- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 2. 2009
Re: Vliv česna na zimování včelstev
Česno jako zdroj čerstvého vzduchu mělo velký vliv na umístění posledního plodu a tím zimního chumáče v úlech s pevným dnem bez síta. Kdysi, když jsem včelařil v zadovácích a zimoval s rámky 39x24 v plodišti a v medníku, nezanedbatelné procento včelstev se rozhodlo mít poslední plod v rámcích dole u česna, zatímco zásoby uložily nahoru do horní poloviny rámků v medníku, což kromě obzvlášť teplé zimy znamenalo poměrně spolehlivě úhyn včelstva. U teplé stavby v takovém úlu, když je česno umístěno symetricky k rámkům, se taky může stát, že se zimní chumáč usadí taky symetricky přesně uprostřed rámků, potom se může stát, jak dojde ke strůpku, že chumáč celý zamíří na jednu stranu a tím až třetinu zásob na druhé straně nemá šanci v zimním chladném počasí využít, takže zásoby mohou v dlouhé zimě chybět. Tímto způsobem podle mně uhynulo hodně včelstev v zimě před cca 3 roky ( a bylo na to vyfasováno plno dotací), kdy souvislá zima a mrazy trvaly od prosince po začátek dubna i v nížinách, kde jindy bylo za tuto dobu 1 - 2 pořádné oteplení a kde proto takové umístění včelstev jiné roky nedělalo žádné problémy. Taky se může stát, že se zimní chumáč pod strůpkem rozdělí, potom oba díly mají znatelně menší než optimální počet včel a slabší nebo i oba díly potom mohou taky uhynout protože jednotlivé včely musí vyrobit více tepla a tím zpracovat více zásob. Zasíťované dno v podstatě tento vliv česna převzalo, pokud na podzim není síť zakryta třeba podložkou, ale kvůli většímu průřezu síta proti česnu a tím mnohem většímu množství dodávaného vzduchu mají včely dostatek čerstvého vzduchu, i když se usadí až v nejhořejším nastavku. Takže případy, kdy se včelstvo usadilo dole zásoby umístilo nahoře a včely potom v zimě uhynuly se staly úplně zanedbatelné. Nebrání ovšem umístění posledního plodu a tím usazení zimního chumáče v geometrickém středu rámků v teplé i studené stavbě. Ten vliv je menší, pokud včely dostanou větší množství cukru, takže i když využijí v zimě jen jednu polovinu zásob v rámku, obvykle to stačí. V poslední době včelařím na studenou stavbu a poslední plod a tím umístění zimního chumáče upravuji k čelní stěně horního nastavku otevřeným očkem a zůžením až uzavřením spodního česna. Potom česno u standartního nástavkového úlu dole společně se zasíťovaným dnem silně znevýhodňuje slabší včelstva, taková, která nedokáží obsadit aspoň jeden nastavek v podletí. Ćesno dole je v takovém případě totiž nehlídané včelami včelstva, takže jím volně pronikají zlodějky dovnitř úlu, silné včelstvo má potom linii, kterou musí před zlodějkami střežit, danou průřezem nastavku, zatímco slabé včelstvo, které krajní rámky v nastavku neobsadí, má tuto linii danou průřezem nastavku plus neobsazenými plochami kolem obsazených rámků včelstva až ke strůpku, což je plocha několikanásobně větší, přitom "zdroje" včel k obraně má takové slabší včelstvo znatelně menší.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, February 19, 2009 9:34 PM Subject: Vliv česna na zimování včelstev
> Umíte někdo vysvětlit vliv česna, jeho úprava během podletí na vyzimování > včelsstev a to u studené stavby a u teplé stavby. Jak česno ovlivní sezení > zimního chomáče k co nejefektivnějšímu čerpání zásob během zimy . tak aby > včely netrpěly hledem když plodují.Děkuji Felda
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34296
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |