76367

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radek Hubač (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n?

Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic) tak čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN, což na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě i 10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> Datum: 17.8.2009 13:26:45
> ----------------------------------------
> Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se ke
> způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá včelstva.
> Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
> minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně k
> urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
> dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
> výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n?


Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 1:53 PM
Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?


Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic) tak
čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je
třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části
včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN, což
na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval
stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo
v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve
vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny
plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále
vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě i
10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> Datum: 17.8.2009 13:26:45
> ----------------------------------------
> Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se
ke
> způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá
včelstva.
> Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
> minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně
k
> urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
> dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
> výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n?

Nejsem žádný přeborník ve zkušenostech s přemetením včelstva
na mezistěny. Praktikuji to pravidelně nejméně cca 10 roků a z
rozličných důvodů. Vše, o čem se domnívám, že je podstatné
jsem již napsal. Nikdy se mi nestalo, že by přemetené včelstvo
následující rok nějak zaostávalo za ostatními. A letos jsem vyzkoušel
i hodně velký "drasťák": na rámky včelstva jsem položil "vanu"
ze silného igelitu, na zadní straně napříč přes všechny loučky
udělal ze sololitu a kousků bočních louček "hráz", aby včely
měly na mač přístup. Do "vany jsem vyklopil kýbl mače ( podle
receptu p. Stonjeka) z asi 17kg cukru a 1kg medu. Druhý den jsem jen
nahlédl - mač byl pokryt kobercem včel. Po týdnu mač zmizel. Z
22 ks mezistěn bylo 18 plně postavených, 4 s plodem. Přidal jsem
další nástavek mezistěn, dalších asi 10kg mače. Na výsledek
se dojedu podívat asi ve středu. Dám zprávu. Možná by se ta zkušenost
hodila těm, kteří preferují minimalizaci času spotřebovaného
na obsluhu včeltva.
Ale nic není bez chyb. I k přenosu nemocí teoreticky může dojít
- všechny původní rámky smeteného včelstva je třeba totiž rozdělit
do ostatních včelstev. To je zatím ( kromě již dříve popsaných
rizik ) jediné, mnou dosud nepublikované.
Ale kdo by přemetal např. nosemou silně stižené včelstvo? To přece
nepostaví ani mezistěnu i kdyby mělo zhynout. S morem naštěstí
nemám zkušenost. Ale s kleštíkem metoda funguje skvěle a bez chemie.

Zvaž každý všechny argumenty pro i proti, jak jsem je dosud popsal,
odpovědně se rozhodni, případně vyzkoušej a zjisti i další nectnosti.
Pokud se o ně podělíš s ostatními, zas může být o krok blíž
k poznání života včelek.
J.Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: norsk? zimov?n?
Datum: 17.8.2009 - 13:53:35

> Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině
> (jsem od Pardubic) tak čekat na poslední snůšku
> je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
> by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená,
> že norské zimování u nás je třeba dělat v půlce
> června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze
> části včelstev, je dost pylu a do půlky července
> jsou v pohodě včely na 3 NN, což na slušnou přípravu
> na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
> vyřadit více souší, změna rámkové míry apod.
> třeba, když jsem likvidoval stanoviště po zemřelém
> včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo
> v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou
> napadené stanoviště vedle ve vsi, plod se líhl
> poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat
> všechny plásty a smést včely na mezistěny, hned
> fumigovat a včely ve finále vyzimovali pěkné a
> to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
> Obávám se, že v případě vylíhnutí takového
> plodu (napočítal jsem v pohodě i 10 roztočů v
> buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů
> zkolabovat.
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> > Datum: 17.8.2009 13:26:45
> > ----------------------------------------
> > Já myslím, že problémy kolem norského zimování
> > se časem vyřeší a dojde se ke
> > > způsobu, jak norské zimování provádět a přitom
> > nemít na jaře slabá včelstva.
> > > Mně připadá potenciál norského zimování k
> > potlačování varaózy při zároveň
> > > minimálním použití chemie i k zpomalení šíření
> > moru plodu a vůbec obecně k
> > > urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva
> > velký. Jen to vykoumat a
> > > dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale
> > pojede tvrdě po medném
> > > výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> >


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
HR (85.248.21.79) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n?

J.Kala napsal:Do "vany jsem vyklopil kýbl mače...
Pane Kala, všemu rozumím, jen nevím, co je "mač". Prosím vysvětlete mi to. Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 18. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n?

CCa kilo medu rozpustit v cca 0,5 až 1 litru teplé vody. Do větší
nádoby nasypat cca 15 kg cukru krystal, nebo krupice a promíchat.
Nechat v teplé místnosti stát nejméně do druhého dne ( i déle
). Znovu promíchat před podáním.
Krmení mačem má nevýhodu, že včely pravděpodobně část zrníček
cukru, která nebyla dokonale smáčena medem vynesou jako odpad. Ale
mač se nekazí (nekvasí), a pokud je víc medu než vody ani netvrdne.
Lze ho proto podat i velkou dávku najednou a ušetřit cesty za krmení
roztokem. U přemetení to má tu výhodu, že včely první dny skoro
nic neodeberou, tekuté krmivo by se mohlo začít kazit.
J. Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "HR" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: norsk? zimov?n?
Datum: 17.8.2009 - 22:53:28

> J.Kala napsal:Do "vany jsem vyklopil kýbl mače...
> Pane Kala, všemu rozumím, jen nevím, co je "mač".
> Prosím vysvětlete mi to.
> Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
HR (85.248.21.79) --- 18. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n?

Děkuji za vysvětlení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu