78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


trestik (e-mailem) --- 8. 3. 2009
RE: Zebrování

Dokud není v přírodě k dispozici stálejší nabídka nektaru, není podle pana
Wrighta na zebrování pozdě, protože není čím zaplňovat prázdné buňky.
Časnější provedení není patrně na závadu, ale dokud není vůbec žádná nabídka
nektaru, je to asi předčasné. Sám se na to chystám až u mne začne plně kvést
jíva (momentálně zde začíná líska a olše). Staří praktici však jakékoliv
zvětšování prostoru nad plodem v této době z tepelného hlediska odmítají.
J.T.

>
> Teď jsem se vrátil z venku a v jedněchh NN Brennerech, kde před 14 dny
> byly
> dva nedotčené nástavky zásob jsem zebroval honem ten horní. Tím spodním už
> včely prošly, respektive ony se natahují asi ve třech uličkách a deseti cm
> šířky. A dlabou tam místo pro plod. Zřejmě.
> Do nějakého přínosu nektaru u nás skoro měsíc.
>
> Možná se nakonec ukáže, že ten for bude v našich končinách jednoduchý.
> Včas
> (a to asi bude ten fór, že asi o měsíc dřív, než se považovalo za slušné)
> dávat nástavky nahoru a nemachrovat s nějakoui rotací, vsouváním a
> podsouváním nástavků pod plod, mezi plod atd. :-)))
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
KaJi (88.103.157.154) --- 8. 3. 2009
Re: Zebrování

Treštík:
Dokud není v přírodě k dispozici stálejší nabídka nektaru, není podle pana
Wrighta na zebrování pozdě, protože není čím zaplňovat prázdné buňky.
----
Tak přesně je to tam psáno.
Ale já to udělal proto, že to byla poslední šance u tohoto jediného včelstva to udělat podle autora.
A to proto, že toto včelstvo mělo extrémní zásoby a malý půdorys. Přesto z podzimních 3NN nad plodoem a zásobama okolo projelo nahoru již přes dva nástavky - tedy 30cm když vlastní spotřeba by měla odpovídat tak 5cm na výšku nástavku.
Druhé včely doma na půdorysu Langstrota co bych měl šanci zebrovat projely 30cm nástavkem, kde jsem na podzim ani nečekal, že by v něm mohly na jaře plodovat, ale ponechal jsem jim ho tam, když ho vyjímečně (panenské dílo) zamesly. Měly pod ním ještě jeden (24cm) skoro plný.

Tam bude asi rozdíl, protože Wrigth slyšel, že prý někde na severu jsou takové zimy, že včely zalézají do prázdných buněka a to on nezná. :-))

Ale ať se vyjádří jiní, jestli znají situaci, že by včely v době trvalého přínosu nektaru měly nad sebou neproplodovaný nástavek.
U nás je to nestandardní situace, ale za normálních okolností mám na jaře všechny včely viditelné zhora. Někdy jsou až k loučce, nekdy jsou jen vidět v uličce. Málokdy se z nějakého důvodu usídlí dole, paradoxně se jedná o slabší včelstva.

Ale myslím si, že ani není tak nutné, aby se zebrovalo, tedy střídaly zásobní s prázdnými, jako že musí mít nad sebou místo aby měly kam jet. Když se jim tam dají plásty z boků, tak jim to asi vadit nebude.

Moje včely stačilo rozředit dole a rojení jsem si moc neužil. Ale programově jsem tam dával mezistěny, a tak to nemělo nijak enormní vliv na výnos.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
trestik (e-mailem) --- 8. 3. 2009
RE: Zebrování

Svá včelstva zimuji ve 4 NN (15,9) a pravděpodobně všechna skončí pod
stropem jako v loňském roce. Pro zebrování proto budu moci využít jen
nezaplodované plásty z 3. a 4.NN a prázdné z 1.NN. V loňském roce jsem jen
prohodil nástavky a při řepce jsem chytal roje. Pan Wright svou metodu
prezentoval na systému Dadant 1NN-1VN+2NN. Domníval jsem se, že jeho
včelstva neprochází ke stropu právě z tohoto důvodu - patrně se raději drží
ve VN a nemají tendenci projít zásobami (mednou komorou) nad tímto VN. Váš
příklad nasvědčuje, že tomu tak nemusí být. Co je nutí projít zásobami ke
stropu v poměrně úzkém pásu? Dlouhý blok mrazů - pohyb vzhůru je tepelně
výhodnější? Jak si to vysvětlujete?
J.T.

> ... toto včelstvo mělo extrémní zásoby a malý půdorys. Přesto z
> podzimních 3NN nad plodoem a zásobama okolo projelo nahoru již přes dva
> nástavky - tedy 30cm když vlastní spotřeba by měla odpovídat tak 5cm na
> výšku nástavku.
> Druhé včely doma na půdorysu Langstrota co bych měl šanci zebrovat projely
> 30cm nástavkem, kde jsem na podzim ani nečekal, že by v něm mohly na jaře
> plodovat, ale ponechal jsem jim ho tam, když ho vyjímečně (panenské dílo)
> zamesly. Měly pod ním ještě jeden (24cm) skoro plný.
> ...
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (213.29.160.115) --- 9. 3. 2009
Re: Zebrování

Co je nutí projít zásobami ke
stropu v poměrně úzkém pásu? Dlouhý blok mrazů - pohyb vzhůru je tepelně
výhodnější? Jak si to vysvětlujete?
______________________________________________________________


Jiné včely, jiné mravy... proč ne také jiné zdary?
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 3. 2009
Re: Zebrování

Mají už plod, takže uvnitř topí na 35 st C, zatímco venkovní teplota je jen
málo nad nulou a teplota uvnitř na krajích úlu je odhadem jen tak o 10 st C
vyšší než je venkovní. A včely se musí rozvolnit, protože plod a včely
vyrábějící teplo potřebují vzduch. Takže nad sezením včel stoupá sloupec
výrazně teplejšího a vlhčího vzduchu než je jinde v úlu, takže tím i výrazně
lehčího, navíc je ten sloupec ještě chráněn proti rozptýlení svislými rámky.
Ten sloupec dorazí prakticky bez rozvolnění až ke strůpku a teprve tam se
rozlije do stran, postupně se ochladí, vysráží vlhkost a podle stěn zase
klesá dolů. Tak nějak si to představuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek " <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 09, 2009 9:07 AM
Subject: Re: Zebrování


> Co je nutí projít zásobami ke
> stropu v poměrně úzkém pásu? Dlouhý blok mrazů - pohyb vzhůru je tepelně
> výhodnější? Jak si to vysvětlujete?
> ______________________________________________________________
>
>
> Jiné včely, jiné mravy... proč ne také jiné zdary?
> //\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu