78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


HI (81.90.163.84) --- 20. 1. 2009
Re: Jaký úl?

RP:
"Obdélníkový
nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."

Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase přijde lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech rozšiřovat.
Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17 zbavit.
Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně pro nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu vyrostly ty vysoké komíny?
Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou rm poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových měr?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 20. 1. 2009
Re: Jaký úl?

HI:>Prosím o Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní včelařili, ale přešli na jinou.<
..........
Známý český včelař o těchto úlech napsal do Včelařství, že místo medobraní slízává jen smetanu ... místní kolega je má také, má akorát vlastní konstukci a nestěžuje si, má sice o kapku méně včelstev než já, ale funguje mu to, má jich sezonně jen cca 200. Závidím mu tu menší váhu, když je nástavek plný medu. Ale oto musí více šlapat aby to přenosil. Jestli odejdou dříve záda nebo kolena ... ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 1. 2009
Re: Jak? ?l?


> Známý český včelař o těchto úlech napsal do Včelařství, že místo medobraní
> slízává jen smetanu ... místní kolega je má také, má akorát vlastní
> konstukci a nestěžuje si, má sice o kapku méně včelstev než já, ale funguje
> mu to, má jich sezonně jen cca 200. Závidím mu tu menší váhu, když je
> nástavek plný medu. Ale oto musí více šlapat aby to přenosil. Jestli
> odejdou dříve záda nebo kolena ... ;-)


To je presne, vcelareni porad je a bude i drina :-) Pak muze pomoct technika - zvedaky apod. Diskuse o vysce nastavku je mlaceni prazne slamy, kazdemu vyhovuje neco jineho, protoze kazda vyska (vysoke versus nizke) ma jiny problem. Vaha nastavku ( nutnost rameckovani ci strzeni zad versus priprava mnoha ramku), zpusob rozsirovani (udajne prirozenejsi versus pridavani velkeho prostoru najednou) vytaceni (delka doby do zavickovani ramku a velky odber zasob versus rychlejsi lizani smetany) atd.

Je toho mnoho, nic moc extra jednoznacne pro rozhodnuti :-) jde jen o to na jaky system clovek najede a ktery se nauci nebo umi.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl?

Není to tak dlouho, kdy převládajícím způsobem včelaření byla manipulace s
jednotlivými rámky, zatímco dneska to je manipulace s celými nastavky. To
vyžadovalo dost jiné včelařské myšlení. Mít dva různé rámky v jednom úlu
byla zásadní nevýhoda, proto bylo mnohem výhodnější stanovit kompromis a na
všechno používat stejné rámky. 39x24 je právě jeden z těch kompromisů. Na
druhé straně, při včelaření s jednotlivými rámky, odpadá většina nevýhod,
která se objevuje při včelaření s velkými rámky s manipulací s celými
nastavky a zvýrazňují se nevýhody velkého počtu nízkých rámků. Proto dříve,
když se včelařilo s jednotlivými rámky, se na nižší rámky než 24 obvykle
nešlo, spíše byla snaha jít na rámky vyšší a větší. Rámkové míry Optimálu a
Dadantu tady víceméně přišly až s rozvojem nástavkového včelaření, takže na
těchto mírách se jaksi stalo normální používat různé výšky rámků, zatímco
na rámku 39 zůstali hlavně včelaři starší, co se drželi jedné výšky rámku.
To se odráží i v nabídkách hotových úlů, nikdo nebude dopředu dělat ty míry,
co prodávají málo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 8:59 PM
Subject: Re: Jaký úl?


> RP:
> "Obdélníkový
> nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
> ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
> délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
> lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."
>
> Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá
> hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého
> rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na
> jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také
> skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při
> úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až
> tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se
> tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
> Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a
> časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu
> silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů
> úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě
> delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno
> hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší
> ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase
přijde
> lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech
> rozšiřovat.
> Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se
> zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17
> zbavit.
> Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších
> polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto
> hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně
pro
> nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v
> chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu
> vyrostly ty vysoké komíny?
> Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v
> hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou
rm
> poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o
> Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní
> včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to
> jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových
> měr?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Stonjek (90.183.70.9) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl?

Stále stejná otázka, zaměstnávající včelaře již přes 100 let a jednotné řešení v nedohlednu.Každopádně to "nevýhodné přemisťování nástavků" je staré v neměnné podobě hodně přes 100 let a i dnes se těmito způsoby těží prakticky veškerá produkce světového medu a to snad naproti snahám některých teoretiků má dost silnou vypovídající schopnost. Rovněž nelze přehlédnout, že jsou evropské země, kde úly Dadant tvoří většinu, např. v Itálii a Francii a to hlavně na farmách. Že by tamní včelaři byli tak neschopní?? Asi těžko že. My v Čechách jsme z hlediska racionalizace měli smůlu, že naši předci si libovali v míře 39. Slováci nato šli chytřeji a zavedli Zanderovu míru 42 a ta už je v Evropě rozšířena slušně. Proto si myslím, že kdo zvolí Optimál, neudělá chybu. Zdraví R. S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 1. 2009
Re: Jaký úl?

Faktem je, že když se jde jenom pár desítek let do historie, tak každá
evropská země měla v té době několik svých originálních rámkových měr a
úlových systémů, stanovených vedle nějakých polovědeckých výpočtů snad podle
délky nože, kterým kdysi první včelař první tyto rámky vyráběl nebo klacku,
ze kterého je dělal, či snad podle průměru kmene, ze kterého dělal první
úl....Dneska jsou tyto systémy jen v muzeích. Z Ameriky je známý langstroth,
ale co my víme o jiných včelařských farmách, které tam někdy před 100 lety
používaly své rámky a úlové systémy. Svět se čím dále zmenšuje, informace
cestují čím dále rychleji a dále. Pro následující generaci bude, jak je pro
nás normální sledovat informace a články o dění v České republice a možná
ještě trochu na Slovensku, normální sledovat informace a články v EU plus
možná ještě dění někde u včelařských lídrů, jestli to bude za 20 - 40 let
USA, Nový Zéaland, Čína, Austrálie, Jižní Afrika, Argentina, kdo ví?
Fakt je, že ještě před takovými 30 lety byl u nás včelař včelařící výměnou
celých nástavků bez práce s jednotlivými rámky bílou vránou a míra 39 x 24
byla nějak v 80 - 90 % včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 21, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Jaký úl?


> Stále stejná otázka, zaměstnávající včelaře již přes 100 let a jednotné
> řešení v nedohlednu.Každopádně to "nevýhodné přemisťování nástavků" je
> staré v neměnné podobě hodně přes 100 let a i dnes se těmito způsoby těží
> prakticky veškerá produkce světového medu a to snad naproti snahám
> některých teoretiků má dost silnou vypovídající schopnost. Rovněž nelze
> přehlédnout, že jsou evropské země, kde úly Dadant tvoří většinu, např. v
> Itálii a Francii a to hlavně na farmách. Že by tamní včelaři byli tak
> neschopní?? Asi těžko že. My v Čechách jsme z hlediska racionalizace měli
> smůlu, že naši předci si libovali v míře 39. Slováci nato šli chytřeji a
> zavedli Zanderovu míru 42 a ta už je v Evropě rozšířena slušně. Proto si
> myslím, že kdo zvolí Optimál, neudělá chybu. Zdraví R. S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 23. 1. 2009
Re: Jaký úl?

http://www.holtermann-shop.de/index.php/cPath/107_129
http://www.legaitaly.com/eng/cat_1_1.html
a k tomu si přdej ještě naše míry horní loučky 35, 39, 42, 45.
Pak že nejsme světoví

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Jaký úl?
> Datum: 21.1.2009 07:11:11
> ----------------------------------------
> Není to tak dlouho, kdy převládajícím způsobem včelaření byla manipulace s
> jednotlivými rámky, zatímco dneska to je manipulace s celými nastavky. To
> vyžadovalo dost jiné včelařské myšlení. Mít dva různé rámky v jednom úlu
> byla zásadní nevýhoda, proto bylo mnohem výhodnější stanovit kompromis a na
> všechno používat stejné rámky. 39x24 je právě jeden z těch kompromisů. Na
> druhé straně, při včelaření s jednotlivými rámky, odpadá většina nevýhod,
> která se objevuje při včelaření s velkými rámky s manipulací s celými
> nastavky a zvýrazňují se nevýhody velkého počtu nízkých rámků. Proto dříve,
> když se včelařilo s jednotlivými rámky, se na nižší rámky než 24 obvykle
> nešlo, spíše byla snaha jít na rámky vyšší a větší. Rámkové míry Optimálu a
> Dadantu tady víceméně přišly až s rozvojem nástavkového včelaření, takže na
> těchto mírách se jaksi stalo normální používat různé výšky rámků, zatímco
> na rámku 39 zůstali hlavně včelaři starší, co se drželi jedné výšky rámku.
> To se odráží i v nabídkách hotových úlů, nikdo nebude dopředu dělat ty míry,
> co prodávají málo.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 20, 2009 8:59 PM
> Subject: Re: Jaký úl?
>
>
> > RP:
> > "Obdélníkový
> > nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
> > ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
> > délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
> > lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny."
> >
> > Debata o hmotnosti a rozměrech nástavku mi zas nutí otázku, která mi vrtá
> > hlavou. Proč se více nepoužívá rámková míra 39x17? Využila by velkého
> > rozšíření délky rámku 39 cm (hodně včelařů v mém okolí si při pomyšlení na
> > jiný rozměr než 39x24 klepe na čelo a ve včelařské prodejně u nás se také
> > skoro na nic jiného nehraje). Např. přenos oddělků by byl snazší, než při
> > úplně jiném půdorysu. Má to výhody nízkých nástavků a zároveň to není až
> > tak velká plocha jako Optimal, ani taková „nudle“ jako Langstroth, jak se
> > tu psalo, a nástavky jsou lehčí.
> > Snažil jsem se k tomu něco najít v archivu konference, v knížkách a
> > časopisech, ale nenašel jsem vlastně jiné zápory, než že při chovu opravdu
> > silných včelstev je potřeba hodně vysoký komín nástavků a větší počet dílů
> > úlu (ale to je u všech NN). Také moc nerozumím tomu argumentu o potřebě
> > delších rámků kvůli tepelné izolaci včelstva - většinou to bývá napsáno
> > hned vedle toho, že včely v zimě žádnou izolaci nepotřebují... Pro lepší
> > ovládnutí tepelného režimu úlu na jaře po rozpuštění chumáče mi zase
> přijde
> > lepší spíš celkově menší prostor úlu a možnost ho zase po menších částech
> > rozšiřovat.
> > Když k tomu připočtu to, jak jsem v létě čekal s vytáčením medu, až se
> > zaplní a „uzrají“ celé rámky 39x24, nemůžu se pořád myšlenky na rm 39x17
> > zbavit.
> > Ještě prosím o informaci, jak je to s chovem silných včelstev ve vyšších
> > polohách (třeba 650 m n.m.). Možná je to jenom můj dojem, ale nejsou tyto
> > hodně prostorné úly (a i ty s hodně vysokými rámky) konstruovány hlavně
> pro
> > nižší polohy, teplé a bohaté na snůšku? Je možné a obvyklé chovat v
> > chladnějších a chudších oblastech tak silná včelstva, aby zde opravdu
> > vyrostly ty vysoké komíny?
> > Doufám, že jsem nenapsal moc nesmyslů, teprve si to tak nějak rovnám v
> > hlavě (proto se taky hlavně ptám, pořád ještě je pro mě přechod na jinou
> rm
> > poměrně jednoduchý a nerad bych si to pak zopakoval ve velkém). Prosím o
> > Vaše zkušenosti s touto rm, z příspěvků více lidí je zřejmé, že na ní
> > včelařili, ale přešli na jinou. Kvůli čemu, v čem je háček? Nebo je to
> > jenom tím, že je tato rm další z komplikací na „přesyceném trhu“ rámkových
> > měr?
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 33679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu