78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 4. 2009
Re: orientace včel

To je možné, mně se párkrát ve včelíně povedlo včely rozdivočit tak, že
lezly do otvoru kouřícího kuřláku a přirozeně v tom otvoru hynuly a ucpávaly
ho. Jinak asi mají v genech nějaký "prográmek" funkčně podobný současným
rozpoznávacím programům v digitálech , které rozpoznají ve fotce lidskou
tvář a automaticky na ni zaostří, já používám do včel tmavé oblečení a ony
většinou útočí na hlavu krytou kuklou nebo na ruce kryté rukavicemi, ale
přednostně sází žihadla do tmavých lemů těchto světlejších částí oděvu -
manžet rukavic nebo rukávů pláště a nahoře pravděpodobně do okolí límce
pláště, tam to jaksi moc nevidím. Někdy ale jsou hlavně ty rukávy pláště
posázeny žihadly docela hustě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 20, 2009 8:27 PM
Subject: orientace včel


> Když jsem sledoval naučný pořad o afrikanizovaných včelách, dozvěděl jsem
> se , že se orientují mimo jiné dle vydechovaného CO2 a tmavých skvrn na
> světlejším pozadí. Proto útočí na tělesné otvory , oči , nos a ústa. Asi
> před týdnem jsem měl možnost si to ověřit , když mne od úlů až do stínu za
> boudou pronásledovala skupina včelích kamikaze.
> U boudy jsem se zastavil ve stínu u bílé stěny. V bílém nátěru je vyrezlá
> tmavší skvrna. Když jsem stál u této skvrny , tyto urputné včelky mne
> opustily a začaly zuřivě útočit na tuto skvrnu a já byl volný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 4. 2009
Re: orientace včel

já používám do včel tmavé oblečení

včely neútočí na čiernu farbu, ale reaguije na statickú elektrinu, ktorá sa tvorí trením syntetických látok. Pri poslednej zámene debnočiek som na sebe bermudy a na nohách topánky a čierne ponožky. Včely ma bodali len do lemu ponožiek, vyzul som si ich a náhoda chcela, že som rukou prešiel aj s ponožkou pred letáčom asi 40 cm a včely bezhlavo na ponožku zaútočili a bodali. Keď sa ponožka "vybila", darmo som ju natriasal pred tým istým letáčom, ani jedna včel si ju nevšimla!

a ony většinou útočí na hlavu krytou kuklou

- prečo na hlavu? Prvý styk s včelami, je pri otvorení včelstva, ktoré včely stresuje, vylietajú a hľadajú votrelca, hlava je prvá pre útočiace včely a dych človeka je tou vôňou pre včely, ktorú si zapamätajú a včelára na včelnici si vyhľadajú podľa tejto vône, kamkoľvek sa pohne.

nebo na ruce kryté rukavicemi,

- je to tá istá príčina ako s ponožkami a to istí platí aj pre plastický náramok na hodinkách. Rada - ponožky a hodinky odložiť!

ale přednostně sází žihadla do tmavých lemů těchto světlejších částí oděvu -manžet rukavic nebo rukávů pláště a nahoře pravděpodobně do okolí límce pláště, tam to jaksi moc nevidím.

- znovu tu platí lemy, končiace rukávy, nohavice a pod, to všetko sa trie o ďalšie časti odevu a vzniká statická elektrina a včely to ženie do nepríčetnosti.
Rada: obliekajte sa ľanových-lněných častí obleku, v tých trenie nevzniká. Len či sa ešte dajú kúpiť, nopr. typické montérky zo socializmu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
kozlík (90.177.14.87) --- 21. 4. 2009
Re: orientace včel

Statika je důležitá , ale ne všeřešící. Umělotinu do včel nenosím , hodinky také ne. Vůně včelařů také není tak důležitá jako CO2. Právě proto možná jsou někdy lepší výsledky s tlumením rošením , než dýmem.
Samozřejmě pokud se včelka dotkne vlasů nabitých statikou , sama se z toho nedostane.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Jozef (145.7.10.46) --- 21. 4. 2009
Re: orientace včel

Vdaka pán Kozlík, konečne už viem prečo včielka vo vlasoch ostáva. Je to skutočne dobrá informácia

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 21. 4. 2009
Re: orientace včel

kozlík:>Právě proto možná jsou někdy lepší výsledky s tlumením rošením , než dýmem.<
........
Jaká je teorie a jaká je praxe s rosením, když se mluví o snižování statické energie? Není to jen nějaká domněnka? Domnívám se, že právě zvyšováním vlhkosti se předá včelám mnohem více statické energie než sušším kouřem. Pokud je něco antistatického, tak uhlík v kouři. Ve vodě vodivé soli. Druhým předpokladem ale je, že okolní vzduch bude tuto statickou energii příjímat do země a princip funguje tak, že já sám a hlavně včely budou relativně dobře uzemněny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Josef Kala (e-mailem) --- 21. 4. 2009
RE: orientace včel

Úvaha i otázka G.P. nemá obecně použitelnou jednoduchou odpověď:
Není možné jednoduše popsat ( a aplikovatelně vysvětlit ), jaké vlivy
blízkého okolí ( prostředí včelstva v úlu a pracujícího včelaře pohybujícího
se v rozhodné vzdálenosti ) rozhodnou o tom, zda účinek lokálně zvýšené
vlhkosti ( rosením na včely, rámky a úl ) bude mít antistatické, nebo naopak
vodivé účinky. Např. podstatné je do jaké míry jde o "rosení" homogenní a
tedy elektricky vodivou mlhou, nebo jednotlivými ikdyž "mikroskopickými" a
suchým vzduchem izolovanými částicemi vody.

Jak vodivý je svod rozdílu elektrických potenciálů na společný potenciál?
Laicky řečeno, jaký je rozdíl elektrického napětí na subjektu včelaře a na
subjektu včelstva?
Je vodivost shluku včel (a kontaktu mezi nimi), jejich kontaktu s
(vodivými?) rámky, úlem (kterého se možná včelař v nedefinovaných okamžicích
dotýká), stojanem, zemí, vodivostí podrážek včelařovy obuvi a okamžitou
vlhkostí okolního vzduch dostatečná na svedení rozdílu potenciálů?
Mají včely receptory, kterými by rozdíl potenciálů vnímaly?
Jaký je práh citlivosti na takové vnější podněty?
Vždyť i dýcháním včelstva v závislosti na vzrušení a dýcháním včelaře jsou
tyto hodnoty zásadně proměnlivé.
Myslím, že uvedením shora uvedeného nástinu aspektů dostatečně sděluji, že
nemá praktický smysl zabývat se teorií, která by jednoznačně doložila
výhodnost, nebo zcestnost metody mírnit včely rosením.
Teoreticky by byla možná cesta: dosažením ionizovaného prostředí. Pak by
přes složitost jevů v ionizovaném, tedy absolutně vodivém prostředí byla ve
vztahu včelař-včely snáze definovatelná rozhodnutí o vhodnosti, či
nevhodnosti. Ale to je ve včelařské praxi nepoužitelné a nedosažitelné a pro
včelstva nepochybně fatální ( zničující) cesta.

Znám velmi zkušené včelaře ( např. pan Havrlík z Ohrazenice ), který na svém
stanovišti rosení občas úspěšně používá. Mně se však osvědčuje kouř a
zůstávám mu věrný.

Prakticky a stovkami let ověřeným faktem zůstává, že včely na kouř téměř
vždy a téměř ve všech známých situacích reagují pro včelaře příznivě.
Můžeme se dohadovat a zkoumat proč, má-li to nějaký praktický a použitelný
význam. S obsahem uhlíku v kouři dýmáku je to velmi pravděpodobně obdobně
složité.
J.Kala





(G.P.):Jaká je teorie a jaká je praxe s rosením, když se mluví o snižování
statické energie? Není to jen nějaká domněnka? Domnívám se, že právě
zvyšováním vlhkosti se předá včelám mnohem více statické energie než sušším
kouřem. Pokud je něco antistatického, tak uhlík v kouři. Ve vodě vodivé
soli. Druhým předpokladem ale je, že okolní vzduch bude tuto statickou
energii příjímat do země a princip funguje tak, že já sám a hlavně včely
budou relativně dobře uzemněny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 21. 4. 2009
Re: orientace včel

Kala:>Mají včely receptory, kterými by rozdíl potenciálů vnímaly?
Jaký je práh citlivosti na takové vnější podněty?<
.........
Existuje včelí produkt, který se přímo elektrickou energií získává. Jed. Pokud by jste cívku ponořil do vodivého roztoku a ten dostatečně uzemnil, myslím, že by jste moc jedu nezískal. Takže receptory jsou.

Jinak včela vše potahuje propolisem to může být velice významným izolantem vnějších energetických vlivů.

Ale ptám se, je to statika, co se uvádí jako mírnící efekt při mlžení včel nebo jde o jiné fyzikální a fyziologické záležitosti. Pokud včelstvo třeba postříkám chladnou (ledovou) vodou, ztuhne, pokud jej postříkám vodou teplou (horkou), tak je to ještě více zneklidní roztáhne.

Není odpověď nato, co mírní včelstvo a zdůvodňování něco o statická energii, když aplikuji vodu, někde jinde?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Josef Kala (e-mailem) --- 23. 4. 2009
RE: orientace včel

Včelí jed se elektrickou energií nezískává. Elektrická energie je jen jeden
z prostředků využitelných k tak intenzivnímu vydráždění jednotlivých včel,
že kromě vyvržení exkrementů vysunou žihadlo a vystříknou jed. Je to
záležitost křečovitých stahů všech svalových buněk. Ne tedy nějakého
specializovaného orgánu včely, jakým jsou třeba oči, které část spektra
elektromagnetického pole vnímají ( a rozdíly jeho intenzity, tedy
potenciálu). Takový orgán, receptor, či čidlo jsem měl na mysli.
Jen pro doplnění ocituji z literatury princip:
Vodiče musí být umístěny tak, aby je včela svým tělem ( krokovým napětím)
propojila ( laicky řečeno musí se jednou nohou dotknout dotknout "fáze" a
současně druhou nohou "nuláku"). Mezi vodiči je napětí cca 30 Voltů. Je
ověřeno, že toto napětí je právě takové, aby svalovými a ostatními tělesnými
buňkami procházel jen tak malý PROUD, aby se buňky pouze stahly v křeči, ale
proud je nerozložil pochodem podobným elektrolýze, nebo dokonce tepelným
působením " neuvařil", či dokonce "neupekl". To by včelu mohlo neúčelně
zahubit dřív, než by cokoli vypustila.
Včely exkrementy vč. jedu vypouštějí obvykle na skleněnou podložku, nebo
žihadlem propichují asi 0,2 mm tlustou gumovou podložku a na podložené sklo
vystřikují čistý jed. Po vypuštění tělesných tekutin se sníží vodivost těla
včely a tím se při stejném dotykovém napětí sníží proud, který již není
schopen zcela ochromit svalovou činnost včely. Včela již může odlézt, ale
stejně umírá, protože s žihadlem a jedovým váčkem si vytrhne vnitřnosti.

S cívkou ponořenou do vodivého roztoku, byť dostatečně uzemněného je možné
získat toliko nevýznamné množství slov jedovatých. A o tom můj obor ani styl
není.
Josef Kala




(G.P.): Existuje včelí produkt, který se přímo elektrickou energií získává.
Jed.
Pokud by jste cívku ponořil do vodivého roztoku a ten dostatečně uzemnil,
myslím, že by jste moc jedu nezískal. Takže receptory jsou.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 24. 4. 2009
Re: orientace včel

S cívkou ponořenou do vodivého roztoku, byť dostatečně uzemněného je možné
získat toliko nevýznamné množství slov jedovatých. A o tom můj obor ani styl
není.
Josef Kala
..............

Tak to mi laskavě vysvětlete a neodbíhejte do sfér osobních dojmů vůči mým slovům. Pokud vezmu při odběru žihadel napětí a odvedu do země, zcela určitě počet elektronů a jejich pohyb změním. Stejně tak není jedno, jaké rukavice mám, tj. jestli v prostředí ve kterým se pohybuji jsou schopny nebo nejsou schopny získávat a mít, nebo ztrácet a nemít určitý počet elektronů, které, jak píšete, dokážou přeci vidět včely očima.

Jiný počet elektronů (el. náboj) má voda v klidu, jiný když prochází tryskou a padá na včely. Jiné hodnoty jsou u kouře, s kterým jsme tak všichni spokojeni. Jste dále schopen mluvit o hodnotách a psát, že stále pro průkaz, potřebujete ionizované prostředí? O jakém vodivém prostředí mluvíte? Nemůže být selekce na mírnost právě částečně i selekcí na reakce včelstva na množství iontů? K tomu ale nějaké silně nestabilní elektricky nabité prostředí pro měření snad nepotřebujete. To měření umí změřit přeci citlivější (bodavější) linie včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 24. 4. 2009
Re: orientace vcel

Stále jste nevysvětlil, proč jste do tohoto vlákna zamotal tu ponořenou
cívku. A kde jste v mém textu našel něco elektronech, nebo dokonce
o tom, že včely vidí elektrony?
Neodbíhám do sfér osobních dojmů o vašem textu, jen jsem si ho
pozorně přečetl, což vy jste pravděpodoně podcenil. Pokuste se
prosím bez emocí podrobněji vysvětlit, co míníte tím, že pro
nějaký průkaz potřebuji ionizované prostředí. Ač se opravdu
snažím, nerozumím Vám a nechápu o co Vám jde.
Děkuji.
Josef Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: orientace vcel
Datum: 24.4.2009 - 2:40:55

> S cívkou ponořenou do vodivého roztoku, byť dostatečně
> uzemněného je možné
> získat toliko nevýznamné množství slov jedovatých.
> A o tom můj obor ani
> styl
> není.
> Josef Kala
> .............
>
> Tak to mi laskavě vysvětlete a neodbíhejte do sfér
> osobních dojmů vůči mým
> slovům. Pokud vezmu při odběru žihadel napětí
> a odvedu do země, zcela
> určitě počet elektronů a jejich pohyb změním.
> Stejně tak není jedno, jaké
> rukavice mám, tj. jestli v prostředí ve kterým
> se pohybuji jsou schopny
> nebo nejsou schopny získávat a mít, nebo ztrácet
> a nemít určitý počet
> elektronů, které, jak píšete, dokážou přeci
> vidět včely očima.
>
> Jiný počet elektronů (el. náboj) má voda v klidu,
> jiný když prochází
> tryskou a padá na včely. Jiné hodnoty jsou u kouře,
> s kterým jsme tak
> všichni spokojeni. Jste dále schopen mluvit o hodnotách
> a psát, že stále
> pro průkaz, potřebujete ionizované prostředí?
> O jakém vodivém prostředí
> mluvíte? Nemůže být selekce na mírnost právě
> částečně i selekcí na reakce
> včelstva na množství iontů? K tomu ale nějaké
> silně nestabilní elektricky
> nabité prostředí pro měření snad nepotřebujete.
> To měření umí změřit přeci
> citlivější (bodavější) linie včelstev.       

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 24. 4. 2009
Re: orientace vcel

(e-mailem) --- 24. 4. 2009
Re: orientace vcel (35272) (35278) (35282) (35283) (35287) (35290) (35291) (35334) (35335)
Stále jste nevysvětlil, proč jste do tohoto vlákna zamotal tu ponořenou
cívku. A kde jste v mém textu našel něco elektronech, nebo dokonce
o tom, že včely vidí elektrony?
Neodbíhám do sfér osobních dojmů o vašem textu, jen jsem si ho
pozorně přečetl, což vy jste pravděpodoně podcenil. Pokuste se
prosím bez emocí podrobněji vysvětlit, co míníte tím, že pro
nějaký průkaz potřebuji ionizované prostředí. Ač se opravdu
snažím, nerozumím Vám a nechápu o co Vám jde.
Děkuji.
Josef Kala
............

Já nejsem na lodi toho, jak druhého podcenit pane Kalo. Čtu co druhý napíše a často otom přemýšlím. Vy v příspěvku na význam rosení včel ptáte na význam svodu dvou elektrických potenciálů. Elektrický potenciál máte vy, mají ho i včely, jsou v mnoha případech účastny v biochemických pochodech organismu. Elektický potenciál můžeme najít i ve vlhkém vzduchu nebo vodě, kyselině atd.

Včela medonosná viditelně vše v prostředí, kde žije homogenně potahuje pryskyřicí, která má vliv na potenciál. Dojde člověk a zkusí kouř. Ten je teplý, ale určitě s nějakou relativně konstantní hladinou elektrického potenciálu.(podle troudu na který navazuje reakce na sevření nebo otevření spínačů prvotních reakcí na přítomnost včelaře a jeho kouře z dýmáku) Ten samý včelař ale říká, že občas je postříkání vodou účinější, protože včely na dým reagují sporadicky a bez respektu ale na vodu ten respekt mají.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35283&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35293&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Já mu odpovídám, že flek má jinou teplotu. Ten je jinak vodivý než bílá barva a navrhuji, že by stálo zato změřit povrchovou teplotu včelaře, který má trenky nebo je oblečen. Teplota na hladinu elektrického potenciálu má vliv.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35292&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Potom dojdete s tím šokem pro mne,(cituji:) že "Úvaha i otázka nemá obecně použitelnou jednoduchou odpověď:
Není možné jednoduše popsat ( a aplikovatelně vysvětlit ), jaké vlivy blízkého okolí ( prostředí včelstva v úlu a pracujícího včelaře pohybujícího se v rozhodné vzdálenosti ) rozhodnou o tom, zda účinek lokálně zvýšené
vlhkosti ( rosením na včely, rámky a úl ) bude mít antistatické, nebo naopak
vodivé účinky. Např. podstatné je do jaké míry jde o "rosení" homogenní a tedy elektricky vodivou mlhou, nebo jednotlivými ikdyž "mikroskopickými" a suchým vzduchem izolovanými částicemi vody."

Nato Vám odpovídám, že vliv má elektrický náboj a elektrické pole a když odvedeme tento náboj, který má určitou hodnotu hladiny potenciálu do nulové intenzity, mnoho jedu neodeberete, protože Vám nějaký významný okruh (krokové napětí) nevznikne. (jinak odběr jedu prý už není tak drastický a provádí se už i bez žihadel a usmrcení dělnice)

Pak mi tu (viz výše) zapíráte, že opět mě nerozumíte, cituji: "Pokuste se
prosím bez emocí podrobněji vysvětlit, co míníte tím, že pro
nějaký průkaz potřebuji ionizované prostředí."

Ale to jsou Vaše slova cituji (doufám bez jakkýkoli emocí):" Teoreticky by byla možná cesta: dosažením ionizovaného prostředí. Pak by
přes složitost jevů v ionizovaném, tedy absolutně vodivém prostředí byla ve
vztahu včelař-včely snáze definovatelná rozhodnutí o vhodnosti, či
nevhodnosti. Ale to je ve včelařské praxi nepoužitelné a nedosažitelné a pro
včelstva nepochybně fatální ( zničující) cesta."

No a já nato reaguji v duchu (asi jen sám sobě). Vem Gusto svůj selský rozum do hrsti, proč by se mělo vytvářet nějaké destruktivní ionozované pole pro nějaký naprosto snadněji dosažitelný pokus a to kvůli změření, které běžně za určitých pravidel probíhá na elementární úrovni u každého výběru genetického materiálu od matek? Přeci stupnice agresivity se při tomto používá a není potřeba to co pan Kal píše?

Tak Vám tedy píšu:
"...Nemůže být selekce na mírnost právě částečně i selekcí na reakce včelstva na množství iontů? K tomu ale nějaké silně nestabilní elektricky nabité prostředí pro měření snad nepotřebujete. To měření umí změřit přeci citlivější (bodavější) linie včelstev."

Doufám, že čtete opravdu pozorně, protože se snažím rozvíjet téma a ne zůstávat někde u dojmu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 24. 4. 2009
Re: orientace vcel

Děkuji, že jste původní texty svých reakcí doplnil. V tom jak mi
v původní podobě došly v poště jsem se opravdu nevyznal. Cívku
už neřeším, ani elektrony v oku.
Josef Kala

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: orientace vcel
Datum: 24.4.2009 - 9:52:23

> (e-mailem) --- 24. 4. 2009
> Re: orientace vcel (35272) (35278) (35282) (35283)
> (35287) (35290) (35291)
> (35334) (35335)
> Stále jste nevysvětlil, proč jste do tohoto vlákna
> zamotal tu ponořenou
> cívku. A kde jste v mém textu našel něco elektronech,
> nebo dokonce
> o tom, že včely vidí elektrony?
> Neodbíhám do sfér osobních dojmů o vašem textu,
> jen jsem si ho
> pozorně přečetl, což vy jste pravděpodoně podcenil.
> Pokuste se
> prosím bez emocí podrobněji vysvětlit, co míníte
> tím, že pro
> nějaký průkaz potřebuji ionizované prostředí.
> Ač se opravdu
> snažím, nerozumím Vám a nechápu o co Vám jde.
> Děkuji.
> Josef Kala
> ...........
>
> Já nejsem na lodi toho, jak druhého podcenit pane
> Kalo. Čtu co druhý napíše
> a často otom přemýšlím. Vy v příspěvku na význam
> rosení včel ptáte na
> význam svodu dvou elektrických potenciálů. Elektrický
> potenciál máte vy,
> mají ho i včely, jsou v mnoha případech účastny
> v biochemických pochodech
> organismu. Elektický potenciál můžeme najít i
> ve vlhkém vzduchu nebo vodě,
> kyselině atd.
>
> Včela medonosná viditelně vše v prostředí, kde
> žije homogenně potahuje
> pryskyřicí, která má vliv na potenciál. Dojde
> člověk a zkusí kouř. Ten je
> teplý, ale určitě s nějakou relativně konstantní
> hladinou elektrického
> potenciálu.(podle troudu na který navazuje reakce
> na sevření nebo otevření
> spínačů prvotních reakcí na přítomnost včelaře
> a jeho kouře z dýmáku) Ten
> samý včelař ale říká, že občas je postříkání
> vodou účinější, protože včely
> na dým reagují sporadicky a bez respektu ale na vodu
> ten respekt mají.
>
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35283&visible=0&type=nointro+nost
> > atus+noform
>
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35293&visible=0&type=nointro+nost
> > atus+noform
>
> Já mu odpovídám, že flek má jinou teplotu. Ten
> je jinak vodivý než bílá
> barva a navrhuji, že by stálo zato změřit povrchovou
> teplotu včelaře, který
> má trenky nebo je oblečen. Teplota na hladinu elektrického
> potenciálu má
> vliv.
>
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=35292&visible=0&type=nointro+nost
> > atus+noform
>
> Potom dojdete s tím šokem pro mne,(cituji:) že "Úvaha
> i otázka nemá obecně
> použitelnou jednoduchou odpověď:
> Není možné jednoduše popsat ( a aplikovatelně
> vysvětlit ), jaké vlivy
> blízkého okolí ( prostředí včelstva v úlu a
> pracujícího včelaře
> pohybujícího se v rozhodné vzdálenosti ) rozhodnou
> o tom, zda účinek
> lokálně zvýšené
> vlhkosti ( rosením na včely, rámky a úl ) bude
> mít antistatické, nebo
> naopak
> vodivé účinky. Např. podstatné je do jaké míry
> jde o "rosení" homogenní a
> tedy elektricky vodivou mlhou, nebo jednotlivými ikdyž
> "mikroskopickými" a
> suchým vzduchem izolovanými částicemi vody."
>
> Nato Vám odpovídám, že vliv má elektrický náboj
> a elektrické pole a když
> odvedeme tento náboj, který má určitou hodnotu
> hladiny potenciálu do nulové
> intenzity, mnoho jedu neodeberete, protože Vám nějaký
> významný okruh
> (krokové napětí) nevznikne. (jinak odběr jedu prý
> už není tak drastický a
> provádí se už i bez žihadel a usmrcení dělnice)
>
> Pak mi tu (viz výše) zapíráte, že opět mě nerozumíte,
> cituji: "Pokuste se
> prosím bez emocí podrobněji vysvětlit, co míníte
> tím, že pro
> nějaký průkaz potřebuji ionizované prostředí."
>
> Ale to jsou Vaše slova cituji (doufám bez jakkýkoli
> emocí):" Teoreticky by
> byla možná cesta: dosažením ionizovaného prostředí.
> Pak by
> přes složitost jevů v ionizovaném, tedy absolutně
> vodivém prostředí byla ve
> vztahu včelař-včely snáze definovatelná rozhodnutí
> o vhodnosti, či
> nevhodnosti. Ale to je ve včelařské praxi nepoužitelné
> a nedosažitelné a
> pro
> včelstva nepochybně fatální ( zničující) cesta."
>
> No a já nato reaguji v duchu (asi jen sám sobě).
> Vem Gusto svůj selský
> rozum do hrsti, proč by se mělo vytvářet nějaké
> destruktivní ionozované
> pole pro nějaký naprosto snadněji dosažitelný
> pokus a to kvůli změření,
> které běžně za určitých pravidel probíhá na
> elementární úrovni u každého
> výběru genetického materiálu od matek? Přeci stupnice
> agresivity se při
> tomto používá a není potřeba to co pan Kal píše?
>
> Tak Vám tedy píšu:
> "...Nemůže být selekce na mírnost právě částečně
> i selekcí na reakce
> včelstva na množství iontů? K tomu ale nějaké
> silně nestabilní elektricky
> nabité prostředí pro měření snad nepotřebujete.
> To měření umí změřit přeci
> citlivější (bodavější) linie včelstev."
>
> Doufám, že čtete opravdu pozorně, protože se snažím
> rozvíjet téma a ne
> zůstávat někde u dojmu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
kozlík (217.77.161.25) --- 22. 4. 2009
Re: orientace včel

