78432
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Stonjek (213.151.87.64) --- 24. 12. 2008
Re: Podloky na melivol
Já osobně si myslím, že význam sluníčka se v předjaří silně nadhodnocuje a v této rétorice si až přehnaně libují majitelé nezateplených úlů. Škoda, že přítel Václavek si nezměří na hodinkách, jak dlouho slunéčko tu jednu stěnu ohřívá a jak dlouho tomu tak není. Ale dobře zazimovat včelstvo v podstatě není žádný problém a tak si myslím, že včelám je mírně nahřátá stěna pouze na 2-3 hodiny uplně jedno,zvl. když převážnou část dne je kolem nuly, nebo pod. Problém nastává v létě a to i bílá nezastíněná stěna se běžně na sluníčku rozpálí přes 50 stupňů. Proto je nutné alespoň polostín a tím se zase snižuje to zahřívání v předjaří: Prostě každý úlový systém tvoří nějaký kompromis a záleží na každém jak si vybere. Ale chceme li vynášet pouze výhody a o nevýhodách taktně pomlčíme tak to u včelaře z jehož příspěvků je jasné, jak je jeho metoda "syrová a nedotažená", to působí dost komicky . Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32988
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 12. 2008
Re: Podloky na melivol
Já si dovedu představit i stanoviště, kde tenkostěnný úl v kombinaci se sluníčkem vysloveně škodí. Například na nějakém prudším nezastíněném svahu obráceném k jihu, případně ještě chráněném proti větru. Zatímco jinde, v zimě, když je pod mrakem, padá sníh a když je sluníčko, tak týden. 14 dní pod jedovatým sluncem sníh taje a bláto pozvolna schne, na takovém místě, protože se tam zimní slunce opírá do země při vhodném ostrém svahu prakticky kolmo, sníh staje za 2 - 3 dny, bláto vyschne do sucha za další 2 - 3 dny a potom je na takovém místě i v zimě klidně třeba v poledne na slunci 25 st C a dá se tam pomalu opalovat. Když jsou na takovém místě umístěné tenkostěnné úly, stačí poměrně běžná dvoutýdenní obleva na konci ledna, aby včely začaly intenzívně plodovat. Potom stačí delší ochlazení v únoru nebo jenom i všelijaké střídání sněhového počasí pod nulou a oblev s inverzemi kolem nuly a rozplodované včely dostanou pořádně zabrat Na jaře jsou potom vyčerpané a ve špatném stavu. Na takovém místě vychází potom v průměru lépe izolovaný úl anebo úly schované ve včelíně.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32989
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (90.183.70.9) --- 25. 12. 2008
Re: Podloky na melivol
Radime já na silné ovlivňování plodování sluníčkem a teplotou moc nevěřím. Včely jedou podle "svého programu", který se vyvíjel víc jak deset milionů let a moc se ošálit nedají. Důkazem může být silně teplá minulá zima, kdy i uč. včelařství hlásili jak jsou včelstva předčasným plodováním ohrožena a podobné nesmysly a jak bude třeba přikrmovat. Nakonec se ukázalo, že je to nesmysl a včely jsou v pohodě. Ale přišel roztoč a to už je jiná kapitola.
Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32993
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 12. 2008
Re: Podloky na melivol
To silné ovlivňování nebude skoro nikde. Takové místo vyžaduje souběh několika místních podmínek. Ale na druhé straně já jsem třeba místo, co jsem popisoval stran té vysoké teploty při oblevě v zimě tady v okolí našel. Místo, kde bylo při oblevě úplně sucho a teplo, zatímco o 50 - 100 metrů dál - níže leželo ještě 20 centimetrů sněhu. A přitom bylo to místo víceméně v závětří. A když bude cca 4 hodiny denně kolem poledne venkovní teplota v okolí úlu 15 - 20 st C a čelní stěna tenkostěnného úlu rozehřáta sluncem na 30 - 40 st C. to je i v lednu u tmavší kolmé dřevěné stěny reálná teplota, tak prostě po pár takových dnech se včely v plodování rozjedou. Taky to není každý rok, řekněme tak jednou za 2 - 5 let, po ostatní roky ten vliv obvykle není vidět, protože není v zimě výrazná obleva. Co se týká silně teplé minulé zimy a reakce včel na ni, myslím si, že nejspíš včely ale i kytky budou k těm změnám překvapivě pružné. Když bude více teplých zim po sobě, přizpůsobí tomu plodování, prostě nebudou brát teplo tolik v úvahu. Například já si pamatuji kdysi, že nebylo prakticky předjaří, kdy včely nevyletovaly na sníh, jak byly divoké na začátek jara a rozběh plodování. To ale byla prakticky každý rok skutečná zima, od listopadu po únor, březen 20 - 40 cm sněhu a obleva jen občas. Dneska se už to stává velice zřídka. včely až na výjimky "počkají", až sníh před úly sleze a teprve potom vylétají ven. I když možná to je i změnou rasy a úlů.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, December 25, 2008 9:00 AM Subject: Re: Podloky na melivol
> Radime já na silné ovlivňování plodování sluníčkem a teplotou moc nevěřím. > Včely jedou podle "svého programu", který se vyvíjel víc jak deset milionů > let a moc se ošálit nedají. Důkazem může být silně teplá minulá zima, kdy i > uč. včelařství hlásili jak jsou včelstva předčasným plodováním ohrožena a > podobné nesmysly a jak bude třeba přikrmovat. Nakonec se ukázalo, že je to > nesmysl a včely jsou v pohodě. Ale přišel roztoč a to už je jiná kapitola. > Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32999
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu