| - Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 2. 2009
Re: Časné předjaří
No já jsem měl na mysli to, že v obilí i jiných plodinách v květnu červnu kvetlo místy tolik plevelů, že pro včely to bylo spolehlivé zajištění v případě, že někde nebyla snůška. Potom se obilí sklidilo a strniště nechalo tak někdy i přes zimu do jara, kolikrát bylo potom pole na konci srpna a v září žluté od ohnice a hořčic a to se na něm nevysévalo nic. A i když se pooralo, kolikrát ještě to oraniště stihlo na podzim zežloutnout z květů hořčice a ohnice. A když nebylo žluté, byly jiné plevely, takže zase to byla nějaká snůška, která aspoň kryla spotřebu včelstev. Dneska je maximálně 3 týdny v roce obrovská snůška v místech, kde zemědělci zasadí řepku nebo hořčici a na pár místech, kde zasadí jiné kvetoucí plodiny a po zbytek roku z chemicky ošetřených polí není nic. Hořčici a jiné zelené hnojení nepočítám, protože to je časově uděláno tak, aby pole vykvetla v říjnu a listopadu, kdy už to včelám nijak nepomůže, možná spíše uškodí. Aby dnešní včelař žil jen z polí, musel by několikrát za rok kočovat k řepce, hořčici, máku, pohance a k ještě pár kvetoucím plodinám, jenže těch je v průměru tak málo a kočování k nim není zavedeno.... zatímco dříve stačilo sedět na jednom místě, plevely se v běžném roce postaraly o krytí celoroční spotřeby včelstva a včelařovy byly potom přebytky v případě příznivého roku a počasí nebo snůška navíc z jiných zdrojů, medovice, luk, javorů, lip..... v okolí. Potom , aspoň u nás, byly velké plochy pastvin a trvalých travních porostů, trvalé nehnojené travní porosty byly před první sečí na začátku června samé květy a zdrojem dost intenzívní snůšky, potom taky před druhou sečí v srpnu toho spousta kvetla, sice o něco méně, ale na srpnovou snůšku pro uživení včelstev to taky stačilo. Na pastvinách jako stále spásaných a pošlapávaných travních ploch se zase prosadily jiné kvetoucí rostliny, různé nízké nebo obtížně stravitelné pro dobytek a na vlhkých pastvinách se prosadil hodně jetel bílý, který je dost medonosný. V 70 a 80 letech se tyto plochy hromadně rozorávaly a dělaly se z nich obdělávané pole a tak to kromě neplodných pozemků a pár hektarů výběhu za místním kravínem je doteďka. V lesích se tehdy běžně hospodařilo tak, že se na vykácenou paseku zasadily smrčky a potom se to nechalo 20 let tak, takže tam bylo první roky spousta kvetoucí buřeně, maliní, ostružin a za 20 let tam byly pro včely stromy z náletů, mezi nimi hodně kvetoucích javorů a lip. Dneska soukromí majitelé paseky pečlivě vyžínají, aby smrčky či jiné sazeničky přežily a vzrostlé lesíky byly obvykle od lip a javorů společně s dalšími plevelnými dřevinami vyčištěny a přeměněny coby palivové dřevo na teplo. Ti drobní chovatelé, podle mých zkušeností, měli vliv hlavně v intravilánu obcí, sice sekali a obžínali i občas příkopy kolem cest daleko od vesnic, nebo myslivci občas vysekali nějakou lesní loučku, aby měli seno pro zvěř, ale to byly zanedbatelné rozlohy proti lesním pasekám nebo proti nedostupným okrajům lesíků v polích, protože polní cesty k těmto plochám byly kompletně rozorány a jednotlivé menší políčka proměněny v souvislé pole. Obsekané možná bylo úplně všechno v době, kdy ještě nebyly JZD, potom už ne. Souhlasím ale, že je diskutabilní, co bylo pro včely lepší, jestli ty vysekávané okraje lesů, příkopů a různé zastíněné vlhké kousky pozemků mezi lesíky s kyselou travou, kde po pravidelném vysekávání mohlo něco pro včely vykvést nebo nechat tyto plochy po desetiletí přírodě, kde potom leckdy narostly houštiny kopřiv a podobných pro včelaře neužitečných rostlin, ale leckde potom narostlo houští maliníku, ostružiníku, šípků, hlohů nebo na vlhkých místech jenom obyčejný štěrbák (endivie) a různé miříkovité atd. Navíc jsem si všiml, že dneska při postřikování polí zemědělci běžně přestřikují pás široký až metr přes plochu polí právě do těch ozeleněných rozhraní pole a lesa. Vypadá to, že na tyto dávky herbicidů jsou nejodolnější kopřivy, pýr a podobná vzrůstná nekvetoucí buřeň, která se z oddenků po těchto postřicích regeneruje podstatně rychleji než různé kvetoucí rostliny a tudíž je z těchto míst rychle vytlačí. Snad z kvetoucích rostlin jedině pcháčům (pcháč rolní - oset) to vadí o něco méně a potom podbělům (podběl lékařský) .
R. Polášek
----- Original Message ----- From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, February 18, 2009 12:24 PM Subject: Re: Časné předjaří
Pokud se jedná o ty porosty mimo pole jsi poněkud mimo Před 30 a více lety byly ještě všechny meze a příkopy loky a podobné porosty vždy vysekány . V druhé polovině roku tam kvetly otavy Bylo totiž spoustu drobných chovatelů kteří tyto plochy využívali Právě ta dnešní společnost v parkových plochách pozemky seká tak často , že tam nestačí nic vykvést V polích zemědělci dnes po žních použijí chemii nebo hořčici aby pole zůstaly čisté . přilehlé plochy však jsou zanedbané protože je léta nikdo nevysekl a zarostly kopřivami Holt ty jim nedávají žádný užitek. Zrovna tak se to přihodilo různým maloplošným chráněným územím . Nikdo o ně nepečoval a jsou již zničeny . Byly tak dobře chráněny , že je po nich. Máš však pravdu vtom , že včelaři z nich nemají již žádný užitek
Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34261
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |