Včelařská konference

Vlivem výzkumníků se nedá říct. Začátek šíření varaózy je někdy v době před
80 lety, kdy v Indii nebyli spokojeni s výnosy z domácích druhů včelstev a
dovezli proto včelu medonosnou. Ta posloužila jako médium k šíření roztoče a
přes postupné rozšiřování této včely a místní převozy na malou vzdálenost se
rozšířila do středoázijských prostor a potom na Kavkaz, kde infikovala
tamější poddruh včely medonosné. Kavkazské včely byly potom dovezeny do
Bulharska, teď už nevím, jestli kvůli výzkumu nebo produkci a odtamtuď se
varaóza začala rychle šířit do Evropy. Toto potom ještě skutečně urychlil
výzkumný ústav včelařský v tehdy západním Německu, který si nechal dovézt
infikovaná včelstva přímo z Indie. U nás byla velká aféra tuším v roce 1983.
Někdy o dva roky dřív kdosi nelegálně dovezl na Pardubicko včelstva od
Košic, kde už tehdy varaóza byla. A než se na to přišlo, dost se rozřířila.
Tehdy byla vybita všechna včelstva na dost velkém území na Pardubicku a
Ústeckoorlicku, což pravděpodobně zpomalilo šíření varoa u nás o několik let
Akorát nevím přesně, jakým způsobem se roztoč Varoa Jacobsoni přešaltroval
na Varoa Destructor.
Takže výzkumníci šíření varaózy určitým způsobem urychlili, ale i bez
výzkumníků by se varoa rozšířila stejně.
Co se týká praxe, nejsem si vědom, že bych měl zrovna nějaký sen v tom nějak
zásadně zlikvidovat varaózu. Já prostě jen komentuji současný stav a
dovoluji si být ve svých nápadech stejně jako i jinde o jeden stupínek před
tím současným stavem. Jinak 30 let by mohlo být hodně, kdyby se do vztahu
varaóza a včely nepletli lidé svym léčením varaózy. Byl by to prostě
klasický mnohokrát popsaný proces, kdy do početné životaschopné populace
vstoupí nějaký ze začátku extrémně zhoubný parazit. Nakonec by došlo k
nějakému dlouhodobému vzájemnému soužití, protože není v zájmu parazita
likvidovat každého svého nositele, se smrtí nositele uhyne i parazit.
Jinak jakým konkrétním způsobem potom se včely naučí vyrovnávat s varoou,
pokud k tomu dojde, souhlasím, že to je zatím teorie.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 01, 2009 2:23 AM
Subject: Re: l??en? varo?zy


> Naše včelstva se poprvé střetla s roztočem asi před 30 lety a to opět
vinou
> výzkumníků. Do té doby nikdy. Nemůže tedy mít vyvinuty, žádné mechanizmy
> obrany proti němu a ty genetické už vůbec ne. 30 let je z pohledu vývoje
> opravdu nic a Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných
> přáních. Jiná věc je o tom jak to, že některá včelstva v odvčeleném území
> přežila, zvl ta divoká. Doporučuji si přečíst a stáhnout si Rašovskou
> metodu pánů LBV tam je o tom dost podrobně psáno a mohou být i další
> příčiny. Jinak je to vše soubor teorií a zapomínáme, že každou teorii musí
> dokázat praxe. Ta zatím dokázala pouze jediné, že kdo dal na zveřejněná
> varování a včas a správně léčil, žádné problémy neměl a já nemohu za to že
> že to dodnes mnohým nedošlo. Naopak dnes jsme svědky, že Gabony se cpou do
> včel zcela zbytečně a raději víc než správně, což je přesný opak a také je
> to špatně. No zítra jdu počítat na podložkách a tak už si teď držím palce.
> Zdraví R. Stonjek

Takže výzkumníci šíření varaózy určitým způsobem urychlili, ale i bez výzkumníků by se varoa rozšířila stejně. R.P.

