Včelařská konference

>Chci se zeptat,jak jste na tom s přirozeným spadem na podložkách<
-----------------------------------------------------------
Máte pravdu. Jsem z toho také trochu nesvůj. Nevím, jestli ti kleštíci nesedí někde v zádech a nepřipravují invazi. Pravidelně sleduji spad roztočů na podložkách a vidím sem tam jednoho a to pouze v některých včelstvech. Viz varroamonitoring. Chystám se prověřit trubčinu, ale deštivé počasí a podráždění včel mi v tom brání. Nechci jít přez mrtvoly. Použití KM je za současných teplot u nás zatím nejisté. Docela bych uvítal, kdyby se ostatní včelři, kteří se dobrovolně přihlásili k varroamonitoringu probudili a začali plnit to k čemu se dobrovolně zavázali.
JK Mostecko

Také jsem s publikací údajů ve varroamonitoringu zaspal, ukolébán po několik
předchozích týdnů nulovým přirozeným spadem. A to na dvou stanovištích po
deseti včelstvech, několika oddělcích a jedním KM ošetřeným rojem.
Přitom od několika v doletu vzdálených sousedů vím, že několik roztočů našli
a byli se mnou konzultovat nasazení KM v souvislosti s chystaným vytáčením
druhého ( u nás spadkového ) medu, aby včas přeléčili.
Na soumrak roztoče nevěřím, také mám v zádech pocit, že někde ve včelstvech
číhá, ale na podložky ani varoadna nepadá.

Chystám se však na několik radikálních zásahů ( pár včelstev po vytočení
posledního medu potřebuji smést na mezistěny a přeléčit KM ). Mám nedostatek
souší. Ve včelstvech která po smetení budou bez zavíčkovaného plodu budu z
toho důvodu mít diagnostiku s poměrně vysokou vypovídací schopností.
V té souvislosti bych rád poznamenal, že tuto metodu uplatňuji až na výjimky
nejméně deset roků. Až polovinu včelstev mám v rozhodném období bez
zavíčkovaného plodu. Pomocí KM však diagnostikuji a přeléčím všechna
včelstva. Po cca 14 až 21 dnech mohu na mezistěny smést tu druhou polovinu
včelstev a plodové i pylové plásty přidat skupině první a přitom podstatnou
část nevhodných souší vyřadit z provozu.

Mám dlouhodobou zkušenost, že je to dobře funguje. Využijí se tím včely,
které již žádná snůška ( jejich životní poslání ) nečeká a přitom nejsou z
elitní skupiny dlouhověkých. Ale asi to nebude přijatelné řešení pro včelaře
s větším počtem včelstev. Stojí to dost cukru, ( až cca 0,6 kg na jednu
mezistěnu Optimalu), ale podstatná část ho zůstane, jako krmení na zimu ( až
cca 80%. A navíc se včelstva mohutně rozplodují a při dostatku pylu
vychovají početnou generaci dlouhověkých, přezimujících včel.
Mně se popsaná metoda osvědčila jako komplexní zákrok v mnoha směrech
prospěšný mně i zdravotnímu stavu včelstev.
Nemám stanoviště, kde bych mohl očekávat nějakou snůšku v červenci či
srpnu.
Trochu víc jsem se rozepsal, protože na konferenci se kupodivu i při psím
počasí nic neděje.
J. Kala ( okres Příbram a Plzeň jih )




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Křapka
Sent: Thursday, June 25, 2009 10:57 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Soumrak roztoče???

>Chci se zeptat,jak jste na tom s přirozeným spadem na podložkách<
-----------------------------------------------------------
Docela bych uvítal, kdyby
se ostatní včelři, kteří se dobrovolně přihlásili k varroamonitoringu
probudili a začali plnit to k čemu se dobrovolně zavázali.
JK Mostecko

Podložky a dna (nová konstrukce) jsou zatím rozpracované a čekají na svůj den D.
Před 14 dny při vytáčení jsem probíral vidličkou trunčinu, a neviděl jsem ani jednoho.

Myslím, že v této době by asi byly "průkaznější" spady po KM, nebo po nějaké diagnostice. Pokud někdo má čas, může dát vědět jak experimentoval s práškovým cukrem a jinou diagnostikou dle Fascinovaného včelaře. Já na to budu mít čas asi až v důchodu :-))

Karel

Pokud někdo má čas, může dát vědět jak experimentoval s práškovým cukrem a jinou diagnostikou dle Fascinovaného včelaře.

To že naše včely budú žiť Vd v krátkej dobe očakávať asi nemôžeme, preto by naším cieľom malo byť udržať stav včelstiev v režime "prežívania" Vd. Myslím to tak, že ak množstvo Vd v ňom bude na hranici jeho únosnoti z hľadiska ohrozenia včelstva, budem môcť úspešne včeláriť.

Možno nenapíšem nič nové, keď spomeniem jednu takú možnosť ROJENIE VČIEL. Rojenie včiel býva v čase, keď rozvoj parazita je len počiatočnej fáze a tým že rojenie preruší jeho fázu rozmnožovania na určitý, sa vytvorí pre Vd stav bez možnosti rozmnožovania (deficit plodu hlavne trúdieho). Parazit či sa mu chce alebo nechce, hynie prirodzenou cestou a jeho rast sa významne preruší. Doba prerušenia plodovania rojaceho sa včelstva môže byť od odletu M do doby ošetrovania plodu až 5 dní do vyliahnutia novej M, čas na jej oplodnenie 10-12 dní a čas od jej začiatku plodovania do zaviečkovania prvých buniek s plodom ďalších 9 dní, spolu je to 25 dní a niekedy aj viac. V tomto období je roztoč bez ochrany viečok plodu ajeho prirodzený ras sa tým významne obmedzí. Ešte mať tak hubiaci prostriedok, ktorý by neohrozoval úľové prostredie a zásoby, vynikajúca možnosť na jeho zlikvidovanie.

Iná možnosť je (rojenie je náhodný jav ) vytvoriť tieto nepriaznivé podmienky umelou cestou a to zámerným prerušením plodovania v mesiaci (15.7 až 10.7) tak, že M uzvrieť do malého izolátora s prístupom včiel ku matke na 15 dní plus čas zaviečkovanie plodu spolu 24-25 dní. Včelstvo stratí určitý náskok v plodovaní, ale prax dokazuje, že včelstvo do dobehne a včely do zimy nepôjdu do zimy oslabené.
Potom včely sa budú vyvíjať v zdravom prostredí Vd ich nebude ohrozovať a tie roztoče ktoré sa ešte rozmnožia dorazíme fumigáciou tesne pred zimou alebo ešte pozdejšie aerosolom.
Umelé prerušenie plodovania na určitú dobu by neohrozilo ani prípadnú znášku, lebo včiel by ešte zostalo dosť aj na túto činnosť. Väčšinou však tieto znášky všade ani nebývajú. Možno by to bolo oveľa jednoduchšie (aj napriek práci) a lacnejšie a hlavne tá istota by stála za to.

Chlapi,já se ještě vrátím k těm roztočům,protože je to věc která mě hodně zajímá a věnuji jim patřičnou pozornost.Je přece nesmysl,abych cpal včelstvům gabony(po vytáčení) a KM,(která sice nemá vedlejší nepříznivé účinky),když na podložkách nenacházím v tuto dobu plného rozvoje včelstev žádné mrtvé roztoče z přirozeného spadu.Zrak mám velmi dobrý. Tím jen včelstva zbytečně rozrušuji a vystavuji stresovým vlivům,které od "přírody" neznají.Nebo myslíte že je to nutné a veškeré aplikace pro jistotu provádět?Já si myslím,že je to zbytečné.Tento přirozený spad by měl být považován za dostatečnou diagnostiku o stavu roztočů ve včelstvu.Škoda,že zde občas na některé tematické otázky ozdravování včelstev nereaguje nějaký odborník třeba z Výz.ústavu.
P.Z.

Také se mi na podložce nevyskytují roztoči z přirozeného spadu. Jenže se mi na ni procházejí mravenci a kolik toho odnesou se už nedozvím. Proto, pro jistotu použiji po vytočení Formidol.

Petr:>Je přece nesmysl,abych cpal včelstvům gabony(po vytáčení) a KM,(která sice nemá vedlejší nepříznivé účinky),<
.........
Trochu odbočím ohledně nepříznivých účinků u kyselin. Kde to je napsáno, že kyseliny nemají nepříznivé účinky? To by mne zajímalo!

Jestli není nepříznivým výsledkem umělé zvyšování kyselosti medu a tím v závislostech "degenerace" sacharidů i HMF, které je normativní Unijní položkou, potom bych byl pro nejprve zrušit zjišťování HMF u medu. A potom může nějaký chytrý text nebo přednášející něco o takovém "nepříznivém" neúčinku opravdu tvrdit.

Kyseliny pomáhají zvyšovat hodnotu HMF v sacharidech velmi razantně!

Konečně rozumné slovo ke KM. Nic se nesmí přehánět. Nástup VD teprv přijde. Rozhodně však nebude takový velký. Vemem-li v úvahu zpožděné plodování včel o měsíc tak zrovna tak to bude u VD. Což bude spadat do doby kdy obvykle gabon vytahujem, Asi to bude chtít prodloužit jeho expozici na 6 týdnů.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soumrak rozto?e???
> Datum: 27.6.2009 19:42:54
> ----------------------------------------
> Petr:>Je přece nesmysl,abych cpal včelstvům gabony(po vytáčení) a KM,(která
> sice nemá vedlejší nepříznivé účinky),<
> ........
> Trochu odbočím ohledně nepříznivých účinků u kyselin. Kde to je napsáno, že
> kyseliny nemají nepříznivé účinky? To by mne zajímalo!
>
> Jestli není nepříznivým výsledkem umělé zvyšování kyselosti medu a tím v
> závislostech "degenerace" sacharidů i HMF, které je normativní Unijní
> položkou, potom bych byl pro nejprve zrušit zjišťování HMF u medu. A potom
> může nějaký chytrý text nebo přednášející něco o takovém "nepříznivém"
> neúčinku opravdu tvrdit.
>
> Kyseliny pomáhají zvyšovat hodnotu HMF v sacharidech velmi razantně!
>
>
>