78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Petr (e-mailem) --- 17. 7. 2009
Re: Úly a dřevo

Radim Polášek napsal(a):
> Když bude střecha v pořádku a vespod budou trvale otvory, aby skleník
> profukoval, tak proč ne. Ale jestli to je masívní dřevo, bude skleník
> blokovat nejméně dva roky, než dřevo vyschne, to je lepší uložit dřevo na
> nějaký vyšší podstavec, aby profukovalo zespodu přímo na zahradě a zakrýt
> kvalitní plachtou.
> Stěny úlů ale není vhodné dělat z jednoho kusu, jsou potom velmi náchylné ke
> kroucení a praskání. Je vhodnější je dělat podélně ze 3 - 4 kusů a ty
> spojovat, když se správně složí, pracují proti sobě a prakticky se nekroutí
> a nepraskají.
>
> Radim Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Boleloucký" <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, July 17, 2009 12:44 PM
> Subject: Úly a dřevo
>
>
>
>> Dobrý den, chci si vyrábět Optimaly a přejít na ně.Dřevo mám za velmi
>> dobrou cenu, jen bych se chtěl zeptat, zkušenějších, jakou tloušťku a
>>
> šířku
>
>> vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal
>>
> tloušťku
>
>> 25mm a šířku 180mm.
>> Dále bych se chtěl zeptat, jestli bych mohl dřevo vysušit v nevyužitém
>> skleníku, zda by nedošlo k jeho poškození.
>> Petr Boleloucký
>>
> Dobrý den
>
Děkuji za radu,
Pokud budu tedy kupovat dřevo, tak mám koupit užší desky a ty mi i lépe
vyschnou? Respektive pokud je nakoupím nyní, mohou se v zimě
zpracovávat, nebo mám pro zimní zpracování navštívit sušičku?
A poslední otázka - jaký je tedy nejlepší podélný spoj a jaké mám použít
lepidlo?
Děkuji předem za informace.
P.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(90.183.70.9) --- 17. 7. 2009
Re: Úly a dřevo

Nejdříve ke kalovému čerpadlu. Typ neznám, mám ho asi 30 let a tenkrát se jiná u nás ani nedala koupit. Štítek už dávno upadl. Co se týká dřeva, schnutí dva roky považuji za zcela zbytečné, myslím, že bohatě stačí rok a dal bych přednos přírodnímu sušení a spíš ve stínu. Lepidla bych použil pro dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200, nebo Umakol B. Jen u nich máme záruku bezkonkurenční pevnosti a vodovzdornosti. Žel cena je odpuzující a pracovní postup je nutné přesně dodržovat. S těmito lepidly můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička může použít vkládání pér. Já je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji. Na lepení na tupo ve větším množství bych doporučoval stahování v pokách, nebo si vyrobit nějaké napodobeniny. Na rohová spojení bych nic jiného než cinkování nevolil, nebo když bych hodně slevil tak alespoň polodrážku. Vemte si, jakou radost musí prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky, tedy s dokonale zvládnutou truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné vrklavé bedýnky, byť byly za zlomek ceny a to u mnohých po desítky let! Ono ani řezání přesně do pravého úhlu není tak jednoduché a je dobré mít na to slušný přípravek. Takže kdo nemá dobrou dílnu s pilou a protahem, volil bych spolupráci s trulářem, zvl stojí li u něj řetězová cinkovačka. Ten vám připraví polotovary za chvíli a finančně by vás to nemělo zruinovat. A když tak včely to zaplatí a vy se po desítky let budete radovat z pěkných úlů a tenhle pocit stojí za to, věřte mi. Zdraví R. Stonjek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Petr (e-mailem) --- 17. 7. 2009
Re: Úly a dřevo

e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Nejdříve ke kalovému čerpadlu. Typ neznám, mám ho asi 30 let a tenkrát se
> jiná u nás ani nedala koupit. Štítek už dávno upadl. Co se týká dřeva,
> schnutí dva roky považuji za zcela zbytečné, myslím, že bohatě stačí rok a
> dal bych přednos přírodnímu sušení a spíš ve stínu. Lepidla bych použil pro
> dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200, nebo Umakol B. Jen u nich
> máme záruku bezkonkurenční pevnosti a vodovzdornosti. Žel cena je
> odpuzující a pracovní postup je nutné přesně dodržovat. S těmito lepidly
> můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička může použít vkládání pér. Já
> je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji. Na lepení na tupo ve
> větším množství bych doporučoval stahování v pokách, nebo si vyrobit nějaké
> napodobeniny. Na rohová spojení bych nic jiného než cinkování nevolil, nebo
> když bych hodně slevil tak alespoň polodrážku. Vemte si, jakou radost musí
> prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky, tedy s dokonale zvládnutou
> truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné vrklavé bedýnky, byť byly za
> zlomek ceny a to u mnohých po desítky let! Ono ani řezání přesně do pravého
> úhlu není tak jednoduché a je dobré mít na to slušný přípravek. Takže kdo
> nemá dobrou dílnu s pilou a protahem, volil bych spolupráci s trulářem, zvl
> stojí li u něj řetězová cinkovačka. Ten vám připraví polotovary za chvíli a
> finančně by vás to nemělo zruinovat. A když tak včely to zaplatí a vy se po
> desítky let budete radovat z pěkných úlů a tenhle pocit stojí za to, věřte
> mi. Zdraví R. Stonjek.
>
>
Díky, taky jsem si myslel že by byl nejlepší cinkový spoj v rozích, ale
budu muset sehnat někoho, kdo mi jej udělá, nebo sehnat postup, jak si
ho udělat sám. mám k dispozici slišnoi pilu, protahovačku a srovnávačku
a myslím že by byl hřích toho v zimě nevyužít, zvláště když mi to sníží
významě náklady.
Pokud víte jak na to a můžete poradit, či poslat plánek či postup, budu
velmi rád.
Díky
P.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 17. 7. 2009
Re: Úly a dřevo

Již jsem viděl hodně těh cinkových spojů jak se venku rozšklebily jistější jsou okenní vinkly v rozích. Můžete to pak klidně brát za rohy i bez klížení a nehraje to

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Úly a dřevo
> Datum: 17.7.2009 20:44:25
> ----------------------------------------
> e-mail/=/nezadan napsal(a):
> > Nejdříve ke kalovému čerpadlu. Typ neznám, mám ho asi 30 let a tenkrát se
> > jiná u nás ani nedala koupit. Štítek už dávno upadl. Co se týká dřeva,
> > schnutí dva roky považuji za zcela zbytečné, myslím, že bohatě stačí rok a
> > dal bych přednos přírodnímu sušení a spíš ve stínu. Lepidla bych použil pro
> > dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200, nebo Umakol B. Jen u nich
> > máme záruku bezkonkurenční pevnosti a vodovzdornosti. Žel cena je
> > odpuzující a pracovní postup je nutné přesně dodržovat. S těmito lepidly
> > můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička může použít vkládání pér. Já
> > je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji. Na lepení na tupo ve
> > větším množství bych doporučoval stahování v pokách, nebo si vyrobit nějaké
> > napodobeniny. Na rohová spojení bych nic jiného než cinkování nevolil, nebo
> > když bych hodně slevil tak alespoň polodrážku. Vemte si, jakou radost musí
> > prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky, tedy s dokonale zvládnutou
> > truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné vrklavé bedýnky, byť byly za
> > zlomek ceny a to u mnohých po desítky let! Ono ani řezání přesně do pravého
> > úhlu není tak jednoduché a je dobré mít na to slušný přípravek. Takže kdo
> > nemá dobrou dílnu s pilou a protahem, volil bych spolupráci s trulářem, zvl
> > stojí li u něj řetězová cinkovačka. Ten vám připraví polotovary za chvíli a
> > finančně by vás to nemělo zruinovat. A když tak včely to zaplatí a vy se po
> > desítky let budete radovat z pěkných úlů a tenhle pocit stojí za to, věřte
> > mi. Zdraví R. Stonjek.
> >
> >
> Díky, taky jsem si myslel že by byl nejlepší cinkový spoj v rozích, ale
> budu muset sehnat někoho, kdo mi jej udělá, nebo sehnat postup, jak si
> ho udělat sám. mám k dispozici slišnoi pilu, protahovačku a srovnávačku
> a myslím že by byl hřích toho v zimě nevyužít, zvláště když mi to sníží
> významě náklady.
> Pokud víte jak na to a můžete poradit, či poslat plánek či postup, budu
> velmi rád.
> Díky
> P.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 7. 2009
Re: Úly a dřevo

Psal jste, že dřevo máte. Předpokládal jsem nějaké kmeny z vlastního nebo
blízkého lesa od známého. Co se týká sušení, uvádí se, pokud si to dobře
pamatuji, první centimetr z kraje pár měsíců a potom každé další dva
centimetry tloušťky dřeva další rok. Někde na zahradě Takže coulové řezivo
uschne přes léto a v zimě se může dělat, tlusté klády budou schnout několik
let. Třeba u mně na půdě - plechová střecha rozpalovaná sluncem, by to schlo
nejméně dvakrát rychleji.
Pro nástavky já používám jako základ desku širokou 8 nebo 10 cm - coulové
řezivo cca třetí jakosti původně určené na výrobu palet. Desky jsou přejeté
ručním hoblíkem, takže nejhorší drsnost je sražena. Na desku ve svěráku
natluču hřebíky a přilepím disperzním lepidlem z jedné nebo obou stran další
desku asi 4 cm širokou. Na natlučení používám hřebíky asi 3,5 cm dlouhé a ty
zapouštím asi 2 cm do dřeva, takže jsou ve dřevech zhruba půl na půl. Tím
získám patřičně vysokou desku, a vždy dvě a dvě takové desky srazím na
cirkuli na stejnou výšku a dělám z nich bočnice. Stěny nástavků lepím a
těsním obyčejným akrylátovým tmelem kartuše za 40 Kč, natupo a až tmel
ztvrdne, šroubuju je. Nedávno jsem zakoupil mafl, kterým se dají dělat
drážky, takže další stěny nástavků budu spojovat na péro.
Co se týká lepení, dneska je podle mně nejvýhodnější truhlářské vodovzdorné
disperzní lepidlo. Ale první nástavky jsem lepil obyčejným truhlářským
disperzním lepidlem, je o něco levnější, a žádné rozdíly na nástavcích
lepených obyčejným a vodovzdorným lepidlem nepozoruji. Epoxyd je až zbytečně
moc pevný a úměrně k tomu drahý. I manipulace, míchání s tužidlem je
složitá. Podstatně vyšší pevnost lepidla než je pevnost dřeva není k
ničemu, protože potom stejně první povolí dřevo. Disperzní lepidla na dřevo,
pokud se při lepení neudělá nějaká hrubá chyba, už pevnost dřeva převyšují.
Epoxid navíc vyžaduje na styčných plochách velice kvalitní opracování dřeva
s přesností na desetinu milimetru a při lepení velice silný tlak, aby vrstva
epoxidu ve spáře byla minimální. Lepení ulů je ale stejně spíše jen pomocné
spojování. Dřevo stejně pořád pracuje, zatímco lepidlo ne. A to nemluvím o
impregnaci parafínem. Nástavek jen čistě lepený by se brzo rozpadl na
původní dřevěné díly. Spoje musí být v první řadě zajištěny nějak mechanicky
vruty, hřebíky, péry, čepy atd a lepidlo jen zajišťuje, že se spoje nehýbou
a těsní spáry. Lepidla jsem dodnes koupil jednu 750 ml flašku PVAC disperzní
obyčejné na papír a dřevo a jednu 750 ml flašku PVAC disperzní vodostálé na
dřevo a překližku, obyčejného mám dneska ve flašce odhadem tak pětinu flašky
a vodostálého tak polovinu a mám slepených 20 - 30 nízkých nástavků.
Co jsem se poučil, když jsem lepidla kupoval, dost záleží, kde se kupuje.
Hlavně menší firmy nebo drogerie si přirážejí dost velkou marži.
Cinkový spoj je třeba na http://jjvcela.sweb.cz/Vyroba_cimburi.html
Problém vlastní dřevařské výroby doma je ale ten, že bez znalostí pár fíglů
a určité dovednosti pravé úhly nebudou pravé a milimetr nebude žádná míra.
Nedají se hned z fleku vyrábět výrobně složité nástavky v profesionálním
provedení a kvalitě. Nejdřív je třeba za tou pilou a hoblovkou strávit
nějaké větší množství hodin a řekl bych tak minimálně kubík dřeva předělat
na piliny a neúspěšné pokusy. Nebo dělat výrobně jednoduché nástavky.
R Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Stonjek (90.183.70.9) --- 17. 7. 2009
Re: Úly a dřevo

Radime, občas ti musím připomenout, že psát méně je mnohdy daleko více. Tedy tvoje úly bych rozhodně nechtěl a po pár letech budou asi patřit mezi ty hnusy o kterých jsem psal. Lepidlo epoxy 1200/minule jsem ho označil blbě/ naopak vyniká vlastností odpustit drobnější chyby a vmícháme li do něj vhodné zahušťovadlo odpustí i hodně hrubé. Naopak nesmí se hodně utahovat musím se mu ponechat doba na vsáknutí do dřeva, pak slabou vrstvou doplnit pak utáhnout aby ze spoje bylo trochu vytlačeno a to utřít hadrem. Tedy opak toho co tvrdí Radim. Naopak prevít je Umakol B, tam musí být všechno super těsné dobře staženo. Na výrobu cinků se dá použít kmitací pila, ta se i prodává, ale musí být na to v pile hřídel. Dá se použít i kudla do frézy, ale platí to samé. Cinkování zub po zubu je možné, ale jen u nízkých nástavků. S každým zubem se tam vkládá nepatrná nepřesnost a pak se to musí doladit paličkou a pak to praská. Před lety jsem levně koupil 10 úlů z masivu. 5 od profíka, 5 udělal sám majitel, systémem hlavně aby to moc nestálo. Když jsem s pokusem skončil, profi úly jsem bez nejmenších problémů prodal, amatérské jsem spálil,byl to děs běs. Stáří tak 8 let. To je rozdíl mezi kvalitním dřevem a tím levným a tím když si někdo myslí, že to nic není. Já osbně bych cinkováním pověřil raději truhláře s mašinou a polotovary bych mu připravil. Za 2 hodiny nacinkuje plný vozík za auto a ještě možná zbyde čas na pokec. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 18. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo

Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak 2 - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také k němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b) propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ly a d?evo
> Datum: 17.7.2009 23:38:20
> ----------------------------------------
> Radime, občas ti musím připomenout, že psát méně je mnohdy daleko více.
> Tedy tvoje úly bych rozhodně nechtěl a po pár letech budou asi patřit mezi
> ty hnusy o kterých jsem psal. Lepidlo epoxy 1200/minule jsem ho označil
> blbě/ naopak vyniká vlastností odpustit drobnější chyby a vmícháme li do
> něj vhodné zahušťovadlo odpustí i hodně hrubé. Naopak nesmí se hodně
> utahovat musím se mu ponechat doba na vsáknutí do dřeva, pak slabou vrstvou
> doplnit pak utáhnout aby ze spoje bylo trochu vytlačeno a to utřít hadrem.
> Tedy opak toho co tvrdí Radim. Naopak prevít je Umakol B, tam musí být
> všechno super těsné dobře staženo. Na výrobu cinků se dá použít kmitací
> pila, ta se i prodává, ale musí být na to v pile hřídel. Dá se použít i
> kudla do frézy, ale platí to samé. Cinkování zub po zubu je možné, ale jen
> u nízkých nástavků. S každým zubem se tam vkládá nepatrná nepřesnost a pak
> se to musí doladit paličkou a pak to praská. Před lety jsem levně koupil 10
> úlů z masivu. 5 od profíka, 5 udělal sám majitel, systémem hlavně aby to
> moc nestálo. Když jsem s pokusem skončil, profi úly jsem bez nejmenších
> problémů prodal, amatérské jsem spálil,byl to děs běs. Stáří tak 8 let. To
> je rozdíl mezi kvalitním dřevem a tím levným a tím když si někdo myslí, že
> to nic není. Já osbně bych cinkováním pověřil raději truhláře s mašinou a
> polotovary bych mu připravil. Za 2 hodiny nacinkuje plný vozík za auto a
> ještě možná zbyde čas na pokec. Zdraví R. S.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 18. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo

Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu,
.........
To je blbost, středových desek jsem rozřezal v jedné várce asi 40 a nic. Šroub nějaký pohyb na cca 450 mm délky udrží. Várka to byla luxusní, protože jsem si natřikrát nechal asi před 5ti lety dovést na zimní práci na objednání řezivo 265x2000x25 až z Vysočiny. A středů jak jsem napsal tam bylo dost. Byla to dost fajnová práce. Nástavky jak lusk a práce jak když luskne. Leželo to asi půl roku, seschlo to přesně do 256mm a doschlo v toleranci na 250. Příště bych si ale nechal přesto dovést raději šíři 270.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 18. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo

Ty středové sesky jsem měl na mysli ve spojení s cinkováním. Bjbě jsem to napsal. středové desky také mají jěště jednu výhodu. jsou lehčí a právě při použití vrutů a okenních rožků to nic nedělá.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ly a d?evo
> Datum: 18.7.2009 17:51:24
> ----------------------------------------
> Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky se kroutí do vrtule
> takže jsou k ničemu,
> ........
> To je blbost, středových desek jsem rozřezal v jedné várce asi 40 a nic.
> Šroub nějaký pohyb na cca 450 mm délky udrží. Várka to byla luxusní,
> protože jsem si natřikrát nechal asi před 5ti lety dovést na zimní práci na
> objednání řezivo 265x2000x25 až z Vysočiny. A středů jak jsem napsal tam
> bylo dost. Byla to dost fajnová práce. Nástavky jak lusk a práce jak když
> luskne. Leželo to asi půl roku, seschlo to přesně do 256mm a doschlo v
> toleranci na 250. Příště bych si ale nechal přesto dovést raději šíři 270.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo

Já jsem zas myslel na včelařské prodejny. Pokud tam už jsou jednostěnné
nástavkové úly a ne jenom ty izolované, jsou jednotlivé nástavky zásadně
cinkované či jinak složitě a přepychově spojené a nalakované kvalitním
průhledným lakem více vrstvami,že pomalu IKEA na svém nábytku má to lakování
mnohonásobně horší. Ještě jsem neviděl, že by tam měli k prodeji nějaké
jednoduché levné nástavky sešroubovné na tupo a natřené spíše jen tak
funkčně, ne na okrasu. A od toho se odvíjí všechny nářky na drahé úly.
Stejně tak otázky začátečníků, protože ti si prohlídnou nabízené úly ve
včelařských prodejnách a rozhodují se podle toho.
Co se týká cinkovaného spoje, v chráněném prostředí včelína jsou cinkované
spoje absolutně zbytečné. Jak nástavky venku by měly být sešroubovány
kvalitními vruty v dostatečném množství, do včelínů stačí úplně nástavky
sbité dostatečným množstvím hřebíků.
Jinak mně připadá, že fígle spojování dřeva hřebíky se pomalu ztrácí.
Například používání pozinkovaných nebo jinak proti korozi chráněných hřebíků
nebo sponek pro nástavky a rámky podstatně snižuje dosaženou pevnost spoje,
třeba nástavku či úlu. Hřebíky pro tyto účely mají být surové černé,
odmaštěné a ideálně už trochu chycené rzí. Nástavek nebo úl je třeba stlouct
a pak nechat aspoň půl roku odpočinout, spíš ve vlhkém než úplně suchém
prostředí. Hřebík časem začne reznout a přes rez zaroste do dřeva úplně
stejně nebo možná ještě lépe než vrut.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 18, 2009 4:44 PM
Subject: Re: ?ly a d?evo


Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně
úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase
tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky
se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak
2 - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také
k němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí
třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože
dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a
pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské
postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b)
propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Paprna Paprna (e-mailem) --- 18. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo

Takovy dodatek, stari mistri si davali dycky hrebiky do ust. Tim padem doslo
jiz k zminovanem korozi rychleji.

2009/7/18 Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>

> Já jsem zas myslel na včelařské prodejny. Pokud tam už jsou jednostěnné
> nástavkové úly a ne jenom ty izolované, jsou jednotlivé nástavky zásadně
> cinkované či jinak složitě a přepychově spojené a nalakované kvalitním
> průhledným lakem více vrstvami,že pomalu IKEA na svém nábytku má to
> lakování
> mnohonásobně horší. Ještě jsem neviděl, že by tam měli k prodeji nějaké
> jednoduché levné nástavky sešroubovné na tupo a natřené spíše jen tak
> funkčně, ne na okrasu. A od toho se odvíjí všechny nářky na drahé úly.
> Stejně tak otázky začátečníků, protože ti si prohlídnou nabízené úly ve
> včelařských prodejnách a rozhodují se podle toho.
> Co se týká cinkovaného spoje, v chráněném prostředí včelína jsou cinkované
> spoje absolutně zbytečné. Jak nástavky venku by měly být sešroubovány
> kvalitními vruty v dostatečném množství, do včelínů stačí úplně nástavky
> sbité dostatečným množstvím hřebíků.
> Jinak mně připadá, že fígle spojování dřeva hřebíky se pomalu ztrácí.
> Například používání pozinkovaných nebo jinak proti korozi chráněných
> hřebíků
> nebo sponek pro nástavky a rámky podstatně snižuje dosaženou pevnost spoje,
> třeba nástavku či úlu. Hřebíky pro tyto účely mají být surové černé,
> odmaštěné a ideálně už trochu chycené rzí. Nástavek nebo úl je třeba
> stlouct
> a pak nechat aspoň půl roku odpočinout, spíš ve vlhkém než úplně suchém
> prostředí. Hřebík časem začne reznout a přes rez zaroste do dřeva úplně
> stejně nebo možná ještě lépe než vrut.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, July 18, 2009 4:44 PM
> Subject: Re: ?ly a d?evo
>
>
> Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně
> úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
> JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
> Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase
> tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové
> desky
> se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak
> 2 - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také
> k němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí
> třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože
> dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a
> pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské
> postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b)
> propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Petr Boleloucký (e-mailem) --- 23. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo

Dobrý den,
Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor. Dostal jsem nekolik
opačných názorů. Děkuji za snahu, ale jsem v situaci, kdy bych potřeboval
vyrobit několik úlů pro přechod na optimal a poté se mohu věnovat
zdokonalování svých truhlářských dovedností v lepení vrstev dřeva, či
cinkování.
Předem děkuji a přeji příjemný den.
P.B.

2009/7/18 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Na této konferenci se jedním hlasem a celým sborem mluví o častější obměně
> úlů a hned se následně řeší jejich výroba tak aby vydržely 50 let.
> JE TO VEKÝ PROTIMLUV.
> Jedno je však jisté , Dřevo na úly roste 80 let a z jednoho kmene jich zase
> tak moc nevyrobíte. Při rozmítání kmene na dřevo na úly dvě středové desky
> se kroutí do vrtule takže jsou k ničemu, pak uříznete z každé stany tak 2
> - 3 1" desky a zbytek jsou krajinky na topení. Je jasné že se tak také k
> němu musíme chovat. Cinkované spoje jsou vhodné do chráněného prostředí
> třebas včelíny a le pro včelnice musíme počítat s jinými spoji protože
> dřevo tam více pracuje vlivem povětrnosti proto používám vruty a
> pravoúhlost zajišťuji okenními rožky. pří výrobě úlů stačí úplně bednářské
> postupy netěsnosti zalepí za a) barva při nátěru nebo impregnace a za b)
> propolis. Takže je úplně zbytečné tento problém řešit.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: ?ly a d?evo
> > Datum: 17.7.2009 23:38:20
> > ----------------------------------------
> > Radime, občas ti musím připomenout, že psát méně je mnohdy daleko více.
> > Tedy tvoje úly bych rozhodně nechtěl a po pár letech budou asi patřit
> mezi
> > ty hnusy o kterých jsem psal. Lepidlo epoxy 1200/minule jsem ho označil
> > blbě/ naopak vyniká vlastností odpustit drobnější chyby a vmícháme li do
> > něj vhodné zahušťovadlo odpustí i hodně hrubé. Naopak nesmí se hodně
> > utahovat musím se mu ponechat doba na vsáknutí do dřeva, pak slabou
> vrstvou
> > doplnit pak utáhnout aby ze spoje bylo trochu vytlačeno a to utřít
> hadrem.
> > Tedy opak toho co tvrdí Radim. Naopak prevít je Umakol B, tam musí být
> > všechno super těsné dobře staženo. Na výrobu cinků se dá použít kmitací
> > pila, ta se i prodává, ale musí být na to v pile hřídel. Dá se použít i
> > kudla do frézy, ale platí to samé. Cinkování zub po zubu je možné, ale
> jen
> > u nízkých nástavků. S každým zubem se tam vkládá nepatrná nepřesnost a
> pak
> > se to musí doladit paličkou a pak to praská. Před lety jsem levně koupil
> 10
> > úlů z masivu. 5 od profíka, 5 udělal sám majitel, systémem hlavně aby to
> > moc nestálo. Když jsem s pokusem skončil, profi úly jsem bez nejmenších
> > problémů prodal, amatérské jsem spálil,byl to děs běs. Stáří tak 8 let.
> To
> > je rozdíl mezi kvalitním dřevem a tím levným a tím když si někdo myslí,
> že
> > to nic není. Já osbně bych cinkováním pověřil raději truhláře s mašinou a
> > polotovary bych mu připravil. Za 2 hodiny nacinkuje plný vozík za auto a
> > ještě možná zbyde čas na pokec. Zdraví R. S.
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
KaJi (88.103.157.154) --- 23. 7. 2009
Re: ?ly a d?evo

Dobrý den,
Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor.
------
podle mě to bude víc než dost na seschnutí, spoj pero drážky (podobně jako :
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=sestnast
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=nastavky
)
------
Právě tluču nástavky 14,5cm sponkovačkou a hřebíkovačkou. Čela jsem protáhl na protahu z tl. +26mm což některé pily řežou, abych měl stejnou tlouštku, vyšla dokonce 25mm. Povrch samozřejmě je hrubý, normalizoval jsem tlouštku.
Z boku čel lepidlo, pak sponky a nakonec hřebíkovačkou hřebíky 80mm. To se nedá ve vzuchu, ale proti zemi, proto ty sponky. A jediný vrut se širokou hlavou nahoře u drážky.
Podle mých dosavadních zkušeností vydrží klidně dest let bez dalších povrch. úprav. Až bude v zimě čas, bude tam nahoře ještě na čelech hmatová lišta na zvedání.

To bylo asi smyslem přechozích příspěvků. Původní nástavky byly z beden.
Samozřejmě perfektně vybroušené a slepené nástavky zahradu pěkně ozdobí, ale nějak se v poslední době čím dál véc krade. I včely. Tak co se pak rozčilovat nad pěknými úly.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 8. 12. 2010
Re: Uly a drevo

Lepidla bych použil pro
dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200, nebo Umakol B. Jen u
nich
máme záruku bezkonkurenční pevnosti a vodovzdornosti. Žel cena je
odpuzující a pracovní postup je nutné přesně dodržovat. S těmito
lepidly
můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička může použít vkládání
pér. Já
je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji.

Vemte si, jakou radost musí
prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky, tedy s dokonale
zvládnutou
truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné vrklavé bedýnky,


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Uly a drevo
Datum: 17.7.2009 - 20:10:31

> Nejdříve ke kalovému čerpadlu. Typ neznám, mám ho
> asi 30 let a tenkrát se
> jiná u nás ani nedala koupit. Štítek už dávno
> upadl. Co se týká dřeva,
> schnutí dva roky považuji za zcela zbytečné,
> myslím, že bohatě stačí rok a
> dal bych přednos přírodnímu sušení a spíš ve
> stínu. Lepidla bych použil pro
> dřevo ta nejlepší a to je bezesporu Epoxy 200,
> nebo Umakol B. Jen u nich
> máme záruku bezkonkurenční pevnosti a
> vodovzdornosti. Žel cena je
> odpuzující a pracovní postup je nutné přesně
> dodržovat. S těmito lepidly
> můžeme lepit plochu na plochu, kdo je hračička
> může použít vkládání pér. Já
> je řežu z vodovzdorné překližky a drážku frézuji.
> Na lepení na tupo ve
> větším množství bych doporučoval stahování v
> pokách, nebo si vyrobit nějaké
> napodobeniny. Na rohová spojení bych nic jiného
> než cinkování nevolil, nebo
> když bych hodně slevil tak alespoň polodrážku.
> Vemte si, jakou radost musí
> prožívat ten, kdo pracuje s Neradovými nástavky,
> tedy s dokonale zvládnutou
> truhlařinou a jak vás bude s... nějaké hnusné
> vrklavé bedýnky, byť byly za
> zlomek ceny a to u mnohých po desítky let! Ono ani
> řezání přesně do pravého
> úhlu není tak jednoduché a je dobré mít na to
> slušný přípravek. Takže kdo
> nemá dobrou dílnu s pilou a protahem, volil bych
> spolupráci s trulářem, zvl
> stojí li u něj řetězová cinkovačka. Ten vám
> připraví polotovary za chvíli a
> finančně by vás to nemělo zruinovat. A když tak
> včely to zaplatí a vy se po
> desítky let budete radovat z pěkných úlů a tenhle
> pocit stojí za to, věřte
> mi. Zdraví R. Stonjek.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 48841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu