Včelařská konference

Možná, že mnozí nebudete věřit, ale poznal jsem hodně včelařů začátečníků,
kteří si stěžovali, jak mají bodavé potvory. Až jsem zjistil, že nepoužívají
kuřák! To je přece základní finta a rutina, jak mírnit, resp. odpoutat
ostražitost včel. Přiměřeným množstvím kouře z trouchnivého dřeva, vaječných
proložek, přinejhorším z hobry. Jen genetický včelí bastard na kouř
požadovaně nereaguje pro včelaře pozitivně, ale naopak je to rozběsní.

Další důležitým aspektem je správná volba doby, kdy ve včelách dělám nějaký
radikální zákrok ( vyjímání rámků, přeskupování nástavků a pod.).
Chování včel a zejména ostražitost je velmi závislé na počasí ( blížící se
bouřka, vedro, zda jsou zaměstnány snůškou....)

Také si dovoluji připomenout, že v přírodě existuje něco jako neverbální
komunikace mezi organizmy. Nervózního, uspěchaného člověka včely ( stejně
jako psi a jiná zvířena ), vnímají jako nepatřičný element v jejich rajonu.
Možná se to šíří různými pachy, které jsou pro nedegenerované živočichy
významné při rozhodování, jak kterou situaci řešit.
Člověk pro vnímání těchto signálů nemá díky civilizačnímu odtržení od
přírody vyvinuté smysly. Je jako slepec, který nemá čím vnímat světlo.
Musí proto hledat jiné prostředky, jak varovné a mimovolné signály svého
těla potlačit, jak nedávat včelám signál, že jsem útočník, ohrozitel.

Ve včelách je třeba pracovat klidně a krátce, mít promyšlen repertoár všech
variant situací, které v úlu mohou po otevření nastat a mít na ně připraveny
věci. Vyvarovat se prudkých pohybů. Při manipulaci s rámky i nástavky brát
ohled na možné umačkání včel, ohrožení matky.
Včely jsou velmi ostražité především při manipulaci s trubčinou.

Proč včely útočí především na lem rukavic a obličej ( byť pod kuklou )?
Útočí přece na místa intenzivní emise potu, kysličníku uhličitého a pod.

Skafandr včetně gumiček na nohavice přes holinky a manžety rukavic používám
v podstatě jen při vytáčení medu, kdy současně i rozebírám a přeskupuji
jednotlivé rámky v nástavkách. A když dělám zásahy s trubčinou. Nebo když
nemám jindy čas, včely rozebrat musím a zrovna se blíží bouřka ( pokud musím
např. vyhledat matku).

Můj obvyklý oděv v případě příznivého počasí jsou pantofle a trencle.
Uznávám, že je to v rozporu s pokyny bezpečné práce ve včelách, ale při
respektování včelích pravidel to funguje. Já jako včelař musím respektovat
včelstvo a umět neagresivně zasáhnout do jejich rajonu!
Opláchnu si obličej, zátylek, paže, podpaží a břicho čistou vodou bez mýdla,
osuším se. A i když po mně nějaká včela leze, naučil jsem se rozeznat, kdy
chce bodnout. Pak ji předběhnu přesně cíleným zaplácnutím. Kdyby bodla
stejně uhyne. Takhle nemá čas předat varovný signál k útoku dalším.

Občas se vyskytnou i útoční bastardci. Pak je i skafandr nutný i při pouhém
otevření úlu, např. při krmení. Dokonce jsem měl včelstvo, u kterého jsem
jeden den dokázal pouze rozdělit jednotlivé nástavky na samostatná dna za
cenu stovek žihadel do oděvu a rukavic. Další den jsem se ve skafandru
pokusil nalézt matku jednotlivých nástavcích. Když se mi to podařilo, matku
jsem zamáčkl, vyměnil v klícce a jednotlivé nástavky zas uspořádal do
postupně se konsolidujícího včelstva, které bylo rázem standardně
ovladatelné.
Omlouvám se za stručnost, ale i tak je můj text dlouhý. Nepochybně by bylo
zajímavé diskutovat i o vzniku a vlivu elektrostatických a
elektromagnetických polí na včelstva.
To až někdy jindy.
J.Kala

Josef Kala:>Můj obvyklý oděv v případě příznivého počasí jsou pantofle a trencle.
Uznávám, že je to v rozporu s pokyny bezpečné práce ve včelách, ale při
respektování včelích pravidel to funguje.<
............

Podle tohoto můžu říci, že když je povrchová teplota čisté kůže nižší, je dráždění včel relativně mnohem menší, než když otevřu úl jako zabalený a telesná teplota se hlavně kompenzuje přes obličej.

Možná by to byl námět pro termokameru. Vzít včelaře co má jen trencle od práce ze včel a nafotit jeho povrchovou teplotu. (asi někde ve sklepě nebo v chlaďáku, kde je velká diference teplot) Potom vzít v kombinéze zabaleného včelaře i s kuklou a změřit jeho měřitelnou povrchovou teplotu.(zase asi někde v chladu kvůli termokameře)

Vychází mi předpoklad, že včelař v kombinéze by měl mít vyšší diference v povrchových teplotách na různých částech těla. (nepokryté, pokryté jednou, dvěmi vrstvami oblečení)

Jako první by se měl zapnout teplotní receptor, to je ten tmavý zrzavej flek na stěně. A až potom CO2 nebo nějaká vůně.

----- Original Message -----
From: "kozlík"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Monday, April 20, 2009 8:27 PM
Subject: orientace včel

>...
> U boudy jsem se zastavil ve stínu u bílé stěny. V bílém nátěru je vyrezlá
> tmavší skvrna. Když jsem stál u této skvrny , tyto urputné včelky mne
> opustily a začaly zuřivě útočit na tuto skvrnu a já byl volný.

Jenom doplním , ten flek byl na odvrácené , ještě neosluněné straně plechu , takže předpokládám , že povrchová teplota fleku a bílého plechu byla téměř totožná.

kozlík (217.77.161.25) --- 22. 4. 2009
Re: orientace včel (35272) (35278) (35282) (35285) (35288) (35292)
Jenom doplním , ten flek byl na odvrácené , ještě neosluněné straně plechu , takže předpokládám , že povrchová teplota fleku a bílého plechu byla téměř totožná.
...........

Ověř to, zdokumentuj a podlož to co předpokládáš. Pokud by šlo jen o vizuální reakci, tak tam dej černý šutr, který bude prokazatelně chladnější. Myslíš že zareagují stejně jak na teplý bílý plech s flekem a chladnější tmavý šutr?

.....Kromě jiného jsem chtěl říci , že kouř vhání do včel CO2 , na který tyto reagují pudově a vrhají se na zásoby , což v první chvíli vypadá , jakoby je to tlumilo , ale opak je pravdou.....

Nedokonalým spalováním vzniká hlavně CO. U člověka je hyg. norma do 0,003 a co způsobuje a jak CO využívají lidé je známo. Co způsobuje včelám si nedovedeme představit.
Taky v cigaretovém kouři je norma překračována.
B.V.

Co způsobuje včelám si nedovedeme představit.
........
CO2 se používá k narkotizaci včelích matek, smetenců kvůli snadnější manipulaci a krátkodobou ztrátu svébytnosti dělnic využívanou ke zrychlení zcelování nového včelstva. Pokud chcete více, Google Vás provázej.

Dávno bylo určeno, že hlavní uklidňující účinek kouře dělá právě ten kouř.
Bez kouře není oheň. Jakýsi dávný intinkt říká včelám, že když je kouř, v
brzku bude úl hořet plamenem a že jediná možnost je pobrat medné zásoby a
odletět. Takže jakýsi vetřelec s kuklou rozebírající úl najednou není
důležitý a nemá cenu na něho útočit. Dneska se tak před ohněm zachrání
pouze jednotlivé včelky, které by se potom mohly vžebrat do jiných úlů, je
ale možné, že v předešlých prehistorických obdobích mohla matka naší včely
medonosné po většinu svého života ve včelstvu i létat a před ohněm se tak
mohlo zachránit celé včelstvo. Mlžení vody nepoužívám, od stolu odhaduji, že
v některých použitích může ve včelách vyvolat dojem, že je právě chladné
deštivé počasí a za takového počasí jsou včely mimořádně nepříjemné.
Jinak bych vcelku souhlasil s teorií neverbální komunikace J. Kaly. Pohyby
začátečníka nebo člověka, který má strach budou jiné než pomalé povlovné
pohyby zkušeného včelaře. S pachem to bude podobně. Navíc u pachu včelky by
měly poznávatt včelaře, který po pravidelných žihadlech má měsíce v krvi
stopy po včelím jedu, protilátky a podobně a nevčelaře, na kterého útočí
přednostně.

R. Polášek