Včelařská konference

V aktuálním čísle časopisu Moderní včelař ( 1/2009 ) byla uvedena poslední část překladu publikace p. Walta Wrighta ,,Ošetřování včelstev, které nahrazuje rojení medným výnosem,, alias ,,Zebrování,,. Na toto téma se v Konferenci ještě nediskutovalo, proto by bylo přínosné se jím zabývat ( v zájmu oživení Konference :-)).

Jaký máte názor na tuto metodu? Zkoušel jste někdo tento postup? S jakým výsledkem?

S pozdravem M. Václavek


Můj názor:
Osobně jsem zklamán. Očekával jsem působivější proceduru. Jako celek publikace na mě působí značně zmatečně. Tytéž formulace, i když v různých úpravách, se v ní neustále dokola opakují. Text je zbytečně dlouhý. Při pomyšlení, že PŘES 60% mého medného výnosu tvoří dubnová a květnová snůška ( vytáčím koncem května ), mi tvrzení, že ukládání medu začíná naplno až po odkvetení akátu, připadá komické. Nejen to, ale i další aspekty nasvědčují tomu, že tato metodika je úzce ušita na míru slabým včelstvům oproti našim chovaných v dosti odlišných klimatických a vegetačních podmínkách. Proto jsem skeptický, co se týče účinnosti zebrování v ČR, a to zejména v případě včelstev silných či velmi silných.

//\/\\//

Je to psáno dost komplikovaně, ale to proto, že autora nebrali příliš vážně tak to asi zdůvodňoval a promýšlel z mnoha různých úhlů.

Četl jsem to mnohokrát, protože tam bylo dost zajímavých postřehů a taky něco podobného dělám.

Viz níže.
Ale našel jsem třeba paralelu s prohazováním horní krmné komory a spodního polonástavku na jaře u metodiky Ing. Řeháčka atd.

Osobně to budu zkoušet, protože mě tam toho dost sedí.
Dole je, jak jsem to doposud dělal já. Letos mám právě připraveny komíny souší, abych umožnil včelám hned nosit.

Bez vyzkoušení se nedá tvrdit, jestli je to vhodné či ne.

V tom dolním příspěvku jsme se tehdy bavili o obměně díla, takže tam není další zásah, že jsem tak 14 dnů při další cestě dával nad mednou komoru "medník".


http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=23356&
------
ALe zimuji ve třech nástavkách 24cm. je to pro mě novinka, takže si technologii trochu ladím, hlavně proto, že jsem donedávna trpěl nedostatkem díla. Ale letos už to podle plánu jelo.
Na jaře jsou včely hlavně v horním N s nabouchanýma zásobama - hlavně medem. Když zaplodují prostřední, s tím není většinou problém. Problém je že jen některé chtějí jít úplně dolů, některé se tomu brání. A v té době přichází Brutální Nikita a zaplodovaný prostřední nástavek rozředí mezistěnama na dva nástavky. V horním je zebra (mezistěna/plást/mezsitěna/), ve spodnějším je jádro s
plodem obklopené dvěma krycími které jsem vytáhl z nejnižšího. Tam je nahradím mimo jiné jedním stavebním. Stavební od loňska dávám dva na nástavek.
Pokud se včelám daří a nestačí jim to, přidávám další nástavek mezistěn.
Protože horní nástavky odebárám a vytáčím a letos budu už masívnějí rušit dílo, na zimu jim zůstává světlé, s tím, že nejspodnější se dostává nahoru (je v něm pyl) a včely si ho na zimu doplní sami, já tam jen doplňuji cukr podle stavu zásob. Ale ty si podle mě ukládají do středu po vybíhajícím plodu.
-----------

A k tomu nemám ani po dvou letech co dodat:-)))

Karel

Staci si precist dodatek pritele Cermaka. Presne jak to pan Wright napsal,
prilis jednoduche vysvetleni byva vetsinou odsuzovano :]

2009/3/7 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>

> V aktuálním čísle časopisu Moderní včelař ( 1/2009 ) byla uvedena poslední
> část překladu publikace p. Walta Wrighta ,,Ošetřování včelstev, které
> nahrazuje rojení medným výnosem,, alias ,,Zebrování,,. Na toto téma se v
> Konferenci ještě nediskutovalo, proto by bylo přínosné se jím zabývat ( v
> zájmu oživení Konference :-)).
>
> Jaký máte názor na tuto metodu? Zkoušel jste někdo tento postup? S jakým
> výsledkem?
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
> Můj názor:
> Osobně jsem zklamán. Očekával jsem působivější proceduru. Jako celek
> publikace na mě působí značně zmatečně. Tytéž formulace, i když v různých
> úpravách, se v ní neustále dokola opakují. Text je zbytečně dlouhý. Při
> pomyšlení, že PŘES 60% mého medného výnosu tvoří dubnová a květnová snůška
> ( vytáčím koncem května ), mi tvrzení, že ukládání medu začíná naplno až po
> odkvetení akátu, připadá komické. Nejen to, ale i další aspekty nasvědčují
> tomu, že tato metodika je úzce ušita na míru slabým včelstvům oproti našim
> chovaných v dosti odlišných klimatických a vegetačních podmínkách. Proto
> jsem skeptický, co se týče účinnosti zebrování v ČR, a to zejména v případě
> včelstev silných či velmi silných.
>
> //\/\\//
>

Já jsem to dělal před 20 a více lety jako víceméně běžný postup při
rozšiřování ještě v zadovácích. Plodiště nebo většina plodiště v zadováku s
neúplným počtem rámků třeba s dvakrát 10 rámky se vybrala a zpátky se dal
střídavě plod a mezistěna a přebytek potom nahoru doprostřed medníku takovým
způsobem, že úl na 2x 14 rámků 39x24 byl potom plný. případně jsem nechával
ještě místo na jednu, dvě mezistěny přidávané dodatečně. Tento způsob se
tehdy občas propagoval i při včelaření v nástavkových úlech při těch
technologiích, které uvažovaly s manipulací s jednotlivými rámky.
Pokud se to udělalo dobře, muselo být teplo, dostatek včel v úlu a na hodně
rámcích zavíčkovaný plod, tak včely obsadily všechny mezistěny, během 2 - 3
dnů je začaly stavět až postavily, mezitím se ze zavíčkovaného plodu vylíhly
nové včely, které převzaly práci v úlu, ty původní byly tím uvolněny k sběru
a mohly potom nosit do vystavených mezistěn a buňkách po vylíhnutém plodu v
medníku, zatímco v plodišti matka kladla do plástů po vylíhlých včelách a
vystavené mezistěny byly použity jako uložiště pro zahušťování donesené
sladiny, která byla po zahuštění přenesena do medníku, zatímco v plodišti
byly konečně zakladeny i vystavené mezistěny.
U nastavků jsem potom trochu narazil, protože v zadovácích se počet
přidaných mezistěn dal v pohodě odstupňovat podle síly včelstva, takže se
toto opatření dalo udělat u všech včelstev v jeden den, zatímco v nástavcích
se buď přidá celý nastavek nebo nepřidá nic. Znamená to tedy, že u
nástavkového včelaření je tato metoda vhodná hlavně pro nižší rámky, kdy
jeden nastavek není příliš velký objem a velká plocha přidaných mezistěn.
Případně pro vyšší rámky vyžaduje mít všechna včelstva stejně silná v té
správné síle ve správné době, aby zásah vyšel v době snůšky a včely ji
potom maximálně využily.
Musí být takové podmínky ve včelách a takové množství přidaných mezistěn,
aby včely obsadily všechny přidané mezistěny a okamžitě je začaly stavět, to
je dostatek včel, dostatek tepla a dostatek snůšky. Pokud toto nebude
splněno, včely mezistěny nebudou stavět, ale soustředí se na obsednutí
plástů s plodem a vyběhnutí plodu, matka omezí kladení a potom to dopadne
tak, že kolem matky je několik plástů plodu i na vystavěných mezistěnách,
nad plodem věnec uložených zásob a ostatní plásty jsou víceméně prázdné a
ostatní mezistěny třeba ještě měsíc potom nedostavěné. Případně se včely z
takového úlu ještě obvykle vyrojí.
Na řepce jsem toto dělal zhruba po polovině, třetině řepky, dříve obvykle
bylo příliš zima, později by už ta řepka utekla. Na pozdějších snůškách jsem
to dělal ihned po začátku silné snůšky. Na pozdějších snůškách byl ten efekt
ale o něco menší, protože v řepce efekt zvyšovalo to, že v správně
připravených včelstvech byla polovina i více plástů s plodem plod
zavíčkovaný před líhnutím, zatímco později bylo zavíčkovaných plástů před
líhnutím méně.
Takže bych řekl, že je to metoda velice citlivá na správné načasování a na
znalost včelstev, protože pokud se použije v nevhodnou dobu, vývoj včelstva
se tím srazí zpátky o týdny a snůška není využita.

R. Polášek

To je ovšem dost odlišný postup, než popisuje p. Walt Wright jako zebrování.

J.T.

> Já jsem to dělal před 20 a více lety jako víceméně běžný postup při
> rozšiřování ještě v zadovácích.
...
> R. Polášek

Jen pro úplnost, může sem někdo vložit co to přesně zebrování včelstev od Walta Wrighta je? Abychom tu nebyly za báby co melou a melou oničem.


............
> trestik (e-mailem) --- 7. 3. 2009
RE: Zeborvání (34515) (34521)

To je ovšem dost odlišný postup, než popisuje p. Walt Wright jako zebrování.

J.T.<

Velmi stručná charakteristika metody zebrování podle Walta Wrighta:
V období ranného rozvoje, kdy v přírodě začíná stálá nabídka nektaru (v
našich podmínkách cca v 1/2 března) se naředí zásoby nad plodovým hnízdem
tak, že se střídavě (jako na šachovnici) proloží prázdnými soušemi a nad
takto naředěné zásoby se umístí ještě jeden nástavek s prázdnými soušemi.
J.T.

>
> Jen pro úplnost, může sem někdo vložit co to přesně zebrování včelstev od
> Walta Wrighta je? Abychom tu nebyly za báby co melou a melou oničem.
>
>
> ...........
> > trestik (e-mailem) --- 7. 3. 2009
> RE: Zeborvání (34515) (34521)
>
> To je ovšem dost odlišný postup, než popisuje p. Walt Wright jako
> zebrování.
>
> J.T.<

V našich podmínkách jak je psáno v MV asi těžko uplatnitelné ,pokud ano tak musí zimování probíhat na medu nikoli cukru.V dodatku je to popsáno myslím velmi přesně.Připadá mi to podobné jako komorování,podsouvání zásob a další různé podněcování v předjaří.Tím že se ve správnou dobu přestěhují zásoby se včelstvo nastartuje jakousi falešnou snůškou.Jen si neumím představit že bych v brzkém jaru(s ohledem na naše podmínky) jak je to psané v článku rozšiřoval směrem vzhůru a nutil včelstva více topit když opačný postup(podsunutí části zásob vytvoření prostoru pro rozkladení matky)vytvoří lepší tepelný efekt,všichni víme že včela je hmyz a jako taková potřebuje k zdárnému rozvoji teplo. Ve správnou dobu přidám nad plod celí nástavek docílím stejného zamedování kvalitním medem bez strachu že v něm bude cukr.

…….Ve správnou dobu přidám nad plod celý nástavek docílím stejného zamedování kvalitním medem bez strachu že v něm bude cukr.

Včelař snad pozná „cukr“, kdy je snůška a z čeho. Včely taky chováme pro med. Pokud spotřebovávají čistý „cukr“, který je v některých případech pro ně zdravější, někdy i záchranou, aby nanosily med, který si vytočíme. I tak dost medu spotřebují,vedle „cukru“, protože z něčeho musí žít.
Způsoby včelaření jsou různé. Pro začínající by měly být metody jednoduché, aby se omezily problémy s rojením, krmením, zvedáním, mřížek, kontrolou a léčením atd. Viz. www.vcelarstvi.názory.cz.

V našich podmínkách jak je psáno v MV asi těžko uplatnitelné ,pokud ano tak musí zimování probíhat na medu nikoli cukru
-------
Nebyl bych takový puritán. Kdysi jsem z toho měl strach a poptával, jak to dělají jiní. Tedy klasik co převěšuje rámky do medníku. Ten nemá jinou možnost, nebo o ní nevím. Takže nijak. Bral to jak to bylo.

Pokud vezmu v úvahu, že včely mi jdou do zimy se zásobami odpovídajícím nástavku 24cm, tedy dost přes 20kg, tak standardně doplňuji 10L roztoku. A předpokládám, že to si včely umísťují do středu s potřebují v zimě.

Běžné včely na jaře proplodují dalších deset a víc kilo. Pokud se "prokusují" asi to netřídí a spotřebují to vcelku.

Včely za rok protočí až metrák medu/cukru. Navíc dodaný cukr štěpí, takže pokud někdo nekrmí vzhledme k podmínkám přes dvacet kilo, tak mu to může být asi jedno.

Teplo unikající nahoru? Když jsem fotil infrakamerou, tak jsem byl překvapen, jak dokáží udržet teplo v chomáči. I na horní hraně chomáče je těch 15stC. Na Silvestra.

Od té coby se intenzívně otepluje.

Pokud měl někdo v prosinci nad včelama nástavek a víc zásob, tak si může udělat obrázek sám.
MOje včely většinou po vánocích projedou nahoru, pokud tam ještě nebyly. Takže se dá předpokládat, že pohyb nahoru je na jaře pro včely normální.

A jak včely poznají co mají kdy dělat - rojit se apd. když nemají plánovací oddělení - na to p.Wright našel docela uspokojivou odpověď. Dokud nenarazí na strop, tak se mají oproti loňsku kam rozšiřovat.
Podle mě to sedí, protože jak včely mají poznat optimální sílu, kterou mají v dané lokalitě dosáhnout? Podle loňské velikosti. A tu si odměří do stropu, podle ponechaných zásob. A pokujd jsou u stropu do nějakého data, tak jsou READY k letu:-)) A pokud ne, takje třeba víc nosit na příští rok.

Podle mě je zbytečné to řešit u klávesnice, jen promyslet, jak to vyzkoušet a prověřit. Minimálně se dají odsledovat jiné teorie. Období "bílého vosku" atd.

Mě to sedí, období kdy to matka klade dokolakola, jak říkám se náhle mění v období, kdy to sází po řádcích a najdu celou souš/mezistěnu vajíček. Tohle všechno asi všichni znají, ale je možné na to na jaře koukat a prověřovat jak moc to Wrightovi sedí.

A nebo u některých proházet souše o měsíc dřív, než bývalo zvykem.

Oni ty zvyky josu poměrně krátké, Necelé jedno století v Budečácích. Včelstvu, co je na konci března u nás na 6 uličkách bych zebrování určitě neudělal. To byl obvykle čas, kdy klasik zužoval, ale klasika není moje parketa, jen co jsem tak občas vyslechl.

Kdo včelařil v Almárkách, zná taky podobný způsob.
Horní třetí patro do medníku a místo toho uspořádat souše a mezistěny. A trochu to i naředit směrem dozadu.

Stačí si přečíst knihu o včelaření starou 50 let a je vidět, že lecos je jinak. Představte si, že někomu v pádesátých letech přinesete knihu dnešních autorů.

V 70. letech uznávané autotity odsuzovali a odrazovali od krmení ve 3,5L sklenicích. A to kdyby jim někdo, žekl, ža tam strčí těch sklenic 6, nebo 15Litrový kontejner se slámou, tak ho pošlou ........

:-))

Ke včelám.

Karel

> Nebyl bych takový puritán. Kdysi jsem z toho měl strach a poptával, jak to
> dělají jiní. Tedy klasik co převěšuje rámky do medníku. Ten nemá jinou
> možnost, nebo o ní nevím. Takže nijak. Bral to jak to bylo.

Já jsem v zadováku rámky s největšími cukernými zásobami nechával v
plodišti. Pokud se přece jen staré zásoby dostaly přes medník do medometu, z
velké části zůstaly při vytáčení v plástech, protože byly zkrystalované.
Potom se dávaly zase do plodiště, kde včely zkrystalovaný cukr nějak
zpracovaly. Obvykle i ten, který medometem neprošel. Jinak v tehdejší době
byl první med, hlavně z řepky,považován i kvůli tomu automaticky za
méněcenný, vhodný hlavně jen na medovinu nebo na dokrmování včelstev,
případně do výkupu, zatímco další med si prodával sám včelař a za podstatně
vyšší ceny.

> Teplo unikající nahoru? Když jsem fotil infrakamerou, tak jsem byl
> překvapen, jak dokáží udržet teplo v chomáči. I na horní hraně chomáče je
> těch 15stC. Na Silvestra.

V zimním chomáči jsou včely uspořádány tak, že teplo zadrží a nepustí ven.
Pokud ale mají obsednout plásty a pracovat na nich, teplo zadržet neumí, ty
plásty a celý prostor úlu kolem nich musí mít "pracovní teplotu" odhadem
okolo těch 30 st C, jinak na těch plástech prostě jen přežívají a včelstvo
stagnuje. Až do cca poloviny května je včelstvo silně limitováno v rozvoji
nízkou venkovní teplotou, pracuje jen na těch plástech, které udrží přes den
i noc teplé.

R. Polášek