Včelařská konference

Už v roce 2007 jsem si sám pro sebe dělal malý soukromý VMS,už jen proto abych věděl.To se o VMS ještě nemluvilo.Podle spadu jsem i léčil.Žádný gabon,jen aerosol+voda místo fumigace,po třetí s acetonem.Vše v pořádku.Na jaře bez nátěru a také bez úhynů.Letos to samé,týdenní kontroly,situace,až na roztoče stejná.Letos
nebyli vidět.Mluvím o svém stanovišti.Koncem července příjde přítel,že mu to doma také nepadá,ale na druhém stanovišti je spad značný.Co tedy udělám:začnu monitorovat ještě důsledněji.Díky tomu,že dal své výsledky na internet,měl jsem šanci podchytit případný zvýšený výskyt VD.Kdykoli jsem přišel na schůzi ZO,padly dotazy na výskyt VD.Všechy to ve svém okolí zajímá,ale není dost těch,kteří by se chtěli zůčastnit VMS.Mám rád své včely,mám v nich peníze a dávají mi peníze,nechci o ně přijít a proto je mi potřebná,každá informace.A to mi VMS i přes svou nedokonalost dává.Pokud v mé okolí budou včelaři se stejným přístupem jako máte Vy,ani dokonalejší být nemůže.

No, zdá se že včelstva jsou varaózou nebo varaózou plus něčím jiným
odsouzeny k zimnímu a předjarnímu úhynu ještě dříve než se až dotud myslelo,
v červenci a tak. Včelstvo zřejmě vychová "stanovený " počet dlouhověkých
zimních včel a potom si dává pohov, nerozpozná, že ty včely jsou poškozeny
nebo možná nakaženy virovou nákazou a pro zachování včelstva musí vychovat
nové zimní včely, dokud je ještě teplo. I když možná, že to některá včelstva
později poznají a snaží se to dohonit pozdním plodováním..... Vyšetření
zimní měli na počet roztočů je potom zkresleno účinným léčením v podletí a
na podzim, které je potom úplně zbytečné až škodlivé kvůli zkreslování
výsledků, roztoči se až na pár vymlátí, statistiky zimní měli jsou proto
perfektní, ale včely do jara uhynou.
Řekl bych, že na podletní ošetření by se účinně uplatnil vedle stávajících
prostředků likvidujících roztoče taky nějaký prostředek, který by umožnil
ošetřeným včelstvům rozpoznat zimní včely poškozené varaózou, aspoň z části
a tím podnítit ještě v srpnu zvýšení plodování a "dochov" dalších zimních
včel. Podobně jako to dělá kyselina mravenčí s zavíčkovaným plodem
poškozeným varaózou. Zároveň by se dobře uplatnily metodiky, které podněcují
na konci července a v srpnu plodování a vůbec zvýšenou činnost včel.

R. Polášek