Gusto tento tvůj komentář mi připadá zmatený. Kromě jiného jsem chtěl říci , že kouř vhání do včel CO2 , na který tyto reagují pudově a vrhají se na zásoby , což v první chvíli vypadá , jakoby je to tlumilo , ale opak je pravdou. Zvláště pokud je ve včelstvu zásob málo , je tato prodleva opravdu krátká a z tlumení se stává masakr. Voda naproti tomu porošením včel jim nedovolí vzlétnout , celkově ochladí prostor a část včel se snaží zakrýt plod , aby se neochladil a některé tuto příležitost využijí ke snadnému získání vody , kterou by jinak musely pracně přinášet. Ve srovnání obou těchto medií vody a kouře nikde nehodnotím vliv statiky. Kdybych to hodnotil z fyzikálních hledisek , pak bych laicky spíše řekl, že právě suchý a teplý kouř se spoustou jemných prachových částit bude nositelem statického náboje. Zatímco voda způsobí vybíjení nahromaděného náboje a zamezí jeho kumulaci.Ale to jsou názory laika.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 4. 2009
Re: orientace včel

kozlík (217.77.161.25) --- 22. 4. 2009
Re: orientace včel (35272) (35278) (35282) (35283) (35287)
Gusto tento tvůj komentář mi připadá zmatený.

Ve srovnání obou těchto medií vody a kouře nikde nehodnotím vliv statiky.

kozlík (90.177.14.87) --- 21. 4. 2009
Re: orientace včel (35272) (35278) (35282)
Statika je důležitá , ale ne všeřešící. Umělotinu do včel nenosím , hodinky také ne. Vůně včelařů také není tak důležitá jako CO2. Právě proto možná jsou někdy lepší výsledky s tlumením rošením , než dýmem.
Samozřejmě pokud se včelka dotkne vlasů nabitých statikou , sama se z toho nedostane.


.........

Nejsem zmatený. Neurážej a čti si po sobě co píšeš ve vláknu diskuze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 21. 4. 2009
Re: orientace včel

Včely asi používají těch vodítek několik. Jednou jsem sbíral roj a nějak
jsem měl po ruce jenom jakési nové koženkové barexové prstové zimní rukavice
silně páchnoucí "novotou" po plastické hmotě. Pochybuju, že by tvořily
nějaký silný elektrický náboj, podle mně to byla reakce na ten plastový
smrad, zvláště když ještě na zahradě na tmavé rukavice ostře svítilo slunce
a koženka byla značně rozehřátá.. Včely se právě vrhly na lem těch rukavic
na rozhraní koženky a jakési látky, kterou byly obšity a nasázely tam jedno
žihadlo vedle druhého. Každá rukavice schytala snad stovku žihadel, já
osobně jenom pár nebo snad žádné, už to přesně nevím. Co se týká statické
elektřiny na rukávech atd, po nějaké hodině práce v létě, ve včelíně jsem
tak propocený, že vznik nějaké statické elektřiny je absolutně nemožný.
Přesto včely útočí přednostně na to barevné rozhraní rukáv rukavice. Možná
má vliv zápach potu z pod rukávů. Co se týká ponožek, včely hlavně píchnou
tehdy, když se přimáčknou mezi ponožku a botu. A jsou to hlavně ty včely, co
spadnou na zem a už nevzlétnou, jenom tam popolézají "pěšky", až přes botu
vylezou na ponožku. Že by létající včely přímo zaútočily na nohu v ponožce,
když mohou na hlavu, tak to velice málo, hlavně když se nastavek se včelami
položí na zem. Ale potom už to stojí za to, do spodku nohy je žihadlo velice
bolestivé. Vznik nějaké elektiřiny v obuté ponožce je asi taky obtížně
možný. Včely asi dráždí spíše ten pach nohou. Co se týká ponožek, já je
neodkládám, ale boty pečlivě utahuju, aby se včely nedostaly dovnitř a v
nohavicích mám gumu, aby se nedostaly spodem do kalhot.
Jinak můj oblek do včel jsou taky tmavé montérky a modrý plášť, obojí ještě
ze socialismu. Lněná látka to ale myslím není, jen bavlněná jako dnešní
montérky. Co se týká nákupu pracovního, nedávno jsem se díval, zas kvůli
něčemu jinému, výběr je dneska obrovský, od úplně levných montérek z tenké
látky ze směsi bavlna polyester přes tenké montérky z bavlny po montérky ze
solidní husté bavlněné látky blížící se té socialistické kvalitě, navíc ty
výrobny jsou obvykle malé dílničky , kde není problém za velice rozumný
příplatek dát ušít i jen jeden kus jakéhokoliv vyráběného střihu pracovního
oděvu určité velikosti z libovolné látky.
Jinak ale si myslím, že tu hlavu na pohybujícím předmětu včely mají přímo
geneticky zafixovanou jako nejcitlivější část těla vetřelce, určitý logický
smysl by to mělo, třeba takový medvěd jako častý likvidátor divokých
včelstev v minulosti je v hrubých proporcích hlava tělo člověku v pracovním
a kukle dost podobný. Rozdivočelé včely, které útočí na člověka, jen co se
na pár metrů přiblíží k úlu, útočí téměř vždy na hlavu.
Ale statická elektřina je asi vybudí taky, jinak by se vysoké napětí
nepoužívalo jako iniciace bodání při odběru včelího jedu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 21, 2009 2:02 PM
Subject: Re: orientace včel


> já používám do včel tmavé oblečení
>
> včely neútočí na čiernu farbu, ale reaguije na statickú elektrinu, ktorá
sa
> tvorí trením syntetických látok. Pri poslednej zámene debnočiek som na
sebe
> bermudy a na nohách topánky a čierne ponožky. Včely ma bodali len do lemu
> ponožiek, vyzul som si ich a náhoda chcela, že som rukou prešiel aj s
> ponožkou pred letáčom asi 40 cm a včely bezhlavo na ponožku zaútočili a
> bodali. Keď sa ponožka "vybila", darmo som ju natriasal pred tým istým
> letáčom, ani jedna včel si ju nevšimla!
>
> a ony většinou útočí na hlavu krytou kuklou
>
> - prečo na hlavu? Prvý styk s včelami, je pri otvorení včelstva, ktoré
> včely stresuje, vylietajú a hľadajú votrelca, hlava je prvá pre útočiace
> včely a dych človeka je tou vôňou pre včely, ktorú si zapamätajú a
včelára
> na včelnici si vyhľadajú podľa tejto vône, kamkoľvek sa pohne.
>
> nebo na ruce kryté rukavicemi,
>
> - je to tá istá príčina ako s ponožkami a to istí platí aj pre plastický
> náramok na hodinkách. Rada - ponožky a hodinky odložiť!
>
> ale přednostně sází žihadla do tmavých lemů těchto světlejších částí oděvu
> -manžet rukavic nebo rukávů pláště a nahoře pravděpodobně do okolí límce
> pláště, tam to jaksi moc nevidím.
>
> - znovu tu platí lemy, končiace rukávy, nohavice a pod, to všetko sa trie
o
> ďalšie časti odevu a vzniká statická elektrina a včely to ženie do
> nepríčetnosti.
> Rada: obliekajte sa ľanových-lněných častí obleku, v tých trenie nevzniká.
> Len či sa ešte dajú kúpiť, nopr. typické montérky zo socializmu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Josef Kala (e-mailem) --- 21. 4. 2009
RE: orientace včel

Možná, že mnozí nebudete věřit, ale poznal jsem hodně včelařů začátečníků,
kteří si stěžovali, jak mají bodavé potvory. Až jsem zjistil, že nepoužívají
kuřák! To je přece základní finta a rutina, jak mírnit, resp. odpoutat
ostražitost včel. Přiměřeným množstvím kouře z trouchnivého dřeva, vaječných
proložek, přinejhorším z hobry. Jen genetický včelí bastard na kouř
požadovaně nereaguje pro včelaře pozitivně, ale naopak je to rozběsní.

Další důležitým aspektem je správná volba doby, kdy ve včelách dělám nějaký
radikální zákrok ( vyjímání rámků, přeskupování nástavků a pod.).
Chování včel a zejména ostražitost je velmi závislé na počasí ( blížící se
bouřka, vedro, zda jsou zaměstnány snůškou....)

Také si dovoluji připomenout, že v přírodě existuje něco jako neverbální
komunikace mezi organizmy. Nervózního, uspěchaného člověka včely ( stejně
jako psi a jiná zvířena ), vnímají jako nepatřičný element v jejich rajonu.
Možná se to šíří různými pachy, které jsou pro nedegenerované živočichy
významné při rozhodování, jak kterou situaci řešit.
Člověk pro vnímání těchto signálů nemá díky civilizačnímu odtržení od
přírody vyvinuté smysly. Je jako slepec, který nemá čím vnímat světlo.
Musí proto hledat jiné prostředky, jak varovné a mimovolné signály svého
těla potlačit, jak nedávat včelám signál, že jsem útočník, ohrozitel.

Ve včelách je třeba pracovat klidně a krátce, mít promyšlen repertoár všech
variant situací, které v úlu mohou po otevření nastat a mít na ně připraveny
věci. Vyvarovat se prudkých pohybů. Při manipulaci s rámky i nástavky brát
ohled na možné umačkání včel, ohrožení matky.
Včely jsou velmi ostražité především při manipulaci s trubčinou.

Proč včely útočí především na lem rukavic a obličej ( byť pod kuklou )?
Útočí přece na místa intenzivní emise potu, kysličníku uhličitého a pod.

Skafandr včetně gumiček na nohavice přes holinky a manžety rukavic používám
v podstatě jen při vytáčení medu, kdy současně i rozebírám a přeskupuji
jednotlivé rámky v nástavkách. A když dělám zásahy s trubčinou. Nebo když
nemám jindy čas, včely rozebrat musím a zrovna se blíží bouřka ( pokud musím
např. vyhledat matku).

Můj obvyklý oděv v případě příznivého počasí jsou pantofle a trencle.
Uznávám, že je to v rozporu s pokyny bezpečné práce ve včelách, ale při
respektování včelích pravidel to funguje. Já jako včelař musím respektovat
včelstvo a umět neagresivně zasáhnout do jejich rajonu!
Opláchnu si obličej, zátylek, paže, podpaží a břicho čistou vodou bez mýdla,
osuším se. A i když po mně nějaká včela leze, naučil jsem se rozeznat, kdy
chce bodnout. Pak ji předběhnu přesně cíleným zaplácnutím. Kdyby bodla
stejně uhyne. Takhle nemá čas předat varovný signál k útoku dalším.

Občas se vyskytnou i útoční bastardci. Pak je i skafandr nutný i při pouhém
otevření úlu, např. při krmení. Dokonce jsem měl včelstvo, u kterého jsem
jeden den dokázal pouze rozdělit jednotlivé nástavky na samostatná dna za
cenu stovek žihadel do oděvu a rukavic. Další den jsem se ve skafandru
pokusil nalézt matku jednotlivých nástavcích. Když se mi to podařilo, matku
jsem zamáčkl, vyměnil v klícce a jednotlivé nástavky zas uspořádal do
postupně se konsolidujícího včelstva, které bylo rázem standardně
ovladatelné.
Omlouvám se za stručnost, ale i tak je můj text dlouhý. Nepochybně by bylo
zajímavé diskutovat i o vzniku a vlivu elektrostatických a
elektromagnetických polí na včelstva.
To až někdy jindy.
J.Kala







Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 4. 2009
Re: orientace včel

Josef Kala:>Můj obvyklý oděv v případě příznivého počasí jsou pantofle a trencle.
Uznávám, že je to v rozporu s pokyny bezpečné práce ve včelách, ale při
respektování včelích pravidel to funguje.<
............

Podle tohoto můžu říci, že když je povrchová teplota čisté kůže nižší, je dráždění včel relativně mnohem menší, než když otevřu úl jako zabalený a telesná teplota se hlavně kompenzuje přes obličej.

Možná by to byl námět pro termokameru. Vzít včelaře co má jen trencle od práce ze včel a nafotit jeho povrchovou teplotu. (asi někde ve sklepě nebo v chlaďáku, kde je velká diference teplot) Potom vzít v kombinéze zabaleného včelaře i s kuklou a změřit jeho měřitelnou povrchovou teplotu.(zase asi někde v chladu kvůli termokameře)

Vychází mi předpoklad, že včelař v kombinéze by měl mít vyšší diference v povrchových teplotách na různých částech těla. (nepokryté, pokryté jednou, dvěmi vrstvami oblečení)

Jako první by se měl zapnout teplotní receptor, to je ten tmavý zrzavej flek na stěně. A až potom CO2 nebo nějaká vůně.

----- Original Message -----
From: "kozlík"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Monday, April 20, 2009 8:27 PM
Subject: orientace včel

>...
> U boudy jsem se zastavil ve stínu u bílé stěny. V bílém nátěru je vyrezlá
> tmavší skvrna. Když jsem stál u této skvrny , tyto urputné včelky mne
> opustily a začaly zuřivě útočit na tuto skvrnu a já byl volný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
kozlík (217.77.161.25) --- 22. 4. 2009
Re: orientace včel

Jenom doplním , ten flek byl na odvrácené , ještě neosluněné straně plechu , takže předpokládám , že povrchová teplota fleku a bílého plechu byla téměř totožná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 4. 2009
Re: orientace včel

kozlík (217.77.161.25) --- 22. 4. 2009
Re: orientace včel (35272) (35278) (35282) (35285) (35288) (35292)
Jenom doplním , ten flek byl na odvrácené , ještě neosluněné straně plechu , takže předpokládám , že povrchová teplota fleku a bílého plechu byla téměř totožná.
...........

Ověř to, zdokumentuj a podlož to co předpokládáš. Pokud by šlo jen o vizuální reakci, tak tam dej černý šutr, který bude prokazatelně chladnější. Myslíš že zareagují stejně jak na teplý bílý plech s flekem a chladnější tmavý šutr?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Vojtěch (85.13.78.2) --- 22. 4. 2009
Re: orientace včel

.....Kromě jiného jsem chtěl říci , že kouř vhání do včel CO2 , na který tyto reagují pudově a vrhají se na zásoby , což v první chvíli vypadá , jakoby je to tlumilo , ale opak je pravdou.....

Nedokonalým spalováním vzniká hlavně CO. U člověka je hyg. norma do 0,003 a co způsobuje a jak CO využívají lidé je známo. Co způsobuje včelám si nedovedeme představit.
Taky v cigaretovém kouři je norma překračována.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 22. 4. 2009
Re: orientace včel

Co způsobuje včelám si nedovedeme představit.
........
CO2 se používá k narkotizaci včelích matek, smetenců kvůli snadnější manipulaci a krátkodobou ztrátu svébytnosti dělnic využívanou ke zrychlení zcelování nového včelstva. Pokud chcete více, Google Vás provázej.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 4. 2009
Re: orientace včel

Dávno bylo určeno, že hlavní uklidňující účinek kouře dělá právě ten kouř.
Bez kouře není oheň. Jakýsi dávný intinkt říká včelám, že když je kouř, v
brzku bude úl hořet plamenem a že jediná možnost je pobrat medné zásoby a
odletět. Takže jakýsi vetřelec s kuklou rozebírající úl najednou není
důležitý a nemá cenu na něho útočit. Dneska se tak před ohněm zachrání
pouze jednotlivé včelky, které by se potom mohly vžebrat do jiných úlů, je
ale možné, že v předešlých prehistorických obdobích mohla matka naší včely
medonosné po většinu svého života ve včelstvu i létat a před ohněm se tak
mohlo zachránit celé včelstvo. Mlžení vody nepoužívám, od stolu odhaduji, že
v některých použitích může ve včelách vyvolat dojem, že je právě chladné
deštivé počasí a za takového počasí jsou včely mimořádně nepříjemné.
Jinak bych vcelku souhlasil s teorií neverbální komunikace J. Kaly. Pohyby
začátečníka nebo člověka, který má strach budou jiné než pomalé povlovné
pohyby zkušeného včelaře. S pachem to bude podobně. Navíc u pachu včelky by
měly poznávatt včelaře, který po pravidelných žihadlech má měsíce v krvi
stopy po včelím jedu, protilátky a podobně a nevčelaře, na kterého útočí
přednostně.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 35299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu