Včelařská konference

Komůrky vzduchotěsně zavřít, třeba z obou stran tím silikonovým tmelem
nejde, Zřejmě by tam při rozdílu teplot vznikal tlak a tím stálé pnutí a
když nic jiného, podstatně by se snížila životnost polykarbonátu, začal by
se rozpadat podél komůrek. Proto, jak jsem pochopil, třeba na skleníky se
možná horní strana polykarbonátu tím tmelem utěsní, ale spodní jen zalepí
tou páskou. Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková
fólie s naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší
životnost. Uvnitř si myslím, že by se na to mohla používat jakákoliv trochu
lepší silnější páska. U malých kousků polykarbonátu s větší tloušťkou by
ještě šlo nechat ty komůrky prostě otevřené, nebo je jen zalepit obyčejnou
páskou a jednou za čas komůrky otevřít a špínu "vyšůrovat" nějakým drátkem s
namotanou vatou nebo podobným materiálem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 12, 2009 8:04 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Pavel, ďakujem za radu, skúsim to niekde zohnať. Bolo by to fain. V
> technickom popise predaja PK som čítal, ak sú komôrky uzavreté, obsah vody
> vo vzduchu, ktorý tam ostal sa pri osvite slnka voda vyzráža do pary a
> bráni solárnemu teplu prehriať vzduch. Použitie plynov do komôrok nie je
> asi možné. V predajni PK radia využiť na uzavretie komôrok "pásku", ktorá
> dovolí úniku pár z komôrok, ale ju nemajú.
> Je páska, ktorá sa používa na spojoch sádrokartónu vhodná?

Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková fólie s naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší životnost.

Pán Polášek, PK dosky chcem použiť na stavbu solárneho tavidla, to som mal napísať hneď. Jeden majiteľ tohoto tavidla sa vyjadril kladne (ale nepovedal ako to vyriešil), s rosením komôrok nemám problémy, druhý, tavidlo nemôžem používať, komôrky sa rosia a PK sa stáva nefunkčný. PK nie až tak lacný, preto chcem mať istotu a nechcem zbytočne riskovať. U vás takéto tavidlá vyrábajú, škoda, že sa ich majitelia nevyjadria.
Možno práve slnko by mohlo pomôcť pri umiestnenie PK do rámu, dať ho silno prehriať na slnko a tak uzavrieť. Slnko vlhký vzduch vytlačí a vtedy komôrky uzavrieť. Musím to najskôr vyskúšať.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbon?t
> Datum: 14.3.2009 07:08:37
> ----------------------------------------
> Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková fólie s
> naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší
> životnost.
>
> Pán Polášek, PK dosky chcem použiť na stavbu solárneho tavidla, to som mal
> napísať hneď. Jeden majiteľ tohoto tavidla sa vyjadril kladne (ale
> nepovedal ako to vyriešil), s rosením komôrok nemám problémy, druhý,
> tavidlo nemôžem používať, komôrky sa rosia a PK sa stáva nefunkčný. PK nie
> až tak lacný, preto chcem mať istotu a nechcem zbytočne riskovať. U vás
> takéto tavidlá vyrábajú, škoda, že sa ich majitelia nevyjadria.
> Možno práve slnko by mohlo pomôcť pri umiestnenie PK do rámu, dať ho silno
> prehriať na slnko a tak uzavrieť. Slnko vlhký vzduch vytlačí a vtedy
> komôrky uzavrieť. Musím to najskôr vyskúšať.
>
>
>

No, pokud se jedná o rosení, komůrky by se musely uzavřít při co nejnižší
teplotě, kdy je absolutní obsah vodní páry ve vzduchu nejmenší. Pak by se
při jakékoliv vyšší teplotě nerosily. Takže spíš někdy v zimě nebo aspoň ve
dne časně ráno.
Jinak slabinou polykarbonátu jsou právě dutinky, proto třeba není povoleno
dutinkový polykarbonát ohýbat příčně, ve velice krátké době se potom takový
ohnutý polykarbonát začně na ty jednotlivé dutinky dělit. Ve slunečním
tavidle bude potom polykarbonát namáhán vysokou teplotou, možná až ke stovce
st C a uzavřené dutinky budou potom namáhány změnou tlaku. Nevyzkoušel jsem
to, takže si nejsem stoprocentně jistý, ale takové namáhání může způsobit,
že se polykarbonát na ty dutinky rozpadne. Na sluneční tavidlo bych volil
jednoznačně otevřené dutinky zajištěné jen lepicí páskou a polykarbonát
připevněný odnímatelným způsobem přes přišroubované lišty těsněné nějakým
pěnovým těsněním. S tím, že jak by se dutinky znečistily - hmyzáci třeba
prožrali pásku a vlezli dovnitř - dutinky by se prostě vyčistily vatou na
drátu.
Jinak shodou okolností já budu v nejbližší době taky pracovat s
polykarbonátem, budu ho dávat do střešního světlíku jako náhrada za rozbité
drátěné sklo. Použiju levný 6 mm silný . Uchycení je tam do přihnutého
pozinkovaného plechu, takže na obdélník polykarbonátu nanesu ze tří stran
shora vrstvu silikonového tmelu, do kterého se potom ten plech rámu světlíku
přihne a bude na něm těsnit. Dutiny zespodu oblepím tou hliníkovou páskou,
shora ještě nevím ,jestli je zalepím tmelem nebo taky jen oblepím páskou.
Je to na plechové střeše obrácené k jihu, takže v létě na slunci tam bude
tak k 60 st C a v zimě venkovní teplota. Tak se uvidí, co to tam bude dělat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 14, 2009 7:08 AM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Na to by se měla používat hliníková páska, silnější hliníková fólie s
> naneseným lepidlem, ta by měla mít va venkovním prostředí nejdelší
> životnost.
>
> Pán Polášek, PK dosky chcem použiť na stavbu solárneho tavidla, to som mal
> napísať hneď. Jeden majiteľ tohoto tavidla sa vyjadril kladne (ale
> nepovedal ako to vyriešil), s rosením komôrok nemám problémy, druhý,
> tavidlo nemôžem používať, komôrky sa rosia a PK sa stáva nefunkčný. PK nie
> až tak lacný, preto chcem mať istotu a nechcem zbytočne riskovať. U vás
> takéto tavidlá vyrábajú, škoda, že sa ich majitelia nevyjadria.
> Možno práve slnko by mohlo pomôcť pri umiestnenie PK do rámu, dať ho silno
> prehriať na slnko a tak uzavrieť. Slnko vlhký vzduch vytlačí a vtedy
> komôrky uzavrieť. Musím to najskôr vyskúšať.

No pane Polášku já bych to řešil asi úplně obráceně.Ohřál bych to v bytovce na radiátoru a měl bych skoro jistotu že tam bude minimum vzdušné vlhkosti.V bytovkách je díky ústřednímu topení suchý vzduch až moc.Po prohřátí bych to zatmelil silikonem a hotovo.Pokud máte nějaký odřezek tak to zkuste a po zaschnutí tmelu to dejte do ledničky a uvidíte jestli se udělají uvnitř kapičky.Pokud ne tak to položte na topení a jestli ani tam nic tak je to v pořádku.Takhle bych to zkusil já.

Základní fyzikální zákony - závislost relativní a a bsolutní vlhkosti
vzduchu na jeho teplotě při atmosférickém tlaku říkají, že aby se to
nerosilo, je třeba komůrky uzavřít při co nejnižší teplotě. I když
připouštím, že v nějakém supersuchém vzduchu v nějaké bytovce při 20 st C a
relativní vlhkosti 5 % může být ve vzduchu méně vodních par než při - 20 st
C a stoprocentní relativní vlhkosti, už jsem ty tabulky dlouho neviděl.
Při - 20 st C taky běžné lepidlo moc fungovat nebude. Každopádně je to jen
akademická debata, protože stejně mimo vlhkosti není v uzavřeném
polykarbonátu vyřešena ta změna tlaku. Chce to zkutečně uzavřít vzorek a
potom ho nechat prodělat pár desítek pracovních cyklů mraznička - 20 st C a
topení nebo slunce venku 50 - 60 st C.
Nejlepší asi bude skutečně nevynalézat vynalezené, dodržet metodilu výrobce
a nechat dutinky odvětrávané.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 14, 2009 7:36 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> No pane Polášku já bych to řešil asi úplně obráceně.Ohřál bych to v
bytovce
> na radiátoru a měl bych skoro jistotu že tam bude minimum vzdušné
> vlhkosti.V bytovkách je díky ústřednímu topení suchý vzduch až moc.Po
> prohřátí bych to zatmelil silikonem a hotovo.Pokud máte nějaký odřezek tak
> to zkuste a po zaschnutí tmelu to dejte do ledničky a uvidíte jestli se
> udělají uvnitř kapičky.Pokud ne tak to položte na topení a jestli ani tam
> nic tak je to v pořádku.Takhle bych to zkusil já.

Kdysi jsem vyráběl sluneční tavičku s polykarbonátem. Komůrky jsem zaslepil silikonovým tmelem. Během roku polykarbonát přestal být průhledný. Asi se ze silikonového tmelu uvolňovala nějaká chemikálie. Zaslepovat silikonem nedoporučuji.

Sluneční tavidlo s polykarbonátovým víkem používám již tři roky.
Polykarbonátová deska je volně vložena do dřevěného rámu.Tento rám musí být zhotoven velice pečlivě,z vyzrálého dřeva,nebo kovový,aby vlivem teplotních rozdílů
napracoval.
Komůrky v polykarbonátu jsem nijak nezaslepoval a s kondenzací vody v nich nemám nejmenší problém.Případná voda se rychle vypaří.
Určité problémy jsou s čištěním polykarbonátu umazaného od vosku(hrozí poškrábání a snížení průhlednosti.

Komůrky v polykarbonátu jsem nijak nezaslepoval a s kondenzací vody v nich nemám nejmenší problém.Případná voda se rychle vypaří. Jan

Dobrý príspevok, toto som chcel počuť od prevádzkovateľa takéhoto tavidla. Ešte by som si rád prečítal, zhodnotenie, ako je s tavidlom spokojný, aká je približne výťažnosť, koľko hodín, je potrebné na dokonalé vytavenie vosku z plásta, poloha plástu v ňom, prípadná teplota a pod.

Ja som predpokladal, že ak sú komôrky nezaslepené, vlhkosť z nich unikne, stále však trpím predstavou, že teplota akumulovaná medzi dvomi sklami unikne z komôrok a tým teplota klesá, preto sa pýtam cez Konference, aby som sa vyhol omylu. Jedno sklo na typickom tavidle dokáže vosk z plástu vytaviť, ale ak sú dve sklá s medzerou medzi nimi, je vytavenie rýchlejšie a dokonalejšie, preto si myslím, že sa oplatí aj dvojitý polykarbonát, ale prieniku tepla (rosa) do tavidla nesmie nič hatiť.
Pán Jan ďakujem za konkrétne rady a skúsenopsti.

Dobrý den,
když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z komůrkového polykarbonátu.

Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton). Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.

Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi vysoká účinnost.

Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou rovněž nižší.

Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus
dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být
přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr
neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v
polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> Dobrý den,
> když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl
> podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z
> komůrkového polykarbonátu.
>
> Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo
> více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton).
> Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
>
> Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a
> tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi
> vysoká účinnost.
>
> Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost
> méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý
> komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou
> rovněž nižší.

Mám dojem, že to stou dokonalostí přeháníte pokud u takovéhu tavidla nebudete sedět a rychle měnit plásty aby jsrjicza den vytavily co nejvíce tak je to naprosto zbytečné snažení višší teplotou bez lisu více vosku nezískáte a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbonát
> Datum: 16.3.2009 09:43:21
> ----------------------------------------
> Izolační sklo je určitě řešení, jenže drahé a sklo je křehké. Kus
> dutinkového polykarbonátu, pokud na tavidle vydrží pár let, může být
> přijatelnější. Dutinky v polykarbonátu je vhodné utěsnit, aby vítr
> neprofukoval, potom se projeví izolační schopnost vzduchu uzavřeného v
> polykarbonátu v malých dutinkách, ale ne neprodyšně uzavřít.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, March 16, 2009 9:08 AM
> Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát
>
>
> > Dobrý den,
> > když jsem doporučoval lepidla na polykarbonát, tak jsem nevěděl
> > podrobnosti, tedy co se vlastně bude lepit a že půjde o víko tavidla z
> > komůrkového polykarbonátu.
> >
> > Pro výrobu slunečního tavidla doporučuji použít izolační skla (dvě nebo
> > více utěsněných skel, vakuované nebo vyplněné plynem Argon nebo Krypton).
> > Pod toto sklo dát cernou desku. U výrobců oken lze izolační sklo získat.
> >
> > Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a
> > tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi
> > vysoká účinnost.
> >
> > Na polykarbonát a silikon zapomeňte. Vyjde to sice levněji, ale účinnost
> > méně než poloviční. Rovným sklem prochází světelné paprsky přímo. Členitý
> > komůrkový polykarbonát sluneční paprsky tříští a izolační vlastnosti jsou
> > rovněž nižší.
>
>
>
>

a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete. pepan

Moje solárne tavidlo bude postavené na inom princípe, ako sú tradičné, moje bude pre 4-6 plástov, budú umiestnené s rozostupom kolmo a budú od rána do včera ohrievané zo všetkých strán, pretože bočné steny budú priehľadné. Zabudli Ste aj na jeden dôležitý moment, Plásta aj keď na šikmej ploche, jeho spodná časť nie ohrievaná, k tomu odtok vosku je sťažený tým, že priľnavosť aj tekutého vosku svojou vzlínavosťou a priľnavosťou, ostáva v súši. V tomto novom prípade je odtok z medzibunkového-medzikošieľkového puzdra voľný

Já bych řekl, že Pepan má v podstatě pravdu. Ani nějaké rafinované patenty
účinnost slunečního tavidla nijak moc nezvýší, takže tady je na místě spíše
jednoduchost a cena. Běžný včelař vždycky bude zbytky ze slunečního tavidla
prohánět ještě vařákem nebo něčím jiným, aby z nich dostal zbytek vosku a
kromě nějakého zmenšení objemu tyto zbytky nejsou o nic výhodnější než
skladování celých plástů nebo vyloupaného voští, k plesnivění a k napadení
zavíječi jsou zbytky ze slunečního tavidla náchylné stejně jako to voští.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 16, 2009 2:08 PM
Subject: Re: Lepidlo na polykarbonát


> a jestli tam budete tavit jeden plást děnně, tak to žádný praktický význam
> nemá, sluneční tavidlo má význam jen pro tavení stavebních rámků a divoké
> stavby ve starých plástech vám zůstene i 50% vosku ať děláte co chcete.
> pepan
>
> Moje solárne tavidlo bude postavené na inom princípe, ako sú tradičné,
moje
> bude pre 4-6 plástov, budú umiestnené s rozostupom kolmo a budú od rána do
> včera ohrievané zo všetkých strán, pretože bočné steny budú priehľadné.
> Zabudli Ste aj na jeden dôležitý moment, Plásta aj keď na šikmej ploche,
> jeho spodná časť nie ohrievaná, k tomu odtok vosku je sťažený tým, že
> priľnavosť aj tekutého vosku svojou vzlínavosťou a priľnavosťou, ostáva v
> súši. V tomto novom prípade je odtok z medzibunkového-medzikošieľkového
> puzdra voľný

Zdravím.
Dneska jsem procházel takovým vestibulem z polykarbonátu a tak jsme se podíval jak je to odborně dělané.
Desky byli osazeny do pozinkovaných rámů a komůrky neměli ničím utěsněné.Ani ty stropní ani ty boční.Nikde není vidět že by se něco rosilo.
Začínám se přiklánět k tomu paropropustnému uzavření pomocí nějaké té pásky.

Jenom se zeptám... jak to vlastně funguje?
Proč je tam dvojité sklo?
Není to jenom proto, aby se vrstva vzduchu mezi skly nepohybovala? A
tudíž aby se dole nenasával "studený " vzduch a neochlazoval prostor
mezi skly...???
Pokud je to tak, mělo by stačit ucpat komůrky třeba filcovým páskem nebo
něčím podobným....???
V přípdě že chcete vyrobit něco jako vakuové sklo, nezbývá než
vymyslet nějakou technologii na zatavení komůrek pří podtlaku ... ještě
by bylo vhodné tam pak nechat ještě pytlík se silikagelem pro odsátí
případné vlhkosti.
P

Funguje to takto: sluneční záření projde sklem a rozehřeje černou desku a tou vzduch v tavidle. Přes izolační sklo neodchází žádné teplo ven. Velmi vysoká účinnost. Pavel

O tejto možnosti som vedel, lenže, ja laik to neurobím anemám predstavy, či nejaká firma by to vedela zhotoviť. Skúsim však sa rozhľadieť, možno to bude jednoduchšie a istejšie, ako s PK. Srdečná vďaka.

Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m. Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se nikdy nedosáhne.

Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu).

Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit. Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu.

Já zase pro změnu jako osel nechal plásty určené do tavidla na zemi před ním přes poledne a odpoledne vylo vytaveno ale vosk byl v trávě a ze všeho byla jen velká hrča která se již do tavidla nevešla a pak jsem to nakonec musel vhodit celé do prádelního kotle abych z toho dostal rámečky bez jejich poničení .Ani na to nebyl potřeba žádný skleník, stačilo úplně polední vedro v červenci. Po této zkušenosti již vím , že na to žádné precisnosti nejsou potřeba a voští musí být zastíněno .

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbon?t
> Datum: 16.3.2009 17:18:07
> ----------------------------------------
> Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a
> osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m.
> Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se
> nikdy nedosáhne.
>
> Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které
> odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují
> chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu).
>
> Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými
> voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit.
> Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu.
>
>
>

Po této zkušenosti již vím , že na to žádné precisnosti nejsou potřeba a voští musí být zastíněno .

Toto sa mne stala viackrát, (človek je zábudlivý), plásty som taktiež oprel skoro kolmo do chládku, večer keď som ich chcel odložiť, boli bez vosku ich tmavá farba akumulovala teplo a vosk sa nenechal núkať, vytiekol do trávy. O nič som neprišiel vosk som pozbieral a vložil do slnečného tavidla.

Tento fakt som chcel využiť, suché plásty som vložil PE vreca- vaku, uzatvoril a vyložil kolmo k slnečným úľom. Aj v tomto zdanlivo bez vzdušnej vlhkosti (plásty boli suché), vznikol efekt zrážania sa vodných pár na na vnútorných stenách PE vreca, ktoré od rána do večera sa nestratil. A nestratili sa ani po 1 mesiaci, vosk trochu vytiekol, ale pokus pokus bol neúspešný, pretože efekt zahmlievania jeho vnútra sa opakoval a to som v jeho hornej časti klincom narobil otvory.

Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se nikdy nedosáhne Pavel.

Trochu je už o inom, ale skutočnosť môže byť iná. Môj kolega mal slušne zmontované tavidlo na 4 ks rámikov so súšmi. Výstuha sa tým zachovala pre ďalšie využitie rámika. Zariadenie sa otáčalo okolo svojej osi a takisto plocha sa taktiež dalo sklopiť na nastaviť kolmo na slnečné úle.
Rámiky ma opatrené 4 typickými medzerníkmi z bieleho plastu, ktoré boli vo väčšine poškodené- ztečené vplyvom tepla.
Do tavidla sme vložili vhodný teplomer, na ktorom sme namerali (a nie raz) teplotu 136˚C!!!. Kvalita vytavenia bola veľmi, o čom svedčili rozpadnuté košieľky. Zvyšky súšov som raz vyvaril a nechcel som veriť svojim očiam, nezískal som ani gram vosku. Včelár keď bol doma a prialo počasie urobil cez deň dve dávky. Je jasné, že ak naraz vyradím 1 - 2 tisíc súšov nemalo by to konca, ale tak do 150-200 ks, sa oplatí spracovať v solárnom zariadení. Ono je to skutočne tak, že pravda môže byť ralatívna.

no ja bych spis navstivil nejakeho sklenare a nechal si u nej narezat
okeni sklo a slunecni tavidlo z nej pak silikonem slepit, nahoru dat
obycejnou tabuli okeniho skla a spodni sklo natrit zvenku cernou barvou
na strechy.

Takove slunecni tavidlo sem si pred rokem vyrobil, jen sem je dal trouba
cele do dreveneho "obalu" takze do nej slunce pronika jen pres horni
sklo a ucinnost je snizena i kdyz to neni spatne. Topi to docela dobre,
pres 90°C to v pohode udela. Do dreva sem to cele zasadil, protoze sem
to chtel cele tepelne izolovat, mezi drevem a sklem je dana tepelna
izolace (ta co se dava treba na zed za radiator - polystyren s odrazivou
vrstvou) ale to byla zbytecna prace, vosk je rospousten hlavne primym
svetlem/teplem, takze to chce mit otevrene ty bocni steny a jen spodni
cast udelat treba ze silnejsiho skla, zespodu zacerneneho a podtim
nejakou tu izolaci s odrazem tepla.

Vyskousenou ale tu otevrenou a neuteplenou verzi nemam.

petr j.

PS: nez jedno velke tavidlo na treba 10 ramku, tak bych udelal radsi dve
male na 6 ramku....... Mensi se bude se lepe ovirat, cistit, prenaset,
otacet......



Pavel napsal(a):
> Vhodné je obrátit se na firmu, která dělá plastová okna. Svaří se rám a
> osadí skly. Cena by měla vyjít do 10 000 Kč pro tavidlo o rozměru 1x1x1 m.
> Není problém dosáhnout teploty 85°C, které v klasickém slunečním tavidle se
> nikdy nedosáhne.
>
> Slunce ale musí ohřívat matný černý materiál, ne světlé plásty, které
> odrážejí světlo ven. Vhodný je černě eloxovaný hliník (černě se eloxují
> chladiče elektrosoučástek v elektroprůmyslu).
>
> Já takto ohříval ve skleníku z oken hrnec, ve které byla voda s nalámanými
> voštinami. Voda se ohřála na odhadem 80°C. Ale musí se to dobře utěsnit.
> Sladká vůně přitahovala vosy, včely, ... Příští rok to budu dělat znovu.
>
>

Anton:>O tejto možnosti som vedel, lenže, ja laik to neurobím anemám predstavy, či nejaká firma by to vedela zhotoviť. Skúsim však sa rozhľadieť, možno to bude jednoduchšie a istejšie, ako s PK. Srdečná vďaka.<
.......
Anton, existuje něco jako pařeniště. Je to hotový a bez vymýšlení od cca 2.5 - 5 tisíc Kč.

http://www.limes.cz/pareniste-c-28.html?zenid=udol55okbf4tlqupnkjsk3qri2

Anton, existuje něco jako pařeniště. Je to hotový a bez vymýšlení od cca 2.5 - 5 tisíc Kč.Gusto

Máš pravdu Gusti, ale nebolo by to ono, kúpiť za hotové, to nie je moja parketa. Mám radosť z toho, ak si ti dopredu naplánujem, zhotovím a funguje to. A práve ešte som nečítal, aby niekto vyrobil tavidlo pre viac súšov a boli úpostavené kolmo, pričom súše nebudú ohrievané len zhora, ale z hora a z troch strán. Túto myšlienku nosím v hlave už tri roky a musím ju realizovať. Aj o tom je včelárenie. Aj Ty si mal svoj, zámer, postaviť linku na výrobu Ms a s tchánom Ste to urobili.

Anton:
A práve ešte som nečítal, aby niekto vyrobil tavidlo pre viac súšov a boli úpostavené kolmo,
-----
Nejsem si jist, ale mám takový dojem, že takové taidlo jsem viděl v reportáži MV z Polska. Asi před rokem. Nejsem si jist tím Polskem, ale určitě jsme jej viděl. Bylo právě udělané jako pařeniště.
Ale taky si myslím, že lecos si radši udělám a zaexperimentuji. To radši koupím hotové rámky. Stloukat je je trochu nuda. :-))

Karel

Karel

Je to úplně jinak zalepení je nejlepší paropropustným materiálem pokud se to udělá jinak střídání denních a nočních teplot nakonec jakékoli utěsnění poruší a pak následně při nočních teplotách dochází k nasávání chladného na vodní páry bohatého vzduchu , sice v malém množství , (stokrát nic umoří i osla) nakonec pak v dutinách začnou růst řasy a sníží se tepelná a světelná propustnost

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Lepidlo na polykarbon?t
> Datum: 14.3.2009 19:36:46
> ----------------------------------------
> No pane Polášku já bych to řešil asi úplně obráceně.Ohřál bych to v bytovce
> na radiátoru a měl bych skoro jistotu že tam bude minimum vzdušné
> vlhkosti.V bytovkách je díky ústřednímu topení suchý vzduch až moc.Po
> prohřátí bych to zatmelil silikonem a hotovo.Pokud máte nějaký odřezek tak
> to zkuste a po zaschnutí tmelu to dejte do ledničky a uvidíte jestli se
> udělají uvnitř kapičky.Pokud ne tak to položte na topení a jestli ani tam
> nic tak je to v pořádku.Takhle bych to zkusil já.
>
>
>

No, pokud se jedná o rosení, komůrky by se musely uzavřít při co nejnižší
teplotě,
------
Když jsem zakrýval zimní zahradu, postupoval jsme přesně podle metodiky výrobce. Dá se najít na netu.
Podle ní je právě polykarbonát provětrávaný.
Komůrky jsou přelepené páskou z netkané textilie, lepidlo je jen na krajích, které přilne na boky. Olištovává se to pak hliníkovou lištou, ve které je kanál co přivádí vzduch do těch komůrek. Ta lišta se lepí silikonem. Na spoje desek je hliníková lepícící páska a pak lišty s gum.manžetami. Problém je, že málokterému prodejci se bude chtít odmotávat pár metrů na nějaký skleníček.

Viděl jsem právě několik zavlhčených střech, kde se stavitelé snažili o nemožné - tedy zatěsnit plykarbonát.
U mě zatím bez rosení.

V té metodice - katalogových listech se dá najít i tepelná roztažnost a další doporučení.

Karel