Včelařská konference

"Lidi by se více ptali za co platí a co jim takové platby přináší." Nejsem proti dotacím, ale to by bylo jedině dobře, snad by konečně chtěli od funkcionářů aspoň trochu kvalitní práci.

snad by konečně chtěli od funkcionářů aspoň trochu kvalitní práci.
-----------
No, pokud by na tom byl někdo tak špatně, že by musel žít z peněz co vydají včelaři dobrovolně.

Když si vezmu, že kolik platím zedníkům na hodinu a vztáhl bych to na hodinu práce funkcionáře. No nevím kolik peněz by se muselo vybrat na ty funkcionáře dole.
Asi by se spíše těžko hledali funkcionáři ochotní za ty peníze dělat.

A představa jak se členové ukázněně na podzim řadí do fronty, aby místo pro peníze šli platit, taje taky dobrá. I I kdyby našli někoho kdo by dělal za 25Kč na hodinu, tak by to bylo většině drahé:-))

Karel

Je to jenom asi nějaká uražená ješitnost. Nevím o nikom. kdo by se v ČSV do funkcí hrnul. Ani v ZO, OV a ani v ÚV. Možná jenom ti placení. Pokud vím, hodně funkconářů od ZO až po ČSV chce letos skončit. Budete mít možnost funkce obsadit. My se to u nás snažíme dělat jak umíme, nikdo nám nic nevyčítá. Jsou rádi, že to oběháme za ně. Pokud by měl ale někdo zájem, rád se nechám vystřídat.
Tonda
>Nejsem proti dotacím, ale to by bylo jedině dobře, snad by konečně chtěli od funkcionářů aspoň trochu kvalitní práci.

Třeba když předseda ZO zakáže na moje včelstva v prosinci použít aerosol, tak nevím, jak by se to mohlo týkat mé uražené ješitnosti. Proč přesně zakázal, to nevím, domnívám se, že i proto, že si léčení naorganizovali tak blbě, že by kvůli mým dvěma včelstvům v lese museli otevřít novou lahvičku léčiva. A takových věcí byla spousta. Teď se v ZO vystřídalo vedení, je vidět nějaká změna, ale i zůstali někteří staří, u kterých naopak žádná změna není. Možnost mé spolupráce s těmito lidmi, kromě nucené spolupráce na přikázaných věcech, jako je léčení, je prakticky nulová.

Mám jednoho včelaře takto v lese s jedním až dvěma včelstavy, jak se mu to povede. Polní cestou se tam autem nedá zajet. Jsou tam hluboké koleje. Neléčil jsem je taky aerosolem. Domluvil jsem se s důvěrníkem, aby až to půjde, udělal třetí fumigaci. Včelař to vzal normálně. Teď už tam dělá aerosol sám důvěrník. Vozí to tam na VARI. Určitě jim nešlo 8 Kč za lahvičku. Záleží hlavně na domluvě. Hlavně by se musel tasky vyjádřit ten předseda.
Tonda
>Třeba když předseda ZO zakáže na moje včelstva v prosinci použít aerosol, tak nevím, jak by se to mohlo týkat mé uražené ješitnosti. Proč přesně zakázal, to nevím, domnívám se, že i proto, že si léčení naorganizovali tak blbě, že by kvůli mým dvěma včelstvům v lese museli otevřít novou lahvičku léčiva. A takových věcí byla spousta. Teď se v ZO vystřídalo vedení, je vidět nějaká změna, ale i zůstali někteří staří, u kterých naopak žádná změna není. Možnost mé spolupráce s těmito lidmi, kromě nucené spolupráce na přikázaných věcech, jako je léčení, je prakticky nulová.

Vede tam polní a lesní asfaltová cesta až ke včelínu a sníh tehdy nebyl, dalo se tam v pohodě dojet jakýmkoliv autem. Ale oni tehdy dlouho šachovali s levným elektrickým kompresorem, že to udělají nadvakrát, jednou tam, kde je v dosahu prodlužovačky elektřina a potom tam bez elektřiny motorovým kompresorem, nakonec stejně přijeli s motorovým kompresorem a včely doma u baráku udělai s ním, na ty v lese už nějak nedošlo. Taky jsem se domluvil s důvěrníkem, dostal od něho nakapané knoty a při teplotě pod nulou tam nacpal aspoň knoty. Nevím, absolutně jejich chování nerozumím, snad kromě varianty úplného zhloupnutí těchto dobrovolných funkcionářů ZO. Fakt je ale, že když 10 lidí řekne, že něco je bílé, já se tam podívám a vidím, že je to černé, tak řeknu, že je to černé. Možná taky se jim nelíbilo, že jsem se dlouhodobě držel zásad pro přihlašování dotací a slabé oddělky jsem na dotace nepřihlašoval, tím pádem oni na ně nemohli strhávat peníze z dotace a léčili je v podstatě zadarmo. A měl jsem těch oddělků dost, protože jsem jednu dobu praktikoval ke každému včelstvu připojování jednoho oddělku a to až po léčení na konci prosince. Ale nikdy mně to z očí do očí neřekli. Nebo možná proto, že jsem trval a trvám na tom, že podle směrnice ČSV se žádosti o dotace odevzdávají do 15 září včetně a ne nějak do 10 srpna, jak se snažili řadové včelaře přesvědčit oni a zrovna tehdy jsem se kvůli tomu nedohodl přímo s předsedou ZO.

Ale oni tehdy dlouho šachovali s levným elektrickým kompresorem, že to udělají nadvakrát, jednou tam, kde je v dosahu prodlužovačky elektřina a potom tam bez elektřiny motorovým kompresorem, nakonec stejně přijeli s motorovým kompresorem a včely doma u baráku udělali s ním, na ty v lese už nějak nedošlo. Taky jsem se domluvil s důvěrníkem, dostal od něho nakapané knoty a při teplotě pod nulou tam nacpal aspoň knoty.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Byl rozdíl ve spadu roztočů po aerosolu a fumigaci při teplotě pod nulou? Jaký byl Váš poznatek. A co nyní ještě včelstva plodují? Díky předem za odpověď.

Spad jsem tehdy nesledoval. Byl jsem po předchozích rituálních tancích s těmito dobrovolnými funkcionáři rád, že konečně můžu to léčení ukončit a že mám pokoj, zase až do doby, než začnou chtít vzorky měli. Jen jsem to tam prostě zapálené strčil. V úterý jsem rozebíral včely, jedny měly asi 20 buněk vybíhajícího plodu a asi 2 dm čtvereční nakladených vajíček, u druhých jsem pouštěl zaklíckovanou matku a ty měly vyčištěných a připravených ke kladení tak 1 dm čtvereční buněk a u třetího včelstva, co jsem uspořádával, ty byly v nástavkovém úlu, takže tam jsem nástavek s plodovým hnízdem nerozebíral, takže nevím. Ale ve středu docela dobře nosily pyl, tak tam asi nějaký plod byl taky. Ale já, jako každý rok ještě krmím. Co se týká spadu, jsem zvědav na neděli, letos přišel nový důvěrník a coby "nové koště" mi sám od sebe nechal knoty a léčivo v lahvičce na první dvě fumigace, v neděli pro to přijde a tak budu fumigovat podruhé v neděli ráno, kdy bude mrazík. Takže jsem na spad po druhé fumigaci zvědav, při první bylo tak 500 roztočů na včelstvo.

Není to překlep?Fumigovat ráno,když bude mrazík?Neměla by být dle metodiky ta teplota vyšší?

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 30.10.2009 19:14:28
> ----------------------------------------
> Není to překlep?Fumigovat ráno,když bude mrazík?Neměla by být dle metodiky
> ta teplota vyšší?
>
>
>
Je to důsledek naprosto hloupého přístupu ke komisionálnímu léčení ještě v některých ZO Není prostě možné aby se dalo v říjnu až prosinci domluvit termín ošetření všech včelstev na jediný den když vhodná doba je jen jednu či dvě hodiny v neurčitém dni. Důsledkem je pak špatné léčení a kolapsy včelstev. V takové ZO by zdravotní stav byl mnohem lepší kdyby všichni včelaři tuto optimální dobu využili každý sám k léčení těh svých. Včelaři nejsou bezprávní lidé každý tuto jednoduchou operaci zvládne sám a mnohem lépe v příhodnější čas!

Pepan

No já bych rozdělil dotace, do tří skupin. Za prvé užitečné za druhé prapodivné a za třetí nemravné a zcela špatné. Za užitečné považuji dotace na opylování D1a, na částečnou úhradu léků a aerosolu a na vzdělávání i když tam o výsledku silně pochybuji. Za prapodivné považuji všechny,které umožňují včelařům nakoupit něco se slevou. To proto, že po zavedení většina výrobců silně podražila a tak na tom vydělávají pouze obchodníci a výrobci. Včelaři ze všech nejmíň! Za nejhorší považuji ty, které jsou na obnovu včelstev nebo jim podobné.Včelařství je tak asi kromě politiky v Česku jediným odvětvím kdy je neschopnost nevzdělanost a lenost dotována. I Můj názor je, že dotace posledních dvou skupin škodí a je potřeba s tím něco udělat. Žel na sjezdu se asi účastníci doví, jak je všechno v cajku a jak se svět od nás učí a s úžasem zírá!Zdraví R. S

S tím souhlasím. Rozšiřování dotací deformuje trh a dopadá to pak, jako s tím mlékem. Stále se najdou "pitomci" co pak prodávají levněji (protože dostali dotaci) a cena se sníží tak, že ti, co na dotaci nedosáhnou, nebo jen na částečnou, skončí. Jestli to tak půjde dál, za chvíli budou zemědělci platit za to, aby někdo mléko odebral, protože veškeré náklady pokryjí dotace.
Dotace zahubí především ty, co je chtějí :-)
Kdyby žádné dotace nebyly, upraví se trh a bude klid.

Pane PoLÁŠEK, tak koukám, že to máte ve špatném stavu, když máte takový spad a hlavně, že jen nadáváte a kritizujete, nic jiného od Vás není slyšet. Franta


> Spad jsem tehdy nesledoval. Byl jsem po předchozích rituálních tancích s
> těmito dobrovolnými funkcionáři rád, že konečně můžu to léčení ukončit a že
> mám pokoj, zase až do doby, než začnou chtít vzorky měli. Jen jsem to tam
> prostě zapálené strčil. V úterý jsem rozebíral včely, jedny měly asi 20
> buněk vybíhajícího plodu a asi 2 dm čtvereční nakladených vajíček, u
> druhých jsem pouštěl zaklíckovanou matku a ty měly vyčištěných a
> připravených ke kladení tak 1 dm čtvereční buněk a u třetího včelstva, co
> jsem uspořádával, ty byly v nástavkovém úlu, takže tam jsem nástavek s
> plodovým hnízdem nerozebíral, takže nevím. Ale ve středu docela dobře
> nosily pyl, tak tam asi nějaký plod byl taky. Ale já, jako každý rok ještě
> krmím. Co se týká spadu, jsem zvědav na neděli, letos přišel nový důvěrník
> a coby "nové koště" mi sám od sebe nechal knoty a léčivo v lahvičce na
> první dvě fumigace, v neděli pro to přijde a tak budu fumigovat podruhé v
> neděli ráno, kdy bude mrazík. Takže jsem na spad po druhé fumigaci zvědav,
> při první bylo tak 500 roztočů na včelstvo.
>
>
>

....tak koukám, že to máte ve špatném stavu, když máte takový spad ....
----------------------
co to je včelstva ve špatném stavu?


Jsem poměrně překvapen diskuzí okolo spadu.
Na jedné straně syším dost začátečníků, kteří jsou dnes překvapeni, že vidí roztoče, pretože je minulé dva roky neviděli.

Ale mám dojem - že snad ve Včelařství kdysi někdo napsla že do 500VD to nelze považovat za "stav napadení". Nevím jaká přesně použili slova.

A pak nevím co lze soudit z toho, že má někdo po léčení spad 500.

Kolik včelařů je vám schopno říct jaký měli po léčení spad - naprostá většina se o to nezajímá. Mám snad z toho vyvozovat, že naprostáý většina, kteří nesledují spad po léčení jsou lajdáci?
Kolik procent včelařů sleduje napadení v průběhu sezony?
Myslím že o 1/10 by se dalo skoro s jistou vsadit.

Zajímavé je si udělat průzkum mezi funkcionáři co by měli jít příkladem. Například v mé bývalé ZO to asi nedělají ani funkcionáři a myslím že ani členové. To je realita. A když se podívám výš na OV tak co? Prý přišli o včely i čelní funkcionáři Svazu. Co se z toho dá vyvozovat? Pouze neutěšený celkový stav.

A když vezmu PSNV a projdu VMS a počet zadaného spadu - taky bída - abych se nemontoval jen k sousedům:-)

Ale je ten problém úhynů skutečně jen problém přemnožení VD?
Není to jen takový fetiš. Včelstav bez VD.
Nepotřebujeme včelstva a včelaře co umí včelařit s VD?

Karel

Karel

Copak o to - spad je spad a nemusí být vinou včelaře, že si to milušky
odněkud natahají ... Mě spíš zaujala věta "a tak budu fumigovat podruhé v
neděli ráno, kdy bude mrazík. " Pokud by to nebylo myšleno jako ironická
nadsázka, pak mohu jen doporučit :-) - jaképak návody k použití, hlavně že
jsou včelky v chomáči a nemusím si brát kuklu :-))) !
(Ona to ale asi je jen úsměvná provokace - alespoň doufám).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 01, 2009 6:50 PM
Subject: Re: Dotace



Pane PoLÁŠEK, tak koukám, že to máte ve špatném stavu, když máte takový spad
a hlavně, že jen nadáváte a kritizujete, nic jiného od Vás není slyšet.
Franta


> Spad jsem tehdy nesledoval. Byl jsem po předchozích rituálních tancích s
> těmito dobrovolnými funkcionáři rád, že konečně můžu to léčení ukončit a
> že
> mám pokoj, zase až do doby, než začnou chtít vzorky měli. Jen jsem to tam
> prostě zapálené strčil. V úterý jsem rozebíral včely, jedny měly asi 20
> buněk vybíhajícího plodu a asi 2 dm čtvereční nakladených vajíček, u
> druhých jsem pouštěl zaklíckovanou matku a ty měly vyčištěných a
> připravených ke kladení tak 1 dm čtvereční buněk a u třetího včelstva, co
> jsem uspořádával, ty byly v nástavkovém úlu, takže tam jsem nástavek s
> plodovým hnízdem nerozebíral, takže nevím. Ale ve středu docela dobře
> nosily pyl, tak tam asi nějaký plod byl taky. Ale já, jako každý rok ještě
> krmím. Co se týká spadu, jsem zvědav na neděli, letos přišel nový důvěrník
> a coby "nové koště" mi sám od sebe nechal knoty a léčivo v lahvičce na
> první dvě fumigace, v neděli pro to přijde a tak budu fumigovat podruhé v
> neděli ráno, kdy bude mrazík. Takže jsem na spad po druhé fumigaci zvědav,
> při první bylo tak 500 roztočů na včelstvo.
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4562 (20091101)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4563 (20091101) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

No, takhle jsem se domluvil s důvěrníkem a vzhledem k předchozím excesům s ZO, které jsou z mého pohledu vždy absolutně nečekané, překvapivé a pro mně nepochopitelné jsem se rozhodl nekontaktovat, neměnit domluvu a fumigovat dnes. Přirozeně kdyby mi ta lahvička a knoty říkaly pane, tak bych to dneska nedělal, počkal bych na vyšší teplotu. Pro zvědavce, fumigoval jsem po 11 hodině, venkovní teplota byla asi 1 st C a spad z toho včelstva, kde minule spadlo 500 roztočů, byl teď okolo 50 - 70.

To není dobrá vizitka takový SPAD
> ----------------------------------------
> No, takhle jsem se domluvil s důvěrníkem a vzhledem k předchozím excesům s
> ZO, které jsou z mého pohledu vždy absolutně nečekané, překvapivé a pro mně
> nepochopitelné jsem se rozhodl nekontaktovat, neměnit domluvu a fumigovat
> dnes. Přirozeně kdyby mi ta lahvička a knoty říkaly pane, tak bych to
> dneska nedělal, počkal bych na vyšší teplotu. Pro zvědavce, fumigoval jsem
> po 11 hodině, venkovní teplota byla asi 1 st C a spad z toho včelstva, kde
> minule spadlo 500 roztočů, byl teď okolo 50 - 70.
>
>
>

Pokud si pamatuji z dřívějších let i tady z diskuze, byly takové spady a nic. Jiné roky zas byly spady o hodně menší a za měsíc neměli včelaři včely.

Nechápu proč nemáš doma svůj varidol i s knoty vykašlete se na důvěrníky a objednejte si sami a trvejte na tom u nás se to tak praktikuje 20 let a nejsou s tím problémy Novému včelaři to předvedu a vysvětlím a je to v pohodě Jen si to musí všichni včas objednat
tady rozdáváš rozumy a takovou blbinu si neumíte zařídit. nakonec to jde sehnat i ve včelařských prodejnách. Někde je prodávají pro zahraniční zájemce I když tady tvrdíte , že náš způsob léčby je špatný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 01.11.2009 21:05:12
> ----------------------------------------
> No, takhle jsem se domluvil s důvěrníkem a vzhledem k předchozím excesům s
> ZO, které jsou z mého pohledu vždy absolutně nečekané, překvapivé a pro mně
> nepochopitelné jsem se rozhodl nekontaktovat, neměnit domluvu a fumigovat
> dnes. Přirozeně kdyby mi ta lahvička a knoty říkaly pane, tak bych to
> dneska nedělal, počkal bych na vyšší teplotu. Pro zvědavce, fumigoval jsem
> po 11 hodině, venkovní teplota byla asi 1 st C a spad z toho včelstva, kde
> minule spadlo 500 roztočů, byl teď okolo 50 - 70.
>
>
>

tady rozdáváš rozumy a takovou blbinu si neumíte zařídit. nakonec to jde sehnat i ve včelařských prodejnách. Někde je prodávají pro zahraniční zájemce I když tady tvrdíte , že náš způsob léčby je špatný.

Pepan
----------
To mi poraď kde prodávají volně Varidol. :-))

Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií. Protože léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň pokapané knoty.
A v poslední době je to podporováno různými výrazy o "komisionelním léčení" ve vyhláškách SVS.
Ti co jim to tam diktují asi žijí o dvacet let nazpátek

Takže co s tím naděláš?

Musíš sehnat veterináře a ten si to musí objednat v Dole.

Karel

To mi poraď kde prodávají volně Varidol. :-))

Už 8 rokov kupujem amitraz pod obchodným názvom Taktic, je to presne to, čo je Varidol. Predávajú ho vo veterinárnych lekárňach. 1 lit. stojí niečo cez 900 Sk, v niektorých vám ho vydajú v menšom množstve, v iných len liter, po dohode viacerých včelárov, je to najlepšie riešenie. Lekárne nepredávajú fumigačné pásky, no tie sa dajú pripraviť aj doma. Dobre uskladnený nestráca na účinnosti aj niekoľko rokov. Ja umiestňujem 2-3 kvapky na jednu polovicu papierového fumiganta a zapaľujem druhý koniec a funguje to dokonale.

Ja umiestňujem 2-3 kvapky na jednu polovicu papierového fumiganta a zapaľujem druhý koniec a funguje to dokonale.
---------------------------------------------------------
Do jak velkého prostoru? Tzn. kolika plástů a jakého rozměru dáváte 2-3 kapky Taktiku?
U nás lahvička Varidolu (5ml) obsahuje 625 mg Amitrazu. Taktik má tutéž koncentraci?
Při jaké minimální venkovní teplotě ještě fumigujete?
Děkuji předem za odpověď.

Do jak velkého prostoru? Tzn. kolika plástů a jakého rozměru dáváte 2-3 kapky Taktiku?
U nás lahvička Varidolu (5ml) obsahuje 625 mg Amitrazu. Taktik má tutéž koncentraci?
Při jaké minimální venkovní teplotě ještě fumigujete?
Děkuji předem za odpověď. Vorja

1. Dve debničky miery B, 2 krát 10 plástov, fumigujem pod plástami.

2. Varidol (je to len predajný názov výrobku z Dolu) je presne to čo Taktic, teda i obsah amitrazu v 5 ml.

3. Robil som pokusy pri nízkych teplotách a amitraz vždy (ak už nebol plod) zabral dokonale, len pevnom chumáči uhynuté Vd vypadávajú aj 2-3 dni.

Splynovaný amitraz sa vždy dostane tam, kde aj vzuduch a keď včely ani Vd v zimnom uzavretom chumáči nezahynú, znamená to že sa do chumáča dostanú a kliaštika zabijú. Klieštik tak isto dýcha prieduchmi ako včela a ostatný hmyz,lenže dávka pre obrovskú včelu v pomere ku Vd nezahynie, ale nepomerne menší klieštik áno.

Pane Turčáni,uvádíte,že fumigaci amitrazem provádíte i za nízkých teplot.Proč se v metodických pokynech stále opakovaně a striktně uvádí teplota minimálně deset nad nulou?Určitá logika v těch vašich argumentech,které uvádíte by mohla být.Jste opravdu přesvědčený o správnosti svého postupu a že opravdu roztoče zlikvidujete?Při kterých nejnižších teplotách fumigaci provádíte?Jestli máte pravdu,pak nemůže být problém fumigovat koncem měsíce listopadu i při těch nižších teplotách,kdy ve včelstvech je pravděpodobnost uzavřeného plodu téměř nulová a tudíž považuji naprosto zbytečné již v prosinci včelstva zatěžovat aerosolem.P.Z.

Jestli máte pravdu,pak nemůže být problém fumigovat koncem měsíce listopadu i při těch nižších teplotách,kdy ve včelstvech je pravděpodobnost uzavřeného plodu téměř nulová
-----------------------
Jestli čtu správně vyyhlášky SVS tak se fumigace má dělat v listopadu a prosinec ani leden není vyloučen. Veterina logicky stanovením začátku léčení na polovinu října a doporučenými intervaly posouvá další léčení na listopad. Aerosol se masově rozšířil do ZO až po dotování kompresorů. Do té doby to tak jak přítel Turčány píše dělalo spousta včelařů.
A pokud bych chtěl být ironický demagog, tak bych napsal že včely na varroázu začaly hynout až po masívním zavedení aerosolování :-)) Nehledal někdo spojitost - třeba jsou alergické na aceton? :-))

A já jsme míval normální a dobré výsledky bez aerosolu, stejě tak jako i sním. Naše /v té době kdy jsem byl členem/ si pořídila kompresory už za socialismu a dokud k nim byli dva dobrovolníci tak se aerosolovalo. Pak nebyli, tak se usoudilo že fumigace je stejně účinná. A asi byla.

Tedy pokud počasí přálo. Já si VAT pořídil právě až po náhlém ochlazení na podzim a trvalých mrazech - asi 2005. To se moje vysledované oblevy nedostavily. Hlavně ta Vánoční je skoro pravidelná.

Teplota je v návodu protože návod musí pochopit i naprostý debil. /tak je to zavedené u nás ve firmě, nic proti včelařům:-) /
Naprosté většině tehdy byl stav chomáče díky studené stavbě a zatepleným úlům s chomáčem neznám. Pokud s eneobjevily včely za okénkem, tak včelař měl k dispozici odposlech hadičkou a podložku. To na vysvětlenou.

Pokud budete sledovat stav chomáče, tak zjistíte že nemá spojitost ani tak s absolutní teplotou ale s postupem času a teplotními změnami.

Ve středu 28.10. byla teplota víc než deset stupňů, včely létaly ale bylůy stejně v chomáči.

A přijde obleva o vánocích, teplota stěží 5st. nebo nula, zsavítí sluníčko a včely se rozvolní, leckdy proletují, a stahují si sladinu k chomáči.
A běhají po úle, vyhřejí si prostor okolo. A kdo si to chytne (pokud to jeho včely v jeho úlech samozřejmě dělají) tak může odpoledne fumigovat.

Je třeba si pamatovat, že ta metodika je z dřevních dob, kdy nástavkové neuteplené úly, více prostorové zimování dělalo pár šílenců.
V utepleným, těžkým izolovaným úle s nějakou chodbičkou se samozřejmě včely chovají trochu jinak než v nástavkovém úle.

Takže to je třeba mít na paměti. Metodika léčení nebyla nikdy pro nástavkové víceprostrové neizolované úly verifikována a modifikována - tedy DOLem. Pokud mi to uniklo tak se omlouvám.

Karel

ono ti těh věcí uniklo opravdu hodně
Za toho socializmu se toho moc neareorsolovalo , zato se postřikovači plásty doslova omývaly , klíckovalose, vyřezávalo, pak teprve fumigovalo. Následně přicházejí kompresory a různé odpařovače.
Není taky chomáč jak chomáč v závislosti na teplotě jsou v něm včely různě složeny aby udržely správnou teplotu a potřebnou obměnu vzduchu.To je známo opravdu hodně dlouho. metoda nemusela být nijak modifikována protože byla odzkoušena v několika typech úlů ne jen v těh s chodbičkou U toho aerosolu údajně dochází ke změně elektrického náboje a látka lépe ulpívá na včelách. Také není nutné pokaždé aceton běžně v zimě kolem vánoc stačí voda.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 03.11.2009 19:59:01
> ----------------------------------------
> Jestli máte pravdu,pak nemůže být problém fumigovat koncem měsíce listopadu
> i při těch nižších teplotách,kdy ve včelstvech je pravděpodobnost
> uzavřeného plodu téměř nulová
> -----------------------
> Jestli čtu správně vyyhlášky SVS tak se fumigace má dělat v listopadu a
> prosinec ani leden není vyloučen. Veterina logicky stanovením začátku
> léčení na polovinu října a doporučenými intervaly posouvá další léčení na
> listopad. Aerosol se masově rozšířil do ZO až po dotování kompresorů. Do té
> doby to tak jak přítel Turčány píše dělalo spousta včelařů.
> A pokud bych chtěl být ironický demagog, tak bych napsal že včely na
> varroázu začaly hynout až po masívním zavedení aerosolování :-)) Nehledal
> někdo spojitost - třeba jsou alergické na aceton? :-))
>
> A já jsme míval normální a dobré výsledky bez aerosolu, stejě tak jako i
> sním. Naše /v té době kdy jsem byl členem/ si pořídila kompresory už za
> socialismu a dokud k nim byli dva dobrovolníci tak se aerosolovalo. Pak
> nebyli, tak se usoudilo že fumigace je stejně účinná. A asi byla.
>
> Tedy pokud počasí přálo. Já si VAT pořídil právě až po náhlém ochlazení na
> podzim a trvalých mrazech - asi 2005. To se moje vysledované oblevy
> nedostavily. Hlavně ta Vánoční je skoro pravidelná.
>
> Teplota je v návodu protože návod musí pochopit i naprostý debil. /tak je
> to zavedené u nás ve firmě, nic proti včelařům:-) /
> Naprosté většině tehdy byl stav chomáče díky studené stavbě a zatepleným
> úlům s chomáčem neznám. Pokud s eneobjevily včely za okénkem, tak včelař
> měl k dispozici odposlech hadičkou a podložku. To na vysvětlenou.
>
> Pokud budete sledovat stav chomáče, tak zjistíte že nemá spojitost ani tak
> s absolutní teplotou ale s postupem času a teplotními změnami.
>
> Ve středu 28.10. byla teplota víc než deset stupňů, včely létaly ale bylůy
> stejně v chomáči.
>
> A přijde obleva o vánocích, teplota stěží 5st. nebo nula, zsavítí sluníčko
> a včely se rozvolní, leckdy proletují, a stahují si sladinu k chomáči.
> A běhají po úle, vyhřejí si prostor okolo. A kdo si to chytne (pokud to
> jeho včely v jeho úlech samozřejmě dělají) tak může odpoledne fumigovat.
>
> Je třeba si pamatovat, že ta metodika je z dřevních dob, kdy nástavkové
> neuteplené úly, více prostorové zimování dělalo pár šílenců.
> V utepleným, těžkým izolovaným úle s nějakou chodbičkou se samozřejmě včely
> chovají trochu jinak než v nástavkovém úle.
>
> Takže to je třeba mít na paměti. Metodika léčení nebyla nikdy pro
> nástavkové víceprostrové neizolované úly verifikována a modifikována -
> tedy DOLem. Pokud mi to uniklo tak se omlouvám.
>
> Karel
>
>
>

>ono ti těh věcí uniklo opravdu hodně
Za toho socializmu se toho moc neareorsolovalo , zato se postřikovači plásty doslova omývaly , klíckovalose, vyřezávalo, pak teprve fumigovalo. Následně přicházejí kompresory a různé odpařovače....
U toho aerosolu údajně dochází ke změně elektrického náboje a látka lépe ulpívá na včelách. Také není nutné pokaždé aceton běžně v zimě kolem vánoc stačí voda. Pepan<
------------------------------------------------------------
Dovolte mi příteli, abych poněkud zapátral v paměti a Vaše lakonické sdělení poněkud rozšířil. Léčit se počalo nejprve pálením celých stanovišť 1978. To ale nepomohlo a byla obava, že bude muset být vypálena celá republika, protože tehdejší Varroa Jcobsoni se na nás tlačila ze všech stran, vyjma KSSS a KSČ. Díky VÚ v Dole nastoupilo veterinární léčivo proti zvířecím roztočům pod názvem Tactic. To jsme aplikovali jako roztok postřikem jednotlivých včelami obsazených plástů při čemž jsme současně lžící likvidovali (odškrabávali) zavíčkovaný plod. Zde se ukázalo co vše včely dokáží přežít. Poté nastoupila fumigace a klíckování matek nebo již známé odstraňování zavíčkovaného plodu. Abychom při nižších teplotách dosáhli alespoň krátkodobého rozvolnění zimního chomáče, nahřívali jsme nad PB vařičem cihly, horkou vodou jsme plnili lahve a ty vkládali do včelstva za účelem zvýšení vnitřní teploty v úlech. Bylo velkou úlevou, když o pár let později cca 1983 vyrukoval VÚ Dol s tyčkovým vyvíječem aerosolu. K tyčkovému vyvíječi bylo přistoupeno proto, že tehdejší propanové tepelné odpařovače (výroba Francie) do včelstev smrděly. Ale voda použitá jako nosič léčiva ve vyvíječi aerosolu byla bez zápachu a nezatěžovala vnitřní prostředí v úlech. Ke včelstvům jsme do zhotovení přenosného kompresoru s benzinovým motorem používali traktorový kompresor (i s traktorem), zapůjčovali jsme si tlakové lahve (byly těžké jako kur..), zvláště, pokud bylo nutno je vláčet do kopce. Problém nastal se zamrzáním aerosolových vyvíječů při venkovních teplotách pod +10 st.C vlivem proudění vzduchu v tryskách. Teplota vzduchu na výstupu (aerosolu) je o cca 6 st.C nižší než je teplota okolního prostředí. Vymýšleli se různé ohřívače na sklenice s léčivem, předehříval se i tlakový vzduch. Ale i přez veškerou snahu, kterou jsme tomu věnovali, nepracoval vyvíječ v některých případech správně. Proto bylo velkou úlevou když se při nižších teplotách počal používat "lékařský aceton". Aceton se používá při teplotách od +10 st.C do -5 st.C. Při nižších teplotách než - 5 st.C vyvíječ ani s acetonem již nepracuje spolehlivě. Zde platí jednoduché pravidlo: "při teplotách nad +10 st.C se mohu rozhodnout zda použiji k léčení fumigaci nebo aerosol s vodní emulzí. Při teplotách od +10 st.C do -5 st.C použiji výhradně aerosolový vyvíječ s acetonem". Výhoda aerosolového vyvíječe spočívá v tom, že vystupující aerosol má opačnou polaritu než včelstvo, je tedy včelstvem přitahován-nassáván. Léčivo tedy obrazně řečeno obalí jednotlivé včely i roztoče. (Roztoč je nyní nazvaný jako Varroa destructor - nebo u nás také, kleštík včelí). Zde chci připomenout, že amitráz (účinná složka Varidolu - dříve Taktiku) je kontaktním léčivem a působí nejenom na dýchací cesty roztoče ale i přímým dotykem s nechráněnou částí těla roztoče. Bohužel však aerosol ani z vodní emulze ani acetonové emulze nepůsobí na roztoče chráněné pod víčky na plodu. A tak pokud chceme správně a účinně léčit buď klíckujeme matky nebo odstraňujeme plod nebo obojí. Tak chutě do toho.
JK

Hezky a pravdivě shrnuto. Náhle si člověk uvědomí, jak dlouho už
tu varroózou žijeme, jak se postupně vyvíjely názory, postupy a
prostředky.
A ani ty současné nejsou konečné.
Díky
J. Kala



> Dovolte mi příteli, abych poněkud zapátral v paměti
> a Vaše lakonické
> sdělení poněkud rozšířil. Léčit se počalo
> nejprve pálením celých stanovišť
> 1978. To ale nepomohlo a byla obava, že bude muset
> být vypálena celá
> republika, protože tehdejší Varroa Jcobsoni se na
> nás tlačila ze všech
> stran, vyjma KSSS a KSČ. Díky VÚ v Dole nastoupilo
> veterinární léčivo proti
> zvířecím roztočům pod názvem Tactic. To jsme
> aplikovali jako roztok
> postřikem jednotlivých včelami obsazených plástů
> při čemž jsme současně
> lžící likvidovali (odškrabávali) zavíčkovaný
> plod. Zde se ukázalo co vše
> včely dokáží přežít. Poté nastoupila fumigace
> a klíckování matek nebo již
> známé odstraňování zavíčkovaného plodu. Abychom
> při nižších teplotách
> dosáhli alespoň krátkodobého rozvolnění zimního
> chomáče, nahřívali jsme nad
> PB vařičem cihly, horkou vodou jsme plnili lahve
> a ty vkládali do včelstva
> za účelem zvýšení vnitřní teploty v úlech.
> Bylo velkou úlevou, když o pár
> let později cca 1983 vyrukoval VÚ Dol s tyčkovým
> vyvíječem aerosolu. K
> tyčkovému vyvíječi bylo přistoupeno proto, že
> tehdejší propanové tepelné
> odpařovače (výroba Francie) do včelstev smrděly.
> Ale voda použitá jako
> nosič léčiva ve vyvíječi aerosolu byla bez zápachu
> a nezatěžovala vnitřní
> prostředí v úlech. Ke včelstvům jsme do zhotovení
> přenosného kompresoru s
> benzinovým motorem používali traktorový kompresor
> (i s traktorem),
> zapůjčovali jsme si tlakové lahve (byly těžké
> jako kur..), zvláště, pokud
> bylo nutno je vláčet do kopce. Problém nastal se
> zamrzáním aerosolových
> vyvíječů při venkovních teplotách pod +10 st.C
> vlivem proudění vzduchu v
> tryskách. Teplota vzduchu na výstupu (aerosolu) je
> o cca 6 st.C nižší než
> je teplota okolního prostředí.       Vymýšleli se různé
> ohřívače na sklenice s
> léčivem, předehříval se i tlakový vzduch. Ale
> i přez veškerou snahu, kterou
> jsme tomu věnovali, nepracoval vyvíječ v některých
> případech správně. Proto
> bylo velkou úlevou když se při nižších teplotách
> počal používat "lékařský
> aceton". Aceton se používá při teplotách od +10
> st.C do -5 st.C. Při
> nižších teplotách než - 5 st.C vyvíječ ani s
> acetonem již nepracuje
> spolehlivě. Zde platí jednoduché pravidlo: "při
> teplotách nad +10 st.C se
> mohu rozhodnout zda použiji k léčení fumigaci nebo
> aerosol s vodní emulzí.
> Při teplotách od +10 st.C do -5 st.C použiji výhradně
> aerosolový vyvíječ s
> acetonem". Výhoda aerosolového vyvíječe spočívá
> v tom, že vystupující
> aerosol má opačnou polaritu než včelstvo, je tedy
> včelstvem
> přitahován-nassáván. Léčivo tedy obrazně řečeno
> obalí jednotlivé včely i
> roztoče. (Roztoč je nyní nazvaný jako Varroa destructor
> - nebo u nás také,
> kleštík včelí). Zde chci připomenout, že amitráz
> (účinná složka Varidolu -
> dříve Taktiku) je kontaktním léčivem a působí
> nejenom na dýchací cesty
> roztoče ale i přímým dotykem s nechráněnou částí
> těla roztoče. Bohužel však
> aerosol ani z vodní emulze ani acetonové emulze nepůsobí
> na roztoče
> chráněné pod víčky na plodu. A tak pokud chceme
> správně a účinně léčit buď
> klíckujeme matky nebo odstraňujeme plod nebo obojí.
> Tak chutě do toho.
> JK
>

Moje první vzpomínky na varaózu jsou na rok 1983 nebo 84. Tehdy se udržovalo území Čech a Moravy bez varaózy, ale před cca 2 roky jeden včelař někde od Ústí nad Orlicí nebo Pardubic bez povolení dovezl včelstva z východního Slovenska, kde už varaóza byla. A protože tehdy se spad nemonitoroval, přišlo se na to, až když včelstva přímo v ohnisku začala hynout a varaóza se rozšířila na poměrně velkou oblast Pardubicka a Ústeckoorlicka . Z tohoto období si pamatuji vyhlášku vyvěšenou na vývěsce v Pardubicích, všechna nakažená včelstva plus ty z ochranného pásma se vybila a území se odvčelovalo od divokých včel medovými návnadami s insekticidem, tuším Gamoxonem nebo tak nějak. To oddálilo o nějaký rok nástup varaózy, která potom přišla ze Slovenska, kde se přirozeně rozšířila i ze západu z Německa, protože německý výzkumný ústav svého času dovezl nakažená včelstva z Kavkazu, Bulharska nebo přímo z Indie, to už nevím.
Potom už doma v ZO jsme dva roky, snad 86 a 87, dělali rozebírání včelstev v prosinci a jejich postřiky vodným roztokem, pak nastoupila fumigace a nějak od roku 89 nebo 90 jsme třetí ošetření dělali aerosolem vzduchem z hasičských tlakových bomb. Až doteď.

Pepan:
Za toho socializmu se toho moc neareorsolovalo ....
------------
No možná u Vás. U nás ano.
Já tehdy začínal, tak jsem jen koukal.

Karel

Co se týká nízkých teplot a fumigace, v době, kdy jsem dělal důvěrníka a měl jsem k volné dispozici lahvičku a léčivo, jsem za nízkých teplot v zadovácích prostě odebíral rámky tak dlouho, dokud jsem nenarazil na včely a teprve potom jsem fumigoval. Pro ty, kdo zadovák neviděli, rámky se odeberou a okýnko se posune na jejich místo, takže prostor úlu se o odebrané rámky zmenší. A včely jsou v přímém kontaktu s knotem a odebíráním rámků se zimní chumáč i trochu rozvolní. Co si pamatuji, byla to téměř vždy noční práce za svitu baterky a svíčky, za světla jsme dělal jiné včelaře. Bohužel v té době ještě roztoči nebyli, takže nebylo možné vyhodnotit účinnost.

Pre Petra.
Môj technologický postup v boji proti Vd za pomoci fumigácie s amitrazom, nie je náhodný pochod, ale dobre odskúšaný postup, ktorý už 9 rokov praktizujem. Teploty v mesiaci november -listopad so svojimi dennými teplotami, nedovoľuje včelstvám plodovať a posledný plod je už vyliahnutý a to je veľmi dôležité. Samozrejme, že včelstvá pri teplote pod 10˚C sú viacmenej uložené do zimného chumáču-hrozna, ale ako som už viackrát zdôraznil, fumigant doňho prenikne tak isto ako vzduch, aj keď je zdanlive jeho zomknutosť prekážkou. Je pravdou, že teploty pri fumigácii včelstiev, ani raz neboli pod nulou, ale od 2 do 7˚C. Priemerný odpad už viac rokov na jedno včelstvo (celkovo 75) nepresiahol ani raz 100 ks) a odpad pri troch fumigáciách zaznamenávam spoľahlivo. V nasledujúcich dňoch budem fumigovať posledný krát bez ohľadu, aká bude denná teplota a dielčie výsledky spolu s celkovým uvediem na stránku.
V ZO máme aerosolovací prístroj máme, no ešte som ho nepoužil, dobre pripravené úľové zostavy dovolia fumigáciu previesť rýchlo a dokonale.

Karle,asi je nás těch ironických demagogů více,takže si s tím nemusíte nijak lámat hlavu.Já už třetím rokem "neléčím" acetonem a myslímm si,že od té doby mám úly plné zdravých včel.Fumigaci jsem vždy prováděl jen při teplotách deset a více a právě je pro mě zajímavé bádání p.Turčányho,který ji provádí i při nižžích teplotách a zřejmě s úspěchem.Je ale zajímavý a pro mě celkem nepochopitelný jeho velmi nízký průměrný spad roztočů po fumigaci,což vede k zamyšlení,zda léčba fumigací i při nízkých teplotách je opravdun tak úččinná.Ale kdyby nebyla,zřejmě už by byl bez včel.
S pozdravemP.Z.

Ale kdyby nebyla,zřejmě už by byl bez včel.
S pozdravemP.Z.

Pán kolega, presne ste to vystihli! 9 rokov v jednom slede bez použitia akýchkoľvek iných prostriedkov, by sa bol dávno prejavil a teraz by som obdivoval len prázdne úle. Zatiaľ sa neprejavil vplyv jednostranného používania ničiaceho prostriedku (amitraz) na odolnosť klieštika a amitraz používam od jeho začiatku , t.j. od roku 1982-3. technologický postup v mojom prevedení: prvé tzv. odľahčovacie FUM robím 20.8, druhú 1.10 a poslednú totálnu, bez plodu v čase 5-15.11, v tom je celé tajomstvo zatiaľ úspešného boja s Vd.
Som presvedčený, že je to dôsledok pôsobenia na akarida cez vzduchové prieduchy, kde končia nervové zakončenia, na ktoré jed pôsobí. Dokázať to neviem (nemám na to prostriedky), potvrdzuje mi to len vlastná intuícia a dosahované výsledky.

Pane Turčani, napsal jste toto: "Už 8 rokov kupujem amitraz pod obchodným názvom Taktic, je to presne to, čo je Varidol. Predávajú ho vo veterinárnych lekárňach. 1 lit. stojí niečo cez 900 Sk, v niektorých vám ho vydajú v menšom množstve, v iných len liter, po dohode viacerých včelárov, je to najlepšie riešenie. Lekárne nepredávajú fumigačné pásky, no tie sa dajú pripraviť aj doma. Dobre uskladnený nestráca na účinnosti aj niekoľko rokov. Ja umiestňujem 2-3 kvapky na jednu polovicu papierového fumiganta a zapaľujem druhý koniec a funguje to dokonale."
Je to skutečně totéž co Varidol? Dnes jsem měl možnost čichnout k litrové láhvi Takticu sol a málem jsem z toho smradu omdlel. Varidol proti tomu voní! Mohl byste mi dát odpověď na můj email Pala.Jiri/=/email.cz? Děkuji

"Je to skutečně totéž co Varidol? Dnes jsem měl možnost čichnout k litrové láhvi Takticu sol a málem jsem z toho smradu omdlel."
Kdysi jsem kvůli něčemu prohledával údaje o léčivech pro varaózu a vyšlo mi, že amitraz, fluvalinat i další jsou léčiva původně vyvinutá pro úplně něco jiného než pro léčení včelstev. Výzkumníci prostě nevyvíjeli nic, jenom vyzkoušeli léčiva už hotová, tady to byly konkrétně postřiky na rostliny proti roztočům a přípravky na vnější ochranu teplokrevných zvířat proti parazitům na kůži. Maximálně koupí plné kanystry a ty rozlejou do lahviček nebo jimi napajcujou podložku pro gabon. Takže pro různé účely může být to léčivo různě čisté s různými příměsemi.

prosím tě o jaké drahotě mluvíš cena léčiv stojí Gabon kč 8,5/ks,       Varidol Kč 28/ sklenička,       fum. Pás. Kč 0,84/ks,       fum. Pás. Kč 42/bal 50ks. Na ten varidonestojí zato ani strouhat tužku na žádost na dotaci a ten dol na tom taky asi moc netrhne pokud ti nezmrzne je použitelný nejméně 2 roky Rozdíl je v tom, že na ty léčiva z obchodu nenapasuješ dotaci. Místa kde se dají sehnat raději nepíši aby s toho neměli malér. kde to ale asi tak kupují zahraniční včelaři. stačí se poptat. Rozdávání pokapaných knotů je vůbec ta největší blbost než to dají do včel tak je to jen ten knot. varidol se vypařuje i bez toho ohně. o tom komisionelním léčení jsem již psal také To někdo jen opisuje bezhlavě zastaralé vyhlášky které nejsou podle jejich popisu ani proveditelné.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 01.11.2009 23:06:09
> ----------------------------------------
> tady rozdáváš rozumy a takovou blbinu si neumíte zařídit. nakonec to jde
> sehnat i ve včelařských prodejnách. Někde je prodávají pro zahraniční
> zájemce I když tady tvrdíte , že náš způsob léčby je špatný.
>
> Pepan
> ----------
> To mi poraď kde prodávají volně Varidol. :-))
>
> Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií. Protože
> léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň pokapané
> knoty.
> A v poslední době je to podporováno různými výrazy o "komisionelním léčení"
> ve vyhláškách SVS.
> Ti co jim to tam diktují asi žijí o dvacet let nazpátek
>
> Takže co s tím naděláš?
>
> Musíš sehnat veterináře a ten si to musí objednat v Dole.
>
> Karel
>
>
>

prosím tě o jaké drahotě mluvíš cena léčiv stojí Gabon kč 8,5/ks, Varidol Kč 28/ sklenička, fum. Pás. Kč 0,84/ks, fum. Pás. Kč 42/bal 50ks.
----------------------------------------------
Já u té ceny napsal smajlíka: :-)))

"Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií. Protože léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň pokapané knoty. "
----------------------
Protože jwe mi to tvrzení k smíchu - pořád ho slyším.
Ale ono to ve spoustě ZO tak je. Přemýšlí se kolik objednat léčiva a debatuje o jedné lahvičce nahoru nebo dolů na objednávku.

A některé organizace vybírají příspěvky pd označením "na léčení" aby to lidi snáze zaplatili. Takže to je taky jeden z možných důvodů tradovaných "drahých léčiv".

A k tomu to povídaníní o tom, jak cizince sem jezdí kupovat naše zázračné léčivo. Pokud by chtěli ušetřit, koupí ho na Slovensku litr za 40éček.
===========================================================
Ale nedoszvěděl jsem se ve které včelařské prodejně prodávají volně ten Varidol, abych nemusel příště obtěžovat veterináře.
To je podle mě stejná povídačka jako to povídání o drahém léčivu a proč si jej včelař nemůže objednat kolik chce aby si sám léčil když je počasí a nemusel čekat až si odléčí soused, nebo až přijede důvěrník léčit.
==========================================================

Karel

Třebas Rakušáci to kupují v Brně. Já ho tam taky bral když jsem si skonil objednávku.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 02.11.2009 15:03:14
> ----------------------------------------
> prosím tě o jaké drahotě mluvíš cena léčiv stojí Gabon kč 8,5/ks,
> Varidol Kč 28/ sklenička,       fum. Pás. Kč 0,84/ks,        fum. Pás. Kč
> 42/bal 50ks.
> ----------------------------------------------
> Já u té ceny napsal smajlíka: :-)))
>
> "Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií.
> Protože léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň
> pokapané knoty. "
> ----------------------
> Protože jwe mi to tvrzení k smíchu - pořád ho slyším.
> Ale ono to ve spoustě ZO tak je. Přemýšlí se kolik objednat léčiva a
> debatuje o jedné lahvičce nahoru nebo dolů na objednávku.
>
> A některé organizace vybírají příspěvky pd označením "na léčení" aby to
> lidi snáze zaplatili. Takže to je taky jeden z možných důvodů tradovaných
> "drahých léčiv".
>
> A k tomu to povídaníní o tom, jak cizince sem jezdí kupovat naše zázračné
> léčivo. Pokud by chtěli ušetřit, koupí ho na Slovensku litr za 40éček.
> ===========================================================
> Ale nedoszvěděl jsem se ve které včelařské prodejně prodávají volně ten
> Varidol, abych nemusel příště obtěžovat veterináře.
> To je podle mě stejná povídačka jako to povídání o drahém léčivu a proč si
> jej včelař nemůže objednat kolik chce aby si sám léčil když je počasí a
> nemusel čekat až si odléčí soused, nebo až přijede důvěrník léčit.
> ==========================================================
>
> Karel
>
>
>

>"Lidi by se více ptali za co platí a co jim takové platby přináší." Nejsem proti dotacím, ale to by bylo jedině dobře, snad by konečně chtěli od funkcionářů aspoň trochu kvalitní práci.<
------------------------------------------------------------
Nemá někdo zájem o dobře ne.placené funkce v OV ČSV a ZO ČSV ??? Nehlašte se všichni. Je zde obrovský nával :-D)).
Mám zcela vážné obavy, že ČSV díky "velkému zájmu" o funkce v nižších složkách chcípne na úbytě. Ty doby, kdy se lidé stejného zájmu sdružovali do spolků, aby jejich prostřednictvím prosazovali své zájmy, se jaksi a kamsi vytratily. Abych se přiznal, je mi z toho poněkud smutno a také cítím i stud při vzpomínce na naše předky, kteří spolkovou činnost považovali za velmi potřebnou a funkci za čest a proto také netrpěli nedostatkem funkcionářů. Dnes organizace na mnohých místech táhne jeden - dva lidé, pro ně je to časově i finančně náročné a ostatní za "bukem" se těm "utahaným volům" smějí. JK

S tím lze jen souhlasit. Ještě bych dodal , že i přijetí do spolku byla čest a tu si nikdo z výše postavených a lépe situovaných nedal ujít v našem případětéměř na každé vsi to byl Pan učitel a důstojný pan farář. Dnesale platí když nic neumíš a seš línej , tak aspoň rejpni

Menšík

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 30.10.2009 18:12:27
> ----------------------------------------
> >"Lidi by se více ptali za co platí a co jim takové platby přináší." Nejsem
> proti dotacím, ale to by bylo jedině dobře, snad by konečně chtěli od
> funkcionářů aspoň trochu kvalitní práci.<
> ------------------------------------------------------------
> Nemá někdo zájem o dobře ne.placené funkce v OV ČSV a ZO ČSV ??? Nehlašte
> se všichni. Je zde obrovský nával :-D)).
> Mám zcela vážné obavy, že ČSV díky "velkému zájmu" o funkce v nižších
> složkách chcípne na úbytě. Ty doby, kdy se lidé stejného zájmu sdružovali
> do spolků, aby jejich prostřednictvím prosazovali své zájmy, se jaksi a
> kamsi vytratily. Abych se přiznal, je mi z toho poněkud smutno a také cítím
> i stud při vzpomínce na naše předky, kteří spolkovou činnost považovali za
> velmi potřebnou a funkci za čest a proto také netrpěli nedostatkem
> funkcionářů. Dnes organizace na mnohých místech táhne jeden - dva lidé, pro
> ně je to časově i finančně náročné a ostatní za "bukem" se těm "utahaným
> volům" smějí.       JK
>
>
>