Včelařská konference

Prakticky nemohu po druhé vytáčet, při sklepávání včel stále stříká sladina a to u nejhořejšího nástavku, kde je nejstarší med, který měl být už pár týdnů v konvích.

50 rokov pri včelách je je dosť dlhá doba, ale nikdy som sa nestretol s týmto javom. Stalo sa npr. aj tento rok, že pri prechode znášky z repky na agát, som prvý jarný med vytáčal s prímesou agátového nektáru, bez akejkoľvek v prestávky pri vytáčaní. Nedalo sa čakať, bolo by to ešte horšie, vytočený med rýchlo skryštalizoval, zato agátový med je absolútne čistý. Neviem presne čo sa stalo, ale po odkvitnutí repky, bola minimálna dvojtýždňová prestávka, teraz sa často kvitnuie agáta prelína s dokvitaním repky.

Riedky med v najvyššom nadstavku, kde by mal byť najstarší med, fŕka pri striasaní včiel z neho sladina. Neviem prečo by mali pri viacnadstavkovom včelárení ukladať prvý do najvyššieho nadstavku. Neraz som zažil pri menšej znáške, že med ukladali najskôr med debničky nad mater. mriežkou, ak nektáru bolo viac, tak do vyšších poschodí. Preto aj v tomto prípade včely nosia sladinu do najvyššej debničky. Nedá sa spoliehať vždy na tieto zásady.
Viacdebničkové včelárenie v našich podmienkach nemusí byť také výdatné, aby medom zaplnili napr. tri debničky s výškou plásta 250 mm, toto je vlastne slabosť viacdebničkové systéme, ak je dostatok nektáru dni bez vetra a dažďu, môžu ich zaplniť, pretoež 10 kg by mohli umiestniť do jednej debničke, ale ony ho roznesú do všetkých troch. Aj pre tieto zlé skúsenosti som sa po 20 rokoch vrátil k dvojzostave, radšej , ak je, med vytočím aj na dvakrát.

Takže med v najvyššej debničke v Tvojom prípade je normálny zjav, včely majú dosť miesta na uloženie, nektáru z poslednej znášky.

Díky Antone za poučení, ale nesmíš být tak zahleděn do vlastní neomylnosti a brát se tak hrozně vážně. Dávám li ale do včel medníky, tak je zásadně podstavuji i když mnozí tvrdí, že je to ztráta času bez navýšení výnosů, jiní pravý opak. Já to tak prostě dělám, a už téměř 35 let tak odděluji dost spolehlivě jednodruhové medy, to v mém případě znamená hlavně jarní med od lesního. Nový nástavek vždy vkládám, když je ten předcházející alespoń z části zaplněn. Jelikož používám až 4 medníky je nahoře skutečně nejstarší med. Samozřejmě neberu včechno, ale pouze odtáčím. I já si vysvětluji, že blíží li se vlhkost vzduchu 90% tak včelky nemají šanci med zahustit a tak budeme čekat no a jestli podobných roků bude přibývat, zřejmě k vybavení medárny bude patřit i vysoušeč medu. Zdraví R. Stonjek

Neviem presne čo sa stalo, ale po odkvitnutí repky, bola minimálna dvojtýždňová prestávka, teraz sa často kvitnuie agáta prelína s dokvitaním repky.

Radime, až po tvojom komentáre som si prečítal moje riadkya zistil som, že táto veta nedáva zmysel, pretože mala znieť: Neviem presne čo sa stalo, v minulosti (t.j. pred 30-40 rokmi) po odkvitnutí repky bola minimálne dvojtýždňová prestávka atď.....

Radime, ja nepoúčam, len som vyslovil svoje skúsenosti, jednoducho skvasený med nepoznám. Prajem ďalšie dni bez dažďa, Anton

No, řepka startuje dobu květu od teploty půdy současně s prodlužováním dne.
Jakmile někdy v březnu půda rozmrzne, řepka rozjede růst z přízemní růžice
do květu. takže doba květu řepky je určena počasím v předjaří tak měsíc až
dva měsíce před rozkvětem Akát startuje květ podle teploty vzduchu. Jak se
na pár dní oteplí nad odhadem 10 st C, akát startuje rašení listů a zároveň
s tím, jen o trošku později, startuje nárůst květních pupenů. Doba květu
akátu je určena počasím tak měsíc, 14 dní před květem akátu Z toho vyplývá,
že tyto dvě rostliny kvetou nezávisle na sobě. Jestliže se jejich doba květu
k sobě přiblíží, znamená to, že vlastní doba jara se zkracuje, z teploty
kolem nuly a zmrzlé půdy skočí rychle do teplot časného léta. Stejné je to
tady u nás na severní Moravě s javory kleny. Ty startují rozvoj květenství
při teplotě vzduchu o pár stupňů nižší než akáty. Akáty u nás v současné
době rozkvétají právě těch 14 dní po odkvětu řepky. Stejně se mi ale zdá,
že dnešní řepky jsou o nějaký týden ranější než třeba odrůdy používané v 70
letech, že začínají kvést dříve. Nebo možná jsou více prošlechtěné a dokáží
mnohem lépe využít k shromažďování živin období nízkých teplot od podzimu to
jara, takže na jaře prostě jedou mnohem rychleji.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 05, 2009 11:02 PM
Subject: Re: Divný rok


> Neviem presne čo sa stalo, ale po odkvitnutí repky, bola minimálna
> dvojtýždňová prestávka, teraz sa často kvitnuie agáta prelína s dokvitaním
> repky.
>
> Radime, až po tvojom komentáre som si prečítal moje riadkya zistil som, že
> táto veta nedáva zmysel, pretože mala znieť: Neviem presne čo sa stalo, v
> minulosti (t.j. pred 30-40 rokmi) po odkvitnutí repky bola minimálne
> dvojtýždňová prestávka atď.....
>
> Radime, ja nepoúčam, len som vyslovil svoje skúsenosti, jednoducho
skvasený
> med nepoznám. Prajem ďalšie dni bez dažďa, Anton