| - Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: léčení varoázy
> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického > základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých > včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit > odolnost na roztoče nejlepší. Já tedy mám pocit, že tohle dneska už skoro žádný včelař s běžným počtem včelstev do počtu několika desítek nedělá. Každý kupuje co dva roky chovné matky a během roku až tří let vymění ve všech včelstvech matky za dcery té koupené matky. A tak pořád dokola. Aby měl stále chovné matky a aby měl stále největší výnosy medu, aby se mu vrátily peníze do včelaření vložené. Takže žádný výběr není, pokud nějaké včelstvo odolnější varaóze vznikne, jeho geny v další etapě výměn matek zase zaniknou. Vrstva x tisíců včelařů, co každý rok ze svých pár desítek včelstev poctivě brakovali ty špatné, udržovali linie těch průměrných v jednotlivých úlech a rozmnožovali ty nejlepší a tak po nějakých 20 letech vytvořili každý svou linii včel přizpůsobenou na včelaření toho včelaře a okolí se smrskla na několik chovatelů několika v ČR chovaných linií. Kteří sice provádějí kvalitní šlechtění té linie, ale je jich málo a na 100 - 200 komerčních rozchovávatelů těchto liní a prodejců matek, kteří jen víceméně kontrolují vlastnosti chovaných linií a jen v případě výrazně nepříznivých okolností brakují. Ono to zlepšování genetického základu je proces náročný na čas i na peníze. Muselo by to mít svůj řád. Museli by být v oblasti vytypováni spolehliví včelaři s větším počtem včelstev, kteří by vybrali vždy jedno k varaóze nejvíc tolerantní včelstvo. Někdo by potom musel od toho včelaře odvézt třeba oddělek z takového včelstva a z několika desítek takových oddělků a později včelstev soustředěných na jednom místě by zase musel vybrat pár těch nejlepších, ty by zas musel převést na jiné definitivní místo. Na tom definitivním místě by se zase vybírala včelstva tolerantní k varaóze, brakovala ta špatná a vybírala ta dobrá a z těch případně zase šly matky zpátkyk těm řadovým včelařům. Dělat to tak 10 - 20 - 40 let a možná, že za těch 40 let včelstva zřetelně a výrazně roleranrní k varaóze tady budou.
Radim Polášek ----- Original Message ----- From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, July 29, 2009 10:04 PM Subject: Re: léčení varoázy
> Radim Polášek napsal: > >No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit > jen o velice malý kousíček. > >Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva vybrat nejdou. > ................ > > Jestli jsem to dobře pochopil, tak je to trochu jinak. > Někteří přátelé, kteří již delší dobu monitorují v létě spad, tvrdí, že i > na jednom stanovišti je možné vysledovat rozdíly mezi jednotlivými včelstvy > podle toho, jak jsou pro roztoče atraktivní. Všimli si i rozdílů v tom, jak > se daří zdolávat invazi roztoče jednotlivým typům kraňské včely. > > Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického > základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých > včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit > odolnost na roztoče nejlepší. > Pokud nesleduji letní spad a kupuji matky, můžu se zajímat, zda chovatel od > kterého kupuji, tuto vlastnost nějak sleduje. (pokud vím, např. Květoslav > Čermák to zřejmě dělá). > > Kdyby každý chovatel o malý kousíček zlepšil odolnost včelstev proti > roztočům, byla by to sice velmi pomalá, ale přece jen cesta k odolnějším > včelám. > > Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 37042
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |