78432

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 22. 9. 2009
Re: kombinace Gabonu a KM

Také se zde nabízí otázka zda je duální léčení racionální a není to jen plýtvání penězi a časem což včecno prodražuje a snižuje tak výnosy.
Názor , že léčba těmito látkami je ekologická také pokulhává. Tyto látky někdo někde vyrobil , přepravoval ,získával na ně suroviny a zatěžoval tak prostředí někde jinde.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 21.9.2009 21:53:49
> ----------------------------------------
> Spíše je zde otázka, zda dvojí zátěž není příliš velká pro včely. Kombinace
> totiž není klinicky vyzkoušena, takže není dost dobře možné dát jednoznačné
> doporučení.
> S pozdravem V. Veselý, VÚVč Do
>
> ______________________________________________________________
>
>
> A také je zde otázka, zda dvojí zátěž není příliš velká pro roztoče.
> :-)
>
> První domněnka, která asi každého napadne v souvislosti s diskuzí o
> ?duálním? podletním léčením je, že při správné aplikaci GABONu nemá
> současná aplikace HCOOH ( kyselina mravenčí ) význam.
>
> Mám na to trochu jiný názor ovlivněný situací, v níž včelařím.
>
> Za prvé: Jsem v ZO, která nasazuje Gabony na všech stanovištích bez ohledu
> na to, zda zvýšený zimní spad měli, či neměli, nebo případně měl neměli
> :-), a to kontinuálně již několik let za sebou.
> Za druhé: Znám včelaře, kteří praktikují takové kuriosity aplikace pásků
> GABON jako je jejich vkládání do česen ( na moji radu, že je to zakázané a
> že jsou k tomu dost pádné důvody, samozřejmě nedají, protože já jsem
> začátečník a oni jsou včelařští ?mudrci? ). Že někteří včelaři nechávají
> pásky v úlech až do jara, o tom nepochybuji.
> Proto se nemohu zbavit dojmu, že včelařím v oblasti s nemalým rizikem
> vzniku rezistence.
>
> Příští rok po nakrmení mám v plánu přeléčit včelstva odpařovači HCOOH bez
> ohledu na to, zda v nich Gabony budou, či nebudou.
>
> Suma sumárum:
> Z hlediska problematiky rezistence na acrinathrin a podobnou chemii by
> nebylo od věci provést léčbu dvojího charakteru ( klasické chemikálie +
> alternativní látky...např. HCOOH, tedy látky bez rizika vytvoření
> rezistence u roztočů a eliminující již rezistentní jedince ), je-li
> podezření na propukající rezistenci, nebo jsou-li včelstva v oblasti s
> invazním tlakem rezistentních roztočů. Dvojitá rána je jistější než
> případná žádná rána.
>
> Další možnost: léčit jenom alternativními látkami.
>
> S pozdravem. M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu