Včelařská konference

> Před pár dny, těsně před oním větrným obdobím u nás byl slunečný den a
> včely nosily oranžový pyl.
> Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například
> včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se
> mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat

A jak to poznam, ze vcelstvo dlouho plodovalo bez otevreni ulu a bylo-li to na skodu ci ku prospechu? Myslim, ze se to muze ukazat v pristim lete na podlozce. A bude-li tam problem nasleduje krizek na ul. A tak porad dokola...
Nebo je to najivni jak ja? :-)
Zda se to narocnejsi ale prijde mi to jako lepsi reseni nez klickovani matek.

Musim padat, 500km ceka

T.H.

> včely nosily oranžový pyl.
> Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například
> včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se
> mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat
------------------------

Poškozená varoózou - toho jsme si vědom a proto jsme napsal - zdravá atd. včelstva.
Ale takové polodování snad nechá stopu na podložce? Když vlastně nejsou ideální podmínky, atd.
A já podložky v tomto období kontroluji, protože léčím - a nic.
Osobně si myslím, že mezi přínosem pylu v tomto období (listopad prosinec) a plodováním je minimální spojitost.
U nás taky kvete "už" řepka.

Karel

"Osobně si myslím, že mezi přínosem pylu v tomto období (listopad prosinec) a plodováním je minimální spojitost. "
Já jsem to na jedné straně nikdy speciálně nesledoval. Na druhé straně jsem od října do konce roku rozebíral včelstva nijak zvlášť moc, ale za ty roky jsem jich rozebral spousty. A dozvěděl jsem se jen,že o tom nic nevím. Občas plodovaly včely i bez krmení, bez přínosu pylu a sladiny z venku, se starou matkou, za chladného počasí atd a občas i při pozdním krmení, přínosu pylu zvenku a s mladou matkou bylo včelstvo bez plodu. Byla větší statistická pravděpodobnost přítomnosti plodu ve včelstvu při pozdním krmení nebo pozdní snůšce a s mladou matkou než v opačných případech, ale nikdy to nebyla jistota. Zatímco klíckování matek jistota je.
Asi by to chtělo pořádný průzkum. Dneska by to mělo jít bez rozebírání včelstev, mniaturní kamerka, která se do plástové uličky vejde, by neměl být problém.
Co se týká podložek, u mně jsou do doby prvních mrazů málo použitelné, protože měl včely vynášejí ven nebo je odfouknuta větrem. Musel bych systém podložek provést složitější a dražší, aby jsem tomu zabránil.

Předpokládám, že jistotou rozumíte, že na jaře nemáte (respektive domníváte
se že nemáte) v úlu jediného roztoče, schopného se rozmnožovat. Potom by mne
zajímalo, kdy matku klíckujete a do kdy ji držíte v klícce. Ne, že bych to
chtěl praktikovat (používám dle mého soudu úspěšně KM v odpařovačích), jen
mne zajímá, kde berete tu jistotu. Já, přestože mám po prvních kontrolních
fumigacích (podotýkám až na konci listopadu) téměř nulový spad, takovou
jistotu nemám, ale nijak se tím nevzrušuji. Na Jaře nasadím opět KM.
J.T.

> Polášek
> ...
> Zatímco klíckování matek jistota je.
> ...

KM jsem koupil flašku asi před 15 ? lety, když mě při náhodné pochůzce zlákala vývěska a navštívil jsem jakousi prodejnu chemikálii zřizenou v rodinném domku v Ostravě. Ale pořád ji mám doma plnou. Formidol jsem použil naposledy asi o dva roky dřív. Takže léčení KM je úplně mimo mně. Gabony jsem použil poprvé předloni a loni. Letos ne. Od roku 1989? léčím jen 2x fumigací obvykle v říjnu a jednou aerosolem v prosinci. A poměrně pravidelně nátěrem plodu na jaře, o to jsem se staral přihazováním roztočů do vzorku v zimě, akorát občas v laborce ty přihazované roztoče nezjistili. Úhyn včelstev čistě na varaózu, to znamená silných včelstev jinak zdravých a v pořádku jsem nezaznamenal ani jeden.
Faktem ale taky je, že až do teď jsem matky nijak neklíckoval a plod při fumigaci nijak nehlídal, až teprve letos pod dojmem zvýšení nebezpečnosti roztoče chci zvýšit účinnost zavedením klíckování. Klícku jsem letos vyzkoušel v jednom včelstvu.

KaJi: Ale takové plodování snad nechá stopu na podložce?

Karle, mohl byste prosím, rozvést, jaké stopy na podložce zanechá toto pozdní plodování? Jsem v podstatě začátečník a rád bych se naučil tyto i jiné věci odpozorovat jinou metodou než vrtáním se ve včelách. Já vím, už to tu víckrát proběhlo, tož se omlouvám, že to znovu zvedám, ale třeba to helfne i jiným začátečníkům. Díky a klidný den.
Jiří

jaké stopy na podložce zanechá toto pozdní plodování
---------
jako i jindy v roce.
Celá kulatá víčka od trubčího plodu - i to je občas vidět - ale spíše jen v září atd. A pak vytahané larvy. ne každá larva je dokonalá a tak občas včely něco vyhodí z buňky.

Oboje je občas na podložce vidět a tak soudím, že se dá podle toho odhadnout plodování. Ale já skutečně rozebíral včely - když vynechám své začátky - nejpozději začátkem září a v posledních asi 15 letech jen z důvodu "zvědavosti". V běžné provozní praxi končím obhlídkou stavu na konci srpna nebo i v září, a to mě zajímají zásoby. Tedy nezasahuji - pokud se hrabu v rámkách do středu plodiště. Většinou stačí potěžkat.

Ale chystám se dát teploměry - je to starý for a mám dost úlů, kde je jen jedne vysoký nástavek - takže tam budu vědět že čidlo čidluje ve středu chomáče:-) A je dost včelařů co tohle dělají dlouhodobě. Já zatím vycházel z toho, že léčení fungovalo a tak jsem to neřešil.

Ale třeba jiní mají jinou zkušenost.

Ale já vycházím z toho, že fumigace s plodem má malou účinnost a tak stačí spočítat spad. Pokud vám klesá a pokud u vás chodí v prosinci přelakovat včely acetonem, tak ze spadu se dá lecos dovodit. Ale bacha na předpoklady. :-)

Karel

Plodování se moc na podložce nepozná, jak je teplo. Jako třeba bylo ještě nedávno. Jednak takhle za tepla se uhynulá larvička objeví jen výjimečně a obvykle jen při hodně velké rozloze plodu, jednak chomáč je rozvolněný, takže zbytky včely rozhážou po celé ploše podložky a hodně toho prostě vynesou ven, nenechají to ani spadnout dolů.
Jak je chladno, třeba jako nyní, přes poledne 3 - 5 st C, v noci pod nulou, je to jiné kafe. Včely se moc nehejbou, nic nevynášejí, takže na podložce je všechno přesně pod tím, kde to nahoře vznikne. A hodně kukel prostě zachladne a včely je potom vyhodí z buněk, takže stopy na podložce jsou jasné a dost viditelné.
Tak mě napadlo, plod poškozený roztočem by mohl být citlivější na nižší teplotu. Takže zbylí roztoči zalezou do buněk před plodováním, spáří se a než se vylíhnou noví roztoči, kukla uhyne chladem a je včelami společně s nedopělým roztočem vyhozena ven....... Včely jsou o trošku zdravější......

jaké stopy na podložce zanechá toto pozdní plodování
---------
jako i jindy v roce.
Celá kulatá víčka od trubčího plodu - i to je občas vidět - ale spíše jen v září atd. A pak vytahané larvy. ne každá larva je dokonalá a tak občas včely něco vyhodí z buňky.

Díky! Holt sledovat, sledovat, sledovat ... :-)
Mimochodem: jak bylo minulý týden teplo, tak byl docela cvrkot. Ještě mi kvete v srpnu zasetá svazenka a brutnák a včelky se docela činily. Na konec listopadu to bylo docela pumprdentlich. Jsou zocelené a zakalené ...:-)

Jiří