zůstává v zimním chumáči a k léčivu usazeném
uvnitř úlu se nedostane.

Pán Poláček vážim si Vás a rešpektujem Vaše názory, ale prečo to u mňa už 7 rokov je pôzdna fumig. účinná? Posledné ošetrenie robím vždy v 11.mesiaci a každý rok je počet klieštikov na najnižšej úrovni. Je síce pravda, že tohoto roku bol deň fumig. teplý, ale minulé roky boli včely vždy v chumáči. Včely v chumáči tak isto ako v.d. v chumáči musia dýchať, tak prečo by nemal plyn- fumigant ohroziť v.d.?

Tak jsme dorazil domů hlídat blechy a cituji z vyhlášky:

4. Omezení populace roztočů v bezplodovém
období pozdního podzimu a zimy (měsíce říjen až
prosinec): opakované (3x) ošetření fumigací
v doporučeném intervalu 14 - 21 dnů přípravkem
VARIDOL FUM (MP 10 FUM) při venkovní
teplotě nad + 10°C. Při 2. a 3. ošetření nesmí být ve
včelstvu zavíčkovaný plod. Při poklesu venkovních
teplot (až do - 5°C) je možné nahradit 3. ošetření
fumigací aplikací přípravku VARIDOL AER (MP 10
AER) ve formě aerosolu s pomocí specielního
vyvíječe aerosolu.
------
Takže 17. listopad je skoro přesně uprostřed uvedeného intervalu.

Vloni i letos jsem nestíhal, jinak jsme bez Gabonu (nebýval u nás nařízen).
Ale před tím jsem říkal, že dávám včelám kuřbu ke státním svátkům. 28. říjen, 17.listopad a Boží Hod.

A fungovalo to.

Vloni jsme skoro předpisově aerosoloval třikrát v prosinci (tedy asi skutečně bezplodovém období) a padalo to skoro jako kdyby něco nefungovalo.

Letos jsem 28.10. nestihl, ale říkám si, kdysi se považoval Gabon za 1. léčení.
A věda podle mě od té doby výrazně nepostoupila, spíše alibismus těch co to vymýšlejí.

Takže po 2.léčení dám vědět.

Karel

1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští jaro

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
> Datum: 18.11.2008 15:21:02
> ----------------------------------------
> Tak jsme dorazil domů hlídat blechy a cituji z vyhlášky:
>
> 4. Omezení populace roztočů v bezplodovém
> období pozdního podzimu a zimy (měsíce říjen až
> prosinec): opakované (3x) ošetření fumigací
> v doporučeném intervalu 14 - 21 dnů přípravkem
> VARIDOL FUM (MP 10 FUM) při venkovní
> teplotě nad + 10°C. Při 2. a 3. ošetření nesmí být ve
> včelstvu zavíčkovaný plod. Při poklesu venkovních
> teplot (až do - 5°C) je možné nahradit 3. ošetření
> fumigací aplikací přípravku VARIDOL AER (MP 10
> AER) ve formě aerosolu s pomocí specielního
> vyvíječe aerosolu.
> ------
> Takže 17. listopad je skoro přesně uprostřed uvedeného intervalu.
>
> Vloni i letos jsem nestíhal, jinak jsme bez Gabonu (nebýval u nás nařízen).
> Ale před tím jsem říkal, že dávám včelám kuřbu ke státním svátkům. 28.
> říjen, 17.listopad a Boží Hod.
>
> A fungovalo to.
>
> Vloni jsme skoro předpisově aerosoloval třikrát v prosinci (tedy asi
> skutečně bezplodovém období) a padalo to skoro jako kdyby něco nefungovalo.
>
> Letos jsem 28.10. nestihl, ale říkám si, kdysi se považoval Gabon za 1.
> léčení.
> A věda podle mě od té doby výrazně nepostoupila, spíše alibismus těch co to
> vymýšlejí.
>
> Takže po 2.léčení dám vědět.
>
> Karel
>
>
>

Pepan:
1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští jaro
-----
No vidíš, a jseš experimentátor taky :-)

Varidol v srpnu má celkem logiku, ale že by to bylo ve vyhláškách či metodice nevím. Taky nevím všechno. :-)


U toho Fureta atd.
Zatím je dotace, ale co kdyby jednou :-) Už vidím včelaře jak tahají z kapsy třicet, či čtyřicet na včelstvo. To pak budou průkopníci slepých uliček a jejich zkušenosti dobří.

A k přímým nákladům si bohužel každý musí pronásobit svoji cenou spotřebovaný čas. Léčení není zrovna něco, co bych bral jako hobby.
Pokud má někdo času, co hrdlo ráčí, tak to násobit nemusí.

Ale pokud někdo nestíhá, tak musí mnoho služeb nakupovat, i když by si je byl schopen udělat sám. Tím nemyslím, že bych si platil někoho, kdo by mě léčil včely.

Ale ušetřím čas a můžu dělat něco jiného.
Příklad, teď mám možnost palivového dřeva, ale je to jen dočasná šance a můžu ho mít jen tolik, kolik ho naskládám aby mi mohli složit další. Místo léčení bych ho pět kubíků složil a mohla už přijet další Avie.
Teď ho mám komplet s dopravou pod 250 vše zabalené a nařezané na metrdvacet a až ho budu někdy nakupovat příště, dost nad 800. Tak mi vyjde, že kdybych to fureto měl, tak už si letos vydělalo. Pozdě bycha honit. To bych si vzal čelovku a cestou z práce večer za tmy bych to dvakrát objel a bylo by vymalováno. :-)
No a pokud si místo toho zatopím elektřinou, tak mám letos na italský originál :-) :-)

Spíš jde o to, jestli nejsou účinější a lacinější cesty.
Jsou experimetátoři, co léčí jen KM 2, 3 krát v sezoně za pár korun a podzimní léčení vynechávají. A ti ušetří asi nejvíc a tohle vidím jako cestu jak ušetřit čas, včely i vosk. A úly mít udělané tak, aby žádné léčení nespotřebovalo víc času, než je nutné.

Karel

>
> Spíš jde o to, jestli nejsou účinější a lacinější cesty.
> Jsou experimetátoři, co léčí jen KM 2, 3 krát v sezoně za pár korun a
> podzimní léčení vynechávají. A ti ušetří asi nejvíc a tohle vidím jako
> cestu jak ušetřit čas, včely i vosk. A úly mít udělané tak, aby žádné
> léčení nespotřebovalo víc času, než je nutné.
>

To je presne, proc to delat slozite, kdyz jinde je to uz treba davno vymyslene a my o tom nevime, protoze je to tady tabu. Nikdo preci nerika ze musime mit vsechno co je nove ale je dobre mit prehled a moznost si vybrat.

T.H.

LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští jaro
-----------------------------------------------------------
Pokud si chceme uchovat zimní generaci včel je z tohoto pohledu i léčení v srpnu pozdě. Matka zakládá první generace zimních včel již po slunovratu. Proto by mělo být našim zájmem, abychom již předtím měli ve včelstvech co nejméně roztočů. Proto má velký význam v této době léčení KM, nejlépe dvakrát. Pak v srpnu Gabon a v říjnu až prosinci Varidol. Tak jsem to pochopil a tak to provádím. Nezapomeňme, že VD je prevít. Ten se za příhodných podmínek množí geometrickou řadou a to je fakt. Pokud to někdo podcení, pak může být nemile překvapen.

Problémem je tady medobraní. léčiva se smějí používat až po. V různých oblastech je různě dlouhá snůška. Jedině použití kys. mrav. je možné
Gabon je nejúčinější a působí ve včelstvu i 6 týdnů a zabraňuje rozvoji škůdce na plodu. Kyselina prostupuje částečně i víčky účinek podle délky aplikace hrozí okyselení medu a formidol jen 3 dny varidol usmrtí jen roztoče na včelách. Za slunovratu začínají kvést lípy
Má praxe vypadá takto.
Formidol. před nasazením medníku (sníží jejich počet na minimum a celé populační křivka V.d. začíná od začátku)
Gabon, Po sundání (ukončuje zdárný rozvoj patogenu na plodu) Snůška u nás končí mez 16. 7. - 20. 8. podle počasí a plodin na polích.
Varidor, 2x - 3x podle stupně spadu po druhé aplikaci (usmrcuje přeživší a zavlečené brouky)
Roční úhyn včelstev 1 z 30
nikdy jsem nemusel dělat jarní nátěr plodu
Zimuji 3 oddělky v záloze

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
> Datum: 19.11.2008 23:54:14
> ----------------------------------------
> LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná
> léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští
> jaro
> -----------------------------------------------------------
> Pokud si chceme uchovat zimní generaci včel je z tohoto pohledu i léčení v
> srpnu pozdě. Matka zakládá první generace zimních včel již po slunovratu.
> Proto by mělo být našim zájmem, abychom již předtím měli ve včelstvech co
> nejméně roztočů. Proto má velký význam       v této době léčení KM, nejlépe
> dvakrát. Pak v srpnu Gabon a v říjnu až prosinci Varidol. Tak jsem to
> pochopil a tak to provádím. Nezapomeňme, že VD je prevít. Ten se za
> příhodných podmínek množí geometrickou řadou a to je fakt. Pokud to někdo
> podcení, pak může být nemile překvapen.
>
>
>

Problémem je tady medobraní. léčiva se smějí používat až po. V různých oblastech je různě dlouhá snůška. Jedině použití kys. mrav. je možné
Gabon je nejúčinější a působí ve včelstvu i 6 týdnů a zabraňuje rozvoji škůdce na plodu. Kyselina prostupuje částečně i víčky účinek podle délky aplikace hrozí okyselení medu a formidol jen 3 dny varidol usmrtí jen roztoče na včelách. Za slunovratu začínají kvést lípy
Má praxe vypadá takto.
Formidol. před nasazením medníku (sníží jejich počet na minimum a celé populační křivka V.d. začíná od začátku)
Gabon, Po sundání (ukončuje zdárný rozvoj patogenu na plodu) Snůška u nás končí mez 16. 7. - 20. 8. podle počasí a plodin na polích.
Varidor, 2x - 3x podle stupně spadu po druhé aplikaci (usmrcuje přeživší a zavlečené brouky)

Ano, s tím se dá souhlasit. Problém varoazy vidím ve dvou důvodech:
1.       Nemáme 100% účinnou metodu léčení, přesněji řečeno metodu hubení VD.
2.       V určitém období máme pro léčení rozdílné podmínky. Proto, pro toto období nemáme jednoznačný předpis pro léčení, ale jen doporučení, které si musíme podle našich podmínek upravit. Co to znamená? Někomu spíše vyhovuje léčení KM před nasazením medníků, někomu až po 1. vytočení medníků. Vzhledem k vyšší účinnosti léčení při venkovní teplotě nad 20 °C, mi lépe vyhovuje léčení KM po řepce. Druhou rozdílnou podmínkou je, zda-li máme, nebo ne, snůškovou přestávku. U nás bývá snůšková přestávka (pokud není medovice) i několik týdnu. Je proto nebezpečí vylupování divoce žijících včel a tím importu (reinvazi) VD. Proto je u mne výhodnější vytočit před lípou a znovu přeléčit KM. Další rozdílnou podmínkou je ukončení snůšky a poslední vytáčení. Výhodu mají ti, kteří vytočí dříve a mohou dříve nasadit gabóny. Rychlost množení VD závisí na dalších rozdílných podmínkách (povětrnostních, snůškových podmínkách, plodování včelstev, atd.), které rovněž nemusíme mít stejné a v jednotlivých létech mohou být různé.
Závěrem bychom mohli říci, že boj proti varoáze je (pokud se nenajde 100% účinná metoda) boj nekonečný, nesmíme žádné období podcenit a optimálně léčit. Proto také nesouhlasím s názory, že včelaři jsou neschopni, líni, atd. Dle mého názoru jsou včelaři, kterým se daří a kterým ne. Těm, kterým se nedaří, těm je třeba pomocí a pokud to nepomůže pak jim doporučit, aby s včelařením přestali. Včelařství není jen kšeft, nebo koníček. Je to i poslání. Má široký celospolečenský význam a je ho nutno promyšleně podporovat. Historicky, každý dobrý vladař včelaření podporoval.
Dále je nutno podotknout, že ne každý účastník procesu zvaném „Včelařství“ včelaření u nás přeje, což je důkazem i některých diskusních příspěvku na této konferenci

Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly by symptomy mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev můžeš i přesto kompletně o něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou. Srpen není tudíž základ.

Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace stačí schopnost roztoče, že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního problému z více, který, jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele oklamat.

..........
Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro příští jaro<

Gusto symptom mizení včelstev není zcela objasněn, tam se podílí více faktorů. Srpnové léčení však má za úkol líhnutí co nejzdravější zimní generace vče,l pokud to se nepodaří tak se nedožijí jara následkem poškození a pozdější léčba to již nezachrání. Ta neléčí včely ale usmrcuje původce škod V.d.. Ta pak jen sníží stav zamoření a zabrání tak rychlému jarnímu nástupu škůdce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
> Datum: 18.11.2008 20:08:43
> ----------------------------------------
> Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly by symptomy
> mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud
> totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev můžeš i přesto kompletně o
> něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou. Srpen není tudíž
> základ.
>
> Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace stačí schopnost roztoče,
> že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního problému z více, který,
> jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele oklamat.
>
> .........
> Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty
> následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro
> příští jaro<
>
>
>

Nějak jsi se do toho zamotal. Představ si, že budeš někde jinde v
mírném pásmu nebo mimo, což, jestli se pohybuješ po území Evropy, bylo
docela poznat za poslední dvě teplé zimy. Rád bych věděl, jak by jsi
si poradil s tímto? Nasadit větší kvantum syntetických léčiv? To je
dle mého názoru krátkodobé řešení. Ale samozřejmě rozkolv názorech
podle VÚ a posléze jím vyškolení SVS inspektoři to mohou vidět jinak.
Třeba je potřeba cpát do včelstev tolik, kolik se toho donich vleze.



2008/11/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Gusto symptom mizení včelstev není zcela objasněn, tam se podílí více faktorů. Srpnové léčení však má za úkol líhnutí co nejzdravější zimní generace vče,l pokud to se nepodaří tak se nedožijí jara následkem poškození a pozdější léčba to již nezachrání. Ta neléčí včely ale usmrcuje původce škod V.d.. Ta pak jen sníží stav zamoření a zabrání tak rychlému jarnímu nástupu škůdce.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
>> Datum: 18.11.2008 20:08:43
>> ----------------------------------------
>> Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly by symptomy
>> mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud
>> totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev můžeš i přesto kompletně o
>> něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou. Srpen není tudíž
>> základ.
>>
>> Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace stačí schopnost roztoče,
>> že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního problému z více, který,
>> jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele oklamat.
>>
>> .........
>> Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty
>> následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro
>> příští jaro<
>>
>>
>>
>

problémem je že tady máme škúdce který zde nemá přirozeného nepřítele. Pokud vím tak pracuje se na nějaké plísni která jej v původni domovině ničí , ta se však musí napřed aklimatizovat do té doby je jen ta chemie. a pak genetika

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
> Datum: 18.11.2008 21:10:11
> ----------------------------------------
> Nějak jsi se do toho zamotal. Představ si, že budeš někde jinde v
> mírném pásmu nebo mimo, což, jestli se pohybuješ po území Evropy, bylo
> docela poznat za poslední dvě teplé zimy. Rád bych věděl, jak by jsi
> si poradil s tímto? Nasadit větší kvantum syntetických léčiv? To je
> dle mého názoru krátkodobé řešení. Ale samozřejmě rozkolv názorech
> podle VÚ a posléze jím vyškolení SVS inspektoři to mohou vidět jinak.
> Třeba je potřeba cpát do včelstev tolik, kolik se toho donich vleze.
>
>
>
> 2008/11/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Gusto symptom mizení včelstev není zcela objasněn, tam se podílí více
> faktorů. Srpnové léčení však má za úkol líhnutí co nejzdravější zimní generace
> vče,l pokud to se nepodaří tak se nedožijí jara následkem poškození a pozdější
> léčba to již nezachrání. Ta neléčí včely ale usmrcuje původce škod V.d.. Ta pak
> jen sníží stav zamoření a zabrání tak rychlému jarnímu nástupu škůdce.
> >
> > Pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
> >> Datum: 18.11.2008 20:08:43
> >> ----------------------------------------
> >> Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly by symptomy
> >> mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud
> >> totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev můžeš i přesto kompletně o
> >> něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou. Srpen není tudíž
> >> základ.
> >>
> >> Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace stačí schopnost roztoče,
> >> že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního problému z více, který,
> >> jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele oklamat.
> >>
> >> .........
> >> Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty
> >> následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro
> >> příští jaro<
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>

No kdyby to bylo tak horké, už by se otom vědělo více z VÚ. Dol ale
oficiálně mlčí, takže to jsou pro nás jen naděje. Rád bych se mýlil,
ale asi planné naděje.

Často jinde v EU jde už o mnohem citlivější přístup ke škůdcům a
nemocem než u nás.Např. Z jedné z hub co je na seznamu proti VD jsem
např. viděl přípravek v Rakousku v Mistelbachu na motýlici s názvem
Mellonex. Kdo toto ví? Kdo to unás přednáší? Kdo to vezme, udělá z
toho nějakou kaši, kterou pleskne na včely nebo to přes nějaký
aplikátor zkrátka zavede do úlu, a otestuje se to pro nový postup? Dol
je už dle vidu těžkopádný a až moc velký spotřebič peněz nato, aby byl
tohoto schopný v krátkém čase pro včelaře udělat.


Odkaz na obrázek:
http://ibas.co.at/img/shop/artpic.php?artnr=36321




Dne 18. listopad 2008 21:21 <Josef.Mensik/=/seznam.cz> napsal(a):
> problémem je že tady máme škúdce který zde nemá přirozeného nepřítele. Pokud vím tak pracuje se na nějaké plísni která jej v původni domovině ničí , ta se však musí napřed aklimatizovat do té doby je jen ta chemie. a pak genetika
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
>> Datum: 18.11.2008 21:10:11
>> ----------------------------------------
>> Nějak jsi se do toho zamotal. Představ si, že budeš někde jinde v
>> mírném pásmu nebo mimo, což, jestli se pohybuješ po území Evropy, bylo
>> docela poznat za poslední dvě teplé zimy. Rád bych věděl, jak by jsi
>> si poradil s tímto? Nasadit větší kvantum syntetických léčiv? To je
>> dle mého názoru krátkodobé řešení. Ale samozřejmě rozkolv názorech
>> podle VÚ a posléze jím vyškolení SVS inspektoři to mohou vidět jinak.
>> Třeba je potřeba cpát do včelstev tolik, kolik se toho donich vleze.
>>
>>
>>
>> 2008/11/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>> > Gusto symptom mizení včelstev není zcela objasněn, tam se podílí více
>> faktorů. Srpnové léčení však má za úkol líhnutí co nejzdravější zimní generace
>> vče,l pokud to se nepodaří tak se nedožijí jara následkem poškození a pozdější
>> léčba to již nezachrání. Ta neléčí včely ale usmrcuje původce škod V.d.. Ta pak
>> jen sníží stav zamoření a zabrání tak rychlému jarnímu nástupu škůdce.
>> >
>> > Pepan
>> >
>> >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
>> >> Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
>> >> Datum: 18.11.2008 20:08:43
>> >> ----------------------------------------
>> >> Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly by symptomy
>> >> mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud
>> >> totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev můžeš i přesto kompletně o
>> >> něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou. Srpen není tudíž
>> >> základ.
>> >>
>> >> Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace stačí schopnost roztoče,
>> >> že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního problému z více, který,
>> >> jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele oklamat.
>> >>
>> >> .........
>> >> Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO KYSELINOU JE ZÁKLAD ty
>> >> následná léčení již zimní včely nezachrání a je to jen doladění formy pro
>> >> příští jaro<
>> >>
>> >>
>> >>
>> >
>>
>>
>>
>

Gusto souhlasím s Tebou, srpen je první část, která nám pomáhá
v přežití včelstev a určuje následně příští rok. Další
léčení jen tlumí a ničí generace roztočů, které nám budou
škodit už v generaci včel následujícího období, kdy se začnou
i líhnout krátkověké včely, které připravují včelstvo na jarní
dynamický rozvoj.

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re:Spad po 1. fumigaci
Datum: 18.11.2008 - 20:08:27

> Bohužel nemáš pravdu. Pokud by tomu tak bylo, neexistovaly
> by symptomy
> mizení včelstev. Základem je NÍZKÝ CELKOVÝ STAV
> ROZTOČE VE VČELSTVU. Pokud
> totiž budeš léčit zamořené stanoviště včelstev
> můžeš i přesto kompletně o
> něj dojít, protože roztoči to svým způsobem dokážou.
> Srpen není tudíž
> základ.
>
> Jako průkazná jednoduše řečená logická ilustrace
> stačí schopnost roztoče,
> že umí oklamat čističky. A to jsme jen u prvního
> problému z více, který,
> jak jsem napsal výše, umí - dokážou hostitele
> oklamat.
>
> .........
> Pepan:>1 LÉČENÍ V SRPNU GABONEM, VARIDOLEM NEBO
> KYSELINOU JE ZÁKLAD ty
> následná léčení již zimní včely nezachrání
> a je to jen doladění formy pro
> příští jaro<

I já mám po fumigaci miminální spad roztočů. U 25 včelstev po první fumigaci
byl spad od 0 do 5 roztočů, po druhé fumigaci jsem celkově našel pouze
několik roztočů. Letní léčbu jsem prováděl gabonem a dvakrát jsem aplikoval
dlouhodobé odpařování kyseliny mravenčí.
HaF z Polabí


----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 17, 2008 10:53 PM
Subject: Spad po 1. fumigaci


> Dneska jsem prvně urval trochu času a vyrazil fumigovat.
> Bylo hezky včelstev trochu míň, tak jsem kontroloval podložky s asi tak
> měsíčním spadem. Od doslova nulových po tak 20 VD maximálně.
> Po léčení když jsem po cca hodině otvíral očka a česna jsme koukal na spad
> a žádný neviděl. Přitom na tomto stanovišti jsem měl v létě v jednom
> včelstvu varroózu jak z učebnice. V podstatě jsme to viděl prvně v životě.
> V tomhle včelstvu taky na podložce nic nebylo.
> Měl jsem tam Gabon.
>
> Takže dotaz. Máte někdo nějaká čísla pro srovnání? Kolik toho spadlo
> samospádem před léčením a po léčení?
>
> Buď nezabralo léčení, nebo nebylo co léčit. Před pěti lety jsem se taky
> pobláznil z čistých podložek, že nefunguje léčení a běžel si půjčovat
> kompresor. Abych pak zjistil, že zbytečně. Že není co léčit. :-)
>
> Karel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3620
> (20081118) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>

Takže dotaz. Máte někdo nějaká čísla pro srovnání? Kolik toho spadlo samospádem před léčením a po léčení?

Ja už 7 rokov bojujem proti v.d. len fumigantom (používam Taktic), s výsledkami som spokojný.
- prvá fumig. je le odľahčujúca 20.8 -priemer. odpad 8,3 ks 70 vč.
- druhá -"- -"- -"- 1.10 -priemer. odpad 68,3 ks

- tretia -"- -"- -"- 6.11 - -"- -" 3,7 ks
--------------------------------------------------------------
Priemer na 1 včel. 80,3 ks
Robil som kntrolu na prípadný plod, nenašiel som absolútne žiaden.