S týmto hodnotením prieniku V.J po r. 2002 V.D sa dá s autorom komentáru súhlasiť, až na to, že k nám prenikol V.D. z bývalého Sovietskeho zväzu a nie Bulharska (v podstate je to jedno).

Jinak 30 let by mohlo být hodně, kdyby se do vztahu
varaóza a včely nepletli lidé svym léčením varaózy.

Ako píšete 100 rokov je o niečo dlhšia doba ako 30 rokov, tak ten proces obrany včelstva proti Vd už mohol cestou k nám niekde začať. Nie všade mal na svojom víťaznom ťažení do sveta včely európskej mal pod nohami chémiu, včela sa mohla úspešne brániť, ale ona to nedokázala. Veď včela má silné hryzadlá,m ktorá by nemala mať problém s odstraňovaním Vd z tela svojich družiek.

Naprotitomu som prekvapený silou včelích hryzadiel pri odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien, ktorý som skúšal v tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté konce O,33 mm vlasca trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť poškodený vlasec drobrnými záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem drôtu nič iné nepoznala a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo" tvrdší a stopy neostanú
Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom čase neriešiteľné, raz vyrieši i tento.

A.Turčáni:>Naprotitomu som prekvapený silou včelích hryzadiel pri odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien, ktorý som skúšal v tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté konce O,33 mm vlasca trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť poškodený vlasec drobrnými záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem drôtu nič iné nepoznala a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo" tvrdší a stopy neostanú
Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom čase neriešiteľné, raz vyrieši i tento.<
...........

Problém byl rozebírán ve Včelařství ročník 1969. Resp. uzavřen diskuzním koncem podobně jako u Tebe Antone v 12/1969 . Také když už reaguji, jsou stránku před tím nějaké zprávy z Konference - výzkumu otom, že když se matkám aputují v určitém místě obě přední, přestane se jako taková orientovat v kladení oplozených a neoplozených vajíček. (omyl matky je cca 80%)

A.Turčáni:>Naprotitomu som prekvapený silou včelích hryzadiel pri odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien, ktorý som skúšal v tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté konce O,33 mm vlasca trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť poškodený vlasec drobrnými záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem drôtu nič iné nepoznala a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo" tvrdší a stopy neostanú
Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom čase neriešiteľné, raz vyrieši i tento.<
...........

Problém byl rozebírán ve Včelařství ročník 1969. Resp. uzavřen diskuzním koncem podobně jako u Tebe Antone v 12/1969 . Také když už reaguji, jsou stránku před tím nějaké zprávy z Konference - výzkumu otom, že když se matkám aputují v určitém místě obě přední, přestane se jako taková orientovat v kladení oplozených a neoplozených vajíček. (omyl matky je cca 80%)

Gusti, odpovedi nie celkom rozumiem, pretože odpoveď nie je v kontexte s mojím vyjadrením, na ktoré reaguješ (asi mám dlhšie vedenie).
Pred nejakým časom som čítal pojednanie v OVP, kde sa preberal pokus s amputovaním jednej, potom i obidvoch predných nôh, či M skutočne zisťuje obsah bunky nohami. Pokus to nepotvrdil.
Podľa mňa je orgán kontroly obsahu buniek na matkiných takadlách. Ak jej odstránime čo i len jedno tykadlo, kladie M vajíčka do buniek nesústredene a chaoticky, do jednej bunky aj 5-6 vajíčok.Ale či položí oplodnené alebo neoplodnené nemajú predné nohy nič spoločné,
V tejto sezóne som do včelstva vedome pridal matku s amputovanou prednou nohou. Včelstvo M prijalo a myslel som , že je všetko v poriadku, no nebolo. Včelstvo po asi 2 týždňoch začalo ošetrovať trúdí plod a následne na 24 deň robiť tichú výmenu. Aj sa im podarila, matka už ploduje asi týždeň. Matke sa podarilo umiestniť vajíčka do buniek, ale veľmi málo. Matka pri zasúvaní bruška do bunky potrebuje obe predné nohy a zrejme to včely podnietilo robiť TV.

To či M ploduje oplodnené alebo neoplodnené vajíčka podľa mňa ovplyvňuje jednoznačne priemer bunky, o čom pojednáva známa tlaková hypotéza. Matka má priemer bruška 5,6 mm, plus mínus 0,3mm, priemer robotníčej 5 mm, teda menší, čo vyvoláva tlak na bruško pri jeho zasunutí do nej, stlačí bod, z ktorého vyjde podnet na otvorenie spermatéky a prechádzajúce vajíčko spermie oplodnia. Pri kladení vajíčka do TB, ktorá má priemer 6,3 mm tlak nepôsobí na bruško, spermatéka nedostane pokyn a neotvorí sa, teda M položí do TB neoplodnené vajíčko.
Gusti, ani Vy ostatní čítajúci tieto riadky, neberte ako poučovanie (a istotne Ste dobre s tlak. hypot.-TH oboznámení),chcel som len reagovať na diskusný príspevok a ozrejmiť stav veci.

Anton Turčáni:>Gusti, odpovedi nie celkom rozumiem, pretože odpoveď nie je v kontexte s mojím vyjadrením, na ktoré reaguješ (asi mám dlhšie vedenie).<
.........
V ročníku 1969 jsou články a zveřejněné zkušenosti s vlascem. Přesně to, naco jsi došel, je tam zveřejněné - že vlasec včely v některých místech překusují. (12 číslo - prosinec) Je tam jakýsi dohad otom jak by to možná šlo řešit.

Stránku před tímto v tom 12 čísle roku 1969 ve Včelařství je zpráva (zápisek) z jakési mezinárodní Konference, že matky po amputacích předních končetin (je důležité až který článek z noh je pryč) má vliv na kladení vajíček.


S tou hypotézou o velikosti dělničích buněk bych to nebral, protože mám buňky na mezistěnách z mých matric od 4,9 - 5,4 mm. (dělám si je pro sebe a vůbec mi nějaká nesouvislot nevadí a včelám jak pozoruji také ne)

Dělnice se normálně vyvíjí a plod není mezerovitý. Je pravdou, že občas se ukáže i malá trubčí plocha, ale ta je u průměru nad 5,4 mm a jsou stavěny jako viditelně trubčí. Když si vezmu pravítko tak je to docela zábavné rozteče buněk sledovat.

Ne, nejsem přesvědčen, že by matka zrovna jen průměr buňky pro oplození položeného vajíčka nutně potřebovala. Třeba to může nějak být nápomocno jako jen součást akce na kterou se spustí nějaká reakce, sám o sobě by to byl jakoby slepecký hmatový vjem. Dohromady s tykadly je to lépe přijatelné a jestli náhodou má matka i nějaké senzory na koncích nebo dál k tělu na prvních párech noh, které cití trubčí nebo dělničí feromon a tak jako podmíněný reflex se u ní rtak rozliší, jestli pustí nebo nepustí spermie na vajíčko a bylo by to jako otázka vysvětleno.

Ale ktomu je určitě mnoho jiných zapálenějších na Zemi lidí než my amatéři, aby to oni jako ověřený fakt potvrdili.

Preco potom mlade matky kladu menej trubcov ako stare? Asi to ci polozi trubca nezavisi len od buniek. Alebo vcely pri starych matkach umyselne tahaju trubcie bunky?

--- On Thu, 8/6/09, A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> wrote:

> From: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Subject: Re: lé?ení varoázy
> To: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Date: Thursday, August 6, 2009, 6:32 AM
> A.Turčáni:>Naprotitomu som
> prekvapený silou včelích hryzadiel pri
> odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien,
> ktorý som skúšal v
> tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté
> konce O,33 mm vlasca
> trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť
> poškodený vlasec drobrnými
> záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem
> drôtu nič iné nepoznala
> a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo"
> tvrdší a stopy neostanú
> Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom
> čase neriešiteľné, raz
> vyrieši i tento.<
> ..........
>
> Problém byl rozebírán ve Včelařství ročník 1969.
> Resp. uzavřen diskuzním
> koncem podobně jako u Tebe Antone v 12/1969 . Také když
> už reaguji, jsou
> stránku před tím nějaké zprávy z Konference -
> výzkumu otom, že když se
> matkám aputují v určitém místě obě přední,
> přestane se jako taková
> orientovat v kladení oplozených a neoplozených
> vajíček. (omyl matky je cca
> 80%)
>
> Gusti, odpovedi nie celkom rozumiem, pretože odpoveď nie
> je v kontexte s
> mojím vyjadrením, na ktoré reaguješ (asi mám dlhšie
> vedenie).
> Pred nejakým časom som čítal pojednanie v OVP, kde sa
> preberal pokus s
> amputovaním jednej, potom i obidvoch predných nôh, či M
> skutočne zisťuje
> obsah bunky nohami. Pokus to nepotvrdil.
> Podľa mňa je orgán kontroly obsahu buniek na matkiných
> takadlách. Ak jej
> odstránime čo i len jedno tykadlo, kladie M vajíčka do
> buniek nesústredene
> a chaoticky, do jednej bunky aj 5-6 vajíčok.Ale či
> položí oplodnené alebo
> neoplodnené nemajú predné nohy nič spoločné,
> V tejto sezóne som do včelstva vedome pridal matku s
> amputovanou prednou
> nohou. Včelstvo M prijalo a myslel som , že je všetko v
> poriadku, no
> nebolo. Včelstvo po asi 2 týždňoch začalo ošetrovať
> trúdí plod a následne
> na 24 deň robiť tichú výmenu. Aj sa im podarila, matka
> už ploduje asi
> týždeň. Matke sa podarilo umiestniť vajíčka do
> buniek, ale veľmi málo.
> Matka pri zasúvaní bruška do bunky potrebuje obe predné
> nohy a zrejme to
> včely podnietilo robiť TV.
>
> To či M ploduje oplodnené alebo neoplodnené vajíčka
> podľa mňa ovplyvňuje
> jednoznačne priemer bunky, o čom pojednáva známa
> tlaková hypotéza. Matka má
> priemer bruška 5,6 mm, plus mínus 0,3mm, priemer
> robotníčej 5 mm, teda
> menší, čo vyvoláva tlak na bruško pri jeho zasunutí
> do    nej, stlačí bod, z
> ktorého vyjde podnet na otvorenie spermatéky a
> prechádzajúce vajíčko
> spermie oplodnia. Pri kladení vajíčka do TB, ktorá má
> priemer 6,3 mm tlak
> nepôsobí na bruško, spermatéka nedostane pokyn a
> neotvorí sa, teda M položí
> do TB neoplodnené vajíčko.
> Gusti, ani Vy ostatní čítajúci tieto riadky, neberte
> ako poučovanie (a
> istotne Ste dobre s tlak. hypot.-TH oboznámení),chcel som
> len reagovať na
> diskusný príspevok a ozrejmiť stav veci.
>

Preco potom mlade matky kladu menej trubcov ako stare? Asi to ci polozi trubca nezavisi len od buniek. Alebo vcely pri starych matkach umyselne tahaju trubcie bunky?

Veď je to logické, včely chovajú trúdov, aby zabezpečili oplodnenie matky. Ak sa M oplodní matka z RN alebo pridáme mladú M, ten problém kladenia neoplodnených vajíčok pominie, včelstvo si zabezpečilo mladú M, rozmnožovať sa už nebude. Ak však včelstvo pre nejakú príčinu robí TV (a môže to byť aj mladá M), začne včelstvo znovu ošetrovať trúdí plod.
Stavba nových trúdiek buniek je logická a vychádza vždy z potreby svojho rozmnoženia-rojenia a je jedno či je v úli stará alebo mladá M.
Ja som nepísal vo svojom predchádzajúcom komentári prečo včelstvo stavia trúdie bunky, ale prečo matka dokáže klásť do nich oplodnené vajíčka a vzápätí neoplodnené.