77025

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


KaJi (88.103.157.154) --- 17. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

Velmi děkuji za odpověď. Nezbývá nám nic jiného,než aby jsme tajně doufali,aby včelařů,kteří mají dokonalý přehled o svých včelstvech přibývalo.
P.Z.
--------------
v tom je to úskalí - včelaři co mají přehled o svách včeltvech používají hlavu a stejně jako vy nedodržují metodiku. Což jste jim v úvodu svého příspěvku vytýkal :-)


Fumigují při nižší teplotě než je 10st. pásky pálí v jiných polohách, nedodržují počty ošetření /jako i Vy/ a bojím se to i napsat - někteří vůbec neléčí. Tedy tzv registrovanými léčivy.

Vítejte mezi lajdáky.
:-) :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Petr (94.125.216.34) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako já,roztoč tu už dávno není.
Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu roztoče u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují a nebo jejich nedbalost a tím,že mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.
S pozdravemP.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

ta včelstva svoje poslání splní pokud do zimy dosáhnou alespoń 7 rámků neboť ta odměna je takto nastavena a vyplácí se za uplynulou sezónu. Za druhé taková včelstva jistě geneticky cennější jako včelstva léčená více než je nutně třeba. A za třetí připravovaná včelstva k zimování na třech nástavcích mají také vysokou populaci rosttočů a větší množství jich přežije do jara Je to přímo úměrné síle zimujících včel .Čím silnější včelstvo tím větší napadení.
Nic se nesmí přehánět.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro p.ing.?erm?ka
> Datum: 18.11.2009 10:31:58
> ----------------------------------------
> Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako
> já,roztoč tu už dávno není.
> Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina
> včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou
> velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech
> po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani
> páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu roztoče
> u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na
> podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují       a nebo jejich nedbalost a tím,že
> mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si
> kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný
> kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl
> vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to
> zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé
> včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.
> S pozdravemP.Z.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(94.125.216.34) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

Pepan napsal...čím silnější včelstvo,tím větší napadení.Nic se nesmí přehánět.
Ve starých časopisech ze třicátých let jsem četl,že včelaři včely omezovali nejen horizontálně mřížkou,jako se to dělá dnes,ale dokonce i nějak vymýšleli a praktikovali vertikální omezení a zdůvodňovali to nějak tak,aby matka raději nekladla nebo aspoň co nejmíň, aby bylo ve včelstvech málo včel a plodu na vlastní krmení.Prostě si mysleli,že čím více včel,tím méně zůstane medu včelaři.Tak nějak to chápu.Já bych tuhle absurditu z doby minulé,(která se dá ovšem díky době pionýrských začátků včelaření omluvit),přirovnal k prohlášení Pepana "nic se nesmí přehánět".To mě připadá komické.Můžu mít výčitky svědomí,že mě moje včely vylupují sousedovy včely,rabují jim zásoby a včely přeletují ke mně.Ale to je tak asi vše,co z toho můžu mít.Ale je tu ten nešťastný predátor,na kterého doplácejí více ti,kteří se snaží pro včelstva udělat maximum a věnují jim více času.Takže prosím poraďte,jak dál.Rozšiřovat včely jen do čtyř nástavků,nebo dokonce je nechat jen v zimujících třech?Používat mateří mříž a matku omezovat?Nechávat ve včelstvech nevýkonné matky?Nebo je výhodnější zeslabovat včely rojením? Tak to dělat rozhodně nebudu,to velmi dobře vím,protože odmněnu za moje snažení v dosavadním mém způsobu včelaření v podobě výnosů a produktů mám velmi značnou.
P.Z.
Pro pořádek uvedu,že do konce měsíce července mám již včelstva zakrmené na dvaceti kg glycidových zásob,což je asi jeden a půl NN a toho zbylého půl nástavku si donesou ze slunečnice ,z jetele a také možná ze zásob přítele od vedle.Pardon.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

Já ti to rozeberu podle svých zkušeností
1) V třicátých letech se tady chovala jiná včela území čech až po řeku Moravu osídlovala včela černá a z druhé strany řeky to byla kraňská včela A projevoval se stále vliv včely vlašky se kterou se tady dělaly pokusy koncem 19 a začátkem 20 století ta ploduje celou zimu. Proto to omezování
2) Včelstva byla malá nové úly typu amerikán se začínaly prosazovat a zimovat silná včelstva bylo neekonomické snůška byla později a déle než dnes.
3) Za rabování a loupeže si může každý včelař sám. Bývá to způsobeno velkým prostorem který nemohou včely ubránit, ponecháváním zbytků medu a plástů kolem úlů, nevhodným časem kdy se pracuje se včelstvu nebo krmí.
4) Mít včelstva nakrmena takovou dávkou na konci července se rovná silnému omezení matky v kladení. všechno zalijí sladinou a nemají dostatečný prostor na výchovu zimní generace.
5) v červenci vlastně bývala ta největší snůška ještě v padesátých letech dnes již krmíme.
6) Neznali varoázu.
7) Včelstva se chovala ve včelínech tak asi do jednoho tuctu úlů ne jak dnes včelnice s několika desítkami Proto je také snadnější přenos chorob.
8) Komické se ti to může zdá,t ale byli jiné podmínky, ale principy platí stále.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro p.ing.?erm?ka
> Datum: 18.11.2009 21:50:24
> ----------------------------------------
> Pepan napsal...čím silnější včelstvo,tím větší napadení.Nic se nesmí
> přehánět.
> Ve starých časopisech ze třicátých let jsem četl,že včelaři včely omezovali
> nejen horizontálně mřížkou,jako se to dělá dnes,ale dokonce i nějak
> vymýšleli a praktikovali vertikální omezení a zdůvodňovali to nějak tak,aby
> matka raději nekladla nebo aspoň co nejmíň, aby bylo ve včelstvech málo
> včel a plodu na vlastní krmení.Prostě si mysleli,že čím více včel,tím méně
> zůstane medu včelaři.Tak nějak to chápu.Já bych tuhle absurditu z doby
> minulé,(která se dá ovšem díky době pionýrských začátků včelaření
> omluvit),přirovnal k prohlášení Pepana "nic se nesmí přehánět".To mě
> připadá komické.Můžu mít výčitky svědomí,že mě moje včely vylupují
> sousedovy včely,rabují jim zásoby a včely přeletují ke mně.Ale to je tak
> asi vše,co z toho můžu mít.Ale je tu ten nešťastný predátor,na kterého
> doplácejí více ti,kteří se snaží pro včelstva udělat maximum a věnují jim
> více času.Takže prosím poraďte,jak dál.Rozšiřovat včely jen do čtyř
> nástavků,nebo dokonce je nechat jen v zimujících třech?Používat mateří mříž
> a matku omezovat?Nechávat ve včelstvech nevýkonné matky?Nebo je výhodnější
> zeslabovat včely rojením? Tak to dělat rozhodně nebudu,to velmi dobře
> vím,protože odmněnu za moje snažení v dosavadním mém způsobu včelaření v
> podobě výnosů a produktů mám velmi značnou.
> P.Z.
> Pro pořádek uvedu,že do konce měsíce července mám již včelstva zakrmené na
> dvaceti kg glycidových zásob,což je asi jeden a půl NN a toho zbylého půl
> nástavku si donesou ze slunečnice ,z jetele a také možná ze zásob přítele
> od vedle.Pardon.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(94.125.216.34) --- 21. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

Jasně,se vším bych souhlasil,jen u bodu čtyři uvedu,že i když koncem července mám zakrmeno a nejvyšší dva nástavce mají zalité,tak pořád má matka pod sebou ještě tři prázdné.A ty nechávám zpravidla do konce září až poloviny října.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Čermák K. (e-mailem) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

Není mi úplně jasné, na co přesně se ptáte. Tak aspoň něco k vlivu
migrací. Pokud by si Vaše včelstva přinášela velké počty roztočů od
sousedů, asi by Vám některá také uhynula nebo aspoň byla znatelně
oslabena - pokud ale neléčíte i v létě a podletí (KM, Gabony - jako
clona proti roztočům zvenku). Význam pro množení roztočů ve včelstvech
mají i přenosy malého počtu roztočů mezi včelstvy - to je obecně platná
zákonitost z parazitologie, že čím je vyšší hustota hostitele, tím více
přenosů parazita proběhne. A naše včelstva koncentrovaná na včelnicích a
včelínech to je typická situace usnadňující migrace roztočů. Asi si
každý řekne, že pár imigrovaných roztočů za celé léto nemůže mít vliv na
populaci roztočů, např. pokud je ve včelstvu v červnu 30 samiček V.d. a
imigruje sem 5 samiček. Ale ono to je podstatný vliv! To proto, že se v
buňkách páří sameček, dokonce haploidní stejně jako je trubec, se svými
sestrami a to snižuje životaschopnost potomstva. Když ale do buňky
vlezou 2 nebo 3 samičky, dojde k páření nepříbuzenskému a potomstvo
získá díky heterozi velkou životaschopnost, a o to větší, pokud některá
ze samiček v buňce pochází z jiného včelstva nebo i z jiného chovu.
Výsledek je, že rychle přibývá roztočů. Že tomu tak je, dokazují i čísla
z praxe - např. v Zubří na stanovišti 30 včelstev v lese asi 2 km od
nejbližších včelstev ve vsi bylo vždy méně roztočů při podzimních
fumigacích než na základně v obci s 50 - 70 včelstvy (a oplodňáčky) a
dalšími včelíny v okolí...
K. Čermák

Petr napsal(a):
> Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako
> já,roztoč tu už dávno není.
> Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina
> včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou
> velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech
> po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani
> páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu roztoče
> u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na
> podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují       a nebo jejich nedbalost a tím,že
> mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si
> kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný
> kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl
> vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to
> zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé
> včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

To je určitě přijatelný výklad, jenže průběh množení parazita nemusí
být (a dnes už pochybuji žeby tomu tak s určitostí bylo) v souladu s
průběhem destrukce. Jinak by byla běžně převčelená místa dávno bez
včelstev a tím i VD a tak uniká podstata toho proč tomu tak je že
nevyhynuly a stále tam různě přežívají.

_gp_


2009/11/18 "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>:
> Není mi úplně jasné, na co přesně se ptáte. Tak aspoň něco k vlivu migrací.
> Pokud by si Vaše včelstva přinášela velké počty roztočů od sousedů, asi by
> Vám některá také uhynula nebo aspoň byla znatelně oslabena - pokud ale
> neléčíte i v létě a podletí (KM, Gabony - jako clona proti roztočům zvenku).
> Význam pro množení roztočů ve včelstvech mají i přenosy malého počtu roztočů
> mezi včelstvy - to je obecně platná zákonitost z parazitologie, že čím je
> vyšší hustota hostitele, tím více přenosů parazita proběhne. A naše včelstva
> koncentrovaná na včelnicích a včelínech to je typická situace usnadňující
> migrace roztočů. Asi si každý řekne, že pár imigrovaných roztočů za celé
> léto nemůže mít vliv na populaci roztočů, např. pokud je ve včelstvu v
> červnu 30 samiček V.d. a imigruje sem 5 samiček. Ale ono to je podstatný
> vliv! To proto, že se v buňkách páří sameček, dokonce haploidní stejně jako
> je trubec, se svými sestrami a to snižuje životaschopnost potomstva. Když
> ale do buňky vlezou 2 nebo 3 samičky, dojde k páření nepříbuzenskému a
> potomstvo získá díky heterozi velkou životaschopnost, a o to větší, pokud
> některá ze samiček v buňce pochází z jiného včelstva nebo i z jiného chovu.
> Výsledek je, že rychle přibývá roztočů. Že tomu tak je, dokazují i čísla z
> praxe - např. v Zubří na stanovišti 30 včelstev v lese asi 2 km od
> nejbližších včelstev ve vsi bylo vždy méně roztočů při podzimních fumigacích
> než na základně v obci s 50 - 70 včelstvy (a oplodňáčky) a dalšími včelíny v
> okolí...
> K. Čermák
>
> Petr napsal(a):
>>
>> Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako
>> já,roztoč tu už dávno není.
>> Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina
>> včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou
>> velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech
>> po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani
>> páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu
>> roztoče
>> u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na
>> podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují  a nebo jejich nedbalost a tím,že
>> mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si
>> kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný
>> kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl
>> vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to
>> zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé
>> včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

Tých faktorov na premnoženie klieštika môže byť na včelnici viac, ale jedným z nich je aj skutočnosť, ako sme uskutočnili posledné ošetrenie, hlavne koľko vo včelstve ostalo Vd v zimujúcom včelstve, bez ohľadu na silu včelstva. Veď ani jedno včelstvo, ktoré pripravujeme do znášky, nemôže byť tak slabé (rozloha plodu), aby neposkytlo dostatok buniek na jeho premnoženie.
Budúci rok je tretím rokom od strát včelstiev a dá sa predpokladať, že po troch rokoch znovu jeho agresivita vyvrcholí. Aj napriek našim zákrokom postupne množstvo prezimovaných klieštikov narastá, až ich množstvo vyvrcholí